| |
|
Josef Herscher . Tajemství příchodu a působení v západních Čechách doby barokní
Jirmusová, Kristýna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Bukačová, Irena (oponent)
135 Summary This study deals with Josef Herscher, a sculptor of the late baroque period, who worked in West Bohemia. The first notice about his presence there comes from 1720, other apper during the next years till 1756 when Herscher died. During that time ruled in Manětín Marie Gabriela Lažanská, who wanted to increase the fame of the city. In 1719 died another sculptor, Štěpán Borovec, who had worked in Manětín before Josef Herscher. He is the author of e.g. The Trinity Statue on the main square. It is said, that the statue was finished by Borovec's son Václav Borovec. We assume, that Václav Borovec could have helped Josef Herscher in his workroom and could have been one of Herscher's journeymen. Štěpán Borovec studied in Prague in the workroom of Jan Brokof. We know from the teaching-paper, that he was educated there. Statues of Saints by Josef Herscher have many common features with these by Ferdinand Maxmilián Brokof. This study compares them with St. Elizabeth, St. John of Nepomuk, Holy Virgin and many others. It seems, Josef Herscher knew the production of Brokof's workroom from the beginning of the 18th century to the late twenties of this century. He used the whole composition of particular statues as so as small details from their faces or gesticulation, which he adapted according to his own...
|
|
Kompoziční a zahradnické principy vybraných barokních zahrad v Čechách, historický vývoj
Kubíčková, Tereza ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku kompozičních principů, vegetačních i stavebních a architektonických prvků vybraných barokních zahrad. V literární rešerši je rozebrán vznik baroka a jeho význam v Evropě a v Čechách. Dále jsou popsány základní kompoziční principy barokních zahrad a rozdíly mezi zahradou francouzskou a italskou. Součástí je i popis barokně komponované krajiny u nás. V rámci metodiky práce byla vybrána Valdštejnská zahrada a barokně komponovaná krajina Jičína. Zde se práce zabývá porovnáním původních řešení s dnešním stavem a pohledem na revitalizaci těchto památek. Pro práci byla zhotovena mapa současného stavu s kompoziční analýzou a fotodokumentace.
|
|
Národnostní menšiny a konflikty v postkomunistické Evropě: proměna geografického obrazu
Vojtěch, Vladimír
Práce hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Zároveň se zamýšlí i nad jejich implikacemi. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení je prováděno na úrovni států a regionů. Vlastní statistická analýza využívá nejen speciálně zkonstruovaných indexů, ale i názorné a nejlépe pochopitelné regrese a korelace. Současná etnická struktura post- komunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů - etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a...
|
|
Vyhodnocení revitalizace zeleně na náměstí v Dobříši
Melšová, Tereza ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení revitalizace zeleně na Mírovém náměstí v Dobříši. Revitalizace proběhla v roce 2012 a jejím hlavním záměrem bylo oživení a zatraktivnění řešeného území. Podmínkou bylo zachování původního charakteru náměstí.
V rámci práce je proveden monitoring projektu s vytyčením nejdůležitějších bodů, které měly vliv na obnovu řešeného území. Prozkoumáno je například financování revitalizace, průběh architektonické soutěže či management městské zeleně v Dobříši.
Hlavní podstatou hodnocení je provedená analýza stavu zeleně před započetím revitalizace a po jejím ukončení. Je popsán zdravotní stav dřevin, jejich estetická hodnota a sortimentální skladba vegetace, která byla v rámci projektu řešena. Na základě dendrologického posudku je zhodnocena údržba dřevin, kterou město zajišťovalo do doby před realizací projektu.
Popsán je městský mobiliář a veškeré vegetační úpravy, které byly aplikovány v rámci obnovy zeleně. Uvedeny jsou jak radikální úpravy typu vykácení vybraných dřevin, tak i drobné zdravotní zásahy.
V závěru jsou navržena doporučení pro další možné úpravy. Ty jsou zaneseny do návrhu dalších řešení, kterými lze projekt vylepšit. Doporučení jsou navržena tak, aby celkově podtrhla reprezentativnost a funkčnost celého revitalizačního projektu v řešeném území.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Martin Antonín Lublinský (1636-1690) jako inventor grafických listů. Pohled do barokní grafiky druhé poloviny 17. století
Zelenková, Petra ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce je věnována jednomu z nejvýznamnějším inventorů grafiky druhé poloviny 17. století ve střední Evropě, malíři a kreslíři Martinu Antonínu Lublinskému (1636-1690). Po dlouhá léta pozapomenutý Slezan, usazený od roku 1664 v Olomouci, se během posledního desetiletí octnul v centru uměleckohistorického bádání. Příčinou tohoto zájmu je Lublinského osamocené a v lecčems zakladatelské postavení v domácím moravském malířství a kreslířství 17. století. Především je ale poutavé ikonografické bohatství Lublinského známých děl, jejichž počet neustále narůstá. Cílem mé práce bylo sestavit katalog všech podchytitelných Lublinským navržených rytin a k nim se vážících kreseb a současně je důkladně interpretovat. Jednotlivá katalogová hesla jsou podrobně ikonograficky analyzována, je objasněn objednavatelský, historický a uměleckohistorický kontext. Katalog obsahuje v první řade univerzitní teze, které představují těžiště Lublinského tvorby invetora. Dále jsou pojednány Lublinským navržené frontispisy a knižní ilustrace, devocionální grafické listy, portréty a církevní znakové kalendáře. Jako kuriosum v katalogu figurují Lublinského dvě vlastní grafické realizace. Krom toho katalog doplňuje oddíl věnovaný Lublinského předlohovým kresbám a návrhům pro rytiny. Katalog uzavírá soupis ztracených a hypotetických děl. Na...
|
|
Novostavba věznice s ostrahou v Brně
Sáňka, Robert ; Kyselka,, Mojmír (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie novostavby vězení s ostrahou v Brně. Jedná se o typ zařízení, plnící funkci trestu vyloučením osob, které se dopustili protispolečenských činů, ze společnosti, která pokládá svobodu a volnost pohybu za jednu z nejvyšších sociálních hodnot. Autorem zvolená lokalita se nachází v okrajové části Brna, v Brně-Slatině. Hlavní myšlenkou je užití jasného komunikačního propojení jednotlivých budov, které jsou členěny dle příslušného způsobu využití; svým konstrukčně funkčním uspořádáním tak jasně poukazují na svůj provozní režim. Harmonie celku je pak vyjádřena vhodnou kompozicí objektů a ploch areálové zeleně, v níž je zástavba dle daného schématu rovnoměrně rozptýlena a doplněna ve svém závěru o plochy venkovního sportoviště.
|
|
Geobotanická charakteristika výskytu barvínku menšího (Vinca minor) v Čechách
Vaníček, Jiří ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Jurasová, Vladimíra (oponent)
Otázky: Jsou stanoviště s barvínkem nějak odlišná od okolí vegetace? Jaký je vliv druhu na složení vegetace a druhovou bohatost? Jaký je vliv zaniklého osídlení na druhovou skladbu a obsah kovů v půdě?
Místo: Střední Čechy a jejich blízké okolí.
Metodika: Lesní vegetace s přítomností barvínku menšího a okolní podobná vegetace bez barvínku byla zaznamenána s použitím fytocenologických snímků o ploše 200 m2. Půdní pH a obsah kovů byl zjišťován pro každé stanovitě zahrnující 3 vegetační snímky. Celkově bylo zaznamenáno 111 snímků, 57 z nich bylo analyzováno metodou TWINSPAN. Data o prostředí byla vyhodnocena pomocí CCA analýzy.
Výsledky: Pokryvnost barvínku je pozitivně korelovaná s půdním pH (p=0,005). Mezi stanovišti s barvínkem a bez barvínku nejsou významné rozdíly. Ellenbergovy indikační hodnoty pro vlhkost a živiny jsou vyšší na lokalitch v minulosti výrazněji ovlivněných člověkem. Většina člověkem výrazně neovlivněných stanovišť se nacházela v mesofilních dubohabřinách (sv. Carpinion-betuli). Závěr: Barvínek roste často na místech, kde byl v minulosti velmi pravděpodobně pěstován. Osídluje nová stanoviště jen velmi pomalu a na některých lokalitách vůbec, to potvrzuje jeho charakteristiku jako druhu indikujícím bývalou lidskou činnost.
|
|
Chemismus atmosférické depozice na vybraných lokalitách Zlínského kraje
Zádrapová, Dagmar ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Znečištění atmosféry a životního prostředí těžkými kovy je v současnosti jedno ze zásadních environmentálních témat. Ačkoli některé z těžkých kovů představují pro většinu organismů důležité stopové prvky, jejich nebezpečí spočívá zejména v toxicitě již při malých koncentracích a schopnosti akumulace v potravních řetězcích (Braniš, 2011). Do ovzduší se dostávají z přirozených i antropogenních zdrojů, přičemž antropogenní zdroje sehrávají při znečišťování atmosféry zásadní roli. Kontaminace atmosféry má globální charakter. V Evropě je během uplynulých 40 let zaznamenáváno neustálé snižování emisí těžkých kovů, které započalo v 70. letech (Pacyna, 2007). V České republice se v současnosti mezi nejvíce znečištěné lokality řadí aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (ČHMÚ, 2015).
Předložená práce na základě teoretických poznatků analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření obsahu těžkých kovů (Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v celkové atmosférické depozici na vybraných lokalitách Zlínského kraje. Volba lokalit vycházela z předpokladu, že hustota zástavby a míra zapojení intravilánu mohou ovlivnit složení atmosférické depozice a její případnou kontaminaci těžkými kovy, zejména s ohledem na vliv domácích topenišť. K měření byly použity bulk kolektory, které byly exponovány nepřetržitě, a odebrané vzorky obsahovaly kromě vertikální srážky též nedefinovanou část suché depozice.
Výsledky výzkumu původní předpoklad jednoznačně nepotvrzují, výskyt většiny kovů na lokalitách měl pozaďový charakter (Cr, Cu, Ni, Zn). V případě Cd a Pb byl zaznamenán velký nárůst hodnot během jednoho odběrového období, který se v dalších obdobích již neopakoval. Tento jev lze považovat za extrém vzniklý pravděpodobně náhodnou událostí.
|
host ::
