|
|
Employer branding na vybraných sociálních sítích tyrkysové společnosti Applifting
Farářová, Magdaléna ; Moravcová, Hana (vedoucí práce) ; Oukropec, Jindřich (oponent)
Tématem mé bakalářské práce jsou tyrkysové společnosti a jejich fungování na základě tohoto principu. Zároveň se v práci také zaobírám tématikou employer brandingu a employee value proposition jako nedílnou součástí fungování společností v dnešním online světě a jako formou propojení nabízených hodnot danou společností. Cílem mé práce je zjistit, zda hodnotová nabídka prezentovaná tyrkysovou společností Applifting na sociálních sítích, a převážně na sociální síti Instagram, hrály podstatnou roli při rozhodování současných zaměstnanců o práci či nikoliv. Aby bylo zajištěno objektivních výsledků, byla výzkumná část, konkrétně dotazníkové šetření, provedena u dvou srovnatelných softwarových společností sídlících v Praze s odlišným způsobem řízení avýsledky mezi sebou porovnány. Díky tomu tak bylo poskytnuto objektivnějšího výsledku ohledně vnímání hodnot aktuálními zaměstnanci těchto společností. Z výsledků bylo zjištěno, že zaměstnanci obou společností vnímají tyto hodnoty srovnatelně, bez ohledu na to, zda se společnost řídí tyrkysovými principy či nikoliv.
|
|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Sochařský objekt v kulturní krajině -reflexe nejen veřejného prostoru
Kačírková, Pavla ; Babyrádová, Hana (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl porozumět rurálnímu prostředí, na konkrétním případu vesnice Šarovy, v celé jeho jedinečnosti a celistvosti intravilánu i extravilánu. Poukazuje na palčivé problémy současné krajiny jako je odcizení člověka krajině, scelování lánů, špatná politika státu. Případová studie mapuje činnost občanského sdružení Jinákrajina na území katastru obce Šarovy a blízkých obcí. Popisuje jednotlivé aktivity občanského sdružení (sochy, aleje a stromy, zajímavá místa v krajině, naučné stezky, akce, a návrhy pro vesnici), jejich důvody vzniku, vyvolané reakce a důsledky. Cíle výzkumu chtějí ukázat, že umění může být právě spojovatelem přístupů ekologického a sociálního.
|
|
|
Zpětná vazba v pedagogice Franze Ketta
HOVORKOVÁ, Štěpánka
Tato práce se zabývá využitím zpětné vazby jako nástroje k budování vnitřní motivace dětí při činnostech podle celistvé, na smysl zaměřené pedagogice Franze Ketta. V teoretické části definuje pojem zpětná vazba, její základní teoretický konstrukt a vysvětluje vliv na jednání na základě vnitřní motivace. Dále práce předkládá teoretický základ alternativního směru pedagogiky Franze Ketta, její charakteristiky a specifika. Rozpracovává strukturu základní didaktické jednotky a principy vytvářející ucelený systém. Součástí práce je malý historický exkurz související se zpětnou vazbou i s pedagogikou Franze Ketta. V praktické části jsou popsány a analyzovány videozáznamy činností tvořených podle zásad pedagogiky Franze Ketta se zaměřením na využití zpětné vazby, zaznamenání její četnosti a reakcí dětí na ní.
|
|
|
Sochařský objekt v kulturní krajině -reflexe nejen veřejného prostoru
Kačírková, Pavla ; Babyrádová, Hana (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl porozumět rurálnímu prostředí, na konkrétním případu vesnice Šarovy, v celé jeho jedinečnosti a celistvosti intravilánu i extravilánu. Poukazuje na palčivé problémy současné krajiny jako je odcizení člověka krajině, scelování lánů, špatná politika státu. Případová studie mapuje činnost občanského sdružení Jinákrajina na území katastru obce Šarovy a blízkých obcí. Popisuje jednotlivé aktivity občanského sdružení (sochy, aleje a stromy, zajímavá místa v krajině, naučné stezky, akce, a návrhy pro vesnici), jejich důvody vzniku, vyvolané reakce a důsledky. Cíle výzkumu chtějí ukázat, že umění může být právě spojovatelem přístupů ekologického a sociálního.
|
host ::
RSS.