|
|
Pracovní rehabilitace a pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením
KÁCOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá tématem pracovní rehabilitace a pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením. Cílem diplomové práce je zmapovat příležitosti pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením a zmapovat jaké instituce napomáhají těmto osobám uplatnit se na trhu práce. Dalším cílem je popsat jak tyto instituce spolupracují a jakým způsobem zde probíhá pracovní rehabilitace. Teoretická část je zaměřena na popis základních pojmů jako jsou: anatomie a fyziologie zraku, zrakové funkce, nejčastější postižení zraku a jejich klasifikaci. Dále je zde popsán vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka, rozdíl mezi vrozeným a získaným postižením na vývoj osobnosti a akceptace zrakového postižení. Teoretická část dále stručně popisuje sociální služby pro osoby se zrakovým postižením a jejich vzdělávání. Poslední část teoretické práce je věnována zaměstnávání osob se zrakovým postižením, jsou zde popsány bariéry na trhu práce pro osoby se zrakovým postižením, národní a mezinárodní legislativa zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nástroje a opatření k podpoře zaměstnávání zrakově postižených osob a v neposlední řadě jsou zde popsány složky koordinované rehabilitace se zvláštním zřetelem na složku pracovní rehabilitace. Empirická část je zaměřena na výzkum a na získání odpovědí na stanovené výzkumné otázky: 1. Jaké jsou možnosti pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením? 2. Na jaké bariéry narážejí nejčastěji lidé se zrakovým postižením při snaze uplatnit se na trhu práce? 3. Jak probíhá pracovní rehabilitace v institucích, které ji poskytují? Pro výzkum byla zvolena kvalitativní strategie, jako metoda sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Metodou záměrného výběru přes instituce byl vybrán výzkumný soubor, který tvořili čtyři informanti, tři ženy a jeden muž, ve věku od 25 do 47 let. Pro analýzu dat byly zvoleny prvky metody zakotvené teorie s technikou otevřeného kódování. Z výzkumu vyplívá, že lidé se zrakovým postižením se, i přes mnohá podpůrná opatření, na trhu práce setkávají s celou řadou bariér, kvůli kterým je pro ně obtížné nalézt smysluplné zaměstnání. Díky službě pracovní rehabilitace a dostupnosti vhodných rekvalifikačních kurzů mají osoby se zrakovým postižením mnohem vyšší šanci uplatnit se na trhu práce v oboru, který je baví a naplňuje.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením zabezpečována Úřadem práce ČR v praxi
VODÁKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá pracovní rehabilitací zabezpečovanou Úřadem práce ČR. Zkoumá, jakými způsoby je v současné době realizována, jaký je její průběh a přínos. Zaznamenává výsledky jednotlivých individuálních plánů a identifikuje možné problémy a bariéry, které znesnadňují zařazení osoby se zdravotním postižením na trh práce. Text práce je rozdělen na dvě části. První teoretická část se zabývá charakteristikou samotného zdravotního postižení a jeho klasifikací. Popisuje význam práce pro osoby se zdravotním postižením a jejich práva. Zaměřuje se na činnost Úřadu práce v oblasti zaměstnanosti, s největším zaměřením na pracovní rehabilitaci. Část druhá zaznamenává průběh a výsledky výzkumu. Na sběr potřebných informací byla jako metoda výzkumu použita kvalitativní strategie, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Ten byl uskutečněn na dvou vybraných krajských pobočkách Úřadu práce v Jihočeském kraji. Další rozhovory byly provedeny s jednotlivými účastníky pracovní rehabilitace. Výzkumný soubor představovalo celkem 9 osob, z toho 3 pracovníci Úřadu práce a 6 lidí, kterým byla pracovní rehabilitace poskytnuta. Odpovědi všech komunikačních partnerů byly důkladně prostudovány, zpracovány a následně systematicky vyhodnoceny. Předpokládaným přínosem práce by mohla být zpětná vazba úřadům práce. Mohla by přispět k rozšíření povědomí široké veřejnosti a v neposlední řadě posloužit jako materiál a zdroj informací pro lidi zajímající se o pracovní rehabilitaci.
|
|
| |
|
|
Význam sociálně terapeutické dílny pro zapojení klientů do budoucí činnosti v chráněných dílnách
NĚMCOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá významem sociálně terapeutické dílny pro zapojení klientů do budoucí činnosti v chráněných dílnách (chráněné pracovní místo). Hlavním cílem je zmapovat nezbytné pracovní dovednosti klientů pro přechod do činnosti v chráněných dílnách (chráněné pracovní místo). Práce se skládá z teoretické části, která shrnuje literární poznatky, a výzkumné části, kde dochází k vyhodnocení stanovených cílů. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena na cílovou skupinu osob sociálně terapeutické dílny a chráněné dílny (chráněné pracovní místo), dále je zmiňován význam práce a seberealizace pro osoby se zdravotním postižením. Je zde pracováno s pojmem sociální služby, jejich charakteristika a konkrétní vymezení sociální rehabilitace a sociálně terapeutických dílen. Další kapitola je věnována pracovní rehabilitaci se zaměřením na chráněné dílny (chráněné pracovní místo). Následně je věnována pozornost sociálnímu pracovníkovi a pracovníkům v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá rodinou v kontextu péče o dítě se zdravotním postižením z pohledu rodiny a práce s touto rodinou z pohledu odborných pracovníků. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Identifikovat nezbytné pracovní návyky klientů v rámci procesu sociální rehabilitace, které získávají v sociálně terapeutické dílně. Hlavní výzkumná otázka, která zněla: "Jaké jsou nezbytné pracovní dovednosti klientů pro přechod do činnosti v chráněných dílnách?", byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek. Pro zjišťování informací byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, konkrétně technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán metodou záměrného (účelového) výběru, kde byla definována určitá kritéria pro zařazení do výzkumného souboru. Byly vymezeny dva výzkumné soubory v zastoupení klientů sociálně terapeutické dílny a odborných vedoucích pracovníků sociálně terapeutické dílny a chráněných dílen (chráněné pracovní místo). Získané informace byly zpracovány metodou kódování a následnou kategorizací. Výsledky jsou zařazeny do podkapitol podle dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že klienti docházejí do sociálně terapeutické dílny z důvodu smysluplného využití času a nácviku nových dovedností, které využijí jak v zaměstnání, tak v běžném životě. Velkou motivací je také kolektiv a s ním spojené sociální začlenění. Také rodina představuje nezastupitelnou roli, kterou je podpora v každodenních činnostech a pocit jistoty. Odborní vedoucí pracovníci zhodnotili sociálně terapeutickou dílnu jako velmi významný předstupeň samotného zaměstnání. Z jejich pohledu je výhodou sociálně terapeutické dílny možnost zmapování schopností a dovedností jednotlivců, kteří usilují o přechod ze sociální služby do chráněné dílny.
|
|
|
Ergodiagnostika u pacientů po transverzální lézi míšní z pohledu ergoterapeuta
Beerová, Michala ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno autorky: Mgr. Michala Beerová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název bakalářské práce: Ergodiagnostika u pacientů po transverzální lézi míšní z pohledu ergoterapeuta Tato bakalářská práce se zabývá tématem ergodiagnostiky pacientů s transverzální lézí míšní v České republice a ve světě. Hlavním cílem práce bylo zjistit současný způsob a možnosti poskytování ergodiagnostiky u pacientů s transverzální lézí míšní. Bakalářská práce se zaměřuje na ergoterapeutické vyšetření, jež je součástí ergodiagnostiky. Teoretická část shrnuje přístupy k pracovní rehabilitaci a ergodiagnostice v České republice a v zahraničí. Jsou popsané metody, jež by se mohly aplikovat v České republice. Praktická část navazuje na část teoretickou, doplňuje proces ergodiagnostiky a pracovní rehabilitace o pohled žadatelů a poskytovatelů v České republice. V rámci praktické části je zpracována kazuistika tetraplegika a vytipovány metody vhodné pro hodnocení jedince s míšním poškozením. Klíčová slova: ergoterapie, ergodiagnostika, hodnocení funkční kapacity, pracovní rehabilitace, transverzální léze míšní
|
|
|
Provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě
HEJZLAROVÁ, Petra
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je onemocnění postihující centrální nervový systém. Mnoho osob postihl iktus, a to i věkově mladších, především ve vyspělých zemích. U dospělých jedinců patří zvláště mezi nejčastější příčiny invalidity. Nyní je zaměřena větší pozornost na léčebnou rehabilitaci, ale důležité jsou všechny složky rehabilitace. Stav po iktu nese následky jak fyzické, psychické, tak i pracovní a sociální. Proto je důležitá včasná a koordinovaná rehabilitace, jelikož tím se zvyšuje možnost integrace jedince. Diplomová práce má za cíl popsat jednotlivé složky koordinované rehabilitace poskytované osobám po CMP, a to v Léčebném a rehabilitačním středisku (LRS) Chvaly. Konkrétněji se zde autorka snaží zanalyzovat provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Autorka se v teoretické části nejprve zaměřuje na vymezení CMP, dále obecně pojednává o koordinované rehabilitaci, následně konkretizuje koordinovanou rehabilitaci u osob po CMP a na závěr krátce popisuje zkoumané zařízení. K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvoří osoby po CMP z LRS Chvaly a pracovníci tohoto střediska uplatňující jednotlivé složky rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že jsou ve zkoumaném středisku propojovány složky léčebné a sociální, z nichž dominuje složka léčebná. Ve středisku je kladen důraz na soběstačnost osoby po iktu, spolupráci s rodinou a multidisciplinárního týmu, kterou také vnímají klienti po CMP. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako zpětná vazba pro zkoumané zařízení, mohou být využity pro zvyšování kvality koordinované rehabilitace. Práce může být využita jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.