|
Long-term monitoring of mechanical damage on historical structures
Zíma, Pavel
Important information for the risk assessment of some damages on the historical structures represents data of failure development. Cracks in the load-bearing walls are one of the observed failures. This article focuses on remarkable method of damage measurement, their long-term monitoring and devices used for measurement
|
|
Monitoring zemědělského sucha a jeho uživatelé a zpravodajové
Bartošová, Lenka ; Trnka, Miroslav ; Semerádová, Daniela ; Hlavinka, Petr ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Žalud, Z.
Monitoring sucha je klíčovým prvkem sledování vývoje klimatu v České republice. Cílem tohoto článku je popsat, jak se na samotném monitoringu podílejí agronomové, lesníci, ovocnáři či lidé pracující v krajině a to v rámci Integrovaného Systému Sledování Sucha (ISSS). ISSS v týdenním kroku monitoruje vývoj a stav sucha pro celou Českou republiku s využitím různých zdrojů informací (výsledky vycházející z modelu SoilClim či výstupy z nástroje MODIS na družicích Aqua a Terra). Jedním z pilířů ISSS je také popis dopadů sucha na výnosy hlavních plodin a to díky spolupráci zejména se zemědělci, jejichž expertní hodnocení prováděná v týdenním kroku přináší pohled na aktuální situaci očima praxe, která je k dispozici na www.intersucho.cz.
|
|
Sledování těkavých látek v rybách
Vojáček, Filip ; Urbanová, Klára (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá posmrtnými biochemickými procesy v rybách. Teoretická část této práce je zaměřena na popis probíhajících změn v rybách a produkci těkavých látek u různých druhů ryb během posmrtných změn. Experimentální část je poté zaměřena na sledování a chemickou analýzu těkavých látek z ryb za různých podmínek skladování. Analýza je prováděna na základě plynové chromatografie s hmotnostním detektorem.
|
|
Získávání a vyhodnocování dat environmentálních veličin
Ulrych, Vladislav ; Vasilenko, Alexandr (vedoucí práce)
První část práce je věnována prostředí místnosti, do které je monitorovací zařízení určeno - serverovna. Jsou zde popsány způsoby výpočtů a návrhů pro správné dimenzování chlazení vzhledem k tepelným zdrojům. Dále je v této části prostor pro popis vhodných čidel pro monitorovací zařízení - fyzikální princip, jejich vhodné použití a význam. Teoretická část obsahuje zároveň výčet několika dostupných hotových komerčních řešení monitorovacích stanic a jejich charakteristiku.
Druhá část práce je věnována samotnému sestavení monitorovacího zařízení - fyzické poskládání hardwarových komponent, příprava čidel, instalace operačního systému, jeho konfigurace a příprava sítě. Instalace webového serveru a nastavení součástí, které poskytnou webovou prezentaci měřených fyzikálních veličin. Propojení se systémem Zabbix pomocí protokolu SNMP. Nastavení systému Zabbix. Výstup z této práce je možný použít pro sledování stěžejních fyzikálních veličin v malé serverovně nebo datové rozvodně.
|
|
Hodnocení manažerského účetnictví jako zdroje informací v účetní jednotce
Karban, Lukáš ; Lörinczová, Enikö (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Manažerské účetnictví jako zdroj informací v účetní jednotce bude hodnoceno v konkrétní zemědělské společnosti s více než dvacetiletou historií. Společnost se zabývá jak rostlinnou tak i živočišnou výrobou a její obrat převyšuje hranici 250 milionů korun českých.
V první části jsou shrnuty poznatky z odborné literatury, zákonných předpisů a částečně i poznatky z mé vlastní praxe. V další části je uvedena charakteristika sledované společnosti včetně vzájemných vztahů mezi jednotlivými typy výrob. Popis procesů jednotlivých výrob je důležitý pro další sledování způsobu využití manažerského účetnictví včetně jeho provázanosti s výrobou jako zdroje informací pro rozhodování.
Na základě těchto kapitol budou popsány a dále hodnoceny způsoby využití manažerského účetnictví. Manažerské účetnictví bude hodnoceno v oblastech plánování, rozhodování. Dále v oblasti kalkulací, rozdělení nákladů a kódování jednotlivých nákladových položek na konkrétní výkony.
Na závěr jsou zhodnoceny postupy využití manažerského účetnictví ve sledované účetní jednotce a popsána určitá doporučení včetně navržení možných zlepšení.
|
|
Posouzení vlivu zemědělské a antropogenní činnosti na Lhotickém a Vitickém potoce v povodí řeky Želivky
Jakešová, Helena ; Charvátová, Helena (vedoucí práce) ; Petrů, Anita (oponent)
Každý malý vodní tok je součástí rovnováhy v přírodě. Lidská činnost působí na kvalitu a fyzikálně chemické složení vody. Člověk mění koryta řek a hydrologické podmínky prostředí. Bakalářská práce se zabývá zhodnocením chemického složení experimentálních toků Lhotického a Vitického potoka v povodí řeky Želivky na Křemešnické vrchovině. Terénním průzkumem, monitoringem a vyhodnocením výsledků zkoumaných vzorků vody je zjištěn vliv lidské činnosti na kvalitu a složení vody. Území je antropogenně ovlivněno především splaškovou vodou obyvatel obcí, kde chybí čistírny odpadních vod. Zemědělská činnost vykazuje znečištění po celé délce toku. Potoky nemají upravená koryta, rozliv je umožněn do četných niv, vliv znečištění je zmírněn břehovou vegetací. Sledované ukazatele řadí experimentální toky do nejnižší jakostní třídy. V území je možné zachování zdravého ekosystému.
|
|
Nejvýznamnější patogenní houby v Národním parku České Švýcarsko
Tiler, Michal ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí současný zdravotní stav lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zmapovat nejvýznamnější patogenní houby nacházející se na území národního parku a určit jejich distribuci, význam a ohrožení nejvýznamnějších dřevin tohoto území.
První část této práce popisuje jednotlivé patogenní houby nalezené na území národního parku. Uvádí jejich popis, biologii, symptomy poškození a v neposlední řadě jejich význam a možnosti obrany. Druhá část je věnována popisu nejvýznamnějších dřevin této oblasti. Na území národního parku jsou nejvýznamnější dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá a z listnáčů je to především buk lesní. Ve třetí části je popsán vlastní monitoring a přehled zjištěných houbových patogenů na základě terénních šetření. Za významné patogeny lze označit rod Armillaria, druhy Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Lophodermium piceae, Meloderma desmazieri a Hymenoscyphus fraxineus.
Závěrečná část hodnotí zdravotní stav dřevin prostřednictvím defoliace. Hodnocení bylo provedeno v porostech smrků, jasanů a jedlí. Celkem bylo posouzeno 348 jedinců smrku s průměrnou defoliací 43,5 %, 194 jedinců jasanu s průměrnou defoliací 51,2 % a 71 jedinců jedle s průměrnou defoliací 52,7 %.
Práce podává aktuální, ucelený přehled o zdravotním stavu lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko z hlediska možného ohrožení houbovými patogeny. Žádný zde zjištěný druh v současné době významně neohrožuje zdravotní stav hodnocených dřevin.
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
|
Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.
|
|
Výskyt invazních druhů rostlin na vybraných lokalitách severovýchodní části Prahy
Šebesta, Václav ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o výskytu invazních rostlin v severovýchodní části Prahy. Monitoring byl proveden v průběhu září roku 2015. Nomenklatura druhů byla sjednocena podle Klíče ke květeně České republiky od Kubáta et al. (2002).
Celkem bylo nalezeno a zaznamenáno 18 druhů v 561 lokalitách. K nejpočetnějším druhům ze všech lokalit patří: Conyza canadensis (207 lokalit), Solidago canadensis (147), Robinia pseudoacacia (125), Symphoricarpos albus (89) a Parthenocissus inserta (77). K nejméně početným a patří: Pinus strobus (1), Reynoutria bohemica (6), Impatiens parviflora (7) a Rhus hirta (9). Ze sledovaných invazních druhů nebylo nalezeno těchto pět druhů: Heracleum mantegazzianum, Reynoutria sachalinensis, Impatiens glandulifera, Senecio inaequidens a Rudbeckia laciniata.
Podél cest byl největší výskyt u druhů: Solidago canadensis a S. gigantea, Conyza canadensis a Aster lanceolatus a A. novi-belgii.
Invazní druhy se vyskytovaly v 75,6 % na slunných místech, v polostínu v 17 % a ve stínu v 7,5 %. V suchém nebo sušším vodním režimu se nalézalo 90,5 % druhů. V písčité a hlinitopísčité půdě se nalézalo 94,5 % druhů. Slabý stupeň pokryvnosti do 10 % plochy byl nalezen cca v 50 % případů výskytu, střední stupeň do 30 % byl v 25 % a silný stupeň byl v 25 % případů výskytu invazních druhů.
|
host ::
