|
|
Degree of protein structure disorder in prokaryotic and eukaryotic organisms
Nováková, Zuzana ; Vondrášek, Jiří (vedoucí práce) ; Feidakis, Christos (oponent)
Paradigma vztahu mezi strukturou a funkcí proteinů prošlo v posledních třiceti letech revolucí s objevem vnitřně neuspořádaných proteinů (IDP) a regionů (IDR). Tyto proteiny se ukázaly být klíčovými pro řadu buněčných procesů, včetně signalizace, interakcí mezi proteiny a buněčné regulace. Ačkoliv význam IDP/IDR pro funkci živých organismů je nesporný, jejich strukturní analýza představuje významnou výzvu. I přes pokroky v NMR spektroskopii a v algoritmech hlubokého učení pro predikci struktur proteinů zůstávají IDP/IDR stále relativně neznámou oblastí, se značnými mezerami ve znalostech o jejich chování a funkci v živých systémech. Vnitřně neuspořádané proteiny (IDP) se vyskytují ve všech živých organismech, ale jejich hojnost ukazuje na korelaci mezi složitostí organismů a stupněm neuspořádanosti proteinů. Prokaryotické organismy vykazují mnohem nižší výskyt IDPs než eukaryotické. Zvláště významný stupeň neuspořádanosti je pozorován u jednobuněčných parazitických protistů, což naznačuje, že IDP mají zásadní význam v patogenezi a průběhu nemocí jako je malárie a toxoplazmóza. U lidí jsou dysfunkce IDP spojeny s mnoha onemocněními, včetně neurodegenerativních chorob, jako je Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, jako různé typy rakoviny. Porozumění těmto proteinům by mohlo významně ovlivnit vývoj...
|
|
|
Chronotherapy as a new trend in the treatment of hypertension
Pafková, Patrícia ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Hypertenzia stále predstavuje celosvetovo hlavnú príčinu smrti a kardiovaskulárnej morbidity, no jej kontrola ostáva dlhodobo neuspokojivá. Krvný tlak podlieha počas 24 hodín určitej variabilite, kedy sú jeho hodnoty v noci o 10-20 % nižšie ako cez deň. Narušenie prirodzeného cirkadiánneho rytmu TK je spájané so zhoršenou kardiovaskulárnou prognózou. Vzhľadom na nové poznatky, že cirkadiánny rytmus existuje takmer vo všetkých orgánových systémoch, rastie záujem o chronoterapiu ako nový trend v liečbe. Táto bakalárska práca poukazuje na dôležitosť rešpektovania cirkadiánnych rytmov a zahŕňa aktuálne poznatky o chronoterapii hypertenzie, spolu s analýzou jej benefitov pri liečbe vysokého krvného tlaku. Kľúčové slová: hypertenzia, cirkadiánny rytmus, antihypertenzíva, chronoterapia, krvný tlak
|
|
|
Studium cytostatických účinků sirného yperitu
Krejčová, Martina ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Martina Krejčová Vedoucí práce: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Petr Jošt, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytostatických účinků sirného yperitu Sirný yperit (HD) patří mezi zpuchýřující bojové chemické látky. Jedná se o bifunkční alkylační činidlo, které kovalentně modifikuje DNA. Cytostatický účinek HD je charakteristický zástavou buněčného dělení, aniž by došlo ke smrti buňky. Čas, po který je buňka schopna v tomto stavu setrvat, je závislý na míře poškození DNA, které může být následně konvertováno v cytotoxický účinek a smrt buňky. Cílem práce bylo nalézt koncentrační rozmezí HD, které má cytostatické účinky a dále zjistit senzitivitu buněk kožních keratinocytů HaCaT, synchronizovaných ve fázi buněčného cyklu G1, S a G2/M, k indukci alkylačního poškození, provedeném po uvolnění blokace buněčného cyklu. Cytostatický účinek se projevil pouze ve velmi nízkých koncentracích, v řádu jednotek µmol.l-1 . V našich experimentech to byla koncentrace 2 µmol.l-1 HD, která zabránila proliferaci buněk po dobu 2 dnů. Nižší, submikromolární koncentrace, měly stimulační efekt na proliferaci buněk, vyšší koncentrace HD naopak působily již cytotoxicky. Pokud bylo poškození indukováno v...
|
|
|
Hodnocení mořského alkaloidu fascaplysinu jako potenciální antitrombotická látka
Kolářová, Zuzana ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Lomozová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Zuzana Kolářová Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení mořského alkaloidu fascaplysinu jako potenciální antitrombotická látka Fascaplysin, pentacyklický indolový alkaloid izolovaný z mořské houby Fascaplysinopsis bergquist sp., patří mezi látky mořského původu, kterým je věnována stále větší pozornost a u kterých došlo k významným pokrokům. U fascaplysinu jsou zkoumány mimo jiné antineoplastické vlastnosti, kde fascaplysin prokazuje slibné biologické účinky jako inhibitor kináz. V této práci byly analyzovány potenciální antitrombotické vlastnosti této látky, jež nebyly doposud dostatečně prozkoumány. K tomuto účelu byla použita plazma od 10 zdravých dárců. Agregační experimenty byly provedené na optickém agregometru s využitím plazmy bohaté na trombocyty připravené z plné krve. K indukci agregace byl použit kolagen nebo kyselina arachidonová (AK) s nebo bez předchozí inkubace s fascaplysinem v různých koncentracích. Fascaplysin významně inhiboval agregaci trombocytů u obou testovaných činidel. U indukce kolagenem došlo k inhibici při výrazně nižší koncentraci než u AK. Fascaplysin také nebyl toxický na trombocyty. Dále byl hodnocen účinek fascaplysinu na...
|
|
|
Olfactory adaptations in the deep-sea fishes
Kamrla, Jaroslav ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Cílem této práce bylo shrnout znalosti o čichu hlubokomořských paryb a ryb. Výzkumy na toto téma jsou spíše ojedinělé, nicméně pár zajímavých prací nastiňuje důležitost čichu v těchto nehostinných podmínkách. Po krátkém představení obecného fungování čichové soustavy se tato práce zabývá jednotlivými adaptacemi v hlubokém moři. Na základě porovnání jednotlivých částí mozku, které jsou zodpovědné za recepci jednotlivých smyslů, lze získat představu o důležitosti jednotlivých smyslů. Ta byla zkoumána u mesopelagických a demersálních druhů. Mezi adaptace patří například ontogenetický posun ve smyslové orientaci. Dále také sexuální dimorfismus čichové soustavy. Zvětšené olfaktorické orgány u samců slouží pravděpodobně k jednodušší lokalizaci samice. Co se týká bohatosti repertoáru olfaktorických receptorů, tak genom hadální ryby z Mariánského příkopu ukázal ztrátu spousty čichových genů, ale zdůraznil jejich specificitu. Vlastní data, která jsou součástí této práce, odhadují počet čichových genů u hlubokomořských ryb, pro které nemáme kvalitní genom, ale jen zdrojová data ze sekvenace genomu. Odhady s velkým konfidenčním intervalem ukazují spíše nižší počty genů, ale jsou i výjimky s větším repertoárem, které jsem označil za kandidáty pro další studium.
|
|
|
Ptačí společenstva zarůstajících mokřadů v blízkosti rybníků třeboňské pánve
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Mokřady jsou jedním z nejvzácnějších a zároveň nejohroženějších biotopů na Zemi. Zarůstání představuje zásadní faktor, jenž tato významná stanoviště mění. Zanechání tradičních postupů hospodaření vedlo na mnohých místech západní Evropy k tomu, že se v mokřadních lokalitách začaly objevovat a šířit keře (hlavně vrby, Salix spp.), jež mohou postupem času prostředí proměnit v hustými křovinami zarostlé plochy, které se podobají lesu. Tato diplomová práce popisuje, jaká ptačí společenstva se v takto zarostlých mokřadních přechodech rybníků vyskytují, a porovnává je s ptačími společenstvy vrbovými keři nezarostlých mokřadů, tedy s porosty rákosu obecného (Phragmites australis) nebo nízké vegetace (zejména ostřic, Carex spp.). Ačkoli druhové a populační denzity ptáků byly nejnižší v nízké vegetaci, zarostlé lokality měly oproti mokřadům s rákosem či nízkou vegetací denzity na mokřady specializovaných ptačích druhů a druhů ohrožených, například cvrčilek slavíkových (Locustella luscinioides), slavíků modráčků (Luscinia svecica) či chřástalů vodních (Rallus aquaticus), výrazně nižší. S postupujícím zarůstáním vrbami, a tedy mizením biotopů s mokřadní vegetací, dochází k proměnám ptačích společenstev, jimž začínají dominovat lesní, a často běžné druhy ptáků, jako jsou budníčci menší (Phylloscopus collybita)...
|
|
|
Vliv teploty prostředí na biologii flebotomů a přenos leishmanií
Charvátová, Lada ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
a klíčová slova Současné zvyšování teploty atmosféry působí celou řadu globálních změn a ovlivňuje mnoho druhů organismů a jejich vzájemné interakce. Flebotomové jsou drobní zástupci dvoukřídlého hmyzu z čeledi Psychodidae, podčeledi Phlebotominae, kteří přenášejí leishmanie, parazitické bičíkovce (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) působící významné lidské onemocnění leishmaniózu. Na základě literární rešerše lze konstatovat, že teplota prostředí zásadním způsobem ovlivňuje biologii flebotomů. Vysoké teploty zrychlují jejich metabolismus a zkracují délku vývoje nedospělých stádií, ovlivňují velikost a hmotnost těla (s rychlým růstem při vyšších teplotách jsou flebotomové menší), dále zkracují délku trávení krve, defekaci samiček i kladení vajíček. Nízké teploty naopak způsobují prodloužení délky vývoje, menší emergenci dospělců, zpomalené trávení a snížení počtu nakladených vajíček. Vysoké i nízké teploty mohou u larev a kukel vyvolat diapauzu. Optimální teplota, při které jsou všechny fyziologické funkce flebotomů vyvážené, je obecně 24-28 řC. Teplota taktéž ovlivňuje hostitelskou kompetenci flebotomů, leishmanie mají zřejmě toleranci vysokých teplot nižší než flebotomové a některé druhy leishmanií mohou mít za vyšších teplot kvůli urychlené defekaci samiček problém infekci úspěšně dokončit, a...
|
|
|
Syntéza a hodnocení potenciálních antifungálních sloučenin
Straková, Jana ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Mykotická systémová infekce je často velmi závažná, ať už kvůli imunodeficienci pacientů, vedlejším nežádoucím účinkům dostupných antimykotik či klinické nebo lékové rezistenci. Důraz by měl být proto kladen na včasné určení správné diagnózy, vhodné indikace současných léčiv a především vývoj nových antimykotik (ATM). Základ všech syntetizovaných sloučenin tvoří molekula kyseliny itakonové (IA), respektive anhydrid IA. Výchozí molekula byla zvolena na základě širokého spektra biologických aktivit, mezi něž patří i antibakteriální a antifungální aktivita. Cílem bylo vytvoření deseti monoamidů pomocí jednokrokové syntézy anhydridu IA s příslušným chlorovaným anilinem. Tyto monoamidy pak byl cyklizovány za vzniku deseti imidů. Výtěžky reakcí za vzniku monoamidů byly až na dvě odchylky (24 % a 31 %) vysoké a pohybovaly se nad 80 %. Výtěžky reakcí za vzniku imidů byly nižší, pohybovaly se v rozsahu 29 - 86 %. Antimikrobiální aktivita byla otestována pomocí mikrodiluční bujónové metody u všech imidů a většiny monoamidů. Všechny látky byly neúčinné na gram-negativní bakterie, velmi nízkou aktivitu proti gram-pozitivním bakteriím projevily látky 1-(2,4,6-trichlorfenyl)-3- methylenpyrrolidin-2,5-dion, 1-(2,6-dichlorfenyl)-3-methylenpyrrolidin-2,5-dion a 1-(3,4,5-...
|
|
|
Zhodnocení funkčnosti ekoduktů s využitím GIS
Benešová, Eliška ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Práce se zabývá hodnocením ekoduktů s využitím GIS, reprezentovaných softwarovým nástrojem ArcGIS Pro. Představujeme nový, systematický pohled na hodnocení ekoduktů, který je přímo aplikovatelný také v procesu plánování jejich výstavby. Docházíme k závěru, že většina ekoduktů na území České republiky není vybudována bezvýhradně správně z hlediska jejich primárního účelu. Zároveň však většina těchto ekoduktů splňuje alespoň některá hodnocená kritéria; můžeme tedy rozumně předpokládat jejich využití s nižší preferencí. Práce poskytuje základ pro tento pohled a je možné ji rozšířit přidáním dalších hodnocených kritérií. Správnost metod a výsledků této práce by mělo být možné ověřit terénním výzkumem. Klíčová slova: ekodukt, GIS, dálkový průzkum Země, fragmentace, architektura, lineární infrastruktura
|
|
|
Tepelný rozklad tuhých biopaliv a související generování jemných částic
Sitek, Tomáš ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
I přes jinak nesporné výhody je spalování biomasy spojeno s významnými emisemi jemných částic. Odlišné chování různých druhů biomasy při tepelném rozkladu lze do jisté míry vysvětlit odlišným složením, tj. různým obsahem celulózy, hemicelulózy a ligninu. Hlavní náplní práce bylo nalezení emisních charakteristik těchto tří složek při ohřevu v termogravimetrickém analyzátoru. Sledovanými proměnnými byla rychlost ohřevu a obsah kyslíku ve spalovací atmosféře. Výstupem je pak závislost hmotnosti vzorku a také příslušné distribuce částic na teplotě. Z výsledků jsou patrné značné rozdíly mezi jednotlivými vzorky, obecně však nejvyšších emisí dosahuje pyrolýza celulózy. Vyšší obsah kyslíku ve spalovací atmosféře a nižší rychlosti ohřevu způsobují dřívější rozklad vzorku a snižují emise částic. Následuje zhodnocení přenositelnosti na vzorek reálné biomasy na základě jejího známého složení prostým váženým aritmetickým průměrem. V práci lze nalézt také přínosné poznatky z odběru částic a vizualizace elektronovým mikroskopem, doplněné o snímky částic z pyrolýzy vybraných vzorků.
|
host ::
RSS.