|
VYBRANÉ ASPEKTY NEZAMĚSTNANOSTI NA VENKOVĚ Z REGIONÁLNÍHO HLEDISKA
VANIŠOVÁ, Ivana
Nezaměstnanost je jednou z negativních změn, které nastaly v naší republice po roce 1989. Venkov tvoří z hlediska míry nezaměstnanosti jednu z problémových obalstí České republiky i Evropské unie. V mé bakalářské práci jsem se snažila zmapovat situaci a aspekty nezaměstnanosti ve vybraných venkovských obcích v Plzeňském kraji a navrhnout možné způsoby jejího řešení. Cíl práce byl splněn. Bakalářská práce může sloužit představitelům obcí a organizacím, které se zabývají výzkumem a řešením nezaměstnanosti na venkově. Řešení vidím ve zlepšení dopravní obslužnosti obcí (zejména autobusovou dopravou) a ve větším využívání finančních prostředků poskytovaných v rámci programů rozvoje venkova ze zdrojů České republiky i Evropské unie, například na podporu drobných podnikatelů.
|
|
Empirická analýza Okunova zákona na Islandu
Zajíček, Zdeněk ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá empirickou analýzou Okunova zákona na Islandu. Je zde testována Okunova hypotéza o negativním vztahu reálného produktu a míry nezaměstnanosti na dvou verzích modelu, přírůstkové a gapové, s využitím OLS odhadů. Při odhadu gapové verze jsou navíc využity 2 filtrační metody, Hodrick-Prescottův a Baxter-Kingův filtr. U všech verzí se ukázal vztah mezi těmito veličinami jako slabý, ale hypotéza byla potvrzena. V další části je uplatněn stejný postup odhadů na datech Finska, pro porovnání koeficientů. U Finska se ukázal vztah veličin o něco slabší než na Islandu, ale stále u něj platí Okunova hypotéza. Poslední část je zaměřena na zjištění citlivosti reakcí míry nezaměstnanosti na změny v přidaných hodnotách jednotlivých sektorů na Islandu s využitím modelu produkčního přístupu. Tento model neposkytl průkazné výsledky z důvodu nedostatečných dat.
|
|
Analýza hospodářského vývoje zemí BRICS v letech 2007 – 2015
Berka, Kryštof ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Dyba, Karel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je hodnocení hospodářského vývoje zemí BRICs v kontextu s vyspělým světem v letech 2007-2015. S využitím ročních panelových dat byl proveden rozbor následujících makroekonomických ukazatelů: hrubý domácí produkt, míra inflace, míra nezaměstnanosti, běžný účet platební bilance a měnový kurz. Důkladná analýza vývoje vybraných indikátorů slouží ke komparaci členských států a je doplněna o srovnání uskupení BRICs s G6. Na jejím základě docházím k závěru, že skupina BRICs jako celek se během sledovaného období dokázala efektivně prosadit v globální ekonomické konkurenci. S přispěním světové finanční krize a prováděné hospodářské politiky jednotlivých zemí se v období 2007-2015 zvýšil podíl HDP BRICs vyjádřený v HDP G6 stabilním tempem růstu o 52 %. Vedle hlavního zjištění umožňují výsledky identifikaci hlavních překážek limitujících pokračování stabilního růstu států BRICs a oblastí, které by naopak mohly k naplnění jejich potenciálu i nadále přispívat.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
Podpora nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce
ŠABARTOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou podpory nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce. Nezaměstnanost je jedním z vážných problémů současného světa. Její snížení je jednou z politických priorit. Význam práce jako zaměstnání zaujímá nezastupitelné postavení pro život v naší kultuře. Ztráta zaměstnání má značný vliv na společenský i osobní život jedince. Významnou roli při hledání zaměstnání hraje věk. Zejména období, které je spojováno se začátkem pracovní dráhy. Jedná se o absolventy, kteří se ucházejí o svá první zaměstnání. Chybí jim pracovní zkušenosti, praxe a neměli možnost osvojit si základní pracovní návyky. Mezi další podstatné příčiny nezájmu o absolventy patří nesoulad mezi nulovými zkušenostmi a neúměrnými platovými požadavky. Nezastupitelnou úlohu při zprostředkování zaměstnání a poradenství má Úřad práce. K řešení nezaměstnanosti každé cílové skupiny patří aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Situaci konkrétní cílové skupiny stimulují především jednotlivé programy a projekty. Teoretická část se zabývá vymezením a objektivizací pojmů souvisejících s nezaměstnaností a rozborem situace na trhu práce v Českých Budějovicích. Jsou zde shrnuty poznatky mnoha autorů, kteří se zabývají touto problematikou a problémy s ní související. Empirická část je tvořena poznatky z vlastního výzkumu. Byly stanoveny dva cíle práce. Prvním cílem je analyzovat představy mladých lidí do 30 let věku žijících v okrese České Budějovice o svém pracovním uplatnění. Druhým cílem je analyzovat názory zaměstnavatelů na zaměstnávání absolventů a mladých lidí. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1: Mladí lidé mají nereálné představy o možnostech výdělku. 2: Zaměstnavatelé považují Evropský sociální fond za významnou pomoc při zaměstnávání mladých lidí. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně případová studie studie několika málo případů. Jako nejvhodnější metodou sběru dat byl zvolen rozhovor. První část rozhovorů byla provedena s 10 účastníky ve věku do 30 let. V době rozhovorů byli všichni účastníci evidováni na Úřadu práce v Českých Budějovicích a účastnili se rekvalifikace organizované Úřadem práce. Z rozhovorů s mladými lidmi jsem zjistila, že v průměru očekávají svůj hrubý nástupní plat 16 200 korun. Druhý výběrový soubor tvořilo 5 významných zaměstnavatelů v Českých Budějovicích. Z rozhovorů vyplynulo, že jedna firma vypisovaných programů a projektů Evropským sociálním fondem vůbec nevyužívá. Dvě firmy si stěžují na přílišnou administrativu. Jeden zaměstnavatel vždy musí důkladně zvažovat schopnost dodržet podmínky pro zapojení. Objevily se i negativní postřehy k častým změnám formulářů, malému množství vypisovaných projektů k danému oboru podnikání. Za nejlépe hodnocené programy byly označeny ty, které se týkají prohlubování znalostí a školení zaměstnanců. Výsledky práce poskytnou zpětnou vazbu Úřadu práce o využívání Evropského sociálního fondu zaměstnavateli a pomohou při nastavení podmínek dalších připravovaných projektů.
|
|
Trh práce ve Zlínském kraji v roce 2013
Český statistický úřad
Statistická data z Výběrového šetření pracovních sil ve Zlínském kraji. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu hodnocené podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce plně respektující definice a obsah náplně jednotlivých ukazatelů LFS (Labour Force Survey) podle požadavků Eurostatu.
Plný text:  PDF
|
|
Trh práce ve Středočeském kraji v roce 2013
Český statistický úřad
Statistická data z Výběrového šetření pracovních sil ve Středočeském kraji. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu hodnocené podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce plně respektující definice a obsah náplně jednotlivých ukazatelů LFS (Labour Force Survey) podle požadavků Eurostatu.
Plný text: PDF
|
|
Trh práce v Ústeckém kraji v roce 2013
Český statistický úřad
Statistická data z Výběrového šetření pracovních sil v Ústeckém kraji. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu hodnocené podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce plně respektující definice a obsah náplně jednotlivých ukazatelů LFS (Labour Force Survey) podle požadavků Eurostatu.
Plný text: PDF
|
|
Trh práce v Praze v roce 2013
Český statistický úřad
Statistická data z Výběrového šetření pracovních sil v hlavním městě Praze. Přináší informace o výši a struktuře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomicky neaktivním obyvatelstvu hodnocené podle mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce plně respektující definice a obsah náplně jednotlivých ukazatelů LFS (Labour Force Survey) podle požadavků Eurostatu.
Plný text: PDF
|
host ::
