|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
|
|
Kolik stojí zdraví české seniory
LEŠTINOVÁ, Jana
Kolik stojí zdraví české seniory Ve své bakalářské práci se věnuji problematice seniorů, respektive jednomu specifickému aspektu této populační skupiny. Jsou jím nutné vysoké náklady této populace na léky, výdaje vynaložené za prohlídky u odborných lékařů, ošetření na pohotovosti či výše financí za hospitalizaci v nemocnici. Celou škálu těchto aspektů jsem shrnula do práce s názvem. Kolik stojí zdraví české seniory. Toto téma je vysoce aktuální z důvodu demografického vývoje v ČR, kde přibývá a bude přibývat seniorů. Tedy i potenciálně nemocných či chronicky nemocných osob, které jsou na zdravotní péči a medikamentózní léčbě závislé. Dalším aspektem je probíhající důchodová a zdravotnická reforma, které mají za následek další a rozsáhlejší finanční dopady na tuto nízko-příjmovou populaci. Práci jsem rozdělila do dvou základních částí. Část teoretická představuje vstup do problematiky zdraví, zdraví seniorů a jejich specifických potřeb. V praktické části prezentuji vlastní výzkum, který jsem prováděla na vybrané skupině seniorů žijících v domácnosti a v Domově pro seniory v Třeboni. Hlavním kritériem pro výběr respondentů byl věk (65 a více let) a místo bydliště (Třeboň a její místní části). Práce byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Data byla získána prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor byl tvořen 105 respondenty. Cílem bylo zjistit, zda se liší finanční náklady seniorů žijících v domácnosti a klientů DPS, dále zda se liší náklady podle pohlaví a zda vynaloží senioři více finančních prostředků za výživové doplňky nebo za léky předepsané lékařem. Výzkumem jsem mj. zjistila, že navzdory předpokladům vynaloží senioři více financí za nezbytné léky, které jim předepíše odborník, a které jsou kvůli svému zdravotnímu stavu nuceni užívat, než za výživové doplňky, které doprovází masivní reklama. V souvislosti s výší příjmů seniorů a nutnými náklady se proto domnívám, že doplňky hromadně nenakupují především z důvodu finančního, protože jim již na zbytné produkty nezbývají prostředky. Některé výstupy výzkumu bych ráda hlouběji řešila i v rámci diplomové práce, protože tento problém se bude týkat stále většího počtu lidí a v mezičase se ještě změní některé důležité vstupy jako je cena léků, cena pobytu v nemocnici, poplatek za vyšetření atp.
|
host ::
RSS.