|
Pivo v české společnosti v roce 2012
Vinopal, Jiří
V září 2012 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva přináší základní výsledky o vývoji konzumace piva, o postavení nealkoholického piva, postojích české veřejnosti k vysoké spotřebě piva v České republice a o očekáváních týkajících se budoucnosti českého piva a pivovarnictví.
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Euroregion Silva Nortica a jeho vnímání studenty středních škol Jihočeského kraje a regionu Waldviertel
WEGENKITTLOVÁ, Petra
Autorka bakalářské práce se bude zabývat vývojem česko-rakouských příhraničních vztahů po roce 1989. Důraz je kladen především na aktivity Euroregionu Silva Nortica (ERSN). ERSN byl založen 28. 5. 2002 a v Jihočeském kraji zahrnuje území bývalých okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor. Na území Spolkové země Dolní Rakousko pak region Waldviertel s okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn. Náplní práce je zmapování a posouzení přeshraniční spolupráce iniciované ERSN, vlastní výzkum se pak především zaměří na míru její známosti ve společnosti. Součástí bakalářské práce je i dotazník, který zmapuje povědomí o ERSN na vybraných středních školách v Jihočeském kraji a v Dolním Rakousku.
|
|
Kvantitativní a kvalitativní změny zemědělského půdního fondu ČR po roce 2000
Gebeltová, Zdeňka ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem dizertační práce je kvantifikovat změny využití ZPF a navrhnout řešení jak snížit či kompenzovat kvantitativní i kvalitativní degradaci ZPF ČR. Data ( WTO, FAO, ČÚZK, VÚMOP, ČSÚ, FADN) jsou zpracovány metodou geografické asociace, ekologické stability, regresní a korelační analýzy a vícekriteriální analýzy. Kvalita zemědělské půdy ve významných zemědělských oblastech Jižní Moravy a středních Čech se snižuje (Voltr, MZe, 2012). Kvalita z.p se snižuje především u zemědělsky hodnotných půd, tedy u půd s vyšší průměrnou úřední cenou. Kvantitativně dochází k úbytku z.p. především v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto krajích klesá rozsah zemědělsky nejhodnotnějších půd v nejvyšších třídách ochrany z.p. Z agronomického hlediska je pěstování některých plodin (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno, víceleté pícniny, TTP) v ČR lokalizováno bez větších ohledů na produkční předpoklady půd. Homogenizace plodin na z.p. i jejich rozsah může negativně ovlivnit dlouhodobou produkční schopnost. Přestože ve sledovaných krajích existuje nadprůměrně vysoké procento propachtované zemědělské půdy, jeho vliv na změnu HRRE nebyl statisticky potvrzen. Meliorační systémy by měly ovlivňovat kvalitu z.p., nicméně výstavba nových meliorací i využitelnost existujících systémů je omezená ekonomicky i formou vlastnictví. Dotace na udržitelnost produkční schopnosti z.p. v rámci programu PRV jsou vypláceny jen jako důsledek erozních procesů ne prevence. Provedená vícekriteriální analýza obsahuje kritéria, která jsou potenciálními příčinami, a která v součinnosti mohou působit na degradaci z.p.
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení hrabošů (Microtus sp.) a ptáků (Aves)
Šimková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Struktura potravy sýce rousného byla studována v letech 2014-2015
v loučenské části Krušných hor, konkrétně v okolí Flájské přehrady o rozloze 70
km2
. Jedná se o oblast silně poškozenou emisemi.
Výzkum potravy byl uskutečněn metodou analýzy vývržků, které byly
odebrány z budek po období hnízdění. Z této dvouleté studie pochází celkem 32
vzorků, z nichž každý zachycuje složení potravy z jedné budky v jedné hnízdní
sezóně. Z roku 2014 pocházelo 6 vzorků s 259 jedinci, zatímco z roku 2015 to bylo
26 vzorků s 1349 jedinci. Celkem bylo v období let 2014-2015 zjištěno 1608
exemplářů, z toho 33 ptáků (Aves) a 1575 savců (Mammalia). Složení potravy se ve
sledovaných letech měnilo v závislosti na dostupnosti kořisti. Hlavní část potravy
tvořili savci (97,9 %), zbylou část potravy doplňovali ptáci (2,1 %). V roce 2014-
2015 se zde vyskytovali savci v následujícím zastoupení: myšice (Apodemus sp. -
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis - 25,1 %), hraboš (Microtus sp. - 8,0
%), rejsek obecný (Sorex araneus - 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus -
2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis - 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus
avellanarius - 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus - 0,5 %), myška drobná (Micromys
minutus - 0,1 %) a ptáci v zastoupení: drozd zpěvný (Turdus philomelos - 0,4 %)
budníček (Phylloscopus sp. - 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus - 0,2 %),
červenka obecná (Erithacus rubecula - 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula - 0,2
%), pěnkava obecná (Fringilla coelebs - 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major - 0,1
%), linduška lesní (Anthus trivialis - 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina -
0,1 %), lejsek (Ficedula sp. - 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius - 0,1 %),
králíček obecný (Regulus regulus - 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla - 0,1
%), kos černý (Turdus merula - 0,1 %).
Hlavním cílem této studie bylo vyhodnotit zastoupení hrabošů a ptáků
v potravě v tomto období vzhledem k načasování hnízdění sýce rousného. Během
dvouletého pozorování byl prokázán rozdíl v podílu ptáků zastoupených v potravě
sýce rousného. V roce 2014 ptáci tvořili 15,3 % potravy, kdežto v roce 2015 nebyli
zastoupeni vůbec. Podíl hrabošů (Microtus agrestis, Microtus arvalis a Microtus sp.)
v potravě sýců se v uvedených letech významně nelišil.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení hrabošů ani ptáků v potravě
sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy prokázán efekt
načasování hnízdění na složení potravy. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl
hrabošů v potravě sýce rousného signifikantně zvyšoval a vliv načasování byl tedy
prokázán. Ptáci nebyli v tomto roce v potravě sov zastoupeni.
|
|
Kvalita ovzduší ve vnitřním prostředí knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří
Tento projekt zahrnuje monitoring kvality ovzduší ve vnitřním a vnějším prostředí ve čtyřech vybraných lokalitách, kterými jsou depozitář Jihočeské knihovny na Zlaté Koruně, Statní oblastní archiv Třeboň, knihovna v klášteru Osek a Národní archiv v Praze. Tyto lokality reprezentuji jednotlivá venkovní prostředí: malá obec, malé město s turistickou sezonou, průmyslová oblast a velké město s dopravním zatížením. V roce 2012 probíhá měření v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni a v roce 2013 v Oseku a Praze. V tomto roce proběhly tři intenzivní měřící kampaně v různých ročních obdobích v archivech na Zlaté Koruně a v Třeboni, v průběhu kterých byly sledovány distribuce početní a hmotnostní koncentrace částic ve vnitřním a vnějším prostředí a jejich chemické složení. Dle očekávání v Třeboni byla penetrace vyšší než na Zlaté Koruně. Tyto výsledky byly potvrzeny i pomocí měření ventilační rychlosti. Ta se ukázala v Třeboni téměř desetkrát vyšší než na Zlaté Koruně.
Plný tet: SKMBT_C22012102615332 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Národní úložiště šedé literatury v roce 2012
Pejšová, Petra
Národní úložiště šedé literatury (NUŠL) vzniklo v rámci projektu, který byl úspěšně zakončen v roce 2011. Od roku 2012 je provoz NUŠL standardní službou Národní technické knihovny. V příspěvku zazní souhrn dění, novinek a řešených problémů za rok 2012.
Prezentace: idr-506_1 - PDF; idr-506_2 - PDF
Videozáznam: idr-506_3 -  MP4
|
|
Proměny slánských měšťanských elit v době protireformace (1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Předkládaná rigorózní práce se zabývá proměnami měšťanských elit v královském městě Slaný v první třetině 17. století. Na základě rozboru knih městské provenience a církevních matrik se snaží ukázat, jakým způsobem se utvářely měšťanské elity v uvedeném období. Všímá si nejen jejich vlastní struktury, ale také strategií, které volili měšťané ve snaze do nich proniknout. Zohledňuje také situaci po roce 1620, kdy se pokouší ukázat, k jakým proměnám elit došlo v souvislosti s probíhající protireformací. V potaz bere změnu právního statutu města i rozsáhlou emigraci z konce dvacátých let. Ptá se po tom, zda v této době došlo i ke změně strategií jednotlivých měšťanů při snahách vstoupit mezi měšťanské elity.
|
|
Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích
Malyková, Drahomíra ; Bursák, D. ; Pecinovská, Monika
Prezentovaný záchranný výzkum proběhl v severovýchodní části Prahy v roce 2007 v městské části Praha-Kbely. Většina objektů a nálezů patří době bronzové a mladší době železné. V tomto příspěvku se autoři soustředí pouze na archeologické situace, které přinesly doklady sídlištních aktivit datovatelných do doby římské. Přibližně polovina nálezů pochází z osmi zahloubených objektů, další část byla nalezena rozptýlená v mocné nestratifikované vrstvě, takže rozmístění domů či usedlostí je těžko rozeznatelné. Mezi obvyklými keramickými střepy, které patří typologicky do konce 2. až 4. století a nesou typické znaky germánské keramiky, byly zjištěny také nálezy římsko-provinciálního původu. Kvůli malým rozměrům a absenci detailnějších typologických znaků je obtížné říci o těchto v Čechách vzácně nalézaných předmětech něco konkrétnějšího. Důležité nálezy představují také kovové předměty, většinou z 2. a 3. století.
|
host ::
