| |
|
Simulované pracoviště jednotky intenzivní péče
Kováčová, Jana ; Hozman, Jiří (vedoucí práce) ; Fabián, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce vznikla jako soucást projektu, který se zabývá realizací simulovaného pracovište jednotky intenzivní péce pro biomedicínské techniky na Fakulte biomedicínského inženýrství. Vše bylo rešeno nekolika dílcími cíly: soupis navrhovaných zarízení, prostorové usporádání laboratore, orientacní výpocet návratnosti investice. Celému procesu predcházelo seznámení se se Standardem Ministerstva zdravotnictví O jednotce intenzivní péce a analýza soucasného stavu v této oblasti. První cíl byl rešen analýzou nabídky prístroju a umelého pacienta na trhu. Poté byly jednotlivé soucásti laboratore vybírány ve výberových rízeních. Druhým dílcím cílem byl návrh na prostorové usporádání jednotlivých prístroju a lužka v konkrétní místnosti - laboratori c. 9. Pro vytvorení návrhu jsem použila doporucený program Room Arranger. Tretím dílcím cílem byl orientacní výpocet doby návratnosti, který prokázal návratnost investice behem 9 let.
|
|
Ekonomické aspekty zdravotnictví a rizika legalizace euthanasie
Stehlíková, Jana ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Diplomová práce analyzuje problematiku legalizace aktivní euthanasie, s jejími hlavními dopady na společnost, možnostmi zneužívání a největšími obavami odborníků různých profesí týkajících se euthanasie. Zaměřuje se na lékařský, ekonomický, právní a náboženský pohled na euthanasii a definuje základní přístupy zastánců a odpůrců euthanasie. Zvláštní důraz je věnován právě přístupům lékařů, jejichž názory na legalizaci aktivní euthanasie se různí. Práce odmítá legalizaci euthanasie jako dobré řešení pro pacienty ať už nevyléčitelně nemocné či umírající, upozorňuje na důležitost zachování práva na život v současné podobě a staví se proti ekonomickému argumentu, který v euthanasii vidí levné a rychlé řešení nekonformní finanční situace ve zdravotnictví.
|
| |
|
Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování
BUDNIKOVOVÁ, Eva
Abstrakt Zajištění služeb domácí péče v regionu Česká Lípa po propuštění pacienta z ústavního ošetřování Cílem diplomové práce bylo zmapování rozsahu, kvality a další návaznosti domácí péče v regionu Česká Lípa u pacientů, kteří jsou propouštěni z ústavního ošetřování a u kterých je domácí péče indikována a poté najít slabá místa systému a navrhnout optimální řešení problému. Stanoveny byly dvě hypotézy: H1: Klientům nejsou o víkendech v potřebné míře poskytovány služby domácí péče, H2: Návaznost domácí péče po propuštění z ústavního ošetřování není praktickým lékařem všem potřebným klientům řádně indikována. Teoretická část práce popisuje charakteristiky domácí péče, její význam a proces vývoje. K výzkumu byla použita metoda dotazování technikou dotazníku a analýza dokumentů. V další části jsou prezentovány výsledky provedeného kvantitativního výzkumu. Ty byly získány prostřednictvím vyhodnocení dotazníků. Analýza získaných dat potvrdila obě předpokládané hypotézy. V diskusi jsou ozřejměny některé problémy spojené s danou tématikou a v závěru práce jsou doporučena některá opatření ke zlepšení kvality i kontinuity při poskytování služeb domácí péče v českolipském regionu. Výsledky práce mohou být inspirací ke zvýšení kvality domácí péče i stávajícím nebo nově vznikajícím agenturám domácí péče.
|
|
Používání inhalačních systémů u astma ve vztahu k ošetřovatelské péči
KLEINOVÁ, Irena
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, spojené s průduškovou hyperreaktivitou, vedoucí k dušnosti, pískotům, tlaku na hrudi a kašli. Postihuje osoby všech věkových kategorií, nelze ho účinně vyléčit ani mu předcházet. Svým výskytem patří mezi nejčastější dětské chronické onemocnění. Dále postihuje významnou část celosvětové populace, udává se kolem 300 milionů osob. Jeho prevalence za posledních 20 let dramaticky vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2025 bude astmatem trpět až 400 milionů osob. Základní pilíře zvládnutí astmatu spočívají v časné diagnostice, účinné léčbě, dodržování režimových opatření a správném používání inhalačních pomůcek. Při efektivní léčbě, pravidelných kontrolách a užívání inhalační terapie je prognóza astmatu velmi příznivá a lze zlepšit kvalitu života pacienta. Kontrola nad astmatem a její udržení je hlavním cílem léčby. Té lze dosáhnout pomocí protizánětlivé léčby, především v inhalační formě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Z velké části se věnuje problematice užívání inhalačních systémů, dodržování režimových opatření a roli sestry v odborné ambulanci zaměřené na astma. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že přes veškerou dostupnou literaturu, materiály a podíl zdravotníků, stále plno astmatiků chybuje v inhalační technice. Nesprávně zvolený inhalační systém nebo nevhodně zvolená inhalační technika má léčebné neúspěchy a dochází ke zhoršení obtíží pacientů. Tím není udržena samotná kontrola nad astmatem. Velmi zneklidňující je fakt, že mnozí astmatici neznají svou přesnou diagnózu a podceňují některé příznaky. Teoretická část se v úvodu zaměřuje na definici onemocnění. Další kapitoly zahrnují příčiny a příznaky astmatu, klasifikaci, diagnostiku a samotnou léčbu. Přináší také informace o léčbě akutního astmatického záchvatu exacerbaci a roli sestry při vyšetření astmatika. Velká část práce se zabývá inhalačními systémy, jejich druhy a účinky. V závěru teoretické části je rozpracována příprava použití ručního kapesního inhalátoru a ošetřovatelská péče u astmatického pacienta v ambulantní i lůžkové péči. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat používání inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem informují sestry pacienty o používání inhalačních systémů? Jaký typ inhalátoru vyhovuje pacientům? Jakým způsobem se sestra podílí na vyšetření astmatiků? Jaké jsou nejčastější chyby při aplikaci s inhalátorem? Jakým způsobem dodržují astmatici režimová opatření? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnily na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 12 astmatiků a 9 sester pracujících ve vybraných odborných ambulancích zaměřených na astma. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla vytvořena informační brožura, viz příloha 7 sloužící astmatikům. Doufáme, že výsledky práce budou nápomocny astmatikům, zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
|
Vliv peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka
BOŘILOVÁ, Lucie
Práce se zabývá vlivem peritoneální dialýzy na každodenní činnost člověka. Klientů s chronickým selhání ledvin přibývá a pro řadu z nich se stává peritoneální dialýza metodou první volby. V souvislosti s nárůstem počtu klientů léčených peritoneální dialýzou se sestry s těmito klienty setkávají čím dál častěji i mimo dialyzační střediska. Peritoneální dialýza je opřena o sesterskou péči. Peritoneální dialýza je metoda léčby, která nahrazuje funkci ledvin. Principem je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem, kdy se k tomuto účel využívá vlastní peritoneum klienta. Touto technikou můžeme léčit všechny věkové kategorie. Důvodem, proč si klienti vybírají dialýzu tohoto typu, je minimální technická náročnost, možnost provádět výměny v domácím prostředí, vyhnutí se stresu z dojíždění a z častého kontaktu se zdravotnickým prostředím. Tato metoda přináší klientovi větší pocit nezávislosti, samostatnosti a umožňuje mu korigovat si rozpis výměn dle svých potřeb a denních aktivit. Samotná {\clqq}léčba`` je v rukou klienta a vyžaduje od něj určitou zodpovědnost. Práce slouží pro nastudování problematiky peritoneální dialýzy. Má za úkol seznámit sestry se základními poznatky o peritoneální dialýze a může pomoci klientům při rozhodování o metodě léčby.
|
|
Fyzická aktivita u jedinců po transplantaci ledvin
Sýsová, Alena ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Bartůňková, Staša (oponent)
Úvod: Díky moderní medicíně se jedinci s chronickými formami onemocnění dožívají vyššího věku než dříve. V práci jsme se zabývali posledním stádiem chronického selhání ledvin, které je léčeno dialyzační léčbou nebo transplantací. Úspěšná transplantace ledviny vede ke značnému zlepšení kvality života pacientů, avšak i po transplantaci přetrvávají některé rizikové faktory, které mohou ovlivňovat zdravotní stav a fyzickou kondici jedince. Jednou z nefarmakologických možností, jak dále rizikové faktory eliminovat jsou intervenční programy pravidelné pohybové aktivity a nutriční intervence, které společně mohou opět pomoci získat či zvýšit pacientovu tělesnou kondici. Hlavním předmětem výzkumu diplomové práce bylo zhodnocení fyzické kondice a objemu pohybové aktivity čtyř skupin pacientů po transplantaci ledviny s různou intervencí, a to pomocí baterie motorických testů "Senior Fitness Test Manual". Cíl práce: Vyhodnocení vlivu pravidelné pohybové aktivity, speciální nutrice a kombinace nutrice a pohybové aktivity na fyzickou kondici pacientů po transplantaci ledviny. Metoda řešení: Výzkum této práce je součástí grantového projektu IGA MZ ČR 173 (NS-10518-3/2009). Pro naše hodnocení jsme použili skupinu 21 probandů, vybraných z řad pacientů Kliniky Nefrologie TC IKEM v Praze. Testování fyzické kondice...
|
|
Sebevražda, asistovaná sebevražda, zodpovědnost lékařů
Popová, Ludmila ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Resumé POPOVÁ, L. Sebevražda, asistovaná sebevražda, zodpovědnost lékařů. Praha 2009. Diplomová práce. Karlova univerzita v Praze. Katolická teologická fakulta. Katedra teologické etiky a spirituální teologie. Vedoucí práce PhDr. Libor Ovečka, Th.D. Moje diplomová práce se zabývá aktuálním problémem ukončení lidského života, se zaměřením na ukončení lidského života za asistence druhých osob. Ve své práci popisuji úhel pohledu křesťanské etiky. Postoj křesťanské etiky daného tématu je, domnívám se, poměrně známý, a to i v sekulárním světě. K dané problematice se křesťanská etika vyjadřuje přesně, přestože i ona se potýká s různými dilematy. Postoje křesťanské etiky se však nesnažím popisovat jako "majitelka pravdy", byť s těmito postoji v podstatě souhlasím. Spíš daná stanoviska poukazuji v hlubších souvislostech. Po vymezení základních pojmů popisuji sebevraždu z etického hlediska jako volbu mezi životem a smrtí. Zároveň vyjadřuji úhel pohledu křesťanské etiky. Dalším tématem mé práce je asistovaná sebevražda, kterou se sebevraždou eticky úzce spojuje opět volba mezi životem a smrtí - ovšem která na druhé straně souvisí i s utrpením a bolestí v lidském životě, zvláště u lidí nemocných a při umírání. I zde popisuji úhel pohledu křesťanské etiky. Vzhledem ke značné šíři problematiky asistované sebevraždy...
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
host ::
