|
Systém sběru dat a informací o hluku ze silniční dopravy na území ČR
Český ekologický ústav, Praha ; Kozák, Jan
Návrh systému sběru dat a informací v oblasti ochrany před hlukem a vytváření databáze údajů o hluku na území ČR a zasažení obyvatel nadměrným hlukem ve smyslu členění a požadavků OECD. Na základě získaných údajů a podle nové metodiky byly sestaveny hlukové mapy okresů a měst středočeského kraje, hluková mapa okresů Rokycany, Hodonín a Olomouc a měst Rokycany, Hodonín a Olomouc. Popis databáze určené k evidenci získaných měření a jejich vyhodnocování.
|
|
Hodnocení bezpečnosti informací v informačních systémech
Urbanec, Jiří ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Vlasta , Vlasta (oponent)
Informace jsou pro organizace cenným aktivem a zdrojem konkurenční výhody. Proto je nezbytné zajistit a udržovat bezpečnostní charakteristiky procesů a systémů v požadovaných mezích a průběžně kvantitativně hodnotit stav na bázi měření. Problémem při samotném procesu měření se ukazuje výběr vhodných charakteristik a měr procesů a produktů, které by byly předmětem měření. Hlavním cílem disertační práce je návrh metodiky pro hodnocení bezpečnosti informací v informačních systémech organizací měřením a formulovat závěry a doporučení pro její využití v praxi. Situace v Českých organizacích byla zjištěna na základě kvantitativního průzkumu, ve kterém byla data sbírána pomocí dotazníkového šetření (N=785, n=101) a následný kvalitativní výzkum proběhl ve 3 organizacích z finančního sektoru v České republice. Výsledky ukázaly, že v současné době nadpoloviční většina zkoumaných organizací hodnotí informační systémy z pohledu rizika pro hodnotné informace (58,49 %). Organizace, které bezpečnost informací hodnotí, tak provádějí nejčastěji s cílem identifikovat slabiny a vznikající problémy (41,5 %). Pouze 17,6 % organizací hodnotí bezpečnost informací měřením. Práce identifikuje model chování organizace, navržený metodický postup definuje vlastní měřitelné charakteristiky systému identifikované pomocí rozšířeného bezpečnostního modelu, definuje proces vývoje měr v organizaci na bázi nástroje GQM, navrhuje měření kompatibilní s ISO 27004 a prezentuje hodnocení výsledků na základě změřených výstupů. Navržené postupy a konstrukty se zaměřily na zlepšení výzkumem identifikované oblasti "klasifikace informací" a "rozdílné vnímání hodnoty informace vlastníkem a zpracovatelem". Ověřeny byly na dvou anonymních organizacích a jsou prezentovány ve formě případové studie. Jedním ze závěrů je, že navržená metodika je použitelná organizacemi se silným technickým a finančním zázemím, kde je možno překonat náročné požadavky procesu vývoje měr a aplikace měření. Metodika samotná má pak své vlastní limity pro aplikaci.
|
|
Edukace klienta při Crohnově chorobě.
HAVELKOVÁ, Martina
Crohnova choroba patří mezi nespecifické střevní záněty. Výskyt onemocnění se může projevit u člověka v kterémkoliv věku, postihuje muže či ženy bez rozdílu. Jedná se o celoživotní onemocnění, které se jeví pod obrazem období klidového stavu (remise) střídající se s obdobím znovuvzplanutí zánětu (relaps). Projevy prvních příznaků se objevují nejčastěji mezi 20 - 30 lety člověka. Dosud není známá terapie vedoucí k definitivnímu vyléčení, při úspěšném přijetí léčebných prostředků dochází k navození klidové fáze. Klientům tato léčba umožňuje návrat k relativně běžnému způsobu života, který vedli před propuknutím onemocnění. Bylo provedeno kvantitativní šetření rozdáním 100 dotazníků všeobecným sestrám, po navrácení dotazníků mohlo být použito pouze 71 dotazníků. Dále je práce podpořena kvalitativním šetřením, hloubkovým rozhovorem s pěti klienty s Crohnovou chorobou. Cíle práce byly splněny. Stanovili jsme dvě hypotézy. H1: Klienty edukují o Crohnově chorobě více lékaři než sestry. H2: K edukaci klientů o Crohnově chorobě se využívá více podáním edukačního materiálu písemnou formou než rozhovorem. Obě hypotézy byly vyvráceny. Sestry edukují klienty dle svých kompetencí v úzké spolupráci s lékaři. Edukace probíhá formou rozhovoru podpořeným psaným materiálem. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky. A to - 1. Myslíte si, že máte dostatek informací o Crohnově chorobě při propuštění z nemocnice? 2. Jaké formě získávání informací dáváte přednost? Z výzkumného šetření plyne, že většina respondentů má před propuštěním dostatek informací o Crohnově chorobě a dávají přednost rozhovorům před psaným materiálem. Bakalářská práce je vypracována tak, aby se mohla použít k vytvoření a představení souhrnného edukačního materiálu, který bude napomáhat zlepšení v komunikaci pacientů a zdravotnického personálu ohledně získání informací o Crohnově chorobě.
|
|
Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní
KRČAL, Jan
Hlavním cílem práce ?Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní? bylo zjistit informovanost byvatelstva České republiky o možnostech ochrany před účinky jaderných zbraní. Úvodní část obsahuje přehled těchto zbraní s rozdělením dle jednotlivých typů, dále obsahuje souhrn jejich primárních a sekundárních účinků na lidský organismus, a uzavírá ji přehled doporučených postupů a metod osobní ochrany. V tomto posledním zmíněném přehledu jsou uvedeny jak prostředky improvizované ochrany a způsob jejich použití, tak i doporučené chování v uvažované situaci - od momentu varování, přes ukrytí až po evakuaci. V další části práce jsou vyhodnoceny a graficky vyjádřeny výsledky provedeného průzkumu, realizovaného formou dotazníkové akce. Součástí vyhodnocení odpovědí je i krátký komentář ke každé otázce a v závěru i statistické zpracování. V průzkumu byli respondenti rozděleni dle věku do první a druhé skupiny, přičemž mezním rokem bylo zvoleno datum narození 1980. První skupinu reprezentovali respondenti narození před uvedeným rokem, druhou pak ti, jejichž datum narození je v uvedeném roce nebo později. Díky tomu bylo možné posoudit znalosti jednotlivých generací ? především s ohledem na omezenou dostupnost informací k této problematice na základních a středních školách po roce 1990. Výsledky průzkumu ukázaly, že informovanost obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní je výrazně menší, než-li je nutné k efektivní ochraně jednotlivce. Bylo také zjištěno znatelně menší povědomí u generací narozených v roce nebo po roce 1980 oproti starším generacím. Řešením takto neuspokojivého stavu je začlenění dané problematiky do přednášek na základních a středních školách, nejlépe pak přímo do osnov uvedených škol.
|
|
Sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o hmotné nouzi
ŽÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na sociální problémy občanů Holýšovska a jejich posouzení dle zákona o pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části jsem nastínila základní aspekty sociální politiky, chudoby, řešení chudoby a dále právní úpravy dané problematiky. Cílem práce bylo zmapovat strukturu příjemců dávek hmotné nouze v regionu a zjistit účinnost a využívání proaktivizačních opatření daných zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi vůči žadatelům dávek. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní i kvalitativní výzkum. U kvantitativního šetření bylo jako metoda sběru dat zvoleno dotazování, technika řízený rozhovor s 51 příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Odpovědi byly vyhodnoceny a prezentovány v bakalářské práci pomocí grafů a tabulek. V rámci sekundární analýzy dat jsem se zaměřila na sociální stav respondentů, jejich věk, dobu nezaměstnanosti, dobu pobírání příspěvku na živobytí a vzdělání respondentů. Na základě vytyčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Hypotéza č. 1 předpokládala, že nejvíce příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi má jen základní vzdělání. Tato hypotéza se nepotvrdila. V regionu Holýšov jsou nejvíce postiženy hmotnou nouzí osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Hypotéza č. 2 předpokládala, že institut veřejné služby nevykazuje očekávané efekty. Tato hypotéza byla potvrzena jak výsledkem dotazování vedeného s příjemci dávek hmotné nouze, tak výsledky získanými z rozhovorů s představiteli místních samospráv. U kvalitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru s devíti představiteli místních samospráv. Vzhledem k použitému výzkumu byla hypotéza stanovena až na konci výzkumného šetření. Hypotéza č. 3: Vzestup nezaměstnanosti donutí představitele obcí realizovat institut veřejné služby. Výsledky práce mohou být využity k zvýšení informovanosti veřejnosti i představitelů samospráv o proaktivizačních nástrojích daných zákonem o pomoci v hmotné nouzi a o možnostech občanů získat pomoc v případě nedostatečných příjmů. Dále mohou sloužit jako zdroj informací o problematice poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi pro Městský úřad Holýšov a Krajský úřad Plzeňského kraje.
|
|
Dobrovolnictví jako jedna z možných složek sociální rehabilitace
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je popsat současný stav dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v zařízeních poskytující sociální služby ve městě Benešov a jeho okolí. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit pozitiva projektu Patron, který byl do práce zařazen jako příklad dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v praxi. S ohledem na výše uvedené cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem se v současné době využívá dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v organizacích poskytujících sociální služby? 2. Jaká jsou pozitiva projektu Patron? Pro výzkum byla využita kvalitativní strategie, metoda dotazovaní, techniky polořízeného rozhovoru a neřízeného rozhovoru. Vytyčené výzkumné otázky byly zodpovězeny prostřednictvím tří výzkumných souborů, kde byla využita technika polořízeného rozhovoru a jednoho výzkumného subjektu, kde byla využita technika neřízeného rozhovoru. Pro zjištění první výzkumné otázky byl určen výzkumný soubor, který tvořilo 10 sociálních pracovnic, které pracují v zařízení poskytující sociální služby v městě Benešov či jeho okolí. Určeným kritériem pro účast ve výzkumu bylo, že sociální pracovnice musí ve své profesi působit více než jeden rok. Okruhy otázek pro první výzkumný soubor byly připravené, pro případ, kdy zařízení využívalo pomoci dobrovolníků a kdy nikoliv. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny pomocí procesu otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Výsledky vyplývající z dat získaných od prvního výzkumného souboru nám ukazují, že ve všech zařízeních poskytující sociální služby, kde komunikační partnerky pracují je aplikována sociální rehabilitace.Z výzkumu dále vyplývá, že v 7 z 10 zařízení pro výkon sociálních služeb jsou využíváni dobrovolníci v přímém kontaktu s klientem, kdy se podílí na sociální rehabilitaci klientů. Dobrovolníci dle získaných výsledků s klienty pracují jak individuálně, tak i skupinově. V 5 zařízeních, kde jsou využívané služby dobrovolníků, uvažují o dalším rozvoji dobrovolnictví a napadají je možnosti, kde dobrovolnickou činnost dále zařadit. Jedno zařízení, které služby dobrovolníků nevyužívá, se chystá do své činnosti dobrovolníky zapojit. Druhá výzkumná otázka diplomové práce byla zkoumána prostřednictvím druhého a třetího výzkumného souboru a jednoho výzkumného subjektu. Druhý výzkumný soubor tvořilo 5 chlapců žijících v dětském domově poblíž města Benešov, kteří jsou zároveň klienti projektu Patron, třetí výzkumný soubor se skládal z 5 mužů, kteří jsou dobrovolníci v projektu Patron. Pro doplnění informací o projektu Patron byl proveden rozhovor s výzkumným subjektem, který zastupuje manager projektu Patron. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny. Data získána z druhého a třetího výzkumného souboru byla stejně jako u prvního výzkumného souboru vyhodnocena procesem otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Informace získané od výzkumného subjektu byly na základě techniky výzkumu interpretovány prostřednictvím přepisu rozhovoru. Ze získaných dat od oslovených výzkumných souborů vyplývá, že klienti a dobrovolníci projektu Patron se seznamují na společných víkendech, kde k sobě najdou cestu na základě vzájemných sympatií či jsou spárováni realizátory projektu na základě jimi poskytnutých informací. Dobrovolníci se s klienty setkávají přibližně jednou až dvakrát měsíčně, kdy spolu realizují oblíbené aktivity, při kterých si často povídají. Z výzkumu dále vyplynulo, že mezi klienty a dobrovolníky panují harmonické vztahy, které jsou založeny na vzájemné důvěře. Na základě odpovědí všech informátorů můžeme beze sporu uvést, že projekt Patron přináší velká pozitiva. Klienti projektu uvádí, že jsou rádi, že získali nového dospělého kamaráda, neboť jim mužský vzor v dětských domovech chybí.
|
|
Úloha porodní asistentky v edukaci žen s gestačním diabetem mellitus
PERNÍKOVÁ, Hana
Gestační diabetes mellitus je porucha tolerance sacharidů, která je poprvé diagnostikována v těhotenství a po porodu většinou mizí. Protože nediagnostikovaný gestační diabetes mellitus může mít vliv na plod a následné porodní a poporodní komplikace, vzniklé diabetickou fetopatií novorozence, je nutný aktivní screening gestačního diabetu v těhotenství. Léčba gestačního diabetu pomocí diety nebo nízkých dávek inzulínu je úspěšná jedině tehdy, když je žena správně a soustavně edukována. Bakalářská práce Úloha porodní asistentky v edukaci žen s gestačním diabetem mellitus měla za úkol zjistit, jakým způsobem se porodní asistentky účastní edukace žen s gestačním diabetem. Metoda výzkumu byla kvalitativní. Výzkum byl veden metodou nestandardizovaných rozhovorů s porodními asistentkami pracujícími u žen s gestačním diabetem a skupinou žen s gestačním diabetem. Byly stanoveny 4 cíle výzkumu a 5 výzkumných otázek. Rozhovory proběhly během února a března 2010 ve vybraných nemocnicích v České republice. Rozhovory prováděné s ženami s gestačním diabetem ukázaly rozdílnost účasti porodní asistentky na procesu edukace. Ženy, které nebyly během těhotenství hospitalizovány, získaly jen minimum informací od porodních asistentek. Edukaci v tomto případě zcela převzala diabetologická poradna. Ženy, které byly v těhotenství alespoň jednou hospitalizovány, vnímaly porodní asistentky jako edukátorky, na které se mohou obrátit. Z edukačních pomůcek využívají porodní asistentky pouze textové materiály. Internetové stránky nedoporučovala žádná. K edukačním metodám porodních asistentek patřilo vysvětlování, instruktáž a rozhovor. Porodní asistentky vycházejí při sestavování stravovacího plánu pro ženy s gestačním diabetem z vlastních zkušeností nebo edukačních materiálů poskytovaných diabetology. Výsledky výzkumu ukazují, že porodní asistentky hodně spoléhají na edukaci ženy v diabetologické poradně. Z informací, které byly získány z rozhovorů s porodními asistentkami z jiných nemocnic, jsem vytvořila edukační leták ženy s gestačním diabetem. Tento leták může sloužit v nemocnici v porodnické ambulanci jako edukační pomůcka. Porodní asistentka tak může ženě poskytnout tak důležité první informace po sdělení diagnózy, které ženě pomáhají překlenout dobu, než navštíví diabetologickou poradnu.
|
|
Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina
SUK, Martin
Cílem této bakalářské práce na téma Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina je zhodnotit zajištění regálových skladů v Kraji Vysočina porovnáním s právními a technickými předpisy a navrhnout pro velitele zásahu opatření pro úspěšné zdolání požáru v regálových skladech. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, část teoretickou a část výsledkovou. Tato práce obsahuje také část, kde jsou stanoveny dvě výzkumné otázky a uvedena metodika výzkumu, která popisuje postup, jakým byly získány výsledky. V teoretické části je stručně nastíněna historie skladování a jeho vývoj, jsou zde vysvětleny hlavní pojmy týkající se skladů a skladování a uvedeno základní dělení skladů. Dále je zde popsán proces hoření, průběh požáru a jeho jednotlivé fáze. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány požární bezpečnosti a platným předpisům, popisu a funkci požárně bezpečnostních zařízení, které jsou instalovány ve skladech vybraných k posouzení. Sklady, které jsou zhodnoceny v této práci, byly vybrány záměrným výběrem podle předem stanovených kriterií, kterými bylo především regálové uložení skladovaného materiálu, rozloha a výška skladu a instalované PBZ. V této práci je zpracováno vyhodnocení pěti regálových skladů v Kraji Vysočina, které splňují výše uvedené podmínky, a současně bylo umožněno o nich získat podrobnější informace. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do dvou částí, kdy každá z nich přinesla odpověď na jednu výzkumnou otázku. V první části jsou uvedeny výsledky řízených rozhovorů s odborníky v oblasti projektování skladů, na jejichž základě byla zodpovězena výzkumná otázka, zda jsou regálové sklady v Kraji Vysočina zabezpečeny proti vzniku požárů v souladu s platnými právními a technickými předpisy. Toto porovnání bylo současně splněním jednoho z cílů této práce. Po vyhodnocení získaných informací lze konstatovat, že zkoumané sklady jsou zajištěny proti vzniku požáru dostatečným a odpovídajícím způsobem, dokonce lze některé prvky požární odolnosti považovat za naddimenzované. O žádných úpravách se v současné době v těchto skladech již neuvažuje, veškeré nedostatky byly napraveny ihned na začátku provozu každého ze skladů. V žádném ze skladů zařazených do vyhodnocení dosud nedošlo ke vniku požáru. Zpracováním řízených rozhorů s veliteli čet a družstev na stanicích HZS Kraje Vysočina, které mají ve svém hasebním obvodu zkoumané sklady, byla v následující výsledkové části této bakalářské práce zodpovězena druhá výzkumná otázka. Podle výsledků šetření nemají velitelé ve většině případů dostatek informací od provozovatele skladu k úspěšnému zdolání požáru. Z 24 dotazovaných velitelů považuje informace za nedostatečné 15 z nich. Jako komplikaci pro vedení zásahu při zdolávání požáru uvádějí nepřehlednost operativních karet (19 dotazovaných) a také to, že informace, které jsou zde uvedené, nejsou pravidelně aktualizovány. Při výjezdu k požáru je nutné se během krátké doby zorientovat ve velkém množství informací, které jsou v operativní kartě uvedeny. Tato karta je velmi obsáhlá a tím se stává nepřehlednou. Vždy je u zásahu velmi důležitá přítomnost kontaktní osoby, která je s objektem dobře seznámena a může veliteli zásahu rychle doplnit potřebné informace, které se mu z operativní karty nepodařilo vyčíst. Na základě všech získaných informací z řízených rozhovorů s veliteli čet a družstev byla vytvořena metodická pomůcka, čímž byl splněn jeden z cílů této práce, která má usnadnit velitelům zásahu zdolávání požáru. Tato pomůcka bude nabídnuta jako doplnění k DZP na stanice HZS kraje, které spolupracovali při získávání výsledků pro tuto bakalářskou práci. V metodické pomůcce je zaznamenán stručný a přehledný výpis všech informací, které jsou na základě provedeného průzkumu pro rozhodování velitele při zdolávání požáru zásadní. Každý rok by tyto informace byly aktualizovány při exkurzi do daného objektu, což by někteří z dotazovaných velitelů uvítaly jako možnost k připomenutí situace v objektu.
|
|
Média a jejich vliv na delikventní chování dětí a mladistvých
JANOUCHOVÁ, Veronika
Diplomová práce "Média a jejich vliv na delikventní chování dětí a mladistvých" se zabývá studií možného vlivu médií na děti a mladistvé, kteří se dopustili delikventního jednání. Média mají v moderních společnostech zásadní a stále vzrůstající význam, a proto se také stále více diskutuje o jejich vlivu na člověka. Zvláště významnou se jeví oblast vlivu médií na děti a mladistvé. Mezi základní znaky delikventního chování dětí a mladistvých patří mimo jiné vysoká míra ovlivnění vnějšími faktory, včetně vlivu médií. Z tohoto důvodu je snahou diplomové práce propojit tyto dvě specifické oblasti, které jsou v centru pozornosti odborné i laické veřejnosti. Teoretická část práce se nejprve zabývá základními pojmy související s vlivem médií na delikventní chování dětí a mladistvých. Dále je zde popsán vývoj médií, funkce médií, základní znaky mediovaných obsahů a působení médií. Poté je v práci nastíněna oblast legislativy a orgánů upravujících činnost médií stejně jako pojetí mediální výchovy. Následně se autorka zaměřuje na analýzu delikvence dětí a mladistvých, včetně činnosti kurátora pro mládež. Cílem práce bylo získat podrobnější informace o možném vlivu médií na delikventní chování dětí a mladistvých, a z tohoto důvodu byl zvolen výzkum kvalitativního charakteru. Při sběru dat byla využita metoda dotazování realizovaná technikou polostandardizovaných rozhovorů v průběhu května a června roku 2010. Výzkumný soubor tvořily dvě skupiny respondentů. První skupinu představovalo celkem sedm dětí a mladistvých evidovaných kurátorem pro mládež, druhou skupinu tvořilo pět odborníků pracujících s mládeží, která se dopustila delikventního jednání. Navíc byla z dokumentace vedené kurátorem pro mládež vytvořena kasuistika doplňující danou problematiku. Provedený kvalitativní výzkum poté umožnil stanovení šesti hypotéz v závěru práce. Přímý vliv médií na delikventní jednání mládeže se jeví jako sporný, avšak u osob, u kterých je již zvýšeno riziko delikventního chování, může obraz prezentovaný v médiích jejich jednání podpořit. Jako podstatné vidí autorka práce zakomponování mediální výchovy do systému vzdělávání mládeže, která se dopustila delikventního jednání, např. v rámci probačních programů či programů ve středisku výchovné péče. Diplomová práce by měla přispět především ke zpřístupnění, případně rozšíření informací o možném vlivu médií na jedince či společnost zejména v souvislosti s dětmi a mladistvými, kteří se dopustili delikventního jednání. Výsledky výzkumu mohou také sloužit jako pilotáž pro další rozsáhlejší výzkum.
|
|
Destinační management Plzeňska
FRYČOVÁ, Martina
Diplomová práce pojednává o destinačním managementu Plzeňského kraje. První část práce popisuje teoretická východiska. Diplomová práce pokračuje sběrem a analýzou primárních a sekundárních dat. V této části lze nalézt informace o podmínkách pro rozvoj cestovního ruchu, o způsobu marketingového rozdělení turistického regionu Plzeňsko, je zde popsána organizace destinačního managementu Plzeňského kraje a jednotlivé činnosti prováděné touto organizací. Následná část se zabývá vyhodnocením zjištěných informací, shrnuje aktivity prováděné v rámci destinačního managementu Plzeňského kraje a zkoumá dosavadní řízení destinace. V závěru práce nabízí soubor opatření pro zlepšení destinačního řízení Plzeňského kraje jako významné destinace cestovního ruchu.
|
host ::
