|
|
Problematika lokálních a celkových vedlejších účinků cytostatik při jejich experimentálním intraokulárním a periokulárním podání
Petrušková, Denisa ; Dotřelová, Dagmar (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Jirásková, Naďa (oponent)
Úvod: Standardizovaná lécba intravenózne aplikovanou chemoterapií nepostacuje k dosažení kontroly nad volne plovoucími retinoblastomovými partikulemi ve sklivci u pokrocilého stupne C, D a E retinoblastomu. Periokulární a intravitreální injekce chemoterapeutik je slibnou cestou k dosažení maximální biologické dostupnosti léciva ve sklivci, ale vyžaduje presne definovanou dávku k dosažení kontroly nad tumorem a zároven k dosažení co nejmenší toxicity s ohledem na struktury oka. Cíl: 1. Experimentálne zhodnotit lokální ocní toxicitu karboplatiny a topotecanu na modelu králicího oka po její periokulární a intravitreální aplikaci. 2. Zhodnotit klinickou použitelnost nového zpusobu intravitreální aplikace chemoterapeutik transkorneální cestou. Materiál a metodika: In vivo experiment probíhal na modelu 54 Novozélandských bílých králíku, kterí byli rozdeleni podle protokolu do skupin po 6 králících. Aplikovali jsme vždy do pravých ocí: 1. periokulárne karboplatinu o dávce 15 mg a 30mg a topotecan o dávce 2 mg, 2. intravitreálne karboplatinu o dávce 0,05 mg a 0,008 mg a topotecan o dávce 1 μg a 2 μg. Do levých ocí jsme aplikovali stejné množství sterilního roztoku. Koncentrace karboplatiny ve sklivci a v plasme byly stanoveny metodou atomové absorpcní analýzy, koncentrace topotecanu pomocí vysokoúcinné kapalinové...
|
|
|
Femtosekundový laser u nižší a vyšší myopie
Kacerovská, Jana ; Rozsíval, Pavel (vedoucí práce) ; Vlková, Eva (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
1.SOUHRN Cíl: Cílem této práce je zhodnotit výsledky a efektivitu laserových zákroků, kde používáme femtosekundový laser - FS-LASIK a ReLEx SMILE. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační výsledky zrakové ostrosti u sta pacientů s nižší a vyšší myopii a astigmatismem, porovnávali jsme vliv laserového zákroku na slzný film a na makulární oblast. Metodika: Soubor se skládá ze 2 skupin. První skupina pacientů byli pacienti s nižší myopií, druhá skupina pacienti s vyšší myopií. V každé skupině byla u poloviny pacientů provedena operace metodou femtoLASIK a u druhé poloviny metodou ReLEx SMILE. Sledovali jsme 50 pacientů (100 očí) s nízkou myopií a 50 pacientů (100 očí) s vysokou myopií. Do retrospektivní studie jsme zařadili pacienty mladší 45 let se sférickým ekvivalentem myopické refrakční vady -0,75 až -4,12 u skupiny s nízkou myopií a se sférickým ekvivalentem -6,25 až -11,5 dpt. u skupiny pacientů s vysokou myopií. Korigovaná zraková ostrost byla u všech pacientů před operací 1,0. Výsledky: Na pooperačních kontrolách byly zjištěny u skupiny pacientů s nižší myopií hodnoty nekorigované zrakové ostrosti srovnatelné u metody femtoLASIK i ReLEx SMILE. Naopak u skupiny pacientů s vyšší myopií byly hodnoty nekorigované zrakové ostrosti v časnějších pooperačních obdobích u metody ReLEx SMILE nižší než u...
|
|
| |
|
|
Změny na předním segmentu PO 25G+ PPV
Kopecký, Adam ; Pašta, Jiří (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Studený, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Zobrazovací metody v lékařství (P5150) Studijní obor: Zobrazovací metody v lékařství (5103V000) MUDr. Adam Kopecký Změny na předním segmentu po 25G+ PPV Changes in the Anterior Segment after 25G+ PPV Abstrakt Vedoucí závěrečné práce/Školitel: doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO Praha, 2019 Abstrakt (teze): Pars plana vitrektomie je dominantní chirurgická metoda v operativně zadního segmentu oka. Principem této operační metody je využití chirurgického přístupu cestou anatomické oblasti pars plana. Touto cestou chirurg operuje na zadním segmentu očním, aniž by výrazněji přímo chirurgicky zasahoval do segmentu přední. Krátkodobé ovlivnění předního segmentu při pars plana vitrektomii bylo opakovaně prokázáno, což může být důležitý faktor jak při hodnocení komplikací této chirurgické metody, tak plánování operace u komplikovanějších pacientů. Obecně se předpokládá, že dlouhodobé změny na předním segmentu po pars palana vitrektomii nepozorujeme. Cílem naší práce je hodnotit dlouhodobé změny na předním segmentu po nekomplikované 25G+ PPV s plynovou náplní. Soubor tvořilo 20 pacientů vybraných podle přísných indikačních kritérií. Pomocí série vyšetření jsme kontrolovali specifické parametry -nitrooční tlak, komorový úhel, hloubka přední komory, keratometrické...
|
|
|
Sledování farmakokinetiky cytostatik ve sklivcovém prostoru králičího bulbu po subkonjunktivální a transkorneální aplikaci
Pochop, Pavel ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Gerinec, Anton (oponent)
Cílem studie bylo stanovit koncentraci platiny a etoposidu ve sklivci králičího oka a plochu pod křivkou koncentrace proti času (area under concentration versus time curve - AUC) po periokulární a intravitreální aplikaci a zároveň zjistit toxicitu takto lokálně aplikovaných cytostatik v závislosti na použité koncentraci. Vytvořili jsme několik skupin laboratorních zvířat, kterým bylo aplikováno: periokulární injekce 15 mg karboplatiny (skupina I, n=6), periokulární injekce 30 mg karboplatiny (group II, n=6), jedna transkorneální intravitreální injekce 0,05 mg karboplatiny (group III, n=6) a následně dalším dvěma skupinám opakovaně intravitreální injekce 0,05 mg (skupina IV, n=6) a 0,008 mg karboplatiny skupina V, n=6). Periokulární injekce 2,5 mg (skupina VI, n=6) a intravitreální injekce 0,5 mg etoposidu (skupina VII, n=6) byly aplikovány stejným způsobem. Odběr vzorků sklivce jsme prováděli za 1 h, 2 h, 6 h, in 1, 2 and 7 dnů a 2 týdny (skupina I, III, VI a VII) nebo 3 týdny (skupina II) po aplikaci. Následně jsme stanovili koncentrace cytostatik ve sklivci a v plazmě. Sledovali jsme klinické a histologické známky toxicity. Při periokulární aplikaci cytostatik se nepodařilo docílit terapeutických koncentrací ve sklivci. Terapeutických hladin jsme docílili pouze při intravitreální aplikaci. Powered by...
|
|
|
Ïmplantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear u pacientů s těžkým postižením rohovky: dlouhodobé výsledky
Burova, Mariya ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Těšínský, Pavel (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Souhrn Cíl: Zhodnodtit dlouhodobé výsledky implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Zjistit hlavní pooperační komplikace a rizikové faktory implantace umělých rohovek AlphaCor a KeraKlear. Soubor a metodika: Umělá rohovka AlphaCor byla implantována 15 pacientům (15 očí). Implantaci umělé rohovky KeraKlear podstoupili čtyři pacienti (čtyři oči). Všichni pacienti před chirurgickým zákrokem byli podrobně vyšetřeni. Bylo provedeno zhodnocení nejlépe korigované zrakové ostrosti (NKZO), předního segmentu oka na štěrbinové lampě. Stav zadního segmentu oka byl orientačně posouzen pomocí ultrazvukového B-scan vyšetření. U pacientů před plánovanou implantací KeraKlear byla provedena rohovková pachymetrie. U všech pacientů na digitální fundus kameře byla pořízená fotografie předního segmentu oka. U pacientů s glaukomem předoperačně byl nitrooční tlak lokální farmakoterapií dobře kompenzován. Pooperačně se provádělo hodnocení NKZO, měření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu operovaného oka na štěrbinové lampě, ultrazvukové B-scan vyšetření k posouzení stavu zadnního segmentu oka. Všem pacientům pravidelně byly pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na keratoprotézu. Výsledky: Nejlépe korigovaná zraková ostrost po implantaci umělé rohovky AlphaCor byla v rozmezí pohyb ruky...
|
|
|
Sledování opacit zadního pouzdra po operaci katarakty
Kalfeřtová, Marie ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Těšínský, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Sledovat vliv metody AquaLase použité k dočištění zadního pouzdra při operaci katarakty na vznik opacit zadního pouzdra a ověřit bezpečnost této metody pro rohovkový endotel. Metodika: Naše studie je prospektivní. Do sledovaného souboru byli zařazeni pacienti s oboustrannou kataraktou operovaní na Oční klinice FN Hradec Králové v období od září 2007 do března 2009, kteří splnili kritéria k zařazení do studie (56 pacientů). V průběhu operace byla torzní fakoemulzifikace a bimanuální irigace/aspirace, na pravém oku doplněna pulsy BSS (Balanced Salt Solution) - metoda AquaLase (Alcon Laboratories, Forth Worth, Texas, USA). Do obou očí byla implantována nitrooční čočka AcrySof SA60AT. Do studie byli vybráni pacienti bez dalších vážných očních onemocnění, která by ovlivňovala pooperační zrakovou ostrost. Pacienti měli vždy operovány obě oči tím samým operatérem. Všichni pacienti byli vyšetřeni předoperačně a 3, 6, 12 a 24 měsíců po operaci. Při každém vyšetření byla hodnocena nejlepší korigovaná zraková ostrost (NKZO), hustota endotelových buněk (ECC) a pachymetrie rohovky. Pooperačně byly navíc pořizovány digitální fotografie předního segmentu oka se zaměřením na zadní pouzdro v retroiluminaci. Následně byla pořízená fotodokumentace hodnocena programy k objektivizaci stupně opacit zadního pouzdra...
|
|
|
Výskyt očních vad u pacientek s Turnerovým syndromem
Brunnerová, Renáta ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Autrata, Rudolf (oponent)
Souhrn Turnerův syndrom patří mezi nejčastější chromozomální aberace. Je způsoben chyběním nebo strukturální anomálií jednoho X chromozomu, případně chromozomální mozaikou. Bývá spojen s častějším výskytem některých očních vad. Opakovaně jsme vyšetřili 81 dívek a žen s Turnerovým syndromem ve věku 5 až 23 let. Sledovali jsme výskyt očních vad a jejich případnou souvislost s karyotypem. Nejčastěji se vyskytovala u těchto dívek myopie (29 %), dále hypermetropie (24 %), epikantus (20 %), poruchy barvocitu (17 %), amblyopie (12 %), strabismus (10 %) a ptóza (5 %). Porucha barvocitu byla definována jako protanie v 8,5 %, deuteranie v 3,4 % a tritanie v 5,2 %. Výskyt poruch barvocitu byl vyšší než v běžné populaci, kde se ale liší dle pohlaví. Častější je u mužů. Souvisí to s umístěním genu pro červený a zelený fotopigment, který je lokalizován na dlouhém raménku X chromozomu. Výskyt strabismu a ptózy byl vyšší než u běžné populace. Celkový rozsah refrakčních vad byl nepatrně vyšší než u běžné populace, s rozdílným rozložením dle karyotypu. Hypermetropie byla zaznamenána častěji u karyotypu 45, X, a to ve 28 %, zatímco u chromozomální mozaiky byla pouze v 18%. Obrácený poměr byl u myopie - u chromozomální mozaiky v 31 % a u karyotypu 45, X ve 26 %. Celkově při srovnání výskytu jednotlivých očních vad u karyotypu...
|
|
|
Změny na předním segmentu PO 25G+ PPV
Kopecký, Adam ; Pašta, Jiří (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Studený, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Studijní program: Zobrazovací metody v lékařství (P5150) Studijní obor: Zobrazovací metody v lékařství (5103V000) MUDr. Adam Kopecký Změny na předním segmentu po 25G+ PPV Changes in the Anterior Segment after 25G+ PPV Abstrakt Vedoucí závěrečné práce/Školitel: doc. MUDr. Jiří Pašta, CSc., FEBO Praha, 2019 Abstrakt (teze): Pars plana vitrektomie je dominantní chirurgická metoda v operativně zadního segmentu oka. Principem této operační metody je využití chirurgického přístupu cestou anatomické oblasti pars plana. Touto cestou chirurg operuje na zadním segmentu očním, aniž by výrazněji přímo chirurgicky zasahoval do segmentu přední. Krátkodobé ovlivnění předního segmentu při pars plana vitrektomii bylo opakovaně prokázáno, což může být důležitý faktor jak při hodnocení komplikací této chirurgické metody, tak plánování operace u komplikovanějších pacientů. Obecně se předpokládá, že dlouhodobé změny na předním segmentu po pars palana vitrektomii nepozorujeme. Cílem naší práce je hodnotit dlouhodobé změny na předním segmentu po nekomplikované 25G+ PPV s plynovou náplní. Soubor tvořilo 20 pacientů vybraných podle přísných indikačních kritérií. Pomocí série vyšetření jsme kontrolovali specifické parametry -nitrooční tlak, komorový úhel, hloubka přední komory, keratometrické...
|
|
|
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky
Veliká, Věra ; Raiskup, Frederik (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Baráková, Drahomíra (oponent)
Léčba keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky Cíl: Cílem studie bylo vyhodnocení léčby progresivního keratokonu metodou akcelerovaného crosslinkingu rohovky (ACXL). Metoda: Studie zahrnovala 35 očí 32 pacientů, kteří podstoupili ACXL na Oční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Hodnotili jsme nekorigovanou zrakovou ostrost (ZO), nejlépe korigovanou zrakovou ostrost (NZO), hodnotu keratometrie v nejplošším a nejstrmějším meridiánu (K1, K2), hodnotu maximálního zakřivení přední plochy rohovky (Kmax), rohovkový astigmatismus a tloušťku rohovky v nejtenčím místě (pachymetrie). Předoperační hodnoty jsme porovnali s hodnotami získanými 6 měsíců, 1 rok a 2 roky po operaci. Výsledky: Na konci sledovacího období jsme nezaznamenali statisticky významné změny v parametrech ZO, NZO, K1 a Kmax v porovnání s předoperačními hodnotami. V hodnotách K2 a rohovkového astigmatismu jsme zjistili ve stejném srovnání statisticky významný pokles hodnot. Průměrná hodnota pachymetrie v nejtenčím místě rohovky byla předoperačně 469 ± 33 μm. V období 6 měsíců a 1 roku jsme prokázali statisticky významné snížení hodnoty pachymetrie ve srovnání s předoperační hodnotou. Na konci sledovacího období jsme již neshledali statisticky významný rozdíl naměřené hodnoty v porovnání s předoperačním nálezem. Závěr:...
|
host ::
RSS.