| |
|
Řízení lidí v multikulturním prostředí
Moryc, Katarzyna Małgorzata ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Vávra, Radovan (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo definovat a analyzovat klíčové aspekty manažerské práce v multikulturním prostředí, v jednom z útvarů centra sdílených služeb, nadnárodní společnost se sídlem v Praze v České republice. Další cílem práce bylo definovat základní kompetence úspěšného manažera, který řídí výkon zaměstnanců v multikulturním oddělení, a poskytuje doporučení pro zlepšení výkonnosti managementu v klíčových aspektech manažerské práce, jako je komunikace, motivace, řízení výkonu a multikulturní vedení. Tvrdí se, že přítomnost interkurentních interakcí mezi vedoucími oddělení a jejich podřízenými, má dopad na efektivitu manažerské výkonnosti. Práce se skládá z teoretické a praktické části. První část práce zkoumá teoretické koncepty týkající se kultury, komunikace, motivace a vedení ve vztahu k multikulturním specifikům daného prostředí. Ve druhé části,jsou prezentovány použité výzkumné metody, je prezentovány provedena analýza výzkum a jeho výsledky. Dále v praktické části jsou definovávané doporučení navazující na analyzované aspekty manažerské práce, kterých zavedení by vedlo k vyšší efektivitu manažerské výkonnosti a dál k celkové výkonnosti oddělení.
|
|
Zhodnocení dopadu Zemské výstavy 2013 na ekonomiku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě
Veretina, Alena ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Dianová, Markéta (oponent)
Předmětem bakalářské práce Zhodnocení dopadu Zemské výstavy 2013 na ekonomiku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě je národní kulturní památka areál cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Hlavním cílem práce je kulturně-ekonomické zhodnocení kláštera a možností jeho využití pro účely zvýšení turistické atraktivity. Teoretická část popisuje historii kláštera, jeho výjimečnost a možnosti i meze animačních procesů v areálu. Praktická část se zabývá dopadem konkrétního projektu realizovaného v areálu kláštera, Zemskou výstavou, která se konala v roce 2013. Klášter Vyšší Brod byl jedním ze čtyř objektů Přeshraniční Zemské výstavy Horní Rakousko / jižní Čechy 2013, práce analyzuje dopad projektu jak z hlediska kulturněhistorického, tak ekonomického.
|
|
Diverzita a interkulturní aspekty fungování MNC
Tetenková, Pavla ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Práce se zabývá kulturou, jejími úrovněmi a ukazateli, a to s přesahem do oblasti kultury podnikové. Pozornost je věnována kulturní diverzitě a jejímu řízení na úrovni podnikové kultury, a to s důrazem na kulturně podmíněné tendence k chybnému jednání s ním související. V následující části se práce zaobírá interkulturní komunikací, jejími úskalími a problematikou interkulturního tréninku. Praktická část se zaměřuje na konkrétní multinacionální korporaci, a to především v oblasti firemních hodnot a praktik, firemní diverzity a interkulturního tréninku. V rámci praktické části je proveden výzkum zaměřený na výskyt kulturně podmíněných komplikací ve společnosti, vliv rozdílnosti kultur na komplikace při zaměstnanecké komunikaci a kooperaci a interkulturní trénink. Výstupem výzkumu jsou doporučení sloužící jako podklad pro případnou modifikaci příslušných firemních procesů.
|
|
Kulturní standardy Nového Zélandu
Sládek, František ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Cílem diplomové práce je identifikace novozélandských kulturních standardů z českého pohledu. Tyto standardy pak mohou společně s dalšími druhy interkulturního tréninku pomáhat českým obchodníkům, manažerům nebo podnikatelům, kteří pojedou pracovně na Nový Zéland nebo budou jednat s novozélandskými partnery. Identifikace novozélandských kulturních standardů je základním předpokladem pro efektivní komunikaci s Novozélanďany. Teoretická část práce se zabývá zejména vysvětlováním pojmů jako je kultura, sociální interakce nebo interkulturní dimenze. Praktická část je věnována základní charakteristice Nového Zélandu, novozélandské kultuře a společenské a obchodní etiketě. Jádrem celé práce je empirická část, kde se pomocí výzkumu snažím identifikovat novozélandské kulturní standardy z českého pohledu.
|
|
Činnost a fungování Nové sítě, z.s.
Tyl, Jan ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Abstrakt
Bakalářská práce s názvem Činnost a fungování Nové sítě, z. s. si klade za cíl detailní rozbor této kulturní sítě. Jaké cesty volí, jak naplňuje své vize, atd. Popsat vznik organizace, motivace a dílčí kroky, které Nová síť ke svému současnému fungování podnikla. Jak jednotlivé části organismu přemýšlejí a jak spolu kooperují.
Věnuje se organizační struktuře, v jakých podmínkách existuje. Chce souhrnně vypsat přehled činností, kterým se věnuje. Rozkrýt zdroje financování. To vše
v návaznosti na představení jiných evropských kulturních networků. Konkrétně IETM, Trans Europe Halles a IN SITU. V závěru práce nastínit další směřování Nové sítě.
|
|
Firemní identita kulturních institucí
Rálek, Jakub ; SULŽENKO, Jiří (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Tato práce zkoumá problematiku vztahu a aplikace firemní identity v kulturním prostředí. Rozebírá klíčové pojmy grafický design, firemní image, firemní kultura, firemní komunikace, firemní produkt, cílová skupina, symbol, brand, vize, mise a další. Je rozdělena do tří částí – první část obsahujícící definice, druhá část obsahující rozbor případových studií – dvou divadel (Divadla Na zábradlí a Divadla Josefa Kajetána Tyla) – a třetí část, která spojuje dvě předchozí v nastínění procesu budování vlastní identity. Poslední část se zaměřuje zejména na práci s vizuálním stylem. Práce zdůrazňuje nezbytnost a smysl profesionálního marketingového přístupu k dosažení rostoucí hodnoty značky a obecného stabilního růstu jakékoliv kulturní společnosti.
|
|
Nadace Brücke/Most a její vliv na česko-německou kulturní spolupráci po roce 1997
HERELOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je věnována česko-německým kulturním vztahům na přelomu 20. a 21. století, a to především na příkladu Nadace Brücke/Most, jež se zaměřuje na podporu česko-německého porozumění a spolupráce (Nadace byla založena v roce 1997, s cílem spolupracovat s Českou republikou a dalšími státy střední a východní Evropy). Na základě informací od nadace, jejích materiálů, příp. rozhovorů s pracovníky Nadace, bude bakalářská práce přibližovat činnost Nadace Brücke/Most, její aktivity v České republice a projekty, které podporuje.
|
|
Kulturní domy
Adolfová, Barbora ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; KAŠPAR, David (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vybraným kulturním domům provozovaným jako příspěvkové organizace měst. Podrobně popisuje provoz a programovou nabídku šesti z nich. Zvolené kulturní domy mají podobné výchozí podmínky - historii a velikost města, ve kterém stojí, i dobu postavení kulturního domu. Vybrané organizace se potýkají s nízkým zájmem místních obyvatel o kulturní dění, špatným technickým stavem budov a nedostatkem financí.
Cílem práce je popsat současný model fungování těchto kulturních institucí, vzájemně je porovnat a zjistit, jestli může kulturní dům zřizovaný městem v dnešní době obstát. Zaměřuje se i na spolupráci měst a jejich příspěvkových organizací z pohledu zřizovatele a ředitele, spolupráci s dalšími institucemi v místě i kulturními domy mezi sebou.
|
|
Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.
|
host ::
