|
Svobodný přístup k informacím v EU a ve vybraných státech: Studie č. 5.319
Tetourová, Eva ; Mylková, Petra ; Pohl, Michal
Práce se zabývá aktuálně velmi diskutovanou problematikou svobodného přístupu k informacím, a to zejména z pohledu přístupu vybraných států k poskytování informací ve veřejném sektoru. Pozornost je věnována v prvé řadě právní úpravě tohoto tématu na úrovni Evropské unie, jejíž legislativa podstatným způsobem ovlivňuje úpravu této problematiky v jednotlivých členských státech. Další část práce je pak věnována přehledu podmínek pro přístup k informacím ve vybraných evropských státech, a to především ve vztahu k subjektům, které mají právo o informace žádat, druhu informací, na které mají právo, orgánům, které jsou povinny informace poskytovat, či postupu jednotlivých subjektů v procesu poskytování informací a jeho kontrole.
Plný text:  PDF
|
| |
|
Vliv kulturních specifik Turecka na vstup do EU
Puppová, Andrea ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na charakteristiku Turecka jako kandidátské země na členství v Evropské unii. Hlavním cílem práce je definovat vliv kulturních specifik na přístupová jednání a případné budoucí členství země v EU. První kapitola práce se zaměřuje na základní charakteristiku Turecka z pohledu geografie, ekonomiky a vnitřní i vnější politiky. Druhá kapitola se věnuje kulturnímu vývoji a specifikům moderní Turecké republiky se zaměřením na charakteristiku obyvatelstva, definici turecké národní kultury na základě Hofstedeho analýz a také na specifika místního obchodního jednání a protokolu. Třetí kapitola popisuje problematiku vstupu Turecka do EU jak z hlediska geopolitického a ekonomického, tak právě z kulturně sociálního. Závěrečná kapitola práce je věnována analýze dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání turecké kultury v České republice a na veřejné mínění Čechů o možném členství Turecka v EU.
|
|
Analýza přistupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií
Kučera, Michal ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž název zní Analýza přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, je rozdělena na dvě osnovní části. Část teoretickou, ve které jsou zpracována základní fakta o Evropské unii, okolnostech a dějinných souvislostech jejího vzniku, historii, institucích a principech. Nechybí ani vývoj eurozóny a zdůrazněn je také význam Maastrichtské smlouvy a jejích pozdějších modifikací. V první části je dále představena Turecká republika s jejím historickým, politickým a ekonomickým pozadím. Analytická část představuje Turecko jako kandidátskou zemi do Evropské unie s důrazem na jeho strategickou polohu. Následuje přehled všech přístupových kritérií Evropské unie tak, jak byla aktualizována v čase, obsahu a v závislosti na měnících se politických a hospodářských poměrech v Evropě po rozpadu východního bloku včetně právního rámce přístupových kritérií zakotvených v příslušných smlouvách. Detailně jsou analyzována přístupová jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, jejich vývoj a vyhodnocení aktuálních výsledků plnění přístupových podmínek z turecké strany. Zařazen je přehled přístupových kapitol (Screening Acquis) se zpětnou vazbou v hodnotících zprávách od Evropské komise. V závěru je zhodnocen celkový stav přístupových jednání s ohledem na současný politický vývoj v Evropě.
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu - Velešín
HOMOLKOVÁ, Monika
Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracovat situační analýzu rozvoje cestovního ruchu ve Velešíně. Stanovit marketingové cíle, zvolit marketingovou strategii a sestavit marketingový plán. Na tomto základě pak vypracovat návrh konkrétního projektu rozvoje cestovního ruchu ve Velešíně. Dílčími cíli pak zatraktivnění města Velešín v oblasti cestovního ruchu pro účastníky cestovního ruchu i místní obyvatele a zviditelnění a lepší propagace města Velešín. V průběhu roku 2008 byla vedena jednání s Povodím Vltavy, s.p. o zpřístupnění některých lokalit pro šetrnou turistiku, která skončila úspěšně. Podmínkou pro využití nově zpřístupněných lokalit je však vybudování pěší trasy po těchto místech a zajištění informovanosti návštěvníků. Na základě uvedené skutečnosti vznikl projekt, jehož cílem bylo vytvořit turistickou trasu po zpřístupněných místech v bezprostředním okolí římovské přehrady a na vyhlídkách instalovat naučné tabule s texty a fotografiemi, vypovídajícími o tom, jak dané místo vypadalo před vybudováním římovské přehrady.
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
Politika Evropské unie v oblasti veřejné dostupnosti informací o právu Evropských společenství
Rudnik, Zuzana ; Hradilová, Jitka (vedoucí práce) ; Palivec, Jiří (oponent)
Cílem práce je představit veřejně dostupné informační služby a databáze institucí Evropské unie (především Evropské komise) v oblasti práva Evropských společenství a související služby týkající se práva Evropských společenství v České republice. Práce nejprve v první kapitole popisuje jednotlivé instituce Evropské unie, jejich pozici a roli v legislativním procesu (Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament, Evropská rada, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, Evropský soudní dvůr, Soud prvního stupně, Soud pro veřejnou službu, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr). Druhá kapitola se věnuje právu Evropských společenství a průběhu legislativního procesu (jednotlivé procedury - konzultační, spolupráce, spolurozhodování a souhlasu). Ve třetí kapitole se práce zmiňuje o zjednodušování legislativy, což je prioritou informační politiky v oblasti práva Evropských společenství (konsolidace, kodifikace, přepracování). Čtvrtá kapitola se věnuje informačním zdrojům a službám Evropské unie v oblasti práva ES. Mezi tištěnými prameny popisuje smlouvy, Úřední věstník (Official Journal - řady L, C, C A, C E, S) a Soupis platných právních předpisů Společenství. Podrobně jsou charakterizovány informační služby Evropské komise (legislativní portál EUR-Lex, Pre-Lex, N-Lex a Scadplus). Tato kapitola obsahuje...
|
|
Přístup veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech: Studie č. 5.324
Beranová, Marie ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá otázkou přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků. Jedná se o komparativní studii, která porovnává míru přístupu veřejnosti k platům vysokých úředníků ve vybraných státech. Cílem práce je zjistit jednotlivé právní úpravy a přístupy a vybraných zemí k poskytování údajů o platech vysokých státních úředníků třetím osobám. Jak z komparace vyplývá, většina států dosud považuje údaj o výši vypláceného individuálního platu úředníka (s výjimkou platů ústavních činitelů, které nekolísají, například platů poslanců, ministrů, soudců apod., tedy platů, jejichž celá výše je dána předpisem) za osobní údaj, který je takového charakteru, že je chráněn před povinností poskytovat ho podle zákona o poskytování informací ve veřejné správě. Ze zkoumaných států umožňují získat informaci o specifickém platu včetně jména úředníka především severské země jako Švédsko a Finsko. V žádném z těchto států však nejsou tyto individuální platy souhrnně uveřejňovány ani nejsou souhrnně veřejně přístupné. Nově se k této skupině států připojilo Slovensko. V Itálii byly platy vysokých úředníků uveřejněny v důsledku reformy veřejné správy, která proběhla v roce 2009 a jejímž cílem bylo zvýšení transparentnosti italské veřejné správy. Specifickou právní úpravu má Litva, kde jsou na internetu publikovány průměrné platy zaměstnanců na stejné pracovní pozici v určitém úřadě nebo organizaci. V případě, že na této pozici pracuje v dané organizaci pouze jedna osoba, je vyžadován její souhlas s uveřejněním takovéto informace. Další přístup k této problematice se momentálně vytváří ve Velké Británii, kde se uveřejňují nikoliv vyplacené přesné platy, ale vyplacené roční platy v intervalu 5000 liber. V Nizozemsku jsou úřady a právnické osoby, které jsou z větší části financovány státem, povinny sdělovat výši platů, pokud převyšují hranici odvozenou od průměrného ministerského platu.V některých státech, jako například v Norsku, se uveřejňují jen platy manažerů institucí a firem, navázaných na stát, pokud to vyžadují obchodně právní předpisy upravující transparentnost hospodaření. Práce dále obsahuje shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2011 s komentářem A. Furka k rozsudku a na evropské úrovni shrnutí právního případu řešeného Evropským soudním dvorem ze dne 20. 5. 2003.
Plný text: PDF
|
|
Kvalita života pacientů využívajících domácí parenterální výživu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pacientů využívajících domácí parenterální výživu. Jejím záměrem je prezentovat dosažené skóre kvality života v jednotlivých doménách fyzického a psychického zdraví v porovnání s běžnou populací a poukázat tak na odlišnosti v jakých dimenzích je kvalita života těchto pacientů nejvíce ovlivněna. V teoretické části je popsána současná situace problematiky domácí parenterální výživy v ČR a systém péče o pacienty. Podrobněji je zpracována kapitola indikací a kontraindikací k DPV. Dále jsou zmíněny možnosti dlouhodobých cévních přístupů, péče o ně a zejména role sestry v edukaci pacientů při převádění parenterální výživy do domácího prostředí. Nastíněna je zde i problematika komplikací dlouhodobé parenterální výživy spočívající v mechanických, metabolických a septických komplikacích. Nejzávažnějším problémem je selhání parenterální výživy, a proto je v teoretické části zařazena i kapitola o transplantacích tenkého střeva, jako poslední možnosti záchrany pacienta s kombinovaným selháním střeva i výživy. Ve druhé části teoretických poznatků je popsána kvalita života. Snahou bylo definování podstaty tohoto nejednoznačně uchopitelného pojmu, zmíněny byly determinanty působící na kvalitu života. Převážně jsou zde shrnuty možnosti měření a hodnocení kvality života a zejména následné využití získaných údajů. Cíle a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru této práce byly vytyčeny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda je odlišná kvalita života pacientů na DPV od všeobecné populace. Cíl 2: Zjistit, v jakých oblastech je nejvíce ovlivněna kvalita života pacientů na DPV. K dosažení těchto cílů byla stanovena nulová hypotéza: Kvalita života pacientů využívajících DPV není odlišná od běžné populace. Není statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži. Dále pak osm alternativních hypotéz ke každé doméně kvality života: H1: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzická funkce. H2: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti fyzické omezení rolí. H3: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení rolí. H4: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti emoční omezení sociálních funkcí. H5: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti bolest. H6: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné duševní zdraví. H7: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti vitalita. H8: Pacienti s DPV vykazují nižší skóre kvality života oproti všeobecné populaci v oblasti všeobecné vnímání vlastního zdraví. K realizaci výzkumného šetření byla využita kvantitativní metoda analýzy sebraných dat. Šetření bylo uskutečněno pomocí standardizovaného dotazníku SF-36. Standardizovaný dotazník byl v úvodu doplněn otázkami k identifikaci respondentů, časové náročnosti jejich léčby a následné spokojenosti. Dotazník byl distribuován pacientům, kteří využívají domácí parenterální výživu ve specializovaných nutričních centrech při Fakulní Thomayerově nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici v Brně a Hradci Králové; a dále i elektronicky cestou webového portálu spolku Život bez střeva. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována do přehledných tabulek a grafů.Výstupem práce je podrobné zmapování problematiky kvality života a upozornění na opomíjené oblasti kvality života pacientů využívajících DPV. Výsledky budou prezentovány členům pracovní skupiny pro DPV v rámci každoročního setkání a budou nadále diskutovány - mohou být podkladem k nalezení vhodných intervencí, které zlepší kvalitu života těchto pacientů v oblasti každodenních aktivit a budou součástí materiálů pro jednání se zdravotními pojišťovnami v oblasti hrazení mobilního programu DPV. Dále mohou být použity jako studijní materiál.
|
| |
host ::
