|
|
Vliv dysbiózy na proporční zastoupení jednotlivých subpopulací neutrofilů a jejich funkčních vlastností
Sklenářová, Lydie ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je důležitá pro udržování fyziologické rovnováhy a ovlivňuje metabolické procesy, imunitní reakce a bariérovou funkci střeva. Dysbióza, neboli nerovnováha mikrobiálního složení, souvisí s řadou zdravotních komplikací, včetně chronických zánětlivých stavů jako jsou nespecifické střevní záněty. Zánětlivé procesy spojené s dysbiózou a změny v mikrobiálních metabolitech mohou přímo ovlivnit aktivaci neutrofilů, což má dopad na patogenezi různých onemocnění. Probiotika jsou definovaná jako živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí zdravotní přínos hostiteli, nabízejí potenciál pro pozitivní modulaci těchto zánětlivých stavů. Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat, jak experimentálně navozená střevní dysbióza ovlivňuje heterogenitu neutrofilů v kostní dřeni. Dysbióza byla vyvolána podáním antibiotik myším, které byly následně ošetřeny probiotickým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83). Fenotypy neutrofilů byly hodnoceny pomocí průtokové cytometrie na základě exprese povrchových znaků CD11b, Ly6G, CD62L a CXCR2. Zatímco genová exprese spojená s jejich antimikrobiálními funkcemi a zánětlivým prostředím byla analyzována kvantitativní PCR. Výsledky předložené v této diplomové práci ukázaly, že dysbióza zásadně ovlivňuje přítomnost buněčných...
|
|
|
Právní kontext a implikace: Analýza regulace blockchainu ve vybraných právních řádech
Bőhm, Erik ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Právní kontext a implikace: Analýza regulace blockchainu ve vybraných právních řádech Abstrakt Technologie blockchain se stala transformační silou, která nabízí transparentnost, bezpečnost a efektivitu napříč odvětvími. Její rychlý růst však přináší regulační výzvy. Tato práce zkoumá regulaci blockchainu se zaměřením na rámec Evropské unie (EU) a komparativní analýzu s vybranými jurisdikcemi ve světě. Na začátku diplomová práce usiluje o objasnění základních pojmů blockchainu a jeho regulačních důsledků. Snaží se uvést do problematiky a rámcově vysvětlit nejdůležitější termíny netechnickým způsobem. Následně se práce zabývá legislativou EU, včetně soudobých i připravovaných sekundárních předpisů, jako je nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA), a zkoumá jejich cíle, výzvy a důsledky pro inovace a účastníky trhu. Dále práce provádí srovnávací analýzu regulace blockchainu v různých jurisdikcích, včetně Spojených států amerických, Kajmanských ostrovů a Singapuru. Srovnáním regulačních režimů identifikuje trendy, osvědčené postupy a konečně nepřeberné množství rozdílů. Nabízí vhled do regulačních preferencí a důsledků pro zúčastněné strany s důrazem na obchodní korporace a podnikatele obecně. Tento výzkum přispívá k pochopení odlišně nastavených pravidel týkajících se odvětví blockchainu a jejích širších...
|
|
|
Variabilita semen Lepidium campestre v závislosti na koncentraci dostupných živin
Tučková, Kristýna ; Mašková, Tereza (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Tvorba semen umožňuje rostlinám udržovat genetickou variabilitu, přečkávat v dormanci nepříznivé podmínky a šířit se na nová stanoviště. Jejich individuální velikost zobrazuje množství zásob připravených ke klíčení. Zároveň nastiňuje jejich úspěšnost a rychlost klíčení, dálku disperze, šanci vyhnout se predátorům semen a odolat těsně po vyklíčení nepříznivým vlivům, než se semenáčkům vyvinou všechny potřebné struktury k samostatnému růstu. Obecně platí, že čím více živin mateřská rostlina v průběhu tvorby semen získává, tím větší počet nebo velikost semen může tvořit. V nějakých případech mohou být větší i početnější zároveň, nicméně směr zvýšení reprodukční investice závisí na druhu. Tato diplomová práce se zabývá vlivem dostupnosti živin v prostředí na variabilitu velikostí semen rostlin druhu Lepidium campestre. Prozkoumává, jakým způsobem se spolu s koncentrací živin v zálivce mateřských rostlin mění vlastnosti semen, jmenovitě jejich množství, velikost a tloušťka osemení. Následně diskutuje s literaturou vliv maternálních živin, nazývaný efekt meternálního prostředí, přetrvávající i v druhé generaci a jakým způsobem by mohl ovlivnit klíčení semen a vývoj semenáčků. Experiment s pěti koncentracemi živin v zálivce rostlin ukázal silný negativní vliv živin na tvorbu a vlastnosti semen. Zjištění,...
|
|
|
Problematika integrace severokorejských uprchlíků v Jižní Koreji
Bláha, Matěj ; Suchánek, Jonáš (vedoucí práce) ; Kvasničková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou integrace severokorejských uprchlíků v Jižní Koreji. Hlavním cílem je vytvoření koncepčního rámce pro hlubší porozumění této problematiky. Naplnění tohoto cíle bylo dosaženo s pomocí výzkumných otázek, které se věnují vlivu uprchlíků i jihokorejské společnosti na uprchlickou integraci. Práce syntetizuje informace z již vytvořených publikací pomocí metody systematické rešerše literatury, a může tedy posloužit jako základ pro budoucí bádání. Teoretická část, ve které se řeší termíny a koncepty důležité pro práci, je následována dvěma kapitolami historicko-geografického kontextu potřebného pro pochopení problematiky severokorejských uprchlíků a popisem metodiky použité v systematické rešerši. Z výsledků samotné syntézy vyplývá, že míra integrace severokorejských uprchlíků v Jižní Koreji není příliš vysoká a uprchlíci musí čelit značnému množství bariér, které tuto integraci ztěžují. Pro přehlednost byla systematická rešerše kategoricky rozdělena do tematických podkapitol, které se detailně věnují jednotlivým oblastem této specifické migrace a integrace. Klíčová slova: systematická rešerše, integrace, severokorejští uprchlíci, Jižní Korea, Severní Korea
|
|
|
Variabilita amylázového genu u člověka
Vosmíková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Amyláza je enzym produkovaný u člověka v pankreatu a slinných žlázách, jehož funkcí je štěpení škrobu. Geny pro slinný izoenzym (AMY1) nacházející se na chromozomu 1p21.1 vykazují výraznou variabilitu v počtu kopií (CNV). Jejich počet pozitivně koreluje s výsledným množstvím produkovaného enzymu. Tato variabilita je pravděpodobně důsledkem pozitivní selekce v lidské evoluční historii a odráží zastoupení škrobu v potravě jednotlivých populací. Škrob přednatrávený slinnou α-amylázou je vstřebáván efektivněji, s vyšším ziskem energie v pozdějších fázích jeho metabolizace. Vyšší produkce α-amylázy tak mohla být jedním z faktorů rapidního zvětšování mozku u člověka a mnohem později i přechodu k zemědělství. Řadila by se tím mezi další známé evoluční změny v lidském genomu podmíněné subsistencí, vedoucí např. k laktázové perzistenci či pomalejší acetylaci xenobiotik. V současnosti se počet kopií a množství produkované α-amylázy může odrážet především na hladině glukózy v krvi, produkci inzulínu po příjmu potravy a na incidenci některých civilizačních onemocnění, jakými jsou např. obezita či diabetes II. typu. Sporný je vliv slinné α-amylázy na složení mikrobiomu, kardiovaskulární onemocnění a prozánětlivý profil jedince. Pokračující výzkum by mohl osvětlit podmínky přispívající ke vzniku zmíněných...
|
|
|
Fyziologie ektomykorrhizních hub - kultivace in vitro
Holková, Beata ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Moravcová, Andrea (oponent)
Ektomykorrhizní symbióza (ektomykorrhiza) je velice podstatnou interakcí, která ovlivňuje rostliny i houby v řadě ekosystémů. Toto spojení hub s rostlinami se těší zájmu mykologů a botaniků již déle než století. Přesto stále skýtá množství neprobádaných témat pro výzkum. Ektomykorrhizní houby jsou významnými inokulanty, zdroji biologických pigmentů, antibiotik i potravy. Větší porozumění v oblasti výživové a růstové fyziologie těchto hub, jíž se ve své práci zabývám, může zvýšit efektivitu in vitro kultivace, a tedy hrát ve prospěch pokroku v oborech sahajících i za hranice mykologie.
|
|
|
Příprava a studium potenciálních antimikrobních sloučenin
Pokorná, Anežka ; Krátký, Martin (vedoucí práce) ; Zitko, Jan (oponent)
Jednou z možností, jak zmírnit celosvětový problém antibiotické rezistence, je mimo jiné i syntéza a vývoj nových antimikrobních látek. Všechny látky připravené v rámci této práce vychází z molekuly 4-amino-1-benzylpiperidinu nebo jeho izomeru 4-(piperidin-1- ylmethyl)anilinu. Výchozí molekula byla zvolena na základě aktivity zjištěné v předešlých pracích. Pomocí třinácti jednokrokových syntéz byly připraveny iminy, a to reakcí výchozí molekuly aminu s příslušným aldehydem. Dvě další syntézy vedly ke vzniku amidů reakcí výchozí molekuly s příslušnou salicylovou kyselinou. Výtěžky reakcí se pohybovaly u iminů v rozmezí 26-97 % a u amidů byly výtěžky 25 a 39 %. Všechny látky byly připraveny v dostatečném množství a čistotě potřebné pro stanovení biologické aktivity. U všech patnácti sloučenin byla testována antibakteriální aktivita proti klinicky významným Gram-pozitivním i Gram-negativním kmenům. Dále byly otestovány na jejich antifungální aktivitu, antimykobakteriální aktivitu a byla testována i jejich schopnost inhibovat enzymy acetylcholinesterázu a butyrylcholinesterázu. Z výsledků testování je patrné, že amidy byly antimikrobně neúčinné, ale některé iminy vykazovaly velmi dobré výsledky. Obecně byly látky více aktivní proti patogenním houbám, ale dijodované a dichlorované iminy vykazovaly i...
|
|
|
Cirkadiánní regulace tělesné teploty
Knobloch, František ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá tématem cirkadiánního řízení tělesné teploty, což je klíčový aspekt pro pochopení časové regulace organismu a jejího vlivu na fyziologické procesy. Teplota je silný signál, který je pod přísnou kontrolou termoregulačního systému, který velmi efektivně brání větším výkyvům i v nestandardních podmínkách. Přestože denní rytmus v tělesné teplotě osciluje ve velmi úzkem rozmezí, jedná se o důležitou informaci pro všechny buňky našeho těla, která přispívá k jejich koordinovanému fungování. Práce syntetizuje dostupné poznatky o tom, jakým způsobem cirkadiánní systém tvoří tento rytmus a jakým způsobem teplota a faktory, které tělesnou teplotu ovlivňují, mohou naopak vstupovat do časové regulace našeho organismu. Cílem je přispět k lepšímu porozumění dynamiky mezi cirkadiánním systémem a termoregulací a poukázat na množství obousměrných propojení, které mohou mít přesah do nespočtu dalších fyziologických procesů.
|
|
|
Cortical microcircuits and synaptic transmission in epilepsy
Doležal, Filip ; Králíková, Michaela (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Epilepsie je trvalá predispozice mozku generovat epileptické záchvaty. Toto onemocnění je ve společnosti značně rozšířené a pacientům výrazně komplikuje život. Jelikož se jedná o onemocnění definované pouze společnými příznaky, výzkum je náročný kvůli množství příčin, které k epilepsii vedou. Přestože existuje mnoho forem terapie cílících na různé etiologie této nemoci, často je náročné nasadit pacientům správnou léčbu a asi třetina z nich stále trpí záchvaty refrakterními vůči jakékoli léčbě. Nicméně bylo identifikováno množství proteinů, které se podílejí na synaptickém přenosu, a popsáno, jaké důsledky mohou mít změny v jejich funkci. Změna funkce jednotlivých proteinů ovlivňuje aktivitu synapsí a také to, jak se jednotlivé synapse zapojí v rámci neuronálních mikrookruhů. Mikrookruhy jsou motivy zapojení excitačních a inhibičních neuronů, důležité pro přenos a zpracování informací v mozku. Mikrookruhy mohou být dočasně, nebo i dlouhodobě pozměněny patogenními ději na úrovni molekulárních mechanismů, které mohou zodpovídat za vznik a propagaci epileptických záchvatů. Klíčová slova epilepsie, iktogeneze, mikrookruhy, synaptický přenos
|
|
|
Targeting placental inflammation: Investigating the effects of glucose, metformin, and LPS on the NLRP3 inflammasome
Medková, Michaela ; Karahoda, Rona (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Michaela Medková Vedoucí práce: PharmDr. Rona Karahoda, Ph.D. Název práce: Cílení na placentární zánět: Zkoumání účinků glukózy, metforminu a LPS na NLRP3 inflamazóm Gestační diabetes mellitus (GDM) je jednou z nejčastějších komplikací v těhotenství. Je definován jako glukózová tolerance poprvé zjištěná během těhotenství. Nedávný výzkum naznačuje, že GDM je spojen s chronickým zánětem nízkého stupně, což je jev pozorovaný také v placentě. Důležité je, že lidská placenta exprimuje vysoké hladiny NLRP3 a vylučuje velké množství prozánětlivých cytokinů IL-1β a IL-18. Zvýšené cirkulující hladiny těchto cytokinů, včetně IL-1β, byly zjištěny během GDM. Kromě toho metformin, orální antidiabetikum, používané v těhotenství, získal v poslední době pozornost pro jeho potenciál modulovat aktivaci inflamazómu. Cílem naší studie tedy bylo prozkoumat zánětlivou odpověď lidské placentární tkáně na vysoké hladiny glukózy a LPS a prozkoumat potenciální protizánětlivé účinky metforminu. Studie byla provedena na explantátech izolovaných z lidské placenty. qPCR a ELISA byly použity pro stanovení genové exprese látek spojených s NLRP3 inflamazómem a uvolnění prozánětlivých markerů do média po podání metforminu....
|
host ::
RSS.