| |
|
Mezinárodní trh s uměním
Havlenová, Lenka ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zasvětit čtenáře do obecné problematiky a fungování dnešního mezinárodního trhu s uměním, přiblížit jeho různé podoby, poukázat na rozdílné možnosti investování do umění a popsat vývoj tohoto trhu v posledních letech. První kapitola se zabývá obecnými pojmy, rozdělením trhu na dílčí segmenty, charakteristikou institucionálních podob trhu a hlavními tržními subjekty. Druhá kapitola hledí na umění jako investiční nástroj. Zabývá se rozdílem mezi uměleckou hodnotou a cenou, samotným procesem investování a jeho strategiemi, problematikou investičních fondů a cenovými indexy. Ve třetí kapitole se pozornost obrací k vývoji trhu s uměním, jeho současnému stavu a aktuálním tržním trendům.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Statistická analýza úrovně včelařství na Vysočině a jeho budoucí vývoj
Musil, Radovan ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných ukazatelů z oboru včelařství v letech 2005-2015 v kraji Vysočina. Analyzuje vývoj počtu včelstev, počtu včelařů, počtu včelstev na včelaře a produkce medu v kraji Vysočina. Na základě výpočtu trendu vývoje těchto časových řad tato práce také předpovídá vývoj těchto ukazatelů do budoucnosti. Tyto údaje nejsou zajímavé jen kvůli produkci medu a rekreační funkci včelařství, ale zejména kvůli opylovací funkci včel. Bez včel by se snížily výnosy zemědělských plodin a z krajiny by se vytrácely hmyzosnubné rostliny. Proto je pro celé zemědělství důležité vědět, zda může počítat s opylovací službou poskytovanou včelami. Dále se práce zabývá počty včelstev a počty včelařů rozdělených do skupin podle počtu včelstev chovaných včelařem v kraji Vysočina a jejich vývojem mezi roky 2010 a 2015. Součástí práce je také dotazník provedený v populaci kraje Vysočina. Tento dotazník zjišťuje spotřebu medu obyvatel kraje Vysočina a jejich zvyklosti a preference při nákupu a spotřebě medu. Závěrem práce je odhad vývoje včelařství na Vysočině a doporučení pro možné kroky k dalšímu rozvoji tohoto odvětví
|
| |
|
Příjmy malých obcí v České republice
JIREKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce je zhodnotit systém příjmů obcí v České republice z hlediska specifik malých obcí. Obce s nízkým počtem obyvatel jsou v posledních letech často diskutovaným tématem, zejména z důvodu jejich nižších příjmů. Tomu se hlavně od roku 2008 začala věnovat legislativa, která tyto problémy, a tedy rozdíly mezi malými a většími obcemi, odstranila. Analýza příjmů byla provedena u všech obcí České republiky mezi lety 2000 2012. Obce byly rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří malé obce, které jsou pro potřeby diplomové práce definovány jako obce do 499 obyvatel. Druhou skupinou obcí jsou ostatní obce České republiky s výjimkou obcí malých, statutárních měst a hlavního města Prahy. Pro analýzu byla reálná data přepočtena na obyvatele a z těchto údajů bylo zjištěno minimum, maximu, medián a aritmetický průměr. Na základě těchto údajů je hodnocena variabilita příjmů. U některých skupin příjmů je provedena i regresní a korelační analýza z důvodu zjištění závislosti mezi jednotlivými proměnnými. Rozdílnost v příjmech malých a ostatních obcí je posuzována porovnáním aritmetických průměrů a mediánů mezi těmito skupinami obcí pomocí dvouvýběrového t-testu a Mann-Whitneyova testu. Vývoj příjmů je hodnocen zjištěním trendu časové řady pomocí metody lineární regrese. Z provedené analýzy vyplynula pro malé obce jistá specifika v jejich financování. Došlo rovněž k potvrzení hypotézy, že malým obcím plynou do rozpočtu nižší příjmy v přepočtu na obyvatele.
|
|
České literární ceny 21. století
SLÁDKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá českými literárními cenami 21. století. Přináší typologii současných literárních ocenění v České republice. Podrobně se věnuje Státní ceně za literaturu, Ceně Jaroslava Seiferta a Magnesii Liteře. U těchto tři vyznamenání uvádí jejich charakteristiku, historii, laureáty, složení poroty a systém hlasování. Pro období 2000-2013 je u jednotlivých cen prezentována mediální reflexe daného ročníku. Diplomová práce se zabývá tendencemi a fenomény těchto tří vybraných ocenění. V závěru tyto tendence a specifické jevy vzájemně komparuje.
|
|
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby.
Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015.
Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles.
Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
|
|
Analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice
Andrysíková, Hana ; Procházková, Radka (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice. První část diplomové práce je vymezena pojmy související s danou problematikou. V druhé části diplomové práce byla provedena statistická analýza vybraných ukazatelů vývoje a struktury počtu pojištěnců v období od roku 2004 do 2014 prostřednictvím metod elementárních charakteristik časových řad, trendové funkce
a extrapolace statistických analýz. Poslední část diplomové práce vycházela ze zjištěných hodnot získaných statistickou analýzou jednotlivých ukazatelů, a poskytuje ucelený přehled o počtu pojištěnců vybraných zdravotních pojišťoven, na jehož základě
je vypracován odhad budoucího vývoje počtu pojištěnců
|
|
Role regionálního produktu v regionálním rozvoji
Tománková, Lenka ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Miloš, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma regionálního produktu, a to konkrétně s důrazem na regionální potravinu a gastroturistiku jako moderní trend, který může vést k rozvoji cestovního ruchu a případně i k rozvoji regionu jako celku. Cílem diplomové práce je prokázat význam regionálního produktu v regionálním rozvoji vybraného regionu Poděbradska se zaměřením na gastroturistiku, která se v posledních letech v České republice rozvíjí. Na základě kvantitativního a kvalitativního šetření je zjišťováno, jak si vybraný region, kterým je Poděbradsko, stojí z hlediska regionálního produktu, jaká je podpora tohoto produktu, jeho současný stav, zda jsou na Poděbradsku regionální potraviny, za kterými stojí za to jezdit, ale také to, jak o regionálních potravinách smýšlejí respondenti, kteří byli pro potřeby práce dotazováni, a to jak prostřednictvím dotazníkového výzkumu (kvantitativní šetření), tak na základě rozhovorů (kvalitativní šetření). Diplomová práce primárně poukazuje na to, jak je gastroturistika minimálně využívána jako možnost rozvoje regionu a z pohledu regionálních představitelů zůstává spíše v pozadí. Diverzifikace regionálních aktivit je cestou, jak naplnit potenciál a zajistit vyšší pravděpodobnost rychlejšího rozvoje.
|
host ::
