Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 

Hagioterapie
FRIEDLOVÁ, Anna
Práce se zabývá používáním biblických příběhů v PL Bohnice, kde tvoří součást terapie u lidí závislých na alkoholu a drogách. Hlavním cílem práce bylo zaměřit se na etický přínos této netradiční metody.

Biblická témata v Legendě věků od Victora Huga
JELENOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá biblickými tématy v básnické skladbě Legenda věků Victora Huga. První kapitola pojednává o některých výrazných aspektech sbírky, které se určitým způsobem vztahují k titulnímu tématu (humanismus, charakteristika postav, pojetí času a dějin). Cílem druhé části práce je zasadit sbírku do literárního kontextu doby, autorova života a myšlení. Pozornost je soustředěna především na styčné plochy Legendy věků s dobovými literárními směry (romantismus, symbolismus) a na autorova filozoficko-náboženská východiska. Dále je o sbírce pojednáno z hlediska jejího vztahu k mýtu a psychoanalýze, jenž nabízí zajímavé interpretační možnosti. Těžiště práce je soustředěno do třetí kapitoly věnované analýzám vybraných básní Legendy věků. Ty jsou roztříděny podle způsobu, jakým Hugo uchopil biblickou tematiku. První typ je zastoupen úvodní básní "La Vision d'ou est sorti ce livre", v níž Hugo využívá biblické tematiky jako referenčního rámce, k němuž odkazuje různými literárními postupy. V druhém typu básní je biblická látka aktualizována přímo. Konečně třetím typem jsou básně, v nichž Hugo propojuje svá vlastní ideová přesvědčení s biblickou tematikou. Cílem práce je objevení těchto nových mýtů, které Hugo buduje na biblických základech.

Temnota Boží podle Řehoře z Nyssy
Žáková, Lenka ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Bauerová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Temnota Boží podle Řehoře z Nyssy si klade za cíl zjistit, co považuje Řehoř za temnotu Boží a jak ji interpretuje na základě biblického příběhu o Mojžíši. Primárním zdrojem pro interpretaci temnoty je Řehořova kniha Život Mojžíšův. Kniha Život Mojžíšův čtenáři představuje jednotlivé fáze Mojžíšova hledání Boha z hlediska smyslu literárního i kontemplativního. Sekundárním zdrojem objasňujícím Řehořovo učení a výklad temnoty je kniha Lenky Karfíkové s názvem Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost. Diplomová práce je rozdělená do šesti hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách se čtenář dozví kontext, do kterého Řehoř vstupuje, a který ho ovlivňuje v rámci teologické tradice. Také Řehořovo teologické učení a důležité pojmy s ním spojené. Kapitola čtyři až šest slouží k přemostění teoretické nauky a k praktické aplikaci Řehořova učení na duchovní život člověka. Čtenář se dozví, co to znamená v duchovním životě spatřit Boha v temnotě. Diplomová práce představuje temnotu Boží jako způsob přemýšlení o Bohu, vrchol duchovní cesty člověka, i jako jednu z Božích teofanií (zjevení). Klíčová slova: Řehoř z Nyssy, Mojžíšův život, Boží Trojice, temnota Boží, duchovní cesta


Duchovní doprovázení
Bártová, Darina ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Noble, Ivana (oponent)
Práce se zabývá tématem duchovního doprovázení. Nejprve je definován pojem duchovního doprovázení a pojmy související. Dále je duchovní doprovázení vymezeno proti svátosti smíření na straně jedná a proti psychologickému poradenství na straně druhé. Práce se snaží ukázat, že pojem duchovního doprovázení je zakotven v tradici křesťanské spirituality. Z této perspektivy je možné interpretovat některé biblické příběhy. K současnému pojetí duchovního doprovázení však přispěly i některé osobnosti dějin spirituality. jimž je věnována zvláštní kapitola. Následuje detailnější rozbor obsahu a typických forem duchovního doprovázení, požadavků kladených na doprovázejícího a specifik různých kategorií doprovázených. Jsou zmíněny i některé patologické jevy, které se v rámci duchovního doprovázení objevují. Samostatnou částí práce jsou výsledky terénního výzkumu ve vybraných společenstvích různých denominací, které mají doložit, zda je pojem duchovního doprovázení u nás známý, nakolik je duchovní doprovázení využíváno a kým. Důležitou otázkou je také charakteristika typického doprovázejícího. Výsledky výzkumu jsou shrnuty v závěru práce a v přílohách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Výklad a interpretace Sd 7 metodou nové literární kritiky
Medková, Marie ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám výkladem a interpretací biblického vyprávění o Gedeonovi (Sd 6-8), konkrétně kapitolou 7. Při práci s textem využívám přístup a metody vykladačského směru zvaného nová literární kritika. Tento směr se zabývá analýzou biblického textu jako literárního díla, tj. tím, jak autor biblického textu používá literární prostředky k utváření příběhu, k vytvoření atmosféry příběhu a předání teologického poselství. Pomocí literární a jazykové analýzy se odkrývají mechanismy, které mají na čtenáře či posluchače působit. Metoda přináší nový rozměr v pochopení zvěsti biblického oddílu rozhledem po širších literárních celcích. Cílem mé práce je vyložit jmenovaný oddíl a osvětlit funkci Sd 7 v širším kontextu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)


Potopa: extrakt z vybraných kultur a nástin biblického pojetí
Zima, Martin ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Cílem této práce je shromáždit materiály zabývající se potopou ve výtvarném umění a lidové slovesnosti. S pomocí této literatury je pak v první části práce nastíněn vývoj mýtů o potopě ve vybraných kulturách. Druhá část se zabývá výtvarným pojetím mýtu: na několika stěžejních pracích známých umělců je ukázán vizuální vývoj příběhu od raných dob křesťanských až po 19. století.

Využití biblických příběhů v katechezi, ve výuce náboženství a v prvouce v mladším školním věku
Cílková, Eva ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Eva Cílková VYUŽITÍ BIBLICKÝCH PŘÍBĚHŮ V KATECHEZI, VE VÝUCE NÁBOŽENSTVÍ A V PRVOUCE V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU Uplatnění metod dramatické výchovy pro výuku a katechezi v mladším školním věku Résumé Cílem této bakalářské práce je představit možnost využití biblických příběhů dramatickou metodou v katechezi, ve výuce náboženství a výuce prvouky dětí mladšího školního věku (6-10 let) na základní škole. V úvodních kapitolách jsou stručně představeny definice a vymezení fáze mladšího školního věku dítěte (stádia) podle vývojových teorií, vycházejících z prací odborníků v oblasti psychologického, morálního a náboženského vývoje, náboženské pedagogiky a oblasti moderní pedagogiky. Pro práci s dětmi je užitečné vzít v úvahu tyto poznatky a zamyslet se, jak pracovat s biblickým příběhem s ohledem na schopnost dítěte, aby mu bylo nejen umožněno zábavně a zajímavě prožít samotný biblický příběh, ale také z něj vyvodit poselství Božího slova v Písmu pro jeho dětský svět. Během celého období dětského věku provází dítě hra. Dítě se aktivně zapojuje do hry, je to jeho spontánní aktivita, "zaměstnání" v dětském světě. Dítě se učí nové role, komunikuje, poznává symboly a rity, které následně uplatňuje v životě. Hra, jako přirozená schopnost dětí, se dá výborně využít při dramatizaci biblického příběhu. Oživí příběhy z bible...

Magický a filosofický svět Ingmara Bergmana
Cupáková, Kateřina ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá filosofií filmu švédského režiséra Ingmara Bergmana. Nastiňuje životní okolnosti ovlivňující Bergmanovu tvorbu a filosofickou i stylistickou konstrukci jeho filmografie. Je představeno devět filmů ilustrujících vývoj jeho myšlení. V druhé části práce je nastíněno pozadí života dánského filosofa Sorena Kierkegaarda a jeho filosofie o způsobech existence. V závěru jsou popsány zajímavé shody a rozdíly v myšlení těchto tvůrců, přičemž výchozí bod pro toto srovnání je biblický příběh proroka Abrahama.