| |
|
Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150
|
|
Homeostáze kationtů alkalických kovů patogenních kvasinek rodu Candida
Elicharová, Hana ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Půta, František (oponent)
Kvasinky rodu Candida jsou oportunní patogeny schopné vyvolat závažné systémové infekce u imunokompromitovaných pacientů. Virulence jednotlivých druhů kan- did závisí mimo jiné na jejich odolnosti vůči proměnlivosti vnějšího prostředí. Udržování homeostáze kationtů alkalických kovů, čili na jedné straně schopnost akumulovat dostatečné množství draselných iontů a na straně druhé úspěšně čelit jejich vysoké extracelulární koncentraci, je nezbytné pro růst a virulenci kandid. V rámci této práce jsme popsali souvislost mezi tolerancí k solím a rezistencí k flukonazolu u šesti druhů kandid a možný mechanismus této interakce. Flu- konazol hyperpolarizuje plasmatickou membránu buněk kandid a zvyšuje tak nespecifický vstup kationtů alkalických kovů do buňky, čímž výrazně narůstá citli- vost kandid k solím těchto kationtů. Popsaný mechanismus má obecnou platnost, nebot' flukonazol zvyšuje senzitivitu kandid i k dalším kladně nabitým látkám, které vstupují do buňky v závislosti na velikosti membránového potenciálu. Účinek flukonazolu na membránový potenciál a tedy i na vstup kationtů alkalických kovů do buňky obrátil naši pozornost k homeostázi draselných kationtů, jejichž relativně vysoká...
|
|
Fanconiho anémie a karcinom pakreatu
Hucl, Tomáš ; Špičák, Julius (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Vodička, Pavel (oponent)
K inaktivaci genů signální dráhy Fanconiho anémie (FA) dochází v řadě lidských nádorů včetně karcinomu pankreatu a způsobuje jejich citlivost k látkám tvořícím meziřetězcové můstky (interstrand-cross- linking agents, ICL). Snaha specificky léčit pankreatické a jiné nádory s FA mutacemi vzbudila v poslední době velký zájem, nicméně preklinické studie byly doposud limitovány nedostatkem vhodných lidských dobře kontrolovatelných buněčných modelů. Endogenně jsme přerušili geny FANCC a FANCG v buněčné adenokarcinomové linii a pozorovali fenotyp typický pro deficit FA signální dráhy (ztráta FANCD2 monoubiquitinace, chromosomální nestabilita, zástava buněčného cyklu v G2M a snížená proliferaci při expozici ICL, spontánní zlomeniny chromosomů). Homozygotní přerušení bylo možné pro FANCC a FANCG, ale ne pro FANCD2 a BRCA2 v buněčné linii RKO, což může svědčit pro zhoubný fenotyp při jejich deficitu. Tato skutečnost podporuje paradoxní předpoklad, že jejich inaktivace může být nádorovými buňkami nepreferována. Za pomoci vysokokapacitního skríningu jsme posuzovali růst našich isogenních FANCC a FANCG buněk po expozici 880 léčivům a 40 000 různorodým chemickým látkám. Látka vykazující největší efekt, nazvaná 80136342, měla odlišný mechanismus účinku než ICL. Když byla podána společně s ICL, měla přinejmenším aditivní...
|
|
Variabilita zbarvení vaječné skořápky
Bubeníčková, Kateřina ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Sládeček, Martin (oponent)
Ptačí vejce jsou charakteristická velkou variabilitou zbarvení. Toto zbarvení
je způsobeno dvěma hlavními typy pigmentů, biliverdinem a protoporfyrinem. Biliverdin je odpovědný za modrozelené zbarvení vajec a protoporfyrin
za červenohnědé a černé skvrny na vejcích. Ačkoliv příčiny výsledné variability zbarvení vajec se snaží objasnit řada hypotéz, přesto nebyly plně vyjasněny,
a proto stojí v popředí zájmu vědeckých výzkumů. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé typy hypotéz, které byly navrženy pro vysvětlení příčiny variability zbarvení vaječné skořápky. Hypotézy jsou zaměřeny na strukturální a signální funkci pigmentu a anemickou hypotézu; ty jsou v práci podrobněji popsány, jelikož jsou předmětem výzkumu této studie. Hypotéza o signální funkci pracuje s teorií,
že pigmentace vajec reflektuje fyzickou kondici samic. Z dosud publikovaných studií o signální hypotéze bylo zjištěno, že 60% publikovaných výsledků podporuje teorii
o vztahu skvrnitosti vajec a tělesnou kondicí samic. Většina prací studujících signální hypotézu byla prováděna na pěvcích (80%), a proto nelze tuto hypotézu aplikovat v obecném měřítku i na jiné druhy ptáků, jelikož na nich (mimo výjimky) nebyla dostatečně testována. Anemická hypotéza se snaží variabilitu zbarvení vajec vysvětlit pomocí teorie, kde vyplavovaný protoporfyrin ve větší koncentraci v důsledku anémie má za následek větší pigmentaci vajec. Cílem praktické části bylo testovat, zda závisí kvalita kondice samice na charakteru barvy skvrn sýkory koňadry (Parus major)
a dále, jestli má poměr imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů vliv (odraz míry anémie) na výsledné zbarvení vaječné skořápky. Výsledky studie prokázaly,
že zbarvení vaječné skořápky souvisí s kondičními znaky samic, tedy
že červenohnědé skvrny s menším jasem a sytostí indikují větší plochu břišního melaninového pruhu. Tato práce tedy podpořila hypotézu o signální funkci protoporfyrinu výsledkem, že tělesné znaky kondice samice souvisí se zbarvením vaječné skořápky a to tak, že samice s horší fyzickou kondicí produkují více pigmentovaná vejce. Dále ve výzkumném šetření nebyl prokázán žádný vztah poměru imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů a zbarvení vaječné skořápky. To znamená, že není možné potvrdit vztah anémie a variability zbarvení vaječné skořápky na naší populaci sýkory koňadry.
|
|
The Synthesis and Characterisation of Biocomposite Materials for Potential Application in Medicine
Balgová, Zuzana ; Plešingerová,, Beatrice (oponent) ; Bakoš, Dušan (oponent) ; Palou, Martin (vedoucí práce)
The work is focused on the synthesis and the study of biocomposite materials for potential medical application. The theoretical part is a literature overview focused on different types of biomaterials especially on poly(vinyl alcohol) - hydroxyapatite (PVA/HA) composites. A set of polyvinyl alcohol (PVA) membranes with various weight percent - 0%, 10%, 20%, 30%, 40% and 50% of hydroxyapatite (HA) were prepared. Hydroxyapatite was prepared by precipitation procedure using starting materials of diammonium hydrogen phosphate and calcium nitrate tetrahydrate in water alkaline environment and then mixed with solution of poly(vinyl alcohol), which was prepared by dissolving it in water at 85°C. The different mixtures were casted in a mould and evaporated for 7 days at temperature 30 °C to obtain 0,5 mm thin membranes. The ATR-FTIR spectroscopy was used to identify the different functional groups in composite membranes, XRD testing was carried out to identify crystallized hydroxyapatite. The tensile testing and TGA measurement were realised to find the effect of HA amount on the mechanical properties and thermal stability of the membranes. The in vitro bioactivity tests in Simulated Blood Fluid (SBF) were performed for 2 hours, 7 and 28 days. SEM was used to characterise surface microstructure of biocomposite membranes before and after immersion in SBF. The surface of the tested membranes were analysed to investigate the formation of apatite, the characteristic of bioactivity. It was observed a formation of clusters within membranes with increasing amount of HA particles due to hydrogen bond and also the agglomeration and crystal growth of HA particles during drying of membranes. The bioactivity was found increasing with time immersion of biocomposite materials.
|
|
Asistovaná reprodukce u psů
Kopecká, Iveta ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Pes patří mezi člověkem největší a nejdéle domestikované šelmy a zaujímá v jeho životě nepostradatelné místo. Pro zachování živočišného druhu je nezbytnou podmínkou jeho schopnost rozmnožovat se. Ke zvýšení úspěšnosti rozmnožování přispívají v posledních desetiletích i metody asistované reprodukce. Mezi nejrozšířenější metody asistované reprodukce u psů patří umělá inseminace. Ta může být prováděna několika způsoby v závislosti na místě deponace semene v pohlavním traktu feny (intravaginální, transcervikální intrauterinní, intratubulární inseminace). Uskutečněna může být za použití nativního, chlazeného či mraženého semene. Způsob provedení inseminace ovlivňuje úspěšnost samotného zabřezávání. Obecně lze říci, že nejúspěšnější bývá provedení intratubulární inseminace čerstvým spermatem. Další metodou je reprodukce za pomoci in vitro oplození oocytu a následného embryotransferu. Úspěšnost této metody je závislá na mnoha faktorech, mezi které patří například způsob odběru pohlavních buněk, způsob jejich uchovávání, složení kultivačních médií, mechanismy regulující jaderné zrání oocytů a jiné. Je zřejmé, že je potřeba dalších výzkumů, které povedou k pochopení molekulárních mechanismů, které řídí zrání oocytů a embryonální vývoj u psů. Poměrně novou metodou reprodukčních biotechnologií je přenos jádra somatické buňky do oocytu zbaveného vlastní genetické informace, tzv. klonování. Tato technologie prozatím nedosahuje významnějších úspěchů. Metody asistované reprodukce u psů ztěžuje celkově fyziologie reprodukčního systému, ale také obtížnější způsob získávání oocytů či embryí a posléze nalezení vhodné příjemkyně. Klíčovým se zdá být nalezení vhodnějšího řešení pro dlouhodobé skladování gamet. Dosažení úspěšného zmrazení spermií a kryokonzervace oocytů by vedlo k většímu využití reprodukčních technologií. Studie zabývající se asistovanou reprodukcí psů přispívají mimo jiné k celkovému pochopení reprodukčních mechanismů. Získané znalosti mohou umožnit zachování cenných psích genotypů in vitro.
|
|
Hanácký statek - stavebně technologický projekt
Troubilová, Hana ; Kotek, Lukáš (oponent) ; Biely, Boris (vedoucí práce)
V této diplomové práci je řešena replika Hanáckého statku z 19. století. Celá stavba zahrnuje nejen repliku statku, ale mimo jiné také rekonstrukci stodoly nebo hospodářské přístřešky. Hanácký statek bude součástí Zooparku Vyškov a bude sloužit jako environmentální výchovné centrum. Diplomovou práci řeším jako stavebně technologický projekt. Zaměřuji se zde na dopravní vztahy, staveništní buňky, zařízení staveniště, výpočet vody a elektřiny, návrh strojů a mechanizace, propočet, rozpočet i časový plán, nasazení strojů i pracovníků, limitky. V technologických předpisech řeším netradiční technologie. Dále je to pak kontrolní a zkušební plán, bezpečnost, ekologie, návrh smlouvy o dílo. V poslední části mé práce se zabývám přírodními stavebními materiály.
|
|
The study of the role of cell populations in rejection and tolerance of orthotopic corneal transplants
Sedláková, Klára ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Jirásková, Naďa (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Studium imunitních mechanismů souvisejících s ortotopickou transplantací rohovky není možné bez malých zvířecích modelů. Nejenom, že jsou si imunitní mechanismy u myší, potkanů a lidí do určité míry podobné, ale je zde částečně umožněno i jejich přímé pozorování. Cílem této práce bylo studovat model ortotopické transplantace rohovky: zavést model alotransplantace u myši (BALB/c → C57BL/6) a potkana (Wistar Furth → Lewis) a konkordantní xenotransplantační model (z potkana na myš, Lewis → BALB/c and Sprague Dawley → BALB/c). Dále pak bylo cílem zavedení hodnotících kritérií pro sledování klinického průběhu po transplantaci. Na začátku byl sledován vliv techniky zakončení stehů na přežívání xenotransplantátů a efektivitu vybraných imunosupresivních látek: cyklosporinu A, monoklonální protilátky proti T lymfocytům (anti-Thy-1.2) a AMT (specifický inhibitor inducibilní synthasy oxidu dusnatého (2-amino-5.6-dihydro-6-metyl-4-H-1.3-thiazin)). Naše výsledky demonstrují, že způsob, jakým jsou stehy zakončeny, signifikantně ovlivňuje výsledek transplantace a dále, že má vliv na účinnost jednotlivých imunosupresiv, a proto je třeba tuto skutečnost brát v potaz při hodnocení jejich efektivity. FTY720 je nová imunosupresivní látka s naprosto novým mechanismem působení. Modifikuje mimo jiné migraci T lymfocytů, jejich...
|
|
Zdroje a význam přírodních antioxidantů pro zdraví člověka
Frühaufová, Lenka ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce)
Existence volných radikálů jako účastníků biologických pochodů vědci předpokládali již na počátku 20. století. Vzhledem k vlastnostem těchto látek, jejich labilitě a velmi krátkému biologickému poločasu bylo ovšem jejich zkoumání náročné až nemožné, a proto k hlubšímu poznávání docházelo až s rozvojem příslušných výzkumných metod. Ruku v ruce s odkrýváním tajemství a zákonitostí oxidačního poškození biologických makromolekul docházelo k soustředění pozornosti také na systém, který je schopen tomuto působení zabránit a udržovat v buňce rovnováhu, systém antioxidační. Ten je tvořen rozmanitou skupinou látek od enzymů katalyzujících oxidoredukční reakce přes plasmatické bílkoviny až po látky, které si lidské tělo není schopné samo vyprodukovat a musí je přijímat s potravou. Předmětem výzkumu jsou nyní interakce obou těchto systémů a především aplikace nabytých poznatků do praxe. Jakou roli hrají volné radikály v patogenezi chorobných stavů jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo zhoubné bujení? Jak se účastní prenatálního poškození plodu? Podílejí se na procesu stárnutí? Společně se získáváním odpovědí na tyto a mnohé jiné otázky se logicky objevuje další: můžeme použít látky s antioxidačními účinky v prevenci či léčbě těchto stavů? V první části této práce jsem se soustředila na obecný úvod do tématiky...
|
host ::
