| |
| |
|
Příspěvek na péči ve vztahu k osobám se zrakovým postižením
Zajíc, Luboš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Závěr Práci jsem věnoval institutu příspěvku na péči, jak ho upravuje platná legislativa s přihlédnutím k právnímu stavu platnému k 19. prosinci 2010. Mým cílem bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu s ohledem na potřeby osob se zrakovým postižením, které jistě patří do kategorie osob, jimž by měl být příspěvek na péči přístupný. V úvodní kapitole jsem se pokusil definovat pojmy, se kterými jsem dále v práci zacházel. Kapitolu II. jsem pak věnoval popisu dávek, které příspěvku na péči historicky předcházely. III. kapitola obsahuje zevrubný popis institutu, podmínek nároku na dávku. Popsal jsem způsob jak je příspěvek na péči konstruován, postup řízení o příspěvku včetně opravného prostředku i možnosti napadení rozhodnutí správní žalobou. IV. kapitola byla věnována detailnímu probrání jednotlivých úkonů a k nim příslušných činností, jež jsou hodnoceny pro účely stanovení stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby. Stanovení stupně závislosti pak má bezprostřední vliv na výši příspěvku, tedy i na kvalitu péče, jež si může osoba "nakoupit". Kladl jsem přitom důraz na aspekty ovlivňující možnost osob se zrakovým postižením zvládat jednotlivé úkony stanovené zákonem o sociálních službách a činnosti stanovené prováděcí vyhláškou. Přitom jsem poukázal na fakt, že zvolená koncepce klade enormní nároky na...
|
|
Možnosti speciálně pedagogické podpory čichového vnímání osob se zrakovým postižením na základě vyšetření čichu
Šumníková, Pavlína ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Strnadová, Iva (oponent)
Čich je ve speciálně pedagogické praxi považován zajeden z kompenzačních smyslů. Předkládaná práce je zaměřena na vyšetření čichového vnímání u osob se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle práce byly využity standardizované testy čichového vnímání UPSIT a STT, dále byly testované osoby dotazovány na subjektivní vnímání využití čichu v běžném životě. Výzkumu se zúčastnilo 154 probandů, 77 osob se zrakovým postižením (45 mužů a 32 žen) a 77 osob vidících jako kontrolní skupiny. Podmínkou k účasti osob se zrakovým postižením byl výskyt zrakové vady déle než pět let a stupeň zrakové vady (podle WHO, 1992) v kategorii těžké slabozrakosti, praktické a úplné nevidomosti. Osoby kontrolní skupiny byly vybírány následně tak, aby se shodovaly s osobami se zrakovým postižením věkem a pohlavím. Součástí použitých metod byla kritická analýza odborné literatury pro pochopení struktury čichového analyzátoru, procesu přenosu čichové informace, úrovně čichového vnímání během vývoje a zrání člověka a funkce čichu u osob se zrakovým postižením v kontextu dosud známých výzkumů čichového vnímání těchto jedinců. Vlastní výzkum byl vyhodnocen na základě standardních matematických a statistických metod. Pro hodnocení jednotlivých testů byly použity standardizované manuály, jež byly součástí testovaných setů. Získané výsledky...
|
|
Zpracování architektonického prvku jako haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá architektonickým detailem české rané středověké architektury. Teoretická část seznamuje s historií gotického umění a popisuje kamenickou výzdobu staveb vznikajících od třetí čtvrtiny 13. století do jeho konce na českém území. Blíže se zaměřuje na historii města Českých Budějovic a hlavní pozornost věnuje popisu klášterního kostela Obětování Panny Marie. V praktické části je stěžejní tvorba tří konzol jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené objekty jsou tvarovou i polychromovanou rekonstrukcí reálných konzol ze severní stěny zmíněného klášterního kostela. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
Vývoj dítěte se zrakovým postižením
Šafránková, Markéta ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
1 RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Vývoj dítěte se zrakovým postižením" se zaměřila v rámci této kategorie na slabozraké děti. Konkrétně pak v teoretické části seznámila čtenáře s pojmem slabozrakosti z obecného hlediska (diagnostické nástroje, etiologie, projevy), s rozvojem slabozrakého dítěte, možnými komplikacemi, ale zároveň i s možnostmi podpory. Takto získané poznatky byly poté v praktické části porovnány s konkrétními případy dvou slabozrakých dětí. Teoretická část práce vycházela z poznatků obsažených v odborné literatuře a v dalších materiálech. U praktické části byla možnost nahlédnout do osobních dokumentů vybraných žáků, pozorovat je při vyučování a realizovat s nimi rozhovor. Po vyhodnocení získaných informací lze uvést tyto závěry. Autoři, zabývající se tématem zrakového postižení, se převážně zaměřují na děti nevidomé či se zbytky zraku. Proto bylo mým záměrem soustředit se hlavní mezníky ve vývoji slabozrakých dětí a případné obtíže. Cose týče dostupných pomůcek pro slabozraké děti, je jejich škála opravdu široká a toto téma je popsáno velkým počtem autorů. U hraček a her určených slabozrakým dětem se znovu setkáme s malým množstvím dostupné literatury a prostor je věnován spíše dětem s vážnějším postižením zraku. V souvislosti s hrami se podařilo shromáždit dostatek informací pro...
|
|
Rovnovážná cvičení v přípravě na výuku běhu na lyžích dětí se zrakovým postižením
Chmelíčková, Hana ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název práce: Rovnovážná cvičení v přípravě na výuku běhu na lyžích dětí se zrakovým postižením Cíl práce: Cílem této práce je ověřit možnost aplikace vybraných rovnovážných cvičení u dětí se zrakovým postižením. Metoda: Výzkumný soubor byl tvořen šesti žáky Základní školy pro zrakově postižené ve věku 14 a 15 let. Deset týdnů jsme u nich aplikovali vybraná rovnovážná cvičení zaměřená na nácvik běžeckého lyžování. Pro zhodnocení změny vybraných rovnovážných parametrů před a po cvičební intervenci jsme použili metodu hodnocení stability postoje na tlakové desce Footscan a terénní test chůze po slepu. Výsledky a závěry: Práce poukázala na možnost pohybové intervence formou rovnovážných cvičení v předsezónní přípravě běhu na lyžích. Prokázalo se, že vybraná rovnovážná cvičení lze aplikovat v plném rozsahu v hodinách školní TV u žáků se zrakovým postižením. U většiny jedinců ze sledovaného souboru došlo po pohybové intervenci ke zlepšení úrovně dynamické rovnováhy (vyjádřené terénním testem chůze po slepu). Ve studii se nepotvrdila možnost pozitivního ovlivnění sledovaných parametrů stability postoje desetitýdenní pohybovou intervencí. Klíčová slova: Zrakové postižení, rovnovážná cvičení, běh na lyžích, stabilita postoje, Footscan
|
|
Speciální vzdělávací potřeby žáků s postižením z pohledu učitelů ZŠ
ČERNÁ, Veronika
Diplomová práce na téma "Speciálně vzdělávací potřeby žáků s postižením z pohledu učitelů základních škol" obsahuje vymezení pojmů integrace, inkluze, podmínky integrace a její druhy. Zjišťuje základní speciální vzdělávací potřeby žáků s postižením sluchu, zraku, s poruchou mobility, s mentální retardací a žáků s narušenou komunikační schopnosti a prezentují výsledky šetření ze speciálních a běžných základních škol.
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
| |
host ::
