|
Filozofické a jazykové aspekty postmoderny
ŽÁČKOVÁ, Lucie
Tato práce se v úvodu zabývá obecně postmodernou ve filozofii. Podá nejprve časové a myšlenkové vymezení období ve filozofii, o kterém tato práce pojednává. Diplomová práce se zabývá konkrétními problémy filozofie v období postmoderny. Konkrétněji rozpracovává vybrané autory a bude specializována na oblast jazykovou. Cílem diplomové práce je vytvoření dílčí kompetence k problému postmoderní situace ve společnosti. Práce je rozdělena do dvou částí. První část bude zaměřena na filozofické aspekty postmoderny a jejich interpretační rozměr. Druhá část práce se zaměří na jazykové aspekty postmoderního vnímání reality. Obě části jsou zpracovány analytickou metodou, která vychází z četby původních textů. Práce s texty představuje systematické zpracování jednotlivých autorů a jejich následnou komparaci. Práce vychází z dlouhodobého zájmu autora o danou problematiku. V českém prostředí existuje poměrně dostatečná literatura k problematice, výjimku tvoří např. překlady G. Vattima do českého jazyka
|
| |
|
Je slušnost (morální jednání) slabostí? (geneze pozitivního jednání ve společnosti)
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
ABSTRAKT V předložené bakalářské práci jsem se zaměřila na pojetí morálního (obecně chápaného jako slušné) jednání ve společnosti a jeho vývoj z hlediska historického (směřování k morálnímu ideálu). Ale také na současný stav dané problematiky {--} tj. na pojetí etiky v dnešní {\clqq}postmoderní`` společnosti, pro kterou je charakteristickým projevem konzumní styl života. Dále na individuální (pragmatickou) morálku a její negativní vliv na formování etického jednání. Co je v dnešní společnosti pokládáno za morální jednání a co za nemorální. Jak se změnilo, popř. mění pojetí morálky ve společnosti. Práce je rozdělena do dvou oddílů. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením pojmů etika a morálka, stručnou charakteristikou jednotlivých teorií vysvětlujících (popisujících) morální vývoj jedince (osobnosti), základní psychologií období dospívání a morálním vývojem v tomto období lidského života (tj. adolescenci). Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají studenti gymnázia (mladí lidé) k morálce a morálnímu jednání ve společnosti. Dále také zjistit, jaké jednání pokládají ještě za morální a jaké už považují za nemorální. Ke sběru dat pro zpracování praktické části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníkového šetření (dotazníku). K dotazníkovému šetření byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce. Použity byly především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Sestavený dotazník byl předán studentům prvních a čtvrtých ročníků Gymnázia v Písku. Vyhodnocena byla názorová úroveň jednotlivě u obou věkových skupin a dále bylo provedeno srovnání názorových rovin u obou skupin. Před zahájením vlastního výzkumu byly zvoleny 4 pracovní hypotézy (1 hlavní a další 3 dílčí). Informace z dotazníku byly zpracovány manuálně, čárkovou metodou. Grafické znázornění výsledků z dotazníku bylo provedeno pomocí sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. V diskuzi jsou výsledky srovnávány s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsou uvedeny vlastní názory na danou problematiku a možnosti využití práce pro praxi. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hlavní hypotéza se nepotvrdila. Studenti Gymnázia v Písku nepovažují slušné (morální) jednání za projev slabosti. Obě věkové skupiny se na tomto závěru shodují. Výsledky bakalářské práce by měly posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o názorech určitého vzorku mladé generace na slušnost (morální jednání) v interpersonálním vztahu.
|
|
Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen po roce 1989 do konce 20. století
Pavlová, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato práce pojednává o architektuře bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století na území ČR, jako jistém fenoménu spojeném s kulturně-společenskou změnou a situací v české architektonické scéně po roce 1989. Potřeba nových bankovních domů přinesla do našeho městského a maloměstského prostředí specifické architektonické formy ovlivněné doznívajícím postmodernismem. První část se snaží obecně charakterizovat podobu změny české architektonické scény v devadesátých letech a v rámci ní vymezit tyto dosud stylově neidentifikovatelné, často individuálně výtvarně pojaté stavby bankovních budov. Zároveň zohlední otázku, do jaké míry můžeme mluvit v českém prostředí o postmoderní architektuře a poukáže na etický problém, který se k tomuto architektonickému stylu váže. Druhá část se snaží obecně charakterizovat a typologicky rozlišit architekturu bankovních domů a spořitelen v přiloženém katalogu. Na závěr se práce pokusí vysvětlit, proč je fenomén architektury bankovních domů a spořitelen spojen s etickým problémem poukazující na tyto stavby jako představitele architektonického nevkusu.
|
|
Rodinné prostředí drogově závislých
LUKÁŠOVÁ, Adéla
Žijeme v postmoderní době, kde původní pojetí rodiny pozbývá smyslu a kde dochází k rozbíjení tradičních rodinných hodnot. Lze zde také hovořit o takzvané krizi rodiny a s ní souvisejícím vznikem sociálně patologických jevů. Tento pojem se v České republice začal uplatňovat v průběhu 90. let. Jedná se o transformaci, která sebou přináší absenci tradičních rodinných znaků, kterými jsou úplná rodina, primární zastoupení rodiny ve společenském spektru či upřednostňování tráveného času v rodině jejími jednotlivými členy. Rodina současné postmoderní společnosti je poté charakterizována velmi vysokou rozvodovostí a s tím spojenou absencí jednoho z rodičů (převážně otce), poklesem počtu dětí, zvyšováním rodičovského věku či upřednostňováním kariéry na úkor rodiny. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá tématem rodiny jako společenským fenoménem, typologií rodiny, styly výchovy v rodině, rizikovými faktory v rodině a poté drogami samotnými, aktuální drogovou situací na české scéně, drogovou závislostí, léčbou drogově závislých v návaznosti na rodinnou terapii. Zvýšená pozornost je věnována stylům výchovy a rizikovým faktorům v rodině a jejich možnému vlivu na vznik sociálně patologických jevů. Cílem praktické části této bakalářské práce je zmapování názorů odborníků na drogovou závislost v návaznosti na drogové prostředí. Dílčím cílem práce je pak zjištění skutečnosti, do jaké míry je odborný pracovník schopen ovlivnit rodinné prostředí drogově závislého. Ke sběru dat byla využita metoda dotazování prostřednictvím hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Tento byl založen na kladení otevřených a polouzavřených otázek vybrané skupině respondentů. Účelem sběru dat bylo vytvoření hlubšího monitoringu a zjištění základních faktů o dané problematice. Základním výzkumným souborem se stali odborní pracovníci věnující se cílové skupině drogově závislých. Prostřednictvím analýzy výsledků výzkumného šetření byly vytvořeny odpovědi na výzkumné otázky a shrnuty následovně: 1. Odborníci vnímají, že rodinné prostředí ovlivňuje vztah drogové závislosti, konkrétně prostřednictvím genetických dispozic, osobnostních předpokladů, vrstevníků a problematické komunikace v samotné rodině, vedle toho je důležitá role rodičů a vzájemné vztahy v rodině, není klíčovým faktorem, ale pouze jedním z faktorů, který ovlivňuje vznik drogové závislosti. 2. Odborníci mají možnost ovlivnit rodinné prostředí drogově závislých prostřednictvím individuální, skupinové, rodinné či partnerské terapie; rodičovské a sociální práce; mediace vztahů v rodině, spoluprací, arteterapií či za pomoci relaxačních technik. Výzkumné šetření ukázalo, že neexistuje výlučně jeden rizikový faktor z oblasti rodinného prostředí, který by predisponoval vznik závislosti na omamných a psychotropních látkách. Tento jev se neobjevuje ani v souvislosti se vznikem a rozvojem jiného sociálně patologického jednání. Analýza získaných dat ukázala, že vznik závislosti je určen komplexním působením několika faktorů, které pramení z nejrůznějších sfér života. Hovoříme tedy o bio - psycho - socio - spirituálním vzniku závislosti. Výše zmíněné platí také v návaznosti na výchovné styly rodiny. Nelze říci, že určité styly výchovy jsou více či méně predispoziční ke vzniku závislosti nežli jiné.
|
|
Povídka nebo autobiografická stížnost? Příznačné podoby současné české povídky
Šesták, Petr ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Jedličková, Alice (vedoucí práce)
Cílem práce je na základě interpretace jednotlivých textů popsat některé jevy příznačné pro současnou podobu české povídky autorů mladší a střední generace a pro jejich specificky povídkovou výpověď o současném životním pocitu. Dílčím záměrem je pak zjistit, jakým způsobem tyto texty pracují na dodržení či popření konvencí žánru. Základ pro tato zkoumaní poskytla řada různých žánrových pojetí, která popisuje česká i zahraniční teoretická literatura; materiálem k analýzám jsou potom texty tří autorů odlišné poetiky: Kateřiny Rudčenkové, Jana Balabána a Emila Hakla. Interpretace různorodých textů odhalily některé společné příznaky zkoumané prózy a souvislost mezi popřením určitých žánrových konvencí povídky a výpovědí současného životního pocitu. Závěrečná interdisciplinárně pojatá kapitola hledá možné vztahy této specificky literární výpovědi o člověku a jeho světě se sociologickými či filosofickými úvahami o postmoderní době.
|
|
Filosofie kultury
Malá, Adéla ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
V předložené práci reflektuji kulturu, její význam a projevy od doby moderny až po současnost. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se věnuji pojetí kultury z pohledu Tomáše Trnky. U Trnky se zaměřuji především na jeho pohled na vznik a původ kultury, na její význam, přínos a proměny v čase, ale i na její projevy negativní. Ve druhé kapitole se věnuji moderním kulturním ideálům v pedagogice, filosofii a vědě. Rozebírám taktéž moderní chápání umění, umělecká díla té doby a vliv moderní kultury a umění na náboženství. Třetí kapitola je o kultuře postmoderní. Snažím se postihnout celkový stav současné kultury ve všech lidských oblastech od vědy, přes umění až po náboženství.
|
|
Čas a problém tělesnění
Jíra, Jaromír ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce "Čas a problém tělesnění" pojednává o problematice těla jako živého fenoménu, tj. těla ve smyslu Pexis. Jde zde o tělo nepředmětné, jehož specifickou vlastností je přesah do světa, který jej obklopuje. Tento přesah je uskutečněn v prožitku a tento prožitek má vždy časový průběh. Práce srovnává tělo Pexis s předmětným pojetím tělesnosti, které je v postmoderní společnosti patrné, zaobírá se příčinami a důsledky tohoto zpředmětnění. Nabízí pohled na tělesnost pod zorným úhlem, pod nímž je možno spatřit i jiné aktuální problémy dnešního světa.
|
|
Fenomén současného tetování a piercingu z hlediska rituálního chování
JERSÁKOVÁ, Klára
Tetování a piercing je v současné době moderní trend. Z historického hlediska v naší společnosti stále ještě existuje předsudek, že tetování je označení člena delikventní subkultury. V této práci se pokusím změnit náhled na tetované a piercingované osoby. V této práci se zaměřím na vysvětlení samotných pojmů tetování a piercingu, na jejich historii a postupný vývoj a chápání těchto jevů až do dnešní podoby. Dále vysvětlím pojem rituál jednak z pohledu antropologického, jednak z psychologického a zároveň i jeho význam pro společnost a pro jednotlivce samého. Důležitým prvkem této práce je vysvětlení, zda je možné tetování a piercing chápat jako rituální chování v současné postmoderní společnosti. Cílem práce je zmapovat motivační faktory pro tetování a piercing. Identifikovat a analyzovat rituální aspekty fenoménu novodobého tetování a piercingu, s ohledem na absenci rituálu v současné postmoderní společnosti. Jako výzkumná metoda bude použito kvalitativní šetření pomocí strukturovaného interview s cílovými skupinami, doplněné o pozorování. Dále bude použita sekundární analýza dat (literatura). Hlavní cílový soubor bude tvořen osobami s tetováním či piercingem, přičemž faktor pro začlenění do cílového souboru jsou minimálně 2 tetování nebo piercingy. Doplňkový soubor bude tvořen tatéry nebo osobami, které piercing aplikují. Výzkumné otázky byly vzhledem ke kvalitativní povaze výzkumu stanoveny až na základě výsledků. Z nich vyplývá, že pro jisté osoby tetování symbolizuje určitý osobní význam. Naopak piercing je z převážné většiny chápán pouze jako ozdobný prvek. Tetování i piercing vznikají nezávisle na ukončení jednotlivých životních etap a tím pádem nepředstavují rituální chování. Velký význam zde představuje volba motivů, jež je pro respondenty rozhodujícím faktorem, dále i motivace k dalšímu tetování či piercingu.
|
|
Citace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)
Binková, Simona ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce "Re-inscenace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)" se zabývá novodobou reflexí děl starých mistrů ve fotografii na konkrétním příkladě díla Vermeera van Delft. Problematika je ukázána na dílech autorů-fotografů od počátku 20. století, a to konkrétně Toma Huntera a Dorothee Golz, kteří děj zasazují do současnosti a snaží se řešit sociální problémy, Cindy Sherman, Yasumasa Morimury a Hiroshi Sugimota, kteří k tvorbě fotografi přistupují pomocí třetího média (divadlo, sochařství) a vzniklý produkt působí groteskně a nakonec Guido Reye a Richarda Polaka, fotografy z počátku 20. století, kteří ve svých fotografiích volně citují holandské malby. klíčová slova: holandské malířství 17. století, fotografie 20. a 21. století, re-inscenace, apropriace, postmoderna, Vermeer van Delft, Tom Hunter, Dorothee Golz, Cindy Sherman, Yasumasa Morimura, Hiroshi Sugimoto, Guido Rey, Richard Polak
|
host ::
