|
Ověření intervenčního programu pro integraci osobnosti a rozvoj zdraví mentálně postižených pomocí pohybových aktivit ve Vodňanech.\\
DVOŘÁKOVÁ, Renata
Diplomová práce je zaměřena na ověření intervenčního programu, který byl aplikován po dobu pěti měsíců u dětí s mentálním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na problematiku života mentálně postižených. Přiblížila jsem podstatu integrace osobnosti, za jakých podmínek je výhodná, zmínila jsem vzdělávací systémy zaměřené na tělesnou výchovu a s tím spojený význam pohybových aktivit. Smyslem aplikovaného programu bylo zjistit, zda dojde ke zlepšení u motorických a sociálních ukazatelů. Abych dokázala úspěšnost cvičení, děti jsem testovala po roce znovu. Výsledky jsou statisticky významné a program měl na jedince pozitivní vliv.\\
|
|
Analýza čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v ČR se zaměřením na OP PIK
Procházka, David ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Schön, Kateřina (oponent)
Jelikož probíhá třetí a možná i poslední programové období pro Českou republiku v rámci čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, předpokládá se, že podnikatelské subjekty úspěšně a efektivně čerpají finanční prostředky z alokovaných zdrojů. K efektivnímu čerpání by měly pomoci i zprostředkovatelské agentury, jejichž činnosti dostatečně nereflektují požadavky trhu a především svých klientů, kteří tak leckdy zbytečně přicházejí o finanční prostředky. Česká republika patřila v předchozích letech k nejhorším státům z hlediska efektivity čerpání finančních prostředků ze strukturáních fondů EU, které bylo způsobeno nesprávně vytvořeným dotačním prostředím řídícími orgány a dalšími implementačními složekami, pochybením na straně žadatelů a potenciálních příjemců podpory a chybnou filosofií zprostředkovatelských agentur, které stojí na straně žadatelů. Úkolem autora bylo analyzovat příčiny neefektivnosti čerpání s detailnějším zaměřením na Operační programy Podnikání a inovace a Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost sloužící především pro podnikatele. Diplomová práce nejenom analyzuje současnou dotační situaci, v nichž podnikatelé mohou podávat své projektové žádosti, ale především navrhuje možná řešení, jak malý a středním podnikům v jejich čerpání pomoci a upozornit na přetrvávající nedostatky, které způsobují neefektivní čerpání.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Porovnání výkonnosti vybraných odrůd řepky ozimé (Brassica napus)
Krouželová, Jana ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Řepka ozimá je nejvýznamnější olejninou pěstovanou v ČR. V posledních letech rapidně stoupaly osevní plochy řepky, což svědčí o jejím všestranném použití ve zpracovatelském průmyslu. Stejně tak nabývá na významu řepkový olej, který se využívá v potravinářském průmyslu.
K úspěšnému pěstování řepky patří správná pěstitelská technologie stejně tak, jako výběr vhodné odrůdy, který musí být přizpůsoben klimatickým podmínkám stanoviště. Každý rok je k dispozici více než 600 odrůd na základě společného katalogu EU, z toho se v praxi využívá přibližně 80 odrůd v klimatických podmínkách ČR. Vhodnost těchto odrůd a jejich výnosy jsou ověřovány v rámci zkoušení odrůd, které provádí ÚKZUZ a na základě kterého jsou odrůdy zařazeny do seznamu doporučených odrůd, který usnadňuje orientaci v nových odrůdách pěstitelům v ČR. Cílem této diplomové práce je porovnání výkonnosti vybraných odrůd řepky, které byly pěstovány v poloprovozních podmínkách v lokalitě Humburky v Královéhradeckém kraji. V rámci této diplomové práce byly porovnány výnosy vybraných odrůd, olejnatost a HTS. Byly stanoveny dvě hypotézy:
1) Hybridní odrůdy dosahují vyšší výšky rostlin a výnosu semen.
2) Olejnatost semen u liniových a hybridních odrůd je srovnatelná.
Dále byly sledovány znaky: výška rostlin, počet šešulí na terminálu, počet stopek na terminálu, počet primárních a sekundárních větví, výška plodného patra a jejich závislost na konečném výnosu.
Nejvyššího výnosu dosáhla hybridní odrůda Faktor KWS s výnosem 5,02 t/ha (119,2 % průměrného výnosu). Průměrné výnosy hybridních a liniových odrůd byly téměř shodné (4,16 t/ha - hybridní a 4,10 t/ha liniové). Největší rozdíl mezi hybridními a liniovými odrůdami byl pozorován ve výšce rostlin, kdy hybridní odrůdy dosahovaly průměrně o 10 cm více než liniové. Druhá hypotéza o shodné olejnatosti hybridních a liniových odrůd byla potvrzena. Sledované odrůdy dosáhlystejné průměrné olejnatosti 43,3 %.
|
|
Cloud computing technology framework and reducing risks
Akrir, Khaled Ali Ahmed ; Havlíček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Macák, Tomáš (oponent)
The thesis investigates, in a qualitative way, the vectors that contribute to cloud computing risks in the areas of security, business, and compliance. The focus of this research is on the identification of risk vectors that affect cloud computing and the creation of a framework that can help IT managers in their cloud adoption process. Economic pressures on businesses are creating a demand for an alternative delivery of the model that can provide flexible payments, dramatic cuts in capital investment, and reductions in operational cost. Cloud computing is positioned to take advantage of these economic pressures with low cost IT services and a flexible payment model, but at what risk to the business? Security concerns about cloud computing are heightened and fueled by misconceptions related to security and compliance risks. Unfortunately, these security concerns are seldom, expressed quantifiably. To bring clarity to cloud computing security, compliance, and business risks, this research focuses on a qualitative analysis of risk vectors drawn from one-on-one interviews with top IT experts selected. The qualitative aspect of this research separates facts from unfounded suspicions, and creates a framework that can help align perceived risks of cloud computing with actual risks. The qualitative research was done through interviews with experts and through the survey to measure risk perceptions about cloud computing using a Likert scale. The decision-making model and the framework created by this research help to rationalize the risk vectors on cloud environments and recommend reducing strategies to bring the IT industry one step closer to a clearer understanding of the risks-tradeoffs implications of cloud computing environments.
|
|
Využití zoorehabilitace se psem při výuce dětí s poruchami psychického vývoje
Schwarzová, Kristýna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Katerina, Katerina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda přítomnost psa a cílená práce dítěte se psem pomůže dětem zlepšit soustředěnost na výuku a výsledky. Z převážné většiny vědeckých studií vyplývá, že terapie se psem jsou pro děti velikým přínosem, nicméně tato problematika je na svém začátku zkoumání a literatura zabývající se tímto tématem je stále poměrně omezená.
Práce se zabývá interakcemi mezi dítětem a psem a to především dětí s hyperkinetickým syndromem a poruchou pozornosti (ADHD), se specifickými poruchami učení (SPU) a poruchami autistického spektra (PAS). Obecně se uvádí, že zoorehabilitace se psem pomáhá dětem s ADHD procvičovat jemnou motoriku, pozornost, snižuje agresivitu a pomáhá při vadě řeči, ale není jasné, jaký je vliv na další typy poruch. Tato práce se nejprve věnuje zpracování závěrů dosavadních studií v této oblasti, které vesměs potvrzují pozitivní vliv zapojení psa do terapie u všech sledovaných poruch. Druhá část práce je věnována experimentálnímu ověření hypotézy pozitivního vlivu přítomnosti psa a cílené práce 8 dětí ve věku 7-9 let ze speciální školy na koncentraci a chování ve třídě. Čtyři z dětí měly diagnostikovánu poruchu ADHD, dvě SPU a dvě poruchu autistického spektra. Experiment byl s dětmi prováděn 2x týdně a spočíval v pozorování koncentrace dětí na daný úkol, zklidnění, pozornosti při plnění úkolů a snížení negativních fyzických kontaktů mezi pozorovanými subjekty. Sběr dat probíhal při běžné výuce, přičemž jedenkrát v týdnu této výuce předcházela zoorehabilitace se psem a podruhé pro kontrolu zjištěných pozorování nikoli. Závěry pozorování ukazují posílení pozitivního vlivu výuky na sledované dovednosti dětí, čímž se potvrzuje stanovená hypotéza. Děti dosahovaly progresivnějších úspěchů za přítomnosti psa než bez něj, což dokládá jeho pozitivní vliv, nicméně je třeba pokračovat ve výzkumu na větším počtu účastníků a i v jiných věkových kategoriích.
|
|
Periodontální onemocnění u psů
Škutová, Šárka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce) ; Olekšáková, Tereza (oponent)
Periodontální onemocnění (PO) postihuje závěsný aparát zubu a vzhledem ke své prevalenci se řadí mezi jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění malých zvířat, a také člověka. Asi nejdůležitější etiologické agens představuje bakteriální plak. Tomu je bez pravidelné péče o chrup umožněna akumulace, díky níž může postupem času dojít k rozvoji zánětu dásní či samotné periodontitis. Znalost anatomických struktur dutiny ústní představuje základní předpoklad pro identifikaci postižených tkání a následnou, zejména chirurgickou léčbu. Anatomie je sama o sobě poměrně rozsáhlá, jelikož je dutina ústní tvořena velkým množstvím tkání a jen její detailní popis by obsáhl minimálně 70 stran. Proto bylo snahou vybrat pouze ty nejzákladnější informace.
Vzhledem ke členění anatomických struktur na kosti, měkké tkáně, slinné žlázy, zuby, jsou jednotlivé složky závěsného aparátu popsány mimo kapitolu ,,periodontium,,. Zde je pak vysvětlena jeho funkce a popis periodontálního ligamentu, který nebyl výše zařazen.
Zvláštní pozornost byla věnována zubům. Určení typu a počtu jednotlivých zubů, znalost jejich struktury a množství kořenů, to vše je důležité pro případnou extrakci zubu. Stejně tak důležitá je znalost označování zubů, zubních vzorců, identifikačních systémů a samotné odontogeneze.
Jako u každého onemocnění je etiologie nezbytnou součástí pro porozumění vzniku dané nemoci. Za iniciační etiologický agens je považován již zmiňovaný bakteriální plak, jež ulpívá na zubní sklovině, a který v závislosti na jednici v různé míře mineralizuje v zubní kámen. Na rozvoji onemocnění se podílejí i další rizikové faktory jako věk, plemenná příslušnost, počet a uspořádání zubů, jejich patologie, strava, ale také některá onemocnění. PO je možno rozlišit do dvou základních forem (gingivitis, periodontitis). Zánět dásní, neboli gingivitis, je často označován za počáteční a zcela reverzibilní stádium. Zprvu nemusí být přítomny žádné symptomy, někdy lze pozorovat mírné zarudnutí. Později dochází k otoku, bolestivosti a značné krvácivosti, přičemž při absenci terapie může gingivitis manifestovat v periodontitis.
Periodontitis postihuje celý závěsný aparát zubu a bývá označováno za ireverzibilní stádium. V současné době lze za pomoci řízené tkáňové a kostní regenerace dosáhnout alespoň mírného zlepšení. Onemocnění u většiny pacientů přechází do chronické podoby, působí jim nejen bolesti při příjmu potravy, ale může mít za následek i různá systémová onemocnění. Zvláštní formou postihující mladší jedince je tzv. juvenilní periodontitis.
Diagnostika spočívá především ve zjištění anamnézy a vyšetření dutiny ústní. Pomocí intraorálního rentgenologického vyšetření, indexů tartaru, zánětu dásní, stupně motility zubu a dalších parametrů se určí rozsah onemocnění, stádium a následně je zahájena terapie.
Samotná terapie se odvíjí podle stavu pacienta a požadavků majitele. Skládá se z několika kroků, přičemž podstatou je zejména odstranění veškerých nánosů bakteriálního plaku a tartaru, náprava patologií zubů (vyhlazení drsných ploch) a tkání až po případnou extrakci zubů. Součástí terapie může být aplikace antibiotik a jiných preparátů podporujících hojení. V průběhu posledních 10 let vyvíjí mnoho specialistů nové léčebné postupy, avšak většina z nich stále není dotažena do finále. Patří sem například vývoj vakcín, fotodynamická terapie, či již zmiňovaná řízená tkáňová a kostní regenerace.
Nedílnou součástí terapie je následná domácí péče o chrup, bez které je vysoká pravděpodobnost recidivy. Důležitou zbraní proti vzniku PO jsou různá preventivní opatření. Asi nejúčinnější metodou prevence je pravidelné čištění zubů pomocí kartáčku a speciální pasty pro zvířata. Mnoho majitelů se však této metodě raději vyhýbá, a když už, tak volí krmení granulemi, podávání dentálních pamlsků a dalších preparátů pro redukci množství plaku a tartaru. Další možností je profesionální čistění zubů veterinárním lékařem.
Samotné dotazníkové šetření bylo složeno z 16 otázek, jež byly zaměřeny na povědomí o onemocnění, věk, pohlaví, plemeno, velikost, krmivo, přípravky pro kontrolu plaku a tartaru, systémová onemocnění a hlavně přítomnost PO, věk při prvním projevu onemocnění, okolnosti diagnostiky, stádium, léčbu a recidivu.
|
|
Využití psa ve fyzioterapii
Sokolíková, Eliška ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti využití psa v rozmanitých oblastech a aktivitách v rámci fyzioterapie.
Fyzioterapie je součástí ucelené (komprehenzivní) rehabilitace a zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu. Ve své praxi využívají fyzioterapeuté mnoho podpůrných léčebných metod a spolupracují s dalšími obory tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků léčby. Terapie s využitím zvířat (AAT) se díky pozitivnímu vlivu na zdraví člověka stává v posledních letech velmi oblíbenou doplňkovou terapií mnoha potíží. Své uplatnění nachází AAT také ve fyzioterapii.
Pes, který patří mezi nejčastěji využívaná zvířata v AAT, může pomáhat v mnoha oblastech fyzioterapie. V práci je popsáno, co musí splňovat pes vhodný pro provádění terapií a jaké jsou teorie účinku AAT na člověka. Tématika rehabilitace za pomoci psa je v práci podrobněji popsána na konkrétních příkladech a nechybí ani kapitola o polohování se psem, které je v rámci terapií se psem využíváno v České republice ve fyzioterapii nejčastěji. Důkazem toho, že pes nemusí být jako součást fyzioterapeutické péče přítomen pouze při terapiích, je kapitola o asistenčních psech pro osoby s pohybovými obtížemi. Pes se v tomto případě stává každodenním pomocníkem a může nahrazovat nejrůznější pomůcky chůze (berle, chodítka) nebo pomáhat s pohybem osobám na invalidním vozíku. Práce také mapuje vliv vlastnictví psa na pohybovou aktivitu. Závěr literární rešerše je věnován kapitole, která zkoumá vliv provádění terapie na samotného psa.
Součástí práce je i praktická část, která obsahuje návrh tří canisterapeutických jednotek pro různé skupiny klientů v rámci fyzioterapie. Canisterapeutické jednotky byly navrženy ve spolupráci s fyzioterapeuty tak, aby bylo možno maximálně využít účinku AAT na pohybový aparát. Návrh zahrnuje plán terapie pro děti s Downovým syndromem, spastickou formou dětské mozkové obrny a pro děti s vývojovou dysfázií.
|
|
Collecting the EU's Regional Funds
Lindenberg, Friedrich
One of the key funding mechanisms of the European Union is the Regional Policy, which helps to implement infrastructure projects across the 27 member states. Money is allocated along a set of objectives and disbursed at the regional level, by 60-odd managing bodies. But who is getting the money and what is it really spent on? The answer lies distributed across the local administrations and has only been collected into a common database once, in 2010. It took the TBIJ and Financial Times eight months to gather the information, leading to a series of disclosures about misallocated funds and shady projects. This is why we believe that there should be a constantly-updated database of these reports, maintained by an open community and available as a resource to journalists and policy makers at any time. The right time to start such a data commons, as the 2007-2013 budgetary cycle of the EU is coming to a close and it's time to get a picture of how well the goals set out for 347 billion Euros of funding during this period have been reflected in actual projects. We want to make a map of member states and regions where open data projects are already collecting this data and then form small teams to take on the uncharted terrtories, find PDF reports and to convert them to clean and useable data. So, join the ERDF Ghostbusters and help us to map the European money!
Prezentace: idr-494_1 -  PDF
Videozáznam: idr-494_2 -  MP4
|
host ::
