|
|
Analýza audio signálu v reálném čase
Řezáč, Martin ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit program, který bude schopen na základě příchozích audio vzorků rozpoznávat v reálném čase základní frekvenci tónu, na základě určené frekvence vytvářet MIDI informace a ty posílat na zvolené MIDI rozhraní. V úvodní části je čtenář uveden do problematiky detekce základních frekvencí tónu. Následuje popis jednotlivých metod pro získávání základní frekvence s důrazem na metodu založenou na spektrální analýze zvuku a popis použitých technologií. Součástí je také popis implementace a vyhodnocení provedených testů včetně uvedení názorů některých hudebníků na použití této aplikace. Závěrem je celá práce zhodnocena. Součástí závěru je i zamyšlení nad dalším vývojem této aplikace.
|
|
|
Akustická ladička se zvukovým výstupem
Kučera, Josef ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je porovnat vybrané algoritmy využívané v praxi pro indikaci naladění. V rámci práce jsou selektované algoritmy testovány v prostředí Matlab na sérii zvukových vzorků, za účelem výběru nejvhodnějšího algoritmu pro realizaci ladičky. Vybraný algoritmus je pomocí prostředí Arduino IDE implementován na platformu Arduino. Zároveň je k němu vytvořen hlasový výstup indikující naladění struny.
|
|
|
Způsoby využití základní frekvence pro identifikaci mluvčích
Hývlová, Dita ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá forenzním využitím údajů o základní frekvenci, konkrétně jejích středních hodnot a ukazatelů variability. Mezi fonetiky zabývajícími se forenzní analýzou řeči je obecně známo, že F0 nemá příliš velký potenciál jako parametr využitelný při identifikaci mluvčích, protože podléhá mnoha vnějším faktorům (jako je momentální citové rozpoložení, okolní hluk, přenosový kanál nebo dokonce vlastní snaha maskovat svůj hlas), jež zapříčiňují vysokou intraindividuální variabilitu. Přesto však platí, že forenzní užití F0 skýtá i určité výhody, například snadnost extrakce jejích hodnot ze signálu a nižší ovlivnitelnost lexikálním obsahem - na rozdíl od vokalických formantů. V této práci zkoumáme nahrávky osmi mužských mluvčích pořízené ve dvou mluvních stylech (spontánním a čteném) a porovnáváme příslušné ukazatele stability i variability základní frekvence, které jsou pokud možno robustní vůči proměnlivým vnějším okolnostem: za střední hodnoty je to základní hladina a za deskriptory variability percentilové rozpětí. Kromě toho si všímáme řečových jevů, jako je třepená fonace, které jsou idiosynkratické a napomáhají rozlišitelnosti daného mluvčího od ostatních. Klíčová slova: forenzní fonetika, identifikace mluvčího, základní frekvence, čeština
|
|
|
Percepční citlivost ve frekvenční a temporální doméně u hudebních a řečových stimulů
Lukeš, David ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Práce se zabývá percepční citlivostí na jemné frekvenční a temporální manipulace v ře- čových, hudebních a smíšených stimulech. Vychází z předpokladu, že by citlivost jedince na variace ve všech třech typech stimulů měla být podobná (tj. měla by zde existovat korelace), neboť zjištění z oblasti evoluční biologie, neurověd, psychologie i experimentál- ní fonetiky ukazují na poměrně výrazné propojení mechanismů percepce v řeči a hudbě. Metodou poslechového testu se podařilo odhalit převážně středně silné korelace, přičemž usuzujeme, že za použití syntakticky méně složitých stimulů řečových i hudebních, které by kladly větší důraz na základní citlivost a nevyžadovaly, aby byla současně provede- na komplexnější syntaktická analýza stimulu, by bylo možné zjistit korelaci robustnější. Vliv předchozího lingvistického vzdělání na výkon v testu byl zanedbatelný, zato vliv hu- dební praxe poměrně značný, a to zejména v hudební a smíšené části. I to hovoří pro zjednodušení zejména hudebních stimulů v budoucím výzkumu. Klíčová slova: hudba, řeč, percepce, citlivost, korelace
|
|
|
The just noticeable difference for English melodic prominence elicited on Czech listeners
Brabcová, Kateřina ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je určit, zda a jakým způsobem změna výšky tónu akustického signálu ovlivní to, co slyšíme. Záměrem je tedy zjistit, zdali vnímáme rozdíl mezi původním, nijak nezměněným, podnětem a zvukovým podnětem s upravenou melodickou konturou. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy jako: základní frekvence a její kontura, diference limen, intonace a struktura intonačních frází a rozdíly mezi českou a anglickou intonační strukturou. Praktická část pracuje s nahrávkami standardní britské angličtiny. Kontura základní frekvence (F0) je změněna na různých místech intonační fráze (melodém, přízvučné a nepřízvučné slabiky tvořící hlavu intonační fráze) a výška tónu je buď snížena, nebo zvýšena o 1,5 půltónu s ohledem na původní verzi nahrávky. Cílem je (1) určit, jakou roli hraje melodická prominence slabiky na vnímání změny výšky tónu a (2) stanovit, jaké další faktory (jako například již zmíněný směr změny) mohou percepci ovlivnit. Odpovědi na tyto otázky jsou formulovány na základě percepčních testů, jichž se zúčastnilo 20 českých posluchačů, kteří byli zároveň studenty angličtiny. Výsledky jsou v práci analyzovány a statisticky vyhodnoceny.
|
|
|
Analýza audio signálu v reálném čase
Řezáč, Martin ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit program, který bude schopen na základě příchozích audio vzorků rozpoznávat v reálném čase základní frekvenci tónu, na základě určené frekvence vytvářet MIDI informace a ty posílat na zvolené MIDI rozhraní. V úvodní části je čtenář uveden do problematiky detekce základních frekvencí tónu. Následuje popis jednotlivých metod pro získávání základní frekvence s důrazem na metodu založenou na spektrální analýze zvuku a popis použitých technologií. Součástí je také popis implementace a vyhodnocení provedených testů včetně uvedení názorů některých hudebníků na použití této aplikace. Závěrem je celá práce zhodnocena. Součástí závěru je i zamyšlení nad dalším vývojem této aplikace.
|
host ::
RSS.