|
| |
|
|
Optimalizace metod pro stanovení trvanlivosti nátěrových systémů na dřevo
Škvařil, Michael ; Žák, Antonín (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací metod pro stanovení trvanlivosti nátěrových systémů na dřevo. Teoretická část se zaobírá podrobnou analýzou nátěrových systémů na dřevo včetně specifikace jejich složení, zejména se zaměřením na novodobé vodouředitelné nátěrové systémy. V praktické části byl proveden experiment, kde u vybraných druhů nátěrů aplikovaných na řezivo byla provedena analýza vybraných trvanlivostních parametrů nátěrů po jejich vystavení krátkodobé a dlouhodobé expozici degradačním činitelům
|
|
|
Vliv materiálové báze nátěrových systémů na trvanlivost dřeva
Bednářová, Ilona ; Petránek, Vít (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem materiálové báze nátěrových systémů na trvanlivost dřeva při jeho vystavení vnějším podmínkám. Teoretická část se věnuje trvanlivosti dřeva a jeho odolností vůči povětrnosti s detailním popisem zkoušek trvanlivosti nátěrových systémů. Podstatná část teorie je věnována i popisu pojivové složky nátěrových hmot. V praktické části byl proveden experiment zkoumající vliv tloušťky nátěrového systému, typu nátěru (krycí či lazurovací) a rovněž typu pojivové báze (vodní disperze s alkydovou či akrylátovou pryskyřicí, příp. roztokový nátěrový systém s alkydovou pryskyřicí). Veškeré nátěrové systémy byly vystaveny přirozeným a umělým zkouškám stárnutí, kdy za hodnotící kritérium byla volena změna barevného odstínu.
|
|
|
Modul pružnosti přírodního kamene
Hoduláková, Michaela ; Cikrle, Petr (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Hodnota modulu pružnosti betonu závisí na jeho složení (zejména na použitém kamenivu). Jelikož v současném stavebnictví neexistuje žádná ucelená literatura týkající se modulů pružnosti jednotlivých typů kameniva, je tato práce zaměřená na zkoušky a porovnání modulů pružnosti vybraných druhů hornin používaných pro výrobu drceného hrubého kameniva do betonu. Moduly pružnosti se zjišťují statickou a dynamickou metodou. Práce se také věnuje modulu pružnosti žuly v rozdílném stádiu zvětrání.
|
|
|
Optimalizace složení dřevoplastových kompozitů s ohledem na jejich využití ve stavebnictví
Benešová, Anna ; Pospíšil,, Ladislav (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Dřevoplastový kompozit je poměrně nový materiál kombinující rozmělněnou dřevní hmotu a termoplastový polymer. Tento materiál se využívá především jako alternativa masivního rostlého dřeva v oblasti exteriérových nenosných prvků, jelikož dosahuje přívětivějších vlastností z hlediska základní životnosti při minimálních požadavcích na údržbu. Surovinové složení i způsob zpracování kompozitu umožňují významně modifikovat vlastnosti konečného produktu dalšími látkami s pozitivním vlivem na některou z charakteristik kompozitu. Výzkum a vývoj v této oblasti se zaměřuje především na uplatnění takových modifikujících přísad a příměsí, které buď zvýší odolnost materiálu vůči povětrnostním vlivům, nebo umožní aplikaci druhotných surovin, jelikož významný podíl surovinové směsi je získáván z neobnovitelných zdrojů. Předkládaná disertační práce se zabývá posouzením vlivu modifikace dřevoplastového kompozitu separátně na dvou úrovních. První z nich je modifikace matrice recyklovaným polymerem, druhá modifikací plniva odpadní částicovou příměsí. U obou typů modifikace bylo provedeno stanovení primárních charakteristik spojených s hlavním způsobem aplikace a také předpokládané odolnosti nepříznivým podmínkám.
|
|
|
Žuly pražských klenbových kamenných mostů v 19. st.: zdroje suroviny, vlastnosti a zvětrávání
Rauvolfová, Hana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem degradace žulového zdiva, které bylo použito na stavbu dvou kamenných klenbových pražských mostů. Žula je oblíbeným stavebním materiálem pro svoji vysokou odolnost, nicméně i přesto je nutné kontrolovat stav zdiva, na které byla použita kvůli degradačním procesům, kterým by celá stavba mohla následně podlehnout. Kámen použitý na stavbu ve městě podléhá jiným degradačním procesům než kámen v přírodě. Začátek práce je věnován popsání žuly z petrografického hlediska, jejím fyzikálním, chemickým vlastnostem a dalším důležitým vlastnostem, díky kterým je oblíbeným stavebním kamenem. Dále je zde popsána klasifikace granitických hornin a důležité lomy na území České republiky. Následující kapitola se věnuje popisu degradačních procesů, které negativně ovlivňují horninu. Degradační procesy jsou rozděleny do tří kategorií na fyzikální, chemické a biodegradační. Procesy jsou zde popsány obecně, ale jsou zde uvedeny i výsledky testů prováděných při měření degradace na žulových historických stavbách ze zahraničí. Poslední část práce je věnovaná kamenným klenbovým mostům, jejich nejčastějším poruchám a metodám oprav. Větší pozornost věnuji dvěma pražským mostům z 19. století, mostu Legií a mostu Palackého, na jejichž zdivo byla použita společně s dalšími horninami žula....
|
|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
|
Vliv napěťového pole na zvětrávání a erozi pískovcových útvarů
Řihošek, Jaroslav ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mikuláš, Radek (oponent) ; Válek, Jan (oponent)
Vliv mechanického napětí na zvětrávání a erozi byl v pracích věnujících se vzniku pískovcových útvarů přehlížen, ačkoli se ukazuje, že napětí je klíčový faktor pro formování řady různých útvarů. Hlavním cílem doktorské práce bylo pochopení vztahu mezi mechanickým napětím a zvětráváním či erozí při vzniku a vývoji pískovcových útvarů. Vliv mechanického napětí na způsob zvětrávání a rychlost rozpadu materiálu tvořící historické památky v Jordánské Petře byl zkoumán na místě i na vzorcích v laboratoři. Mezi rychlostí solného zvětrávání a velikostí jednoosého stlačení vzorků pískovce z Petry se podařilo doložit negativní exponenciální závislost. Role mechanického napětí jako mechanismu řídícího vznik a vývoj tvaru pískovcového útvaru byla dále studována u skalních převisů, pískovcových arkád a skalních bran v ČR a USA. V doktorské práci je představena a prověřována metoda využívající střelečský pískovec jako přírodního analogu ve fyzikálních modelech simulace zvětrávání a eroze cementovaných pískovců. Tyto fyzikální modely jsou navrženy v podobě, kdy je erozní činitel simulující reálné zvětrávání či erozi (skrápění vodou) aplikován na zmenšený iniciální tvar zkoumaného pískovcového objektu vytvořeného ze střelečského pískovce in situ v lomu. Pole mechanického napětí v takovém modelu poté určuje, které...
|
|
|
Mikroformy pískovcového reliéfu a jejich využití pro relativní datování
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Mikroformy a mezoformy jsou nedílnou součástí pískovcového reliéfu. Jejich vznik je podmíněn souborem různých procesů, mezi ty hlavní patří zvětrávání a eroze. Pomocí rešerše literatury byla nejprve přiblížena definice pískovců a různé pohledy na jejich klasifikaci, diagenezi a rozšíření. Další částí práce je popis mechanismu zvětrávání a eroze na pískovcích. Na základě převládajícího vůdčího procesu při vzniku jednotlivých tvarů byly tvary rozděleny do kategorií. Důraz byl kladen především na jejich popis, způsob vzniku, vývojová stádia a rozšíření. V praktické části byly hodnoceny vybrané mikrotvary na území rokle Apatyka, která je součástí CHKO Kokořínska. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na voštiny, které se v rokli Apatyka vyskytují hojně a tudíž umožňují komplexní analýzu jejich polohy jak v rámci jednotlivých skalních výchozů, tak i v rámci jednotlivých částí rokle. Pomocí vhodně zvolených metod bylo zjištěno, že areály voštin se nacházejí primárně ve východním kvadrantu, s klesající výškou skalního výchozu jejich pokryvnost klesá a jejich výskyt při úpatí a v blízkosti hran skalních výchozů je značně omezen. Další část terénního výzkumu se zaměřuje na relativní datování jednotlivých částí rokle právě pomocí voštin. Mezi nejstarší části patří uzávěrová část rokle a prostřední vertikální stupeň při...
|
|
|
Silkrety, jejich vznik a vývoj
Kohoutová, Iveta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Silkrety jsou horniny s vysokým podílem SiO2 (obvykle více než 90 hm. %), které vznikají mobilizací SiO2 během procesů zvětrávání. Silkrety které vznikají v blízkosti zemského povrchu během půdního zvětráváním v teplém a humidním klimatu se označují jako pedogenní silkrety. Dalším typem silkret jsou groundwater silkrety, k jejichž vzniku dochází v aridním a semiaridním klimatu, v hloubkách 5- 50 m pod povrchem v těsné blízkosti hladiny podzemní vody. Navíc se ještě dají rozlišit silkrety, jejichž silicifikace je spjata s evapority. U tohoto typu silkret je ale velice složitá geneze i určení období jejich vzniku. Existují čtyři typy textur silkret: GS-, F-, M-, C- textura, z nichž nejběžnější texturou je F-textura. V České republice jsou silkrety známy spíše pod termínem sluňáky nebo křemence. Ostatně v každé zemi, kde se vyskytují, mají své specifické označení. Silkrety jsou tvořeny hlavně SiO2, v minoritním množství tu jsou zastoupeny těžké minerály a živce. Tmelící složku tvoří nejčastěji α-křemen, opál a chalcedon. Průměrná mocnost silkret se pohybuje v rozmezí 1-3 m, ale byly nalezeny i mocnosti o 5 metrech. Hlavním zdrojem SiO2 je chemické zvětrávání silikátových minerálů a zrna křemenného prachu, která jsou unášena větrem a ukládají se před přírodními překážkami na zemském povrchu, např....
|
host ::
RSS.