|
Obsahová analýza českých filosofických časopisů první poloviny dvacátého století
MICHÁLKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou české filosofické časopisy, které vycházely v první polovině 20. století.První část práce popisuje vybrané osobnosti, směry a problémy v české filosofii v první polovině 20. století.Druhá část práce se věnuje charakteristice časopisů Česká mysl, Ruch filosofický a Filosofická revue. Na základě analýzy obsahu je dále hodnocen vývoj české pozitivistické filosofie a idealismu v české filosofii v první polovině 20. století tak, jak se formovaly na stránkách jednotlivých časopisů. Cílem práce je zhodnotit podíl filosofických časopisů na utváření české filosofie v první polovině dvacátého století.
|
| |
|
Josef Velenovský a František Mareš ? dvě osobnosti českého vědeckého života (jejich přírodovědecká a filosofická činnost)
PODSKALSKÁ, Marie
Diplomová práce, nazvaná Josef Velenovský a František Mareš ? dvě osobnosti českého vědeckého života (jejich přírodovědecká a filosofická činnost), se zabývá popisem filosofických tezí dvou významných českých přírodovědců ? filosofů v jejich přírodovědeckém bádání. První část práce představuje přírodovědeckou a filosofickou činnost obou osobností. Podrobněji zachycuje Marešovy názory na fyziologii a Velenovského pojetí přírodní filosofie. Dále obsahuje jejich kritická stanoviska k dobovým trendům v přírodní vědě a filosofii, zejména pozitivismu a naturalismu. Druhá část je zaměřena na komparativní analýzu stěžejních myšlenek F. Mareše a J. Velenovského, které jsou obsaženy v jejich dílech Přírodní filosofie (Díl I., Přírodnický) a Fysiologie. Cílem práce je pokus o kritickou analýzu jejich tezí (pozitivismus, naturalismus, vitalismus, fyziologie, přírodní věda), nalezení společných a rozdílných stanovisek.
|
|
Možnost křesťanské interpretace vybraných děl Astrid Lindgrenové
DĚDINOVÁ, Jana
Jádrem této práce je pokus o samostatnou teologickou interpretaci vybraného díla A. Lindgrenové. Tato praktická část je však nejprve metodologicky zakotvena v širším kontextu rané křesťanské inkulturace (patristická tradice výkladu antické kultury představená v díle Hugo Rahnera) a moderní filosoficko-teologické interpretace sekulární kultury (interpretace Dona Juana v díle Karla Vrány). Osobnost spisovatelky A. Lindgrenové je pak přiblížena zdůrazněním několika životopisných témat, která jsou v kontextu specifického zaměření této práce zvláště významná. A konečně je tu také vůbec poprvé v českém prostředí představeno dílo německého teologa Thomase Vogela, který se křesťanské interpretaci knih A. Lindgrenové dlouhodobě věnuje. V závěru autorka práce interpretuje christologicky, eschatologicky a eklesiologicky knihu Mio, můj Mio.
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
|
Proč jít k Euthydémovi do učení?
Chvatík, Ivan
Autor chce ukázat, že cílem Platónova dialogu Euthydémos není zesměšnit sofistický způsob disputace, nýbrž upozornit na problémy, na něž vážná filosofická dialektika naráží v samém jádru řeči, zvláště pokud jde o zasvěcování druhých do této nejvyšší z lidských aktivit. Zdá se, že dialog vylučuje možnost, že by bylo možno vyučovat filosofii jako nejvyšší lidskou dovednost a cestu k blaženosti, a osvětluje paradoxní charakter této dovednosti. Tato zvláštní dovednost, kterou je lidská rozumnost (fronésis), je ledem vrozená. Nelze se jí vnějškově naučit, lze ji jen kultivovat. V závěru textu se autor ptá, zda by nebylo možno identifikovat Platónův pojem fronésis s jeho ideou Dobra.
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
Práva zvířat : Filosofická perspektiva
Černý, David
Problém práv zvířat tvoří důležitou součást praktické etiky. Velká část autorů tvrdí, že speciesismus (definovaný jako předsudečné upřednostňování zájmů vlastního druhu) je v opozici vůči liberacionismu. Hlavním cílem tohoto příspěvku je ukázat, že toto přesvědčení je chybné. V první části se stručně zmiňuje současná diskuse o právech zvířat se zaměřením na Petera Singera. V druhé části se podrobně diskutuje role speciesismu jako možné opozice vůči liberacionismu. Článek uzavírá, že pouze velmi specifická forma speciesismu se staví proti liberacionismu. Můžeme zastávat speciesismus a současně se podílet na hnutí za osvobození zvířat založeném na připsání určitých morálně relevantních vlastností zvířatům.
|
|
Imperativ transcendence. O smyslu filosofie a jejích možnostech na sklonku metafyzické éry podle Jana Patočky. Interpretace vybraných textů z let 1929-1952
Sladký, Pavel ; Ritter, Martin (oponent) ; Karfík, Filip (vedoucí práce)
Jedním z velkých témat filosofie Jana Patočky je otázka bytostné povahy a smyslu filosofie. Odehrává-li se filosofické myšlení v médiu celkovosti, představuje filosofická sebereflexe přirozenou součást vlastní filosofické činnosti. V období od konce 20. do počátku 50. let minulého století lze v Patočkově tvorbě nalézt tři podoby filosofické sebereflexe. První je obsažena v sérii raných statí, v nichž Patočka postupně a z různých perspektiv představuje podstatné stránky "osobního filosofického života". Druhá odpovídá Patočkově interpretaci filosofické sókratiky. Konečně třetí podobu je možné vysledovat v programovém textu Negativní platonismus, v němž Patočka podrobně vymezuje vztah metafyziky a filosofie. Cílem naší práce bylo postupně a soustavně představit uvedené podoby Patočkovy metafilosofie a odkrýt jejich vzájemný vztah. Ačkoli se Patočkovo myšlení a terminologie z hlediska sledovaného období a tématu vyvíjejí, ukazujeme, že smysl centrálních metafilosofických motivů neprodělává u Patočky podstatných změn - atributy filosofické subjektivity z raných statí se "zhmotňují" v Patočkově Sókratovi jako paradigmatu filosofování vůbec; filosofie negativního platonismu jako "syntetická" ("Aufheben") odpověď na krizi metafyziky následně nachází svůj předobraz v sókratovství.
|
host ::
