|
| |
|
| |
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
|
Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech
Martinec, Alexandr ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech Orthodox Church buildings in the territory of West Bohemia Alexandr Martinec Bakalářská práce podává základní přehled o pravoslavných stavbách v západních Čechách. Vzhledem k omezenému rozsahu práce je problematika zaměřena pouze na vybrané pravoslavné chrámy. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Popisuje historii staveb, architekturu, interiér chrámů a současný stav. První stavbou, kterou církev získala, byla modlitebna, kterou v roce 1867 pro potřeby pravoslavných postavil karlovarský stavitel Gustav Hein. Chrám sv. Olgy ve Františkových Lázních byl dokončen již roku 1889. Chrám sv. Petra a Pavla v Karlových Varech byl postaven v roce 1897. Chrám sv. Vladimíra v Mariánských Lázních byl vybudován v roce 1902. Jsou to jediné chrámy v západních Čechách vybudované od základů pravoslavnou církví. Práce je určena široké veřejnosti a všem zájemcům o pravoslaví.
|
|
| |
|
| |
|
|
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Earthquake swarms in diverse tectonic environments: West Bohemia and Southwest Iceland
Jakoubková, Hana ; Horálek, Josef (vedoucí práce) ; Cesca, Simone (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Ve své doktorské práci jsem se zabývala zemětřesnými roji, které se vysky- tují ve dvou tektonicky odlišných oblastech: v západních Čechách/Vogtlandu a na jihozápadním Islandu. Cílem mých výzkumů bylo hlubší pochopení samotné podstaty zemětřesných rojů, které vznikají v různých tektonických prostředích. Analyzovala jsem rojové aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu z hlediska statistických charakteristik (magnitudo-četnostní rozložení, rozdělení mezijevových časů), uvolnění seismického momentu a časoprostorového rozložení ohnisek zemětřesení. Zjistila jsem, že rychlost, s jakou seismické jevy vznikají, a poměr výskytu slabých a silných seismických jevů jsou pro všechny analyzované zemětřesné aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu stejné, zatímco rychlost uvolňování seismického momentu je v islandských rojích značně vyšší. Pro západočeské roje je charakteristické postupné uvolňování seismického mo- mentu, kdežto v islandských rojích se seismický moment uvolňuje v jedné krátké hlavní fázi. Všechny západočeské zemětřesné roje se odehrály v jedné ohniskové zóně Nový Kostel, která sestává z několika různě orientovaných zlomů/zlomových segmentů. Islandské roje jsou lokalizované ve větší oblasti podél Středoatlantského hřbetu až k jeho rozvětvení v oblasti vulkanického komplexu Hengill....
|
|
|
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
|
host ::
RSS.