| |
|
Studium komplexů kationických porfyrinů s nukleovými kyselinami pomocí spektroskopie povrchem zesíleného resonančního Ramanova rozptylu
Lásková, Barbora ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Michl, Martin (oponent)
Komplexy kationických porfyrinů s nukleovými kyselinami jsou zajímavé z hlediska transportu terapeutických oligonukleotidů do buněk nebo fotodynamické terapie nádorových onemocnění. Diplomová práce se zabývá studiem komplexů kationického metaloporfyrinu CuTMPyP4 s poly(dG-dC)2, kde je předpokládána interkalace porfyrinu mezi bázové páry polynukleotidu a s poly(dA-dT)2, poly(dA)·poly(dT), u kterých je usuzováno na vnější vazbu CuTMPyP4 k helixu. Měření byla prováděna pomocí SERRS, RRS a absorpční spektroskopie. Z časových vývojů SERRS spekter pro jednotlivé komplexy bylo zjištěno, že velikost intenzity SERRS spekter a rychlost SERRS kinetik z komplexů neodpovídá intuitivnímu předpokladu o nízkém SERRS signálu a jeho pomalém nárůstu v případě interkalace porfyrinu, neboť pro komplex CuTMPyP4 s poly(dG-dC)2 je průběh SERRS kinetiky velmi rychlý a výsledný SERRS signál mnohem větší, než pro poly(dA-dT)2, poly(dA)·poly(dT). Po porovnání výsledků ze SERRS a RRS se ukázalo, že při SERRS experimentech je pozorované spektrum důsledkem spíše než porfyrinu v komplexu důsledkem porfyrinu z komplexu uvolněného. Při charakterizaci koloidních systémů pro SERRS měření bylo dále zjištěno, že pro koloidy s nízkým -potenciálem je SERRS signál nestabilní s dobou expozice vzorku, což je patrně způsobeno projevem tvorby "hot...
|
|
Dynamics of mouse sperm capacitation and acrosome reaction
Dvořáková-Hortová, Kateřina ; Frolíková, Michaela ; Děd, Lukáš ; Šebková, Nataša
Capacitation followed by the acrosome reaction (AR), is a very complex event of molecular changes, including acrosome matrix rearrangement and actin polymerization, which mammalian sperm must undergo in the female reproductive tract in order to obtain the ability to penetrate and fertilize the egg. CD46 and β1-integrin belong to specific proteins, which are predicted to interact during molecular reorganization of capacitating sperm. The IZUMO1 as the primary fusion protein of the mammalian sperm is also involved in this dynamic network. We investigated the relationship between the Izumo, CD46 and β1 integrin relocation in the sperm head during the capacitation and AR in vitro. We have already successfully monitored by immunofluorescent labelling the dynamics of proteins CD46 and β1-integrin. The changes in the localization of these proteins associated with the AR and their mutual co-localization was observed. The original β1-integrin location in the freshly released epididymal sperm is in the acrosome and it relocates during the AR further through the sperm head compartments into the equatorial segment and over the whole sperm head. Its density over the equatorial segment is decreasing with the extended time of the AR. Also its presence in the perforatorium of the mouse sperm head is very prominent. The pattern for protein CD46 is extremely similar if not identical in both aspects such as compartment localization and time progress during capacitation and AR in vitro. The molecular interaction of CD46 and β1-integrin was investigated using the Proximity Ligation Assay and Super resolution microscopy STED. The data were statistically analysed. The newly obtained results from CD46 and β1-integrin relocation are in correlation with IZUMO1 dynamics and giving a substantial knowledge on the studied protein network rearrangement during capacitation and AR in mouse spermatozoa.
|
|
Giuseppe Verdi - Otello v pražské a plzeňské inscenaci
Karásek, Jan ; Kusnjer, Ivan (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Předposlední opera Giuseppe Verdiho, Otello, nepatří V české republice k nejhranějším. Přesto u nás v posledních letech provedeny její zdařilé inscenace, mezi něž patří i plzeňská (Divadlo Josefa Kajeta tyla)z roku 2007 a pražská ( Státní opera Praha) z roku 2009. V Otellovi, Verdiho mistrovském kuse, premiérovaném v roce 1887 v milánské La Scale, ukázal skladatel zcela jiný přístup ke komponování. Na rozdíl od dřívějších číslovaných oper vytvořil plně prokomponované a celistvé dílo. Jako námět mu posloužila Shakespearova nesmrtelná tragédie, jejíž téma zůstává i po čtyřech staletích zcela aktuální. Přesto Verdi, ve spolupráci s libretistou Arrigo Boitem, obsah trochu upravil, lépe řečeno projasnil a připravil na velké operní scény. Toho s úspěchem využili oba režiséři zmiňovaných inscenací, Ladislav Štros v Plzni, respektive Lubor Cukr v Praze. Pražské provedení, které bylo obnovenou premiérou zdejšího představení z roku 1991, bylo charakterizované strohou , holou scénou, která dala vyniknout jednotlivým charakterům. Mohlo se také pochlubit velmi dobrými pěveckými výkony. Plzeňská inscenace sice nedosahovala vždy pěveckých kvalit pražské inscenace, ale vše doháněla bohatší scénou a větší režijní stylizací. Obě dvě inscenace byla velmi dobře přijaty jak odbornou veřejností, tak diváky, o čem konečně svědčí fakt, že se na programu udržely po několik let, pražská se dokonce hraje dodnes.
|
| |
| |
|
Možnosti využití spektroskopie ve viditelné a infračervené oblasti pro predikci vlastností lesních půd
Kratina, Josef ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem doktorské dizertační práce bylo objektivní zhodnocení použitelnosti VNIR spektroskopie pro predikci vlastností lesních půd. Pro každou půdní vlastnost byly hledány nejvhodnější kombinace metod statistického předzpracování (bez předzpracování, continuum removal, 1. a 2. derivace) a zpracování (PLSR, PCR, SVM) v určitých spektrálních pásmech. Jako všeobecně nejúspěšnější se ukazuje kombinace metod 1. derivace a support vector machine v celém VNIR spektrálním pásmu (400 -- 2500 nm). V některých případech se však osvědčily modely jiné. Mezi nejlépe predikovatelné vlastnosti (R2 > 0,6) patří pH, obsah oxidovatelného uhlíku, obsahy hliníku, železa, křemíku, nebo vápníku (ve vyšších koncentracích). Nepříliš vysoká úspěšnost predikce (R2 < 0,3) byla zjištěna u ukazatelů, které nabývají nízkých hodnot (obsah sodíku, manganu, nebo dvojmocné komplexy hliníku). Výsledky ukazují, že VNIR spektroskopie je použitelnou metodou pro predikci vlastností lesních půd. Nemůže zcela nahradit klasickou analýzu, ale může ji velice dobře doplňovat a to především v praxi. Například při půdním mapování může pomoci zahustit síť údajů a zpřesnit informace lépe, než při použití jiných metod prostorového odhadu. Je použitelná v případech, kdy je zapotřebí velké množství údajů v krátkém časovém horizontu a s minimálními náklady. Je vhodná pro sledování trendů v čase, nebo pro rychlý průzkum určité oblasti.
|
|
Význam vitaminu D a vápníku ve výživě člověka
Bártová, Magdaléna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Vitamin D patří do skupiny v tuku rozpustných steroidů. Zahrnuje dvě formy, a to
cholekalciferol, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu a ergokalciferol
přítomný v potravinách rostlinného původu. Člověk vitamin D může přijímat v potravě,
přičemž významným zdrojem jsou tučné ryby a rybí játra a některé další potraviny, jako
mléko, vejce nebo kvasnice. Na rozdíl od ostatních vitaminů však může být v těle
syntetizován. Cholekalciferol je tvořen v kůži z prekurzoru 7 - dehydrocholesterolu účinkem
UVB záření. Účinnost přeměny je závislá na různých faktorech.
Pro aktivaci vitaminu D jsou nezbytné dvě po sobě následující hydroxylace, z nichž první
probíhá v játrech a druhá v ledvinách. V játrech vzniká kalcidiol. Je to hlavní forma vitaminu
D v krvi a ukazatel zásobenosti organismu. V ledvinách z něho vzniká kalcitriol, který
je aktivní hormonální formou vitaminu D. V těle působí prostřednictvím vazby na receptory
pro vitamin D - VDR. Jeho nejznámější a nejprozkoumanější funkcí je vliv na homeostázu
vápníku a fosforu. Vitamin D ovlivňuje také správnou funkci svalů a imunitního systému
a různými mechanismy snižuje riziko vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.
Předpokládají se i další účinky vitaminu D na lidský organismus, které zatím nejsou zcela
objasněny a jsou předmětem dalších výzkumů.
Vápník je hlavní minerální složka kostí a zubů. Je esenciální a je nutné dodávat
ho potravou. Jeho obsah v potravinách je různý a stejně tak i jeho využitelnost z těchto
potravin. Za hlavní zdroj jsou považovány mléčné výrobky a mléko. Dále je přítomný
ve vejcích, minerálních vodách, některých rybách a rostlinných potravinách. Především
v rostlinných zdrojích je využitelnost vápníku limitována obsahem látek, které s ním tvoří
nerozpustné komplexy. Vápník je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Kromě stavební funkce
má roli i ve srážení krve, nervosvalovém přenosu či svalové kontrakci.
Vitamin D má vliv na využitelnost vápníku, protože zvyšuje účinnost jeho absorpce
ve střevě. Při nedostatku obou mikronutrientů dochází ke vzniku kosterních onemocnění,
osteoporóze, osteomalacii a křivici. Dostatečný příjem vitaminu D i vápníku je důležitý
především u rostoucích dětí, starších osob a těhotných i kojících žen.
|
|
Molekulárně-dynamické simulace komplexů sestávajících z nukleových kyselin a proteinů
Hammer, Jiří ; Barvík, Ivan (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo studium interakcí proteinu Argonautu (Ago) s komplexy nukleových kyselin. Na základě krystalových struktur Argonautu (A. aeolicus, Aa-Ago) a popř. jeho domén (lidská PAZ doména, Hs-PAZ) bylo vyprodukováno dvanáct různých simulací. Prvé dvě využily modelu Aa-Ago s různými substráty: buď s DNA/RNA nebo RNA/RNA duplexem. Hlavní rozdíl byl pozorován při interakci PAZ domény (resp. jejích argininových reziduí), která tolerovala guide DNA, nikoli však guide RNA vlákno. To naznačuje možnou funkci PAZ domény při rozpoznávání duplexů RNA/RNA od hybridních duplexů DNA/RNA. V dalších simulacích (3-9) byla využita Hs-PAZ doména. Žádné konflikty s guide DNA vláknem nebyly pozorovány. Byla vyzkoušena různá uspořádání aktivního místa, počet iontů a jejich parametrizace. DD-katalytický motiv s D683 (ekviv. lidskému H807 z Ago2) koordinoval (jeden, popř. dva) ionty Mg2+. Vysoce konzervovaná rezidua R570 a E578 stabilizovala aktivní místo vzájemnou vodíkovou vazbou. Z hlediska nevratnosti procesu přeštípnutí mRNA může hrát důležitou úlohu první (nepárový) nukleotid z 5'-konce guide DNA. Tato úloha by spočívala v tvorbě vodíkového můstku s přeštípnutým vláknem mRNA vedoucí k jeho destabilizaci. Simulace (10-12) s homologními modely lidských Ago2 se ukázaly jako málo stabilní a věrohodné...
|
|
Vliv rostlin rodu Camellia na trávení mléčných matric
Scholzová, Tereza ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o účincích a biologických vlastnostech látek obsažených v lístcích čajovníku Camellia sinensis, jejich trávení a působení na trávení mléčných matric. Camellia sinensis je rostlina, která je používána k výrobě pravého čaje. Zpracování lístků čajovníku probíhá fermentací a podle jejího stupně lze připravit různé druhy čaje. Nejznámějšími jsou zelený, černý a oolong. Nápoje z nich připravené obsahují řadu biologicky aktivních sloučenin, mezi něž patří alkaloidy, volné aminokyseliny, proteiny a vitamíny. Nejdůležitějšími jsou však polyfenolické látky a to flavonoidy, což jsou zároveň hlavní bioaktivní složky čaje. Tyto látky vykazují mnoho farmakologických vlastností, jako jsou antiaterosklerotické, antibakteriální, antikancerogenní, antivirotické, hypolipidemické a hypocholesterolemické.
Účinek mléka na biologickou aktivitu polyfenolů čaje byl subjektem mnoha studií, avšak zatím není plně znám mechanismus, kterým antioxidační aktivita čajových sloučenin ovlivňuje mléko a výrobky z něj a zejména jejich proces trávení. Bylo zjištěno, že flavonoidy mohou interagovat s proteiny bohatými na prolin, mezi něž patří i kasein, kovalentně i nekovalentně, zejména hydrofobními interakcemi a vodíkovými můstky. Vzniklé komplexy mohou destabilizovat bílkoviny a způsobit jejich vysrážení, čímž dochází ke zlepšení jejich stravitelnosti. Stabilní komplexy naopak chrání polyfenoly před autooxidací. Zajímavý je také zesíťovací účinek flavonoidů zeleného čaje na mléčné proteiny. Tyto látky mají také schopnost tvořit komplexy s tuky a lipolytickými enzymy, čímž narušují proces trávení a vstřebávání lipidů, tedy i mléčného tuku a jeho doprovodných složek jako je cholesterol. Byla také pozorována snížená absorpce dalších v tuku rozpustných látek, jako jsou perzistentní organické sloučeniny.
|
host ::
