| |
|
Interkulturní aspekty komunikace v pracovním prostředí vybrané firmy
Jenšovský, Šimon ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Balgová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá kulturními odlišnostmi pracovníků v nadnárodní korporaci ve vztahu k interní komunikaci a plnění pracovních úkolů. Podstatou práce je vytvořit teoretický rámec pro zmapování kulturních odlišností mezi pracovníky nadnárodní korporace a na základě získaných poznatků vyšetřit vliv kulturních odlišností na komunikaci a plnění úkolů. Soubor výzkumných otázek jednak replikuje práci Geerta Hofsteda, v druhé řadě vychází z poznatků formulovaných Hofstedem a několika autory, kteří vycházeli z jeho práce. Pro získání dat byla použita metoda dotazníkového šetření. Pro vyhodnocení dat byly použity metody deskripce prostřednictvím četnosti a statistické metody srovnání struktur. Výsledkem práce je soubor obecných doporučení zaměřených na eliminaci či alepoň omezení negativních dopadů interkulturních rozdílů na pracovišti.
|
|
Diverzita a interkulturní aspekty fungování MNC
Tetenková, Pavla ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Práce se zabývá kulturou, jejími úrovněmi a ukazateli, a to s přesahem do oblasti kultury podnikové. Pozornost je věnována kulturní diverzitě a jejímu řízení na úrovni podnikové kultury, a to s důrazem na kulturně podmíněné tendence k chybnému jednání s ním související. V následující části se práce zaobírá interkulturní komunikací, jejími úskalími a problematikou interkulturního tréninku. Praktická část se zaměřuje na konkrétní multinacionální korporaci, a to především v oblasti firemních hodnot a praktik, firemní diverzity a interkulturního tréninku. V rámci praktické části je proveden výzkum zaměřený na výskyt kulturně podmíněných komplikací ve společnosti, vliv rozdílnosti kultur na komplikace při zaměstnanecké komunikaci a kooperaci a interkulturní trénink. Výstupem výzkumu jsou doporučení sloužící jako podklad pro případnou modifikaci příslušných firemních procesů.
|
|
Firemní identita kulturních institucí
Rálek, Jakub ; SULŽENKO, Jiří (vedoucí práce) ; SVOBODOVÁ, Doubravka (oponent)
Tato práce zkoumá problematiku vztahu a aplikace firemní identity v kulturním prostředí. Rozebírá klíčové pojmy grafický design, firemní image, firemní kultura, firemní komunikace, firemní produkt, cílová skupina, symbol, brand, vize, mise a další. Je rozdělena do tří částí – první část obsahujícící definice, druhá část obsahující rozbor případových studií – dvou divadel (Divadla Na zábradlí a Divadla Josefa Kajetána Tyla) – a třetí část, která spojuje dvě předchozí v nastínění procesu budování vlastní identity. Poslední část se zaměřuje zejména na práci s vizuálním stylem. Práce zdůrazňuje nezbytnost a smysl profesionálního marketingového přístupu k dosažení rostoucí hodnoty značky a obecného stabilního růstu jakékoliv kulturní společnosti.
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
|
Nadace Brücke/Most a její vliv na česko-německou kulturní spolupráci po roce 1997
HERELOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je věnována česko-německým kulturním vztahům na přelomu 20. a 21. století, a to především na příkladu Nadace Brücke/Most, jež se zaměřuje na podporu česko-německého porozumění a spolupráce (Nadace byla založena v roce 1997, s cílem spolupracovat s Českou republikou a dalšími státy střední a východní Evropy). Na základě informací od nadace, jejích materiálů, příp. rozhovorů s pracovníky Nadace, bude bakalářská práce přibližovat činnost Nadace Brücke/Most, její aktivity v České republice a projekty, které podporuje.
|
|
Podniková kultury v organizaci HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
LOMSKÁ, Blanka
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat podnikovou kulturu ve společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. a navrhnout změny podnikové kultury. První část práce shrnuje poznatky odborné literatury se zaměřením na podnikovou kulturu, její typologii, vlivy na firemní strategii a výkonnost podniku. Praktická část analyzuje na základě kvantitativních a kvalitativních metod vybranou společnost. Obsahuje charakteristiku firmy, prvky její firemní kultury, strategii a cíle společnosti. Dále se věnuje inovační a personální politice, atmosféře v organizaci a spokojenosti zaměstnanců. Na základě získaných údajů navrhuje změny, které slouží jako podklad při tvorbě podnikové strategie.
|
|
Podniková kultura a její proměna
VONDROVÁ, Martina
Úvodní část této práce se zabývá studiem literatury, konkrétně, představuje vybrané definice podnikové kultury, její prvky a sílu. Bližší pozornost je věnována především typologii, diagnostice a změně podnikové kultury. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum podnikové kultury ve vybraném podniku. Závěr práce obsahuje shrnuté výsledky a navržené změny.
|
|
Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.
|
|
Slavonice - sgrafitová výzdoba domů č. p. 517, č. p. 518, č. p. 520, č. p. 522 a č. p. 538
MUSILOVÁ, Michaela
V bakalářské práci se bude autorka zabývat sgrafitovou výzdobou na průčelích vybraných domů ve Slavonicích č. p. 517, č. p. 518, č. p. 520, č. p. 522 a č. p. 538. V úvodu práce se zaměří na obecnou historii sgrafitové výzdoby fasád v Čechách a ve střední Evropě. Na příkladu jmenovaných slavonických domů představí jednotlivé typy sgrafitové výzdoby měšťanských domů a pokusí se zodpovědět otázky, zda jsou dílem jednoho nebo více umělců a jak byl utvářen jejich ikonografický program. Vycházel z přání objednavatele nebo byl dílem provádějícího umělce? Dále se bude věnovat otázce recepce sgrafitové výzdoby: byla jejich podoba v mladší době z politických či náboženských důvodů upravována nebo dokonce ničena? Co nám prozrazují restaurátorské zprávy zmíněných domů? Jak hodnotíme výzdobu městských domů v dnešní době? Zmíněné otázky vypracuje na základech porovnávání a posuzování archivních materiálů a odborné literatury. Cílem práce bude srovnání a zhodnocení sgrafitové výzdoby na průčelích zmíněných domů a jejich kulturní význam pro současnost.
|
host ::
