| |
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
|
Odraz změn japonsko-čínských kulturních vztahů ve sbírkách Šókenkó a Bingašú
Ulman, Vít ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent)
Vít Ulman Odraz změn japonsko-čínských kulturních vztahů ve sbírkách Šókenkó a Bingašú Abstrakt Hlavním tématem této diplomové práce je otázka změny přístupu japonských středověkých mnichů-básníků k čínské kultuře mezi čínskými dynastiemi Yuan a Ming viděné skrze básnické sbírky Bingašú opata Sessona Júbaie a Šókenkó opata Zekkaie Čúšina. Součástí této práce jsou jejich krátké životopisy. Těžištěm této práce je však analýza reprezentativního vzorku jejich básní.
|
|
Bakchantky, Faust a kravičky boží
Závodský, Norbert ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; BURIAN, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje jak tématům zborcení božského mýtu, krize víry a hledání boha, tak i možnostem inscenování těchto témat. Autor se v teoretické části snaží poukázat na proměnu vztahu člověka k bohu a jejich vzájemný zápas. Kapitola věnovaná kultu boha Dionýsa zachycuje konflikt dvou fanatismů – náboženského a rozumového. Kapitola Faust se zabývá otázkou svobody rozhodování a možnou krizí, kterou tato svoboda přináší. V závěrečné kapitole Kravičky boží se autor věnuje utrpení nevinných, jež patří k nejčastějším námitkám proti Boží existenci. Praktická část je pak věnována reflexi školních projektů a rozboru práce na nich. Je v ní řešena otázka, je-li vůbec možné téma víry inscenovat v jednom z nejateističtějších národů na světě.
|
|
Dramatický text jako závazné východisko k prostorové realizaci
Tretiag, Štěpán ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Na konkrétních příkladech mé praktické bakalářské práce se snažím zpětně popsat a reflektovat naše scénické řešení hry Pohřešované jihoafrické autorky Rezy de Wet. Podstatou moderní činoherní režie je mít text hry jako předlohu, která se stává východiskem k jeho interpretaci a následnému převedení na jeviště. Právě cestě od prvotní interpretace až ke konečné scénické realizaci bych se chtěl věnovat. V první části se budu zabývat tvorbou fyzického prostoru, tedy scénografií. Pokusím se nastínit, co nás vedlo k její konečné podobě a jaké to má opodstatnění v textu hry. A hlavně jakou má možnost stát se prostorem dramatickým. Konkrétněji řečeno jakou tvoří platformu pro herce, aby z ní mohli vycházet, a do jaké míry je dokáže provokovat k jednání. Ve druhé části se již budu věnovat prostoru dramatickému, tedy prostorovému vyjádření vztahů a témat. Opět se pokusím zpětně popsat, jestli a jak se nám podařilo docílit jevištního obrazu, který funguje jako zhmotněná metafora. Budu pojednávat převážně o mimoslovním jednání, ale se zřetelem, že dramatický text nám tvoří základní východisko k realizaci.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
|
Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením
REJŠKOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce s názvem Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit divadelní představení se zaměřením na aktivizaci dospělých s mentálním postižením.Při volnočasových aktivitách je možné osobám s mentálním postižením poskytnout takové činnosti, které všestranně rozvíjí jejich osobnost, vedou k vlastní aktivitě a činorodosti. Lidé s mentálním postižením jsou však oproti lidem intaktním ve výběru aktivit omezeni. Vzhledem k nabídce volnočasových aktivit pro cílovou skupinu jsem se rozhodla využít teatroterapii, která je pro ně přímo určená, a realizovat tak divadelní představení. Dle odborné literatury lze jejím prostřednictvím dosáhnout pozitivních výsledků v oblastech komunikačních a pohybových dovedností, paměti a sociálních vztahů.Práce se skládá ze tří kapitol. Cílovou skupinu vymezím v první kapitole, ve které nejprve definuji pojem mentální postižení, charakterizuji dospělé osoby se středním či těžkým mentálním postižením a blíže specifikuji jejich omezení v oblasti sociální, psychické a motorické. V druhé kapitole definuji teatroterapii, popíši její vývoj, cíle a metody. Zároveň se o ní v závěru této kapitoly zmíním jako o prostředku aktivizace. Na teoretickou část práce navazuje praktická, třetí kapitola. V této kapitole na základě odborné literatury připravím divadelní představení. To následně zrealizuji a vyhodnotím.Divadelní představení vycházelo ze zásad a principů teatroterapie. Při jeho realizaci bylo využito vlastního scénáře, který byl přizpůsoben cílové skupině. K jeho nazkoušení byly využity klasicky výukové metody a metody dramatické výchovy, konkrétně se použily metody slovní, názorně demonstrační, dovednostně praktické, metoda hra v roli, metody a techniky průpravných her a cvičení, hodnocení a reflexe. Při evaluaci bylo využito objektivní techniky, která se zaměřuje na analýzu činnosti herců, a subjektivní techniky se zaměřením na autoevaluaci a zpětnou vazbu herců.Aktivita probíhala pod Občanským sdružením IN a zúčastnilo se jí celkem deset osob se středním či těžkým mentálním postižením ve věku 25 45 let. Během přípravy divadelního představení docházelo k procesu aktivizace a bylo dosaženo pozitivních výsledků v oblasti komunikačních a pohybových dovedností. Při realizaci divadelního představení herci zažívali nové a neobvyklé situace, setkávali se s novými lidmi, neboť se aktivity účastnili i studenti Jihočeské univerzity, což vedlo k sociální integraci. Bakalářská práce má sloužit jako inspirace pracovníkům v zařízeních poskytujících sociální služby.
|
|
Obraz problematiky sociální patologie v díle E. Durheima a jeho nové souvislosti
VALICSEK, Martin
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou sociálně patologických jevů a s teoretickými přístupy k výzkumu daných jevů. Toto je náplní především teoretické části textu. V rámci praktické části se pak autor pokouší na problém sociální patologie nahlédnout poněkud méně typickou optikou. Odkrývá možné spojitosti mezi sociálně patologickými projevy a současnými podobami práce. Émile Durkheim, resp. dílo,v němž se danou problematikou svého času zabýval, autorovi textu posloužilo jako pomyslný bod, do něhož jednak ústí úvodní kapitoly praktické části, a který je zároveň jakýmsi odrazovým můstkem pro následný chronologický posun vstříc přítomnosti a charakteristikám práce, které jsou typické pro její současnou organizovanou podobu. Snahou autora je též poukázat na stále aktuální Durkheimovy úvahy o vztahu mezi některými formami práce a sociálně patologickými jevy. Autor v textu klade značný důraz na historicko-ekonomický kontext proměn práce a snaží se též zachytit podstatné znaky způsobů uvažování, které bylo typické pro období, v němž E. Durkheim tvořil. Značná část prostoru v textu je věnována současnému neoliberalismu či fenoménům spojeným s postmodernou, jejich vztahu a přístupu k sociálně patologickým jevům.
|
|
Rodinná farma a její pozice ve venkovském prostoru: Historie a současnost.
Fellnerová, Petra ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Rodinné farmy mají v historii naší společnosti nezastupitelné místo. Cílem práce bylo zjistit, jak se pozice vybraných rodinných farem měnila ve venkovském prostoru v průběhu historického vývoje. Zároveň měla práce doplnit teoretické poznatky týkající se rodinných farem.
Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje literární přehled vztahující se k venkovskému prostoru, zemědělství a rodinným farmám. Empirická část práce je založena na polostrukturovaných rozhovorech s majiteli vybraných rodinných farem. Získané informace jsou doplněny o data z dotazníkového šetření, které probíhalo v rámci prodejních akcí pořádaných rodinnými farmami. Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich vztahu ke konkrétní rodinné farmě a vyjadřovali názor na rodinné farmy obecně.
Na základě získaných dat diplomová práce potvrdila stanovené hypotézy, a to, že rodinné farmy mají stabilní pozici ve venkovském prostoru, aktivně se zapojují do ochrany přírody a krajiny a jejich činnost vnímá veřejnost pozitivně. Nebyla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že majitelé rodinných farem reflektují zlepšení postavení rodinných farem ve venkovském prostoru v porovnání s minulostí.
|
|
Senioři ve světě nových médií
Lacinová, Eva ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální gramotnosti u lidí vyššího věku. Jejím hlavním cílem je zachycení toho, jak mohou senioři užívat, reflektovat a hodnotit nová média. Nesnaží se přitom o poskytnutí konkrétních a všeobecně platných odpovědí na sledované problémy, ale usiluje spíše o porozumění jevů a podmínek, které za nimi stojí. Stať je proto rozdělena do tří hlavních oddílů. Jedná se o část teoretickou, praktickou a analytickou. V rámci teoretické části jsou představeny klíčové informace a koncepty spojené s komunikací, mediální gramotností, stářím a stárnutím. Speciální ohled je přitom věnován popisu vztahu seniorů a nových médií. Praktická část je pak věnována kvalitativnímu výzkumu. Prostřednictvím polo-standardizovaných hloubkových rozhovorů jsou v ní zjišťovány informace o tom, jak respondenti vyššího věku užívají a hodnotí nová média. Analytická část vychází z poznatků uvedených v předchozích kapitolách. Na jejich základě pojmenovává a rozebírá nejzásadnější zjištění, která neslouží jen jako hlavní vývody práce, ale také jako poznámky a doporučení pro další studie či výzkumy. Vše podstatné je přitom shrnuto v závěru práce.
|
host ::
