|
Problematika dalšího vzdělávání a jeho realizace v podmínkách konkrétní společnosti
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. Teoretická část popisuje zmapování pohledů na koncepční a systémové řešení dalšího vzdělávání zaměstnanců v ČR. Dále sledování role státu v podpoře dalšího vzdělávání, jaké jsou typické rysy charakterizující firemní vzdělávání v ČR a jaké obecné přístupy a motivy lze spatřovat u dospělých účastníků dalšího vzdělávání. Praktická část je zaměřena na deskripci stavu dalšího vzdělávání v podmínkách konkrétní společnosti vhodnými metodami, dále je zaměřena na analýzu problémů, který tento stav doprovází. Vyústěním praktické části práce je doporučení pro realizaci dalšího vzdělávání v podmínkách společnosti, kde byl výzkum realizován.
|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
Náročnost práce perioperační sestry
VELÁTOVÁ, Simona
Bakalářská práce má dvě části. První část vysvětluje pojem perioperační sestra a její kompetence, které určuje vyhláška č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále navazující kapitoly pojednávají o pracovním prostředí perioperačních sester, zásadách práce perioperačních sester, přípravě operačního sálu, o ošetřování a přípravě nástrojů a technickém vybavení. První část teoretické části uzavírá kapitola, která vysvětluje termín perioperační péče. Druhá část se zaměřuje na vzdělávání perioperačních sester. Informuje o historii, podmínkách a možnostech specializačního vzdělávání perioperačních sester. Poslední část se zabývá celoživotním vzděláváním. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah činností perioperačních sester při vybraných operacích. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly v činnostech perioperačních sester při klasických a laparoskopických operacích. Posledním cílem bylo zjistit možnosti dalšího vzdělávání perioperačních sester. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního šetření. Výzkumná data byla získána technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Do výzkumu byly zařazeny perioperační sestry třech operačních sálů Nemocnice České Budějovice a. s., a to chirurgického, urologického a gynekologického. Odpovědi byly zaznamenávány písemně na záznamové archy a po té doslovně přepsány. Vyhodnocení a analýza rozhovorů byla provedena kategorizací. Kategorie byly ještě doplněny podkategoriemi. Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na činnosti perioperačních sester vyplývá, že práce perioperačních sester zahrnuje mnoho činností, které musí perioperační sestry dodržovat a plnit. Činnosti zahrnují výkony perioperačních sester před operací, během a po operaci. Navazují plynule jedna na druhou a mají daný sled. Instrumentářka a obíhající sestra většinu činností vykonávají společně. Bylo zjištěno, že mezi nejčastější činnost perioperačních sester patří kontrola. Kontrola pacienta, kontrola nástrojů, kontrola přístrojů, ale kontrolní chirurgický list na pracovištích zatím nepoužívají. Při laparoskopických operacích velké rozdíly v činnostech perioperační sestry neuvádí. Přibývají jen činnosti spojené s rozmístěním, kontrolou a obsluhou přístrojů. Prostorové uspořádání si musí zajistit tak, aby byla dodržena bezpečnost pacienta i personálu. Obsluha a ovládání přístrojů klade na perioperační sestry velké nároky na erudovanost po technické stránce Z výzkumného šetření, které se týká možností dalšího vzdělávání perioperačních sester vyplynulo, že perioperační sestry upřednostňují specializační vzdělávání. Jako další způsob k obnovování znalostí uvádějí účast na seminářích. V jiných aktivitách kroky nepodnikají. Účelem bakalářské práce bylo popsat činnosti, které vykonávají perioperační sestry při jejich každodenních činnostech a zjistit jakým způsobem si doplňují a získávají nové informace a poznatky. Perioperační sestry zabezpečují chod operačních sálů, je od nich vyžadována znalost techniky a operačních postupů a bezchybné ovládání různých druhů instrumentária. Odborné znalosti přispívají ke klidnému průběhu a kvalitnímu výsledku operace. Toto vše pro ně znamená neustálou kontrolu, vzdělávání a rozšiřování znalostí. Bakalářská práce poukazuje na to, že je potřeba investice do vzdělávání od zaměstnavatele, ale i větší aktivita ze strany perioperačních sester při celoživotním vzdělávání. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako materiál k vytvoření přednášky pro perioperační sestry.
|
|
Subjektivní vnímání zdraví v geo-demografických souvislostech
Láchová, Jitka ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
Diplomová práce se na základe dat ze trí transverzálních šetrení o zdravotním stavu obyvatel z roku 1996, 2002 a 2008 snaží dokumentovat vývoj subjektivního vnímání zdraví v transformacním období v Cesku. Celkem byly pro úcely práce k dispozici individuální údaje o 7827 respondentech. Bylo zjišteno, že subjektivní zdraví obyvatel CR se za období transformace výrazne zlepšilo. V podmínkách CR byl také prokázán vliv pohlaví, veku, dosaženého vzdelání, ekonomické aktivity, fyzické aktivity, telesné hmotnosti, a sociálních kontaktu na pozitivní deklaraci zdraví. Pri podrobnejším clenení souboru respondentu podle pohlaví a veku byl zpozorován protichudný vliv rodinného stavu, kourení a konzumace alkoholu na subjektivní pocit zdraví. Subjektivní pocit zdraví u obyvatel CR není ovlivnen stravovacími návyky ani velikostní kategorií osídlení. Regionální rozdíly na úrovni kraju CR nebyly z hlediska subjektivní deklarace zdraví potvrzeny. Klícová slova: subjektivní vnímání zdraví, faktory ovlivnující pozitivní deklaraci zdraví, regionální rozdíly, transformace
|
| |
|
Fyzikální měření a výchova ke zdraví
HAJDUCH, Petr
Diplomová práce "Fyzikální měření a výchova ke zdraví" se zabývá veličinami, které mají vztah k lidskému zdraví a jsou měřitelné převážně i ve školních podmínkách. Zaměřuje se na mezipředmětový vztah fyziky a výchovy ke zdraví a také využití online měřících systémů v této problematice. Součástí práce je také návrh výukových aktivit, které tohoto mezipředmětového vztahu využívají.
|
|
Prvky pedagogiky Marie Montessori v české mateřské škole
RAČÁKOVÁ, Veronika
Práce poukazuje na možnosti využití prvků Montessori pedagogiky v běžné mateřské škole. Teoretická část se věnuje alternativnímu směru Montessori, osobnosti Marie Montessori, jejímu pojetí dítěte a pedagogiky s veškerými principy a pohledem na osobnost učitele. V praktické části je zpracovaná případová studie, která přesně popisuje vznik a vývoj třídního vzdělávacího programu s prvky Montessori pedagogiky v podmínkách běžné mateřské školy. Tato studie je zaměřena na přípravu podmínek, volbu metod a tvorbu obsahu ve vztahu k potřebám a zájmům dětí. Evaluace třídního vzdělávacího programu odhaluje, do jaké míry je možné zařadit do prostředí běžné mateřské školy prvky Montessori pedagogiky tak, aby bylo vše v souladu s Rámcově vzdělávacím programem. Práce je doplněna fotografickou přílohou.
|
|
Klíčové rozhodovací procesy při tvorbě školy a implementaci školního kurikula
Voda, Jan ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Walterová, Eliška (oponent) ; Uhlířová, Jana (oponent)
RESUMÉ Klíčové rozhodovací procesy při tvorbě školy a implementaci školního kurikula V centru pozornosti disertační práce stojí učitel v trojjediné roli. Každá z těchto rolí nabízí inspirace k promýšlení tématu vnitřní proměny školy, a to jak v teoretické, tak empirické rovině. V první řadě jde o roli učitele jako pokusníka. Naše zkoumání bilancuje možnosti a meze pokusnického přístupu s ohledem na podmínku vysokého osobního nasazení učitele a společenský kontext. Z druhé perspektivy jsme nahlédli učitele jako nositele kvality školy. Ta je podmíněna přijetím role tvůrčího aktéra transformačního úsilí, v němž mají učitelé prokázat vůli a schopnosti změnit současnou školu s ohledem na nově koncipované paradigma ve vzdělávání. Konečně z třetího úhlu pohledu sledujeme učitele jako tvůrce kurikula a školy. Ten se, v podmínkách českého vzdělávání, musí vyrovnávat se složitostí nové profesní situace, jež vyplývá z inovační, experimentální povahy procesu tvorby ŠVP, v rámci něhož učitelé činí kvalifikovaná rozhodnutí podle toho, jaké hodnoty a cíle ve své pedagogické práci akcentují. Výzkumná část disertační práce těží z jedinečné zkušenosti autora, jenž z pozice ředitele soukromé základní školy, kterou zakládal a od samého počátku s vysokým osobním zaujetím budoval, usiluje dosáhnout v reálných podmínkách českého...
|
|
Rozvoj čtenářství v primární škole
Pošmourná, Markéta ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá rozvojem čtenářství na prvním stupni základní školy v podmínkách probíhající reformy našeho školství. Práce je věnovaná problematice čtenářství, schopnostem a dovednostem s ním spojených, jeho významu a vztahu ke klíčovým kompetencím žáka. Zabývá se metodami, pomocí kterých lze čtenářství rozvíjet, a to především přístupy dramatické výchovy a programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Těžištěm práce je praktická část, která je vedena jako akční výzkum. Konkrétní metody a přístupy jsou ověřovány v praxi, vlastní lekce jsou podrobovány reflexi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
host ::
