| |
| |
|
Obrácená diskriminace v komunitárním kontextu
Macháčková, Gabriela ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cilem prace je analyza rozsudků Evropskeho soudniho dvora v oblasti zakladnich svobod se zaměřenim na obracenou diskriminaci a čistě vnitrostatni situace. Tema jsem si vybrala proto, že zakladni svobody a vnitřni trh jsou důležitou současti evropského prava. Jejich poznani zahrnuje rozmanite konkretni připady z judikatury Evropskeho soudniho dvora, na kterych lze sledovat jeho pravni argumentaci. Problematika obracene diskriminace je obtižna a kontroverzni, jejim ustřednim problemem je věcna působnost kumunitarniho prava. Existuji dva odlišne nazory na jeho řešeni, přičemž žadny z nich neni opravdu přesvědčivy. Zda se, že obracena diskriminace bude pozvolna odstraňovana s postupujici evropskou integraci a s ni spojenou harmonizaci pravnich řadů. Předmětem prace je nejprve vymezeni zakladnich pojmů a přehled rozsudků Evropskeho soudniho dvora v oblasti obracene diskriminace a čistě vnitrostátních situaci. Obracena diskriminace znamena, že domaci statni přislušnici nebo vyrobky jsou v důsledku působeni komunitarniho prava znevyhodněni oproti statnim příslušníkům nebo vyrobkům z jinych členskych statů EU. Podle principu čistě vnitrostatni situace se na určity připad použije komunitarni pravo pouze v připadě, že obsahuje tzv. evropsky prvek. Chapani čistě vnitrostatni situace je Evropskym soudnim dvorem stale...
|
| |
|
Likvidace podniku
Brandejsová, Michaela ; Miková, Tereza (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zpracování problematiky likvidace obchodních korporací v České republice. Celý průběh likvidace směřující k zániku podniku je pojímán z právní, účetní i daňové perspektivy. Na začátku teoretické části jsou zmíněny, mimo jiné, důvody pro zrušení společnosti s likvidací a popis povinností a práv likvidátora, jenž je ústřední postavou celého procesu. Dále se práce zabývá zejména podrobnějším popisem celého procesu likvidace, od dobrovolného rozhodnutí společníků o ukončení podnikání po výmaz právnické osoby z obchodního rejstříku. V praktické části jsou uvedeny alternativy ukončení likvidace na fiktivním podniku, a to především z účetního hlediska.
|
| |
|
Autorskoprávní ochrana počítačových programů
Vajbarová, Radka ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nabídnout základní souhrnné pojednání o v současnosti dle mého názoru nejzajímavějších tématech souvisejících s autorskoprávní ochranou počítačových programů. Problematika chápání počítačových programů a jejich právní úpravy do současné doby prošla již značným vývojem, a to i přes to, že se jedná o relativně mladou oblast lidské činnosti. V současné době je ovšem zřejmé, že tento vývoj ještě není zdaleka u konce. Neustále probíhající diskuze o povaze ochrany, kterou je možné počítačovému programu přiznat a rovněž o povaze počítačového programu samotného to jenom dokazují. Současné řešení, jímž je podřazení počítačových programů pod ochranu autorskoprávní se v minulosti zdálo být řešením nejpřijatelnějším a ať bylo jakkoli účelové, bude tomu tak zřejmě i nadále, neboť lepší způsob ochrany zatím, jak se zdá, objeven nebyl. Rovněž vytvoření nového typu ochrany prostřednictvím práva sui genesis se v nejbližší době s největší pravděpodobností nedá předpokládat. Ačkoli se tato diplomová práce zabývá ochranou počítačových programů zejména z hlediska autorského práva, pokusila jsem se uvést i nejčastější argumenty pro a proti ochraně patentoprávní. I přes to, že v poměrně nedávné době, konkrétně 6. července 2005, Evropský parlament ukončil diskusi nad návrhem Směrnice o...
|
| |
|
Vztah jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela
Navrátilová, Olga ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce vztahu jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela. Jejím motivem je snaha vyrovnat se s jednostrannou, ale v českých zemích rozšířenou liberální kritikou Hegelovy politické filosofie, která tohoto filosofa obviňuje z etatismu a potlačení svobody jednotlivce. Ve své první části stručně pojednává o řešení otázky vztahu státu a jednotlivce v politických filosofiích nejdůležitějších Hegelových novověkých předchůdců: Thomase Hobbese, Johna Locka, JeanaAJacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Druhá část nejprve seznamuje s hlavními rysy Hegelovy politické filosofie. Dále je krátce zmíněn vztah Hegelova učení o státě a jeho filosofie dějin. Hlavní část práce se zaměřuje na představení Základů filosofie práva s ohledem na pojednávanou otázku. Závěr se pokouší o shrnutí získaných poznatků a nastínění nedořešených otázek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
host ::
