| |
|
Marketingový plán společnosti MAGICAM HD SOLUTIONS, s.r.o.
Pařízek, Aleš ; Hesková, Marie (vedoucí práce) ; Harantová, Monika (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit marketingový plán na období kalendářního roku 2017, který bude v souladu se stávající dlouhodobou marketingovou strategií. Bakalářská práce je vytvářena pro použití v obchodní společnosti MAGICAM HD SOLUTIONS, s.r.o. Jádro bakalářské práce se dělí na část teoretickou a část praktic-kou. V první části jsou položeny teoretické základy základních pojmů používaných v marketingovém plánování, je popsán vztah marketingové strategie, plánu a taktiky a role marketingového plánu ve fungování obchodní společnosti. Druhá část obsahuje charakteristiku výše uvedené společnosti, analýzu externí a interních faktorů půso-bících na firmu, SWOT analýzu, stanovení cílů a navržení postupů, pomocí kterých společnost stanovených cílů dosáhne. Součástí praktické části je navržení konkrétních kroků v akčních programech a jejich časový harmonogram. Závěr práce hodnotí jednotlivé části a přínos pro společnost.
|
|
Architektura bezserverových jednostránkových aplikací v jazyku JavaScript
Zikmund, Marian ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Suchan, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je návrh a vývoj frameworku pro tvorbu moderních jednostránkových aplikací (Single Page Application) v programovacím jazyku JavaScript a popsání tohoto přístupu k vývoji. Součástí práce je taktéž jeho dokumentace pro pohodlnější využití a přizpůsobení. Obsah je rozdělen do osmi kapitol. Po úvodu následuje rešerše informačních zdrojů, představení programovacího jazyka JavaScript a vysvětlení problematiky tvorby jednostránkových aplikací, včetně popisu základních principů jejich fungování, motivace a odůvodnění, kdy a proč je tento přístup vhodný. Práce se primárně zaměřuje na problematiku jednostránkových aplikací, pro jejichž tvorbu je programovací jazyk JavaScript klíčový. Z toho důvodu je mu v práci poskytnuta jedna celá kapitola, je zde rozebrána i jeho historie a role v kontextu ostatních. Následuje přehled obecných vlastností jednostránkových aplikací, analýza aktuálně oblíbených řešení stavějících na knihovně ReactJS, z nichž vyplývají požadavky na vyvíjený framework, jehož tvorbou se zabývá následující kapitola. K vyvinutému frameworku je též vytvořena uživatelská příručka. Praktickým výstupem práce je open source framework pro tvorbu bezserverových jednostránkových aplikací, který lze podle požadavků díky své architektuře a dokumentaci vhodně přizpůsobovat.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Působení řádových sester v sociální a charitativní oblasti po roce 1948
BÁRTOVÁ, Hana
V předkládané bakalářské práci se zabývám osudy ženských řádů a kongregací, jimž nastolený komunistický režim znemožnil Akcí Ř v roce 1950 vykonávat svoji tradiční činnost ve školských a zdravotnických zařízeních a snažil se je těžkou prací v továrnách a JZD přinutit odložit hábity a jít do civilních zaměstnání. Ženské řehole, jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání a výchova dětí a mládeže, a řády kontemplativní musely hledat nové oblasti své činnosti. I přes nelehkou situaci se řádové sestry snažily vykonávat sociální a charitativní práci tam, kde jim to komunistický režim dovoloval. Mnoho takto zasažených ženských řádů a kongregací našlo uplatnění jako ošetřovatelky ve zdravotnictví a v sociálně charitativní oblasti, především při ošetřování lidí nemocných, starých a s mentálním a tělesným postižením. V teoretické části se soustřeďuji na charakteristiku vztahu církve a státu po roce 1948, na pozici řeholnic po únorovém převratu 1948 a na úkoly OCT a KCT ve vztahu k řeholnicím. Podrobněji se věnuji soustřeďovacím táborům pro řádové sestry, v nichž vládl přísný režim a řád a velice nuzné podmínky k důstojnému životu.. V přehledu ukazuji jednotlivé soustřeďovací tábory s továrnami a výrobnami, v nichž musely řádové sestry pracovat. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem na základě kvalitativního výzkumu metodou orální historie hledala odpovědi na otázku, jak vypadalo působení řádových sester v sociální a charitativní práci v období po roce 1948 a jaké impulsy pomáhaly řádovým sestrám zdolávat překážky nastavené totalitním režimem. Na základě životních příběhů čtyř řádových sester jsem sestavila jejich jednotlivé portréty, které mapují jejich životy s ohledem na témata z teoretické části bakalářské práce, a vše se snažím dokládat vhodnými citacemi. V diskusní části bakalářské práce se pokouším zmapovat společné a rozdílné zkušenosti jednotlivých řádových sester a zamýšlím se nad tím, jak se otázky velkých dějin promítly do jejich životních příběhů. Závěr bakalářské práce předkládá zamyšlení nad motivací řádových sester pro jejich oddanou službu svým bližním, zamyšlení nad jejich postoji, názory a zkušenostmi.
|
| |
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
The effect of tick salivary proteins on innate immunity cells
PÁLENÍKOVÁ, Jana
Saliva of Ixodid ticks contains a whole array of pharmacologically active molecules with vasodilatory, antihemostatic, and immunomodulatory activities. This thesis focuses on two types of salivary proteins, serpins and cystatins, and their role in immunomodulation. These protease inhibitors are known to affect many biological functions. To better understand their role in tick saliva we examined their effect on dendritic cells and their ability to modulate the immune response after pathogen infection. As model pathogens, Borrelia spirochetes and tick-borne encephalitis virus were used.
|
|
Finská krajinářská fotografie se zaměřením na Helsinki School
Bureš, Mojmír ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Ve své bakalářské diplomové práci se zabývám tématem fotografie krajiny v podání předních finských fotografických autorů. Pokusím se rozklíčovat politické a kulturní vlivy, které ovlivnily estetické uvažování nad vnímáním snímané krajiny. Dále bych se rád zabýval vlivem výtvarného umění, které formovalo a inspirovalo finské autory a porovnal je s přístupy zahraničních, ale i českých umělců. Jako například Dieseldorfská škola fotografie (Bernd and Hilla Becher, Andreas Gursky), japonská fotografie (Hiroshi Sugimoto, Rinko Kawauchi), čeští umělci (Josef Sudek, Josef Koudelka) a další.
Rejstřík autorů
Into Konrad Inha, Caj Breme, Ismo HÖLTTÖ, Arno Rafael Minkkinen, Ilkka Halso, Maija Savolainen, Eeva Karhu, Kalle Kataila, Jyrki Parantainen, Elina Brotherus, Maanantai Collective, Mikko Rikala, Sandra Kantanen, Tiina Itkonen, Jorma Puranen, Susanna Majuri, Petri Juntunen, Eija-Liisa Ahtila, Nanna Hänninen, Pentti Sammallahti, Karl Emil Stahlberg, Riitta Päiväläinen, Marja Pirilä, Ritva Kovalainen, Sanni Seppo, Juha Suonpää
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
host ::
