|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
Hodnocení výnosu odrůd ozimé řepky společnosti Pioneer
DOSTÁL, Petr
Bakalářská práce se zabývá ozimou řepkou olejkou. Je zde popsána historie, význam pěstování, charakteristika, tvorba výnosu a ovlivňující faktory. Pozornost je dále věnována technologii pěstování ozimé řepky, vybraným hybridům řepky společnosti Pioneer a také ekonomice. Hlavní kapitolou jsou výsledky sklizní z let 2014 - 2018 v České republice. Další kapitolou je reakce na použití regulátorů růstu u polotrpasličích i tradičních vzrůstných hybridů. Z výsledků práce bylo zjištěno, že výnosy semene polotrpasličích řepek jsou srovnatelné s výnosy tradičních vzrůstných hybridů. Nicméně velmi záleží na technologii pěstování a také na klimatických podmínkách v daném ročníku a stanovišti.
|
| |
|
Vliv plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans a Leptoshaeria biglobosa na zdravotní stav a výnos řepky olejky ozimé
Plachká, E. ; Macháčková, I. ; Poslušná, J. ; Šerá, Božena
Cílem prací bylo ověřit vliv plošné inokulace řepky olejky ozimé patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa na výskyt choroby fomového černání řepky. Na jaře 2011 jsme na lokalitách Opava a Chlumec n. Cidlinou založili skríningové polní zkoušky za účelem metodického ověření postupu. Ve vegetačním roce 2011/2012 jsme založili polní zkoušky na čtyřech lokalitách: Opava, Chlumec n. C., Šumperk a Kujavy. Sledovali jsme 13 materiálů řepky ve dvou variantách: kontrolní neošetřené a variantě ošetřené směsí patogenů L. maculans a L. biglobosa. Zdravotní stav jsme hodnotili podle metodiky ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrůd a metodiky EPPO pro stanovení účinnosti fungicidů. V prvním roce jsme po jarních inokulacích zjistili na obou lokalitách vyšší výskyt choroby a vyšší výnos ve srovnání s neošetřenou variantou. V druhém roce byly rozdíly mezi ošetřenou a neošetřenou variantou nízké. Zaznamenali jsme rozdíly v napadení a výnosech mezi lokalitami.
|
| |