| |
| |
|
Glykemický index potravin a jeho stanovení
Špiláčková, Aneta ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Cílem této práce bylo vypracovat literární rešerši na dané téma se zaměřením na analytické metody odhadu glykemického indexu potravin.
Tato bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola popisuje obecnou charakteristiku glykemického indexu a faktory, které ovlivňují glykemický index potravin. V této kapitole je popsáno jaký vliv mají potraviny s nízkým a vysokým glykemickým indexem na zdraví a hladinu glykémie u člověka. Další část této kapitoly se zabývá celou řadou faktorů, které mohou ovlivnit absolutní množství glukózy v krvi do 2 hodin po jídle. V druhé kapitole je vysvětleno měření glykémie konvenční a kontinuální metodou. Poukazuje na výhody a omezení každé z těchto metod.
Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá metodami stanovení glykemického indexu potravin. Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část popisuje klinické metody též nazývány metody in vivo a druhá část se zabývá analytickými metodami označovány jako
in vitro. Klinická metoda vyžaduje měření hladiny krevní glykémie po požití testované potraviny u zdravých dobrovolníků. Díky této metodě můžeme spolehlivě stanovit glykemický index potravin, ale je limitována finanční i časovou náročností. Provádění těchto testů podléhá přísným pravidlům a schvalovacímu procesu etické komise.
Analytické metody jsou založeny na principu nasimulovaného lidského trávení. Při zjišťování glykemického indexu potravin pomocí in vitro lze použít metodiky indexu hydrolýzy. Výsledné hodnoty indexu hydrolýzy jsou pouhou předpovědí GI potravin. Další popsanou metodikou je měření rychle a pomalu dostupné glukózy a škrobu v potravinách. Je založena na měření glukózy uvolněné z testované potraviny během časové inkubace a standardizovaných podmínek pomocí HPLC. Poslední metoda zahrnuje štěpení potravin, následně HPLC analýzu cukrů a cukerných alkoholů. Údaje získané z HPLC analýzy jsou zpracovány pomocí umělé neuronové sítě ke zjištění předpovídané hodnoty GI potraviny.
V závěru práce jsou uvedeny výhody a nevýhody obou metod. Je porovnána spolehlivost, pracnost a nákladovost analytických metod s metodami klinického stanovení.
|
|
Stanovení obsahu dusičnanů v přírodních léčivých čajích a hodnocení jejich mikrobiální nezávadnosti
Drdová, Diana ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Stanovení obsahu dusi_nan_ v p_írodních lé_ivých _ajích a hodnocení jejich mikrobiální nezávadnosti (diplomová práce) Diana Drdová Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Cílem diplomové práce bylo stanovení obsahu dusi_nan_ v p_írodních lé_ivých _ajích a hodnocení jejich mikrobiální nezávadnosti. M__ení bylo provád_no u 47 vzork_ bylinných _aj_, zakoupených v lékárnách a prodejn_ lé_ivých rostlin. Výskyt plísní a kvasinek byl hodnocen pomocí techniky po_ítání kolonií vykultivovaných p_i 25 0C na agarové p_d_ s kvasni_ním extraktem, glukózou a chloramfenikolem po p_ti dnech inkubace. Výskyt Escherichia coli byl zjiš_ován pomocí techniky po_ítání kolonií vykultivovaných p_i 44 0C, po 24 hodinách inkubace, s použitím 5-bromo-4-chloro-3-indolyl--D-glukuronidu na kultiva_ní p_d_ složené z agaru s tryptonem, žlu_ovými solemi a glukuronidem. P_ítomnost dusi_nan_ byla m__ena pomocí metody kapalinové chromatografie s detekcí v UV oblasti spektra, dle p_íslušných norem pro stanovení obsahu dusi_nan_ v potravinách. Tém__ každý vzorek obsahoval plísn_, nej_ast_ji se jednalo o druhy Rhizopus niger (47,37%) a Aspergillus niger (33,33%). Kvasinky nebyly nalezeny v žádném ze zkoušených _aj_. Gramnegativní bakterii Escherichia coli byla stanovena...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s divertikulózou
LYSÁKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s divertikulózou. Názvem divertikulóza (diverticulosis, die Divertikulose) se označuje nález mnohočetných divertiklů na různých orgánech (Kazil, Kazilová, 2007). Divertikulóza je také označována jako prezidentská nemoc. Získala tento název před pár lety, kdy tímto onemocněním ve stejnou dobu trpěli Václav Havel a prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster. Divertikulózu tlustého střeva můžeme označit jako civilizační chorobu, protože u ní byla prokázána souvislost mezi způsobem stravování a životním stylem (Housová, 2009). V posledních několika letech se zvyšuje počet nemocných s tímto onemocněním. Příčinou je pravděpodobně stravování a životní styl, ale i věk, protože onemocnění nejvíce postihuje jedince ve věku nad 70 let. Na základě tématu práce byly stanoveny dva cíle. První cíl zahrnoval specifika ošetřovatelské péče o pacienta s divertikulózou. Druhý cíl měl zmapovat znalosti sester na gastroenterologických ambulancích o ošetřovatelské péči o pacienty s divertikulózou. Pro naplnění těchto stanovených cílů proběhla kvalitativní metoda výzkumného šetření. Výzkumné šetření se uskutečnilo v gastroenterologických ambulancích v Jihočeském kraji a na Vysočině. Výzkumný soubor zahrnoval dvě skupiny respondentů. První skupinou byly sestry (S1 - S10) a druhou skupinou byli lékaři (L1 - L3). Kvalitativní šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Pro fixaci kvalitativních výsledků byl zvolen psaný záznam. Pomocí rozhovorů s respondenty byly získány odpovědi na výzkumné otázky a zároveň naplněny cíle bakalářské práce. Pro naplnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřená na specifika ošetřovatelské péče o pacienta s divertikulózou. Z výzkumného šetření vyplynulo dle výpovědi sester a lékařů, že vedou pacienta s divertikulózou k dodržování preventivních opatření. Mezi ně patří dodržování dietního režimu, změna životního stylu, péče o pravidelné vyprazdňování stolice, přiměřená fyzická aktivita a dodržování pravidelných kontrol u lékaře. Při dodržování těchto preventivních opatření dochází ke snížení rizika vzniku komplikací. Nicméně v oblasti projevů divertikulózy měli respondenti ze skupiny sester nedostatečné znalosti. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, na jaké oblasti se v poskytování ošetřovatelské péče zaměřují sestry nejčastěji. Pomocí rozhovorů bylo zjištěno, že se sestry nejvíce zaměřují na edukaci v oblasti úpravy stravovacích návyků. Dále informují pacienta s divertikulózou, jak předcházet komplikacím anebo jak se má při jejich výskytu zachovat. Informace od sester korespondovaly s výpověďmi lékařů. Třetí výzkumná otázka pátrala po tom, jestli sestry informují pacienty o úpravě stravovacích návyků. Bylo zjištěno, že sestry informují pacienta s divertikulózou o úpravě stravovacích návyků. Sestry mají vědomosti o vhodných a nevhodných potravinách. Dále o množství vhodných tekutin a o úpravě stravy. Přesto měly sestry značné nedostatky v dietě, která se podává v prvních dnech po operaci. Informace od sester byly shodné s názory lékařů, až na otázku ohledně podávané diety v prvních dnech po operaci, protože tato byla položena pouze sestrám. Poslední, čtvrtá výzkumná otázka zkoumala, jestli ovlivňuje onemocnění pacienty v jejich životě. Z výpovědi sester a lékařů bylo potvrzeno, že onemocnění má vliv na život pacienta. Má totiž omezení ve stravování, musí pečovat o pravidelné vyprazdňování stolice, některé pacienty trápí nepříjemné bolesti břicha. Na základě této práce byl vytvořen informační leták pro pacienty s divertikulózou.
|
|
Stanovení rtuti ve vybraných potravinách
HAVLOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou stanovení rtuti ve vybraných potravinách. Rtuť, hydrargyrum, je těžký kov, který je významným polutantem životního prostředí. Pro srovnání byla stanovována rtuť celkem u 9 běžných potravin. U rýže, hub, ryb, pšeničné mouky, čočky, máku, sóji, sójových kostek a ovesných vloček. Houby byly sbírány ve 4 různých krajích České republiky. Na Vysočině, ve Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji. Pro srovnání byly analyzovány žampiony, Agaricus bisporus, z obchodní sítě. Z ryb byly podrobeny analýze lyofilizované vzorky sumců velkých, Silurus glanis. Ostatní potraviny byly zakoupeny v obchodní síti. Na atomovém absorpčním spektrometru AMA 254 (Altec, Praha, ČR), byla provedena validace analytické metody. S následujícími výsledky: správnost (97 %), přesnost (3,33 %), citlivost (0,00251 l/kg), mez detekce (LOD = 0,31 ?g/l), mez stanovitelnosti (LOQ = 1,04 ?g/l), lineární dynamický rozsah (LDR = 1,04 až 100 ?g/l) a korelační koeficient lineární části kalibrace (0,9979). Měření všech vzorků bylo provedeno na spektrometru AMA 254. Analýzou materiálů bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace celkové rtuti se vyskytuje zejména u hub. Nejvyšší naměřená hodnota, 5,7 mg/kg, byla zjištěna u hřibu žlutomasého, Xerocomellus chrysenteron, z Jihočeského kraje. Naměřené koncentrace u lyofilizovaných ryb nebyly nijak závažné, pouze 0,04 mg/kg. U dalších potravin také nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty. Ze získaných výsledků plyne, že nejvíce rtuti je v našich podmínkách obsaženo v houbách. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je stanoveno, že nejvyšší přípustná koncentrace pro potraviny činí 0,05 mg/kg hmotnosti rtuti. V houbách se po přepočtení vyskytlo nejvíce 0,57 mg/kg rtuti v sušině. Tyto výsledky jsou tedy nadlimitní.
|
|
Novel Approaches in Electrochemical Determination of Xenobiotic Compounds and in Study of Their Interaction with DNA
Hájková, Andrea
Předložená disertační práce je zaměřena na vývoj analytických metod pro stanovení vybraných cizorodých látek a ke sledování poškození DNA, které mohou způsobit. Hlavní pozornost byla věnována vývoji a testování netoxických elektrodových materiálů pro přípravu miniaturizovaných elektrochemických zařízení a nových elektrochemických DNA biosenzorů. 2-Aminofluoren-9-on (2-AFN) byl vybrán jako modelový polutant životního prostředí, který patří do skupiny nebezpečných genotoxických látek. Jeho karcinogenní a mutagenní účinky mohou představovat riziko jak pro životní, tak pro pracovní prostředí. 2-AFN má oxo skupinu, kterou lze elektrochemicky redukovat, a aminoskupinu, kterou lze elektrochemicky oxidovat. Voltametrické chování 2-AFN v negativní oblasti potenciálu bylo zkoumáno na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgamové elektrodě (m-AgSAE), která představuje netoxickou a mechanicky stabilní alternativu ke rtuťovým elektrodám. Tato pracovní elektroda byla následně použita pro vývoj nově navrženého miniaturního elektrodového systému (MES), který má mnoho výhod, jako je možnost jednoduchého měření v terénu, snadná přenosnost a měření ve 100µL objemu vzorku. Také elektroda ze skelného uhlíku (GCE) byla použita pro další výzkum elektrochemického chování 2-AFN a jeho stanovení v katodické i...
|
|
Polarografické stanovení genotoxického 2-amino-9-fluorenonu
Hájková, Andrea ; Dejmková, Hana (oponent) ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce)
bakalářské práce Cílem bakalářské práce bylo nalézt optimální podmínky pro polarografické stanovení genotoxického 2-amino-9-fluorenonu (2-AFN), který může negativně působit na životní i pracovní prostředí. Nejprve byla pomocí UV-VIS spektrofotometrie sledována stabilita zásobního roztoku 2-AFN v methanolu a zjištěn vhodný poměr pufrované vodné a methanolické fáze pro následná polarografická měření na klasické rtuťové kapající elektrodě (DME). Závislost polarografického chování 2-AFN o koncentraci 1×10-4 mol dm-3 na změně pH analyzovaného roztoku byla měřena pomocí DC tast polarografie (DCTP) a diferenční pulsní polarografie (DPP) v rozmezí pH 1,9 až 12,8 v prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru a methanolu (9:1). Pro elektrochemicky redukovatelnou oxoskupinu na 2-AFN byl na základě pozorovaného chování navrhnut mechanismus její polarografické redukce na DME. Pro proměření koncentračních závislostí bylo vybráno optimální prostředí BR pufr o pH 4,0 - methanol (9:1) pro obě polarografické metody. Metodou DCTP na DME bylo změřeno koncentrační rozmezí 1×10-6 až 1×10-4 mol dm-3 a metodou DPP na DME 1×10-7 až 1×10-4 mol dm-3 . Dosažené meze stanovitelnosti (LQ) činily 5×10-7 mol dm-3 (pro DCTP na DME) a 1×10-7 mol dm-3 (pro DPP na DME). Pro srovnání bylo pro 2-AFN proměřeno koncentrační rozmezí...
|
|
Voltametrické stanovení metronidazolu na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě
Škvorová, Lucie ; Zima, Jiří (oponent) ; Barek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit optimální podmínky pro voltametrické stanovení metronidazolu, který se používá jako protinádorové léčivo. Byla sledována stabilita zásobního roztoku metronidazolu v deionizované vodě pomocí UV-VIS absorpční spektrofotometrie a nalezeno vhodné prostředí pro následující voltametrická stanovení na leštěné stříbrné pevné amalgamové kompozitní elektrodě (p-AgSA-CE). Závislost voltametrického chování metronidazolu o koncentraci 1∙10-4 mol/L na pH analyzovaného roztoku byla sledována pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulzní voltametrie (DPV) v rozsahu pH 2,1 až 12,1 ve vodném prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru. Pro elektrochemicky redukovatelnou nitro skupinu metronidazolu byl na základě pozorovaného chování navrhnut mechanismus voltametrické redukce na p-AgSA-CE. Pro proměření koncentračních závislostí bylo vybráno optimální prostředí vodného roztoku BR pufru o pH 4,0 pro obě voltametrické metody. Metodou DCV i DPV na p-AgSA-CE bylo měřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu s dosaženými mezemi stanovitelnosti (LQ) 2∙10-6 mol/L pro DCV a 4∙10-6 mol/L pro DPV. Pro porovnání voltametrických metod s jinou analytickou metodou bylo proměřeno koncentrační rozmezí 2∙10-6 - 1∙10-4 mol/L metronidazolu pomocí UV-VIS absorpční...
|
|
Stanovení kovů v ovocných šťávách
Drobilová, Marcela ; Vránová, Dana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá technologií výroby ovocných šťáv a charakteristikou známých odrůd bezu. Dále jsou zde shrnuty dostupné informace o výskytu a vlastnostech minerálních látek v potravinách. V praktické části diplomové práce byly analyzovány šťávy ze 17 různých odrůd černého bezu a šťávy komerčně dostupné jako potravinové doplňky pomocí techniky ICP-MS a v těchto šťávách byly stanoveny koncentrace 15ti vybraných esenciálních a toxických prvků.
|
host ::
