| |
|
Situace osob zdravotně postižených na trhu práce v oblasti Hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015
Majorová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem práce je na základě odborné literatury a zjištěných dat vyložit situaci těchto osob na trhu práce v Praze v letech 2014 a 2015. V rámci teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti. Práce se dále zabývá skupinou osob zdravotně postižených, jejich charakteristikou, kategorizací a jejich zaměstnáváním. Pozornost je též věnována legislativě týkající se tématu, rehabilitačním programům a zaměstnavatelům, jejichž podíl pracovníků tvoří z poloviny osoby zdravotně postižené. Praktická část je založena na analýze zjištěných statistických dat získaných z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a také z portálu Českého statistického úřadu. Součástí je také vlastní anonymní dotazníkové šetření vybraných firem, které má za cíl ukázat, jak si stojí pražští zaměstnavatelé v této oblasti. Tímto šetřením bylo zjištěno, že situace uplatnění zdravotně postižených na pražském trhu práce je velmi pozitivní. Zaměstnavatelé nabízejí velkému množství zdravotně postižených osob pracovní uplatnění a to i v případě, že k tomu nemají zákonnou povinnost.
|
|
Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
| |
|
Imigrace jako faktor ohrožení bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem
Jakšová, Karolína ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématikou bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem se zaměřením na současný fenomén migrace. EU a Švýcarsko spolupracují na bilaterální sektorové bázi, jelikož se Švýcarsko (potažmo občané Švýcarska) nechce integrovat do evropského vnitřního trhu pro zachování své suverenity a autonomie. V rámci I. série bilaterálních smluv byla mezi EU a Švýcarskem uzavřena dohoda o volném pohybu osob, čímž Švýcarsko otevřelo svůj pracovní trh občanům EU. V únoru 2014 ovšem občané Švýcarska využili institutu přímé demokracie a přijali těsnou většinou iniciativu o zastavení masové imigrace. Tímto krokem byla narušena dohoda o volném pohybu osob a byla odstartována složitá vyjednávání ohledně řešení této patové situace. Cílem práce je vyhodnocení dopadů imigrace na švýcarskou ekonomiku a následné zhodnocení o oprávněnosti rozhodnutí pro zmírnění imigrace skrze občanskou iniciativu.
|
|
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Vyškovská, Vendula ; Hásová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení. Sledováno je nakládání s pohledávkou od jejího přihlášení až po přezkumné jednání, na kterém je pohledávka zjištěna nebo zamítnuta. Práce je taktéž zaměřena na charakteristiku jednotlivých druhů pohledávek a problematiku jejich přihlašovaní. Práce se zaměřuje na důkladnou analýzu vad přihlášek pohledávky a jejich důsledky na uplatnění takové pohledávky v insolvenčním řízení. Součástí práce je podrobný rozbor dílčích popěrných úkonů a osob, které je mohou činit. Dále jsou zkoumány důsledky popěrných úkonů. Též jsou srovnány nedávné změny zákona týkající této problematiky a použita judikatura pro analýzu výkladových problémů.
|
|
Dopad obecného nařízení o ochraně osobních údajů na šedou literaturu
Koščík, Michal
V dubnu 2016 bylo přijato nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jež v zásadních principech vychází ze stávající právní úpravy, v mnohém ji však rozvádí a konkretizuje. Příspěvek má převážně přehledový charakter a zaměří se na novou úpravu povinností, jimž se budou muset správci repozitářů v horizontu nejbližších dvou let přizpůsobit. Příspěvek bude věnován zejména otázkám souhlasu se zpracováním údajů, informovanosti subjektu údajů, přebírání osobních údajů od třetích stran, možnostech zpracovávat a zveřejňovat některé osobní údaje i bez souhlasu dotčených osob a nově formulovanému právu být zapomenut.
Plný text: idr-1039_1 -  PDF
Prezentace: idr-1039_2 - PDF; idr-1039_3 - PDF
Videozáznam: idr-1039_4 -  MP4
|
|
Zdanění osobních příjmů zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a rentiérů v roce 2014
HOUFOVÁ, Petra
Hlavním cílem mé diplomové práce byla analýza daňového zatížení fyzických osob, které mají příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z pronájmu movitého i nemovitého majetku a kapitálového majetku. Povinné platby poplatníka byly posuzovány dle předem stanovené různé výše ročních příjmů v rozmezí od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč u jednotlivých dílčích základů daně, jak z pohledu daňového, tak i pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které jsou podstatné pro orientaci v problematice zdanění příjmů fyzických osob. Praktická část je rozdělena do čtyř podkapitol podle druhu příjmů, u kterých se stanovila celková daňová povinnost dle výše ročního příjmu. Účelem bylo porovnat dané hodnoty v rámci jednoho dílčího základu daně a zároveň mezi dílčími základy daně navzájem.
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
host ::
