|
Přístup a zodpovědnost dnešních pacientů k očnímu onemocnění šedým zákalem
ZEITHAMOVÁ, Eva
Šedý zákal - katarakta je onemocnění oční čočky a může postihnout všechny věkové skupiny. Pokud není léčena, může se výrazně zhoršit zrak, nebo dojít až k oslepnutí. V teoretické části jsem se snažila objasnit, co to vlastně šedý zákal - katarakta je, jaké máme druhy katarakty, vyšetřovací metody, diagnostiku, léčbu a ošetřovatelskou péči u pacientů s šedým zákalem. Ve druhé části jsem se snažila vysvětlit, co je to informovanost a jak důležité je pacienty informovat o tomto onemocnění, předoperační a pooperační péči i péči v domácím prostředí. V praktické části bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníku. Šetření probíhalo na očním oddělení v Nemocnici Jihlava. Vytvořila jsem dva druhy dotazníku a to pro sestry i pro pacienty. Výsledky byly zaznamenány do sloupcových grafů. K cílům jsou stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1 - operaci šedého zákalu podstupují čím dál mladší pacienti. Hypotéza č. 2 - pacienti jsou zodpovědnější a dobře informováni. Hypotéza č. 3 - úroveň spolupráce se zdravotnickým personálem odpovídá předpokladům pacienta s očním onemocněním. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. I když se nám hypotéza č. 2 potvrdila, některé odpovědi pacientů tomu nenasvědčují. Je určitě třeba stále klást důraz na informovanost, mít dostatek času na informování a zodpovídání otázek všech pacientů. Výsledky mé práce mohou vést k vytvoření časového prostoru pro komunikaci s pacientem, zajistit přehledné a dostatečné množství informačního materiálu odpovídajícím potřebám pacienta.
|
|
Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty u psů pomocí PCR
FARKOVÁ, Barbora
Dědičná katarakta je jednou z nejrozšířenějších onemocnění očí u psů. U psů plemene Stafordšírský bullteriér došlo k tak masivnímu rozšíření této dědičné nemoci, že je v České republice zavedeno povinné testování alespoň jednoho jedince z chovného páru. Jedná se o degenerativní onemocnění čočky, kdy postižený jedinec do 3 let trvale oslepne. V České republice se již delší dobu nevyskytují jedinci postiženi touto nemocí, ale stále se objevují skrytí přenašeči, které je třeba odhalit, aby nežádoucí alely mohly být vyloučeny z genofondu. Cílem této práce bylo otestovat jednoduché metody odběrů biologického materiálu, vyzkoušet je v praxi a ověřit, zda jsou vhodné k izolaci DNA a dále otestovat alternativní metodu molekulární detekce tohoto onemocnění. Celkem byly odebrány stěry bukální sliznice od 23 psů a fen plemene Stafordšírský bullteriér. Detekce skrytých přenašečů dědičné katarakty se prováděla pomocí PCR analýzy se specifickými primery. Získané amplikony byly detekovány pomocí gelové a čipové elektroforézy a pomocí fragmentační analýzy. Detekce přenašečů byla založena na přítomnosti 2 amplikonů (detekce heterozygotů). V mé práci jsem došla k závěru, že pro detekci skrytých přenašečů je nutné používat fragmentační analýzu z důvodu rozdílu pouze jedné báze ve sledovaném úseku DNA. Gelová ani čipová elektroforéza neposkytuje tak vysoké rozlišení a není možné detekovat dva fragmenty lišící se pouze o jeden bp. Jako nejvhodnější metodu odběru DNA jsem zvolila stěry bukální sliznice cytologickým kartáčkem a izolaci DNA metodou chelex s následným přečištěním vzorku.
|
|
Výroba závěsu dveří ohýbáním
Košťál, Ivo ; Rumíšek, Pavel (oponent) ; Novotný, Karel (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia oboru 2303R002 předkládá návrh technologie výroby součásti závěs dveří z ocelového plechu jakosti 11 373 pro výrobní sérii 50 000 ks/rok. Na základě literární studie je proveden rozbor možných technologických postupů výroby a navržena technologie výroby v 5ti operacích. Pro navržený technologický postup jsou provedeny technologické výpočty a výpočty střižných a ohýbacích sil a jsou určeny vhodné tvářecí stroje – výstředníkové lisy typu LEN (výrobce TOMA Trnava). Pro jednotlivé výrobní operace je navržena koncepce postupového střihadla, ohybadla pro předohyb oka závěsu, proveden konstrukční návrh ohybadla pro ohyb oka závěsu a ideový návrh nástroje pro ohyb ramene závěsu.
|
| |
|
Stabilita kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek
Lišková, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Bilerová, Helena (vedoucí práce)
Glykosaminoglykany jsou látky biologicky aktivní, které již v malých koncentracích významně ovlivňují fyziologické procesy v živých organismech. Výrazným představitelem této skupiny je kyselina hyaluronová. Je to lineární polysacharid, jehož primární struktura se skládá z kyseliny D-glukuronové a N-acetyl-D-glukosaminu spojených glykosidickými vazbami (13) a (14). Nachází se ve spojovací tkáni, synoviálních tekutinách a také ve sklivci, ve kterém tvoří soustavu s unikátními reologickými a optickými vlastnostmi. Mimo lidské tělo je její koncentrace zvláště vysoká v kohoutích hřebíncích. Kyselina hyaluronová má velmi vysokou schopnost vázat molekuly vody, zvyšovat tím molekulovou hmotnost a následně i viskozitu vodných roztoků. Tento fakt společně s její charakteristickou viskoelasticitou a lubrikačními vlastnostmi hraje důležitou roli v ochraně organismu. Kyselina samotná, ale i její soli, tvoří základní složku látek používaných v oční medicíně. Používá se při extrakci kataraktu (šedého zákalu), operacích glaukomu (zeleného zákalu), implantaci očních čoček i keratoplastii. Cílem této bakalářské práce bylo určení stability roztoků kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek. Hlavním úkolem bylo pomocí reologických měření zjistit vliv přidávaných polymerních látek (PVP, PACA, PEOX, PEG, PUD, PEI) a různého pH na stabilitu resp. degradaci vodného roztoku kyseliny hyaluronové při sterilizaci v parním autoklávu.
|
| |
|
Refrakční výměna čočky a prevence glaukomu
Smržová, Tereza ; Němcová, Iveta (vedoucí práce)
Cíle této diplomové práce byly: ¾ shrnout a zpřehlednit dosavadní vývoj a možnosti implantace nitroočních čoček s důrazem na použití multifokálních nitroočních čoček u pacientů s refrakčními vadami, ¾ shromáždit data týkající nitroočního tlaku naměřeného v rámci předoperačního a pooperačního vyšetření u pacientů s implantovanými multifokálními nitroočními čočkami, ¾ zhodnotit a porovnat výsledky pooperačních vyšetření s výsledky pořízenými v rámci vyšetření předoperačního se zaměřením na velikost nitroočního tlaku v závislosti na implantaci multifokálních nitroočních čoček, ¾ zhodnotit význam prevence zvýšení nitroočního tlaku v rámci léčby refrakčních vad a šedého zákalu za použití multifokálních nitroočních čoček u pacientů, ¾ srovnat výsledky získané z vlastní studie s dosud publikovanými studiemi jak v České republice, tak v zahraničí.
|
|
Sledování opacit zadního pouzdra po operaci katarakty
Kalfeřtová, Marie ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Sledovat vliv metody AquaLase použité k dočištění zadního pouzdra při operaci katarakty na vznik opacit zadního pouzdra a ověřit bezpečnost této metody pro rohovkový endotel. Metodika: Naše studie je prospektivní. Do sledovaného souboru byli zařazeni pacienti s oboustrannou kataraktou operovaní na Oční klinice FN Hradec Králové v období od září 2007 do března 2009, kteří splnili kritéria k zařazení do studie (56 pacientů). V průběhu operace byla torzní fakoemulzifikace a bimanuální irigace/aspirace, na pravém oku doplněna pulsy BSS (Balanced Salt Solution) - metoda AquaLase (Alcon Laboratories, Forth Worth, Texas, USA). Do obou očí byla implantována nitrooční čočka AcrySof SA60AT. Do studie byli vybráni pacienti bez dalších vážných očních onemocnění, která by ovlivňovala pooperační zrakovou ostrost. Pacienti měli vždy operovány obě oči tím samým operatérem. Všichni pacienti byli vyšetřeni předoperačně a 3, 6, 12 a 24 měsíců po operaci. Při každém vyšetření byla hodnocena nejlepší korigovaná zraková ostrost (NKZO), hustota endotelových buněk (ECC) a pachymetrie rohovky. Pooperačně byly navíc pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na zadní pouzdro v retroiluminaci. Následně byla pořízená fotodokumentace hodnocena programy k objektivizaci stupně opacit zadního pouzdra...
|
|
Hodnocení opacit zadního pouzdra u různých typů nitroočních čoček
Pozlerová, Jana ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Synek, Svatopluk (oponent)
Souhrn Cíl práce: Zhodnotit opacity zadního pouzdra (PCO - z ang. Posterior capsule opacification) u pacientu 7 let po operaci katarakty s implantací trech ruzných typu nitroocních cocek (IOC): Tvrdých IOC z polymethylmetakrylátu (PMMA) s optickou cástí s oblým okrajem, mekkých IOC z hydrofobního akrylátu s optickou cástí s ostrým okrajem a mekkých IOC vyrobených ze silikonu s optickou cástí s oblým okrajem. Ke kvantifikaci použít dva pocítacové systémy a zjistit korelaci techto dvou systému. Porovnat výstupy použitých metod mezi sledovanými IOC a zjistit, zda nekterý typ IOC vykazuje lepší vlastnosti z hlediska prevence opacit zadního pouzdra. Soubor a metodika: Hodnotili jsme 73 pacientu, kterí byli operováni pro kataraktu v letech 1998-2000 na Ocní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové klasickou ultrazvukovou fakoemulsifikací. Sedm let po operaci bylo provedeno standardní oftalmologické vyšetrení vcetne urcení nejlépe korigované zrakové ostrosti (KZO) a byla porízena digitální fotografie predního segmentu oka v arteficiální mydriase se zaostrením na zadní pouzdro. Na fotografii byly opacity zadního pouzdra hodnoceny softwarem EPCO 2000 (z ang. Evaluation of Posterior Capsule Opacification) a systémem OSCA (z ang. Open-access Systematic Capsule Assessment). Ke statistickému hodnocení byly použity...
|
|
Charakterizace myší s konstitutivně aktivní Wnt/beta-katenin signální dráhou v oční čočce
Antošová, Barbora ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj a diferenciace oční čočky jsou striktně regulované procesy. Narušení těchto vývojových procesů může vést k patologiím, které omezí kvalitu zraku. Oční čočka obratlovců je tvořena epiteliálními a terminálně diferencovanými fibrilárními buňkami. Diferenciace fibrilárních buněk je spojena s expresí specifických proteinů (např. krystalinů), s opuštěním buněčného cyklu a s degradací jádra a organel. Wnt/β-katenin signální dráha hraje důležitou roli během časného vývoje oka stejně jako později během diferenciace oční čočky. Abychom zjistili důsledky aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách čočky, byla vytvořena transgenní myš nazvaná CLEF. Konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách CLEF myši je zajištěna expresí transgenního proteinu CLEF, který obsahuje C-koncovou aktivační doménu β- kateninu fúzovanou s N-koncem plnodélkového proteinu Lef1. Exprese CLEF transgenu je řízena αA-krystalinovým promotorem. V důsledku konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy mají dospělé CLEF myši kataraktu a menší oči. Morfologie očních CLEF čoček je narušena. Expresi transgenní CLEF mRNA detekujeme od stádia E13.5 a následně v mutantních čočkách detekujeme i CLEF protein (ve stádiu E16.5). Abychom lépe porozuměli molekulárním změnám, provedli jsme microarray...
|
host ::
