| |
| |
|
Indukce a optimalizace mimosezónního výtěru generačních ryb candáta obecného (Sander lucioperca)
VLČEK, Jakub
V průběhu dvou mimosezonních a jednoho sezonního výtěru candáta obecného bylo celkem použito 21 párů generačních ryb, které byly rozděleny do třech skupin odlišujících se pouze délkou studené periody (SP) a datem výtěru. Skupina časného výtěru (A) SP = 122 dnů, Skupina běžného výtěru (B) SP = 149 dnů, Skupina pozdního výtěru (C) SP = 223 dnů. Termíny výtěrů byly: A 11.3., B 26.4., C 13.6). U jednotlivých skupin generačních ryb byly sledovány základní produkční ukazatele (délka latence, úspěšnost výtěru, oplozenost jiker, líhnivost larev atd.) a kvalita spermatu mlíčáků, kteří byly vzorkováni jeden den po pozorovaném poloumělém výtěru. U skupiny A a B bylo dosaženo 100 % úspěšnosti výtěru, oplozenost jiker se pohybovala na úrovni 59,4 % (Skupina A) a 80,3 % (Skupina B). Horších výsledků bylo dosaženo u Skupiny C, kde se vytřelo pouze 42,9 % ryb s nulovou oplozeností jiker. Z analýzy kvality spermatu bylo zjištěno, že délka SP neměla vliv na kvalitativní ukazatele spermatu u jednotlivých skupin a za nulovou oplozeností jiker ve Skupině C tedy zřejmě stála nízká kvalita jiker. Hlavním zjištěním této práce je, že candáta obecného lze úspěšně polouměle mimosezonně vytřít v časném jarním období s výsledkem výtěru srovnatelným s obdobím normálního sezonního výtěru. Ovšem pro dosažení kvalitního pozdního výtěru je nutné generační jikernačky stimulovat jiným způsobem, který by vedl k zlepšené kvalitě jiker a následně pak i vyšší oplozenosti.
|
|
Úloha kaspázy 2 v indukci apoptózy nádorových buněk.
Schmiedlová, Martina ; Horníková, Lenka (oponent) ; Kovář, Jan (vedoucí práce)
Kaspáza 2 v prámci buňky pravděpodobně plní několik funkcí. Kaspáza 2 má schopnost podílet se na indukci apoptózy, dále pak schopnost podílet se na reparaci poškozené DNA či regulaci buněčného cyklu. Kaspáza 2 má znaky iniciačních i exekučních kaspáz. Podnětem pro aktivaci kaspázy 2 bývá mimo jiné oxidační stres a poškození DNA buňky. Kaspáza 2 je aktivována štěpením při interakci s proteinovými komplexy. Jeden z proteinových komplexů tvoří prokaspáza 2 s proteiny RAIDD a PIDD, čímž vznikne PIDDozóm, v jehož rámci se prokaspáza 2 aktivuje. Aktivní kaspáza 2 existuje ve dvou formách a to v krátké S formě a dlouhé L formě. Dlouhá L forma působí proapoptoticky na rozdíl od S formy, která má antiapoptotické účinky. S forma kaspázy 2 byla zatím prokázána pouze na úrovni mRNA, nikoli na úrovni proteinu. Hlavní úloha L formy kaspázy 2 spočívá v indukci apoptózy u normálních i nádorových buněk. Kaspáza 2 se v nádorových buňkách aktivuje vnější i vnitřní drahou indukce apoptózy. Indukce apoptózy kaspázou 2 se např. studuje v souvislosti s terapií nádorů prsu taxany. Schopnost kaspázy 2 indukovat apoptózu u nádorových buněk i v nepřítomnosti proteinu p53 se využívá v terapii nádorů včetně překonání rezistence k indukci apoptózy, která je podmíněná ztrátou aktivity proteinu p53. Kaspáza 2 se účastní indukce apoptózy...
|
| |
|
Studium obranných mechanismů cukrovky podílejících se na rezistenci proti patogenům a škůdcům
Grigová, Vendula ; Burketová, Lenka
Rostliny jsou schopny se proti napadení patogenů bránit vlastními obrannými mechanismy, které zahrnují jak konstitutivní, tak indukované strukturální, ale především biochemické změny. Důležitým obranným mechanismem je systémově získaná rezistence (SAR). Cílem bylo využít již dosažených výsledků a porovnat obranné reakce cukrovky proti původci rizománie (BNYVV) a jeho přenašeči Polymyxa betae s reakcí na napadení háďátkem řepným a s reakcí na ošetření chemickými a biologickými induktory rezistence. Bylo prokázáno, že se v rámci obranných mechanismů cukrovky po napadení patogenem a škůdcem a po ošetření induktorem BTH indukuje stejné spektrum hydrolytických PR-proteinů (bazická -1,3-glukanasa II.třídy: Glu2, bazická chitinasa IV.třídy: Ch4, kyselá chitinasa III.třídy: SE2, bazická chitinasa II.třídy: Ch2), síla indukce však závisí na konkrétním agens. Zvýšená akumulace glukanasy byla imunohistologicky detekována v pletivech cukrovky jak po infekci patogenem/škůdcem, tak i po ošetření induktorem BTH.
|
|
Hormonální indukce ovulace trnovce hřebenočelého (Agamyxis pectinifrons)
KNOWLES, Jindřiška
Cílem bakalářské práce bylo zjistit optimální způsob hormonální indukce ovulace jikernaček trnovce hřebenočelého pomoci hormonálního přípravku, obsahující GnRHa s nebo bez dopamin inhibitoru metoclopramid. Dalším cílem této práce bylo vypracování literární studie o tomto druhu. V průběhu roku 2012 a 2013 byly provedeny celkem 2 experimenty s hormonálně indukovaným výtěrem. Experimenty se od sebe lišili v teplotě vody 29,5 °C (experiment č. 1) vs. 26 °C (experiment č. 2). Při každém experimentu byly ryby rozděleny do 4 skupin. Skupina A byla injikována pouze mGnRHa, skupina B dopamin inhibitorem metoclopramid, skupina C kombinací mGnRHa s metoclopramidem a skupina D byla injikována pouze fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl). V případě obou experimentů se podařilo ovulaci indukovat pouze u skupin injikovaných kombinací GnRHa s dopamin inhibitorem.U experimentu č. 1 se míra ovulace pohybovala na úrovni 60 %, relativní plodnost byla 331 025 +- 47 508 ks jiker . kg-1, délka latence se pohybovala na úrovni 10,3 +- 0,6 hodiny a index plodnosti byl stanoven na 13,8. Při experimentu č. 2. byla úroveň ovulace 50 %, relativní plodnost byla 408 561 +- 34 934 ks jiker . kg-1, interval latence 13,7 +- 0,7 hodiny a index plodnosti byl 15,35. Výsledky experimentů ukazují na silnou dopamin inhibici sekreci LH u trnovce hřebenočelého a prokázaly, že kombinaci GnRHa s dopamin inhibitorem je možné úspěšně používat k indukci ovulace u trnovce hřebenočelého.
|
| |
| |
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
host ::
