|
|
Možnosti optimalizace výkonu LAMP (linux/apache/mysql/php)
Lamoš, Igor ; Jošth, Radovan (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Cílem práce bylo shrnout a ověřit nejzásadnější faktory ovlivňující výkon operačního systému Linux, webového serveru Apache, databázového serveru MySQL a PHP. Práce obsahuje důležité nastavení a jejich popis pro každou uvedenou součást webového serveru. Podle možnosti jsou u jednotlivých nastavení provedené testy na modelové aplikaci a zhodnocené jejich výsledky. Na základě výsledků testů byl sestaven seznam doporučujících nastavení. Jejich správnost byla ověřená aplikováním na reálné systémy. V obou případech došlo ke zvýšení výkonu aplikací a serverů.
|
|
| |
|
|
Diverzní systém pro odvod tepla z aktivní zóny
Lamoš, Pavel ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá diverzním systémem pro odvod tepla z aktivní zóny jaderné elektrárny Temelín. Toto opatření je výstupem ze zátěžových testů. Testy proběhly na jaderných elektrárnách v Evropě jako výsledek havárie jaderné elektrárny ve Fukushimě-Daiichi, pro zvýšení jaderné bezpečnosti. Výsledky těchto zátěžových testů byly aplikovány i na české jaderné elektrárny. Další sekce práce je věnována části bezpečnostního systému jaderné elektrárny Temelín. Samotný diverzní systém je popsán v následující části. V závěru práce je uveden výpočet, kolik množství chladiva je potřeba dodávat do parogenerátoru, pokud by byl využit diverzní systém pro chlazení aktivní zóny.
|
|
|
Zátěžové testy bank
Vorlíček, Jaroslav ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Brada, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zátěžového testování bankovního sek-toru, kdy zátěžové testy vnímáme jako soubor analytických nástrojů sloužících k otestování odolnosti a finanční stability testovaného bankovního sektoru. Na počátku práce je diskuto-vána finanční stabilita a vliv systémového rizika nejen v podobě systémově významných fi-nančních institucí. Dále následuje kapitola věnovaná zátěžovým testům, kde je popsán histo-rický vývoj zátěžového testování, přístupy v testování jednotlivých bankovních rizik a jejich implementace do podoby zátěžového testování. Metodika zátěžových testů je popsána pře-devším z pohledu České národní banky, rovněž není opominut význam bankovní regulace a dohledu v konceptu BASEL III. V závěrečné kapitole diplomové práce jsou komentovány vý-sledky aktuálních zátěžových testů České národní banky, tak i zátěžových testů (EU wide stress testing 2014) spuštěných Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) ve spolupráci s Evropskou radou pro systémové riziko (ERSB) a Evropskou centrální bankou (ECB).
|
|
|
Posouzení rizik jaderné elektrárny Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Historie mírového využívání jaderné energie je, přes veškerý důraz na bezpečnost provozu energetických zařízení, provázena řadou nehod, z nichž se některé nesmazatelně zapsaly do myslí široké veřejnosti a vedly tak ke změnám chápání pojmu jaderné bezpečnosti a přístupů k jejímu zajištění. Protože následky případných nehod na jaderných elektrárnách mají vždy závažné celospolečenské dopady, je žádoucí dokázat pojmenovat možná rizika, kvantifikovat pravděpodobnost jejich vzniku a tak získat možnost těmto rizikům efektivně a účinně předcházet. Hypotéza, kterou má tato práce potvrdit nebo vyvrátit, je, že metoda KARS je prakticky použitelná pro vyhodnocování bezpečnosti provozu jaderné elektrárny. Cílem práce je zhodnotit události a rizika spojená s provozem konkrétního jaderného zařízení metodou KARS a kriticky zhodnotit získané výsledky a použitou metodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní faktografii potřebnou pro správné pochopení zvoleného postupu přípravy a zpracování dat pro metodu KARS a následnou interpretaci získaných výsledků. V této části práce je podán stručný přehled základních pojmů týkajících se jaderné bezpečnosti, kultury bezpečnosti a havarijní připravenosti, a to včetně jejich definic. Pro vyhodnocení získaných výsledků je vhodné se seznámit se základními pojmy z oblasti vyhodnocování bezpečnosti JE, PSA a zátěžových testů. Samozřejmě je nutné popsat i samotnou metodu KARS a s ohledem na získané výsledky definovat pojem kvalita lidského výkonu. Vlastní zpracování analýzy rizik metodou KARS bylo provedeno v následujících krocích: 1. Sběr dat pro provedení analýzy rizik. 2. Zpracování získaných dat metodou KARS. 3. Interpretace získaných výsledků. 4. Porovnání získaných výsledků s dostupnými daty. Jednotlivá rizika pro sestavení tabulky souvztažnosti rizik byla stanovena na základě analýzy činnosti jednotlivých členů havarijního štábu a technického podpůrného střediska a na základě řídící dokumentace pro jednotlivé funkce. V zásahových instrukcích jsou tato rizika buď přímo pojmenována, nebo jsou v nich stanoveny činnosti pro jejich zvládnutí. Následně byla tato rizika dále upřesněna dle provozní dokumentace používané pro řešení abnormálních a havarijních stavů a řešení těžkých havárií. Stanovení souvztažnosti jednotlivých rizik je poměrně subjektivní a vyžaduje značnou míru odborného vhledu do analyzované problematiky. Vlastní zpracování analýzy rizik bylo provedeno podle postupu stanoveného Ing. Štefanem Pacindou, Ph.D. V rámci interpretace získaných výsledků jsou stručně popsána jednotlivá rizika uvažovaná v této analýze. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu aktivity patří selhání lidského faktoru, zemětřesení, havárie letadla, teroristická hrozba, chyby v provozní a řídící dokumentaci a požár. Mezi rizika s největší hodnotou koeficientu pasivity patří selhání lidského faktoru, závažné poškození zdraví, ekologická havárie, výpadky komponent a zařízení, radiační havárie, porušení celistvosti jaderných materiálů a poruchy systému kontroly a řízení. Na základě porovnání rizik uvažovaných v provedené analýze s riziky postulovanými v zátěžových testech lze usuzovat, že systém havarijní odezvy ETE byl připravován tak, aby byl schopen tato rizika zvládnout. Z výsledků provedené analýzy vyplynulo, že podstatným prvkem pro bezpečné provozování JE je kvalifikovaný, dobře vybraný a systematicky připravovaný personál. S ohledem na zkušenosti získané během vypracování této práce, jsem dospěl k závěru, že metoda KARS může mít jen velmi omezené uplatnění pro posuzování bezpečnosti jaderného zařízení.
|
|
|
Economic Research Bulletin (2014, No.1). Volume 12, Number 1, April 2014, Stress-Testing Analyses of the Czech Financial System
Česká národní banka
This edition of the Research Bulletin presents four articles that introduce the modelling framework of the various stress tests used regularly by the Czech National Bank. The first article focuses on the methodology of the current stress tests employed to assess the stability of the banking sector. It explains the links between the core and satellite models and how various adverse scenarios are generated to test the stability of the Czech banking sector. It also provides guidelines on how stresstest parameters should be calibrated. Concerns about liquidity played an enormous role in the recent financial crisis, and the second article therefore focuses specifically on the liquidity risk of the banking sector. It presents a well-defined methodology used also by other central banks, but tailors it to the specific conditions of the Czech banking sector. The third article presents a recently developed methodology for assessing the ability of Czech households to pay their debts. Using detailed household-level data, it quantifies how different adverse events, such as unemployment and higher interest rates on debt repayment, affect households’ incidence of becoming financially distressed. The fourth article introduces stress-test models for the insurance sector. It discusses the specificities of the stress tests developed for this sector. It also sets out how to extend these already advanced tests to align them with changes going on in the regulatory framework.
Plný text:  PDF
|
|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
|
|
Význam zátěžových testů bank jako reakce na finanční krizi
Honcová, Eliška ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Brada, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžového testování bankovního sektoru v reakci na současnou finanční krizi. První kapitola práce obsahuje výčet základních příčin vzniku finanční krize, její projevy v bankovním sektoru a následné rozšíření do Evropské unie. Následuje stručný popis vybraných přijatých evropských reforem regulace a dohledu, které svým obsahem souvisí se zátěžovými testy. Druhá kapitola podrobně popisuje původní i současnou metodologii zátěžových testů a zachycuje vývoj, kterým testování prošlo právě po vypuknutí finanční krize. Nedílnou součástí jsou i doplňkové testy bank a následná verifikace výsledků testů. Klíčovou částí práce je analýza zátěžových testů v Evropě a poté i v ČR za rok 2011. Popsány jsou použité scénáře testování a konkrétní výsledky testů. Závěrem práce hodnotí nastavení českých zátěžových testů a posuzuje jejich vypovídací hodnotu v porovnání s testy evropskými.
|
|
|
Metody hodnocení bank centrální bankou
Hampl, Richard ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce) ; Dobrovolný, Marek (oponent)
Práce se zabývá problematikou hodnocení bank. Hlavní část práce je zaměřena na analýzu a metody hodnocení bank, které působí na českém trhu, Českou národní bankou. V úvodní kapitole, která stručně popisuje obecnou strukturu banky, centrální banky a specifika českého bankovního sektoru, jsou vyjmenovány a také okrajově vymezeny metody hodnocení bank dalšími subjekty, které působí na finančních trzích a mají zájem banky hodnotit. Následující kapitola podrobně popisuje fungování dohledu v České republice a je rozdělena na dvě části -- top-down přístup (se zaměřením na problematiku zátěžových testů) a bottom-up přístup. Závěrečná kapitola nastiňuje některé vybrané legislativní změny a průběh výkonu dohledu v České republice v letech 2006 až 2011.
|
|
|
Finanční stabilita, formy jejího sledování, vykazování a hodnocení
Polášková, Lucie ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hradil, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou finanční stability ve finančních systémech, jejím sledováním, analyzováním a hodnocením z pohledu různých národních i mezinárodních institucí. Zvýšená pozornost je věnována roli centrální banky v oblasti finanční stability. Její role spočívá zejména ve vykonávání měnové politiky, regulaci a dohledu, prevenci finanční nestability a řešení finančních krizí. V práci je věnován prostor zprávě o finanční stabilitě vydávané Českou národní bankou, publikacím mezinárodních institucí (např. BIS, ECB, MMF) a jejich aktivitám k podpoře finanční stability. Práce se rovněž podrobně zabývá nástroji hodnocení finanční stability, kterými jsou indikátory finanční stability a zátěžové testy.
|
host ::
RSS.