|
| |
|
| |
|
|
Feminizace školství
Ducháčková, Pavlína ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce pojednává o otázce feminizace ze sociologického a antropologického hlediska a mapuje aktuální stav feminizace školství v České republice jako výsledek antagonismu jistých historických vývojových tendencí a státního zasahování. Analýza provedená na stupni mateřských škol, základních škol, středních škol a středních odborných učilišť, gymnázií a vysokých škol se zaobírá příčinami a následky jednotlivých změn, které dokumentuje pomocí statistických a jiných svědectví. Statistická data vývoj dokládají na časové ose začínající od 50. let 20. století až do roku 2011 rozdělené do reprezentativních zhruba pětiletých intervalů.
|
|
|
Feminizace chudoby v rozvojových zemích
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce nese název Feminizace chudoby v rozvojových zemích a jedná se o teoretickou práci. Je rozdělena na tři části. Cílem práce bylo poskytnout ucelené informace o feminizaci chudoby, která se týká žen na celém světě a ve velké míře postihuje hlavně ženy v rozvojových zemích. První část bakalářské práce popisuje samostatný problém chudoby a boje s chudobou, kdy mezi jeho způsoby patří rozvojová pomoc, přímé investice, odpouštění dluhů nebo dobré řízení zemí pomocí jejich vlád. Dále se tato část věnuje konceptům, příčinám, důsledkům, měření a indexům chudoby. Druhá část bakalářské práce popisuje konkrétní souvislosti s chudobou v rozvojových zemích. Vyčleňuje rozvojové země, které jsou popisovány i jako země třetího světa, země globálního jihu, popřípadě země čtvrtého světa či málo vyspělé země. Rozvojový svět i přes rozvoj urbanizace, během níž čím dál více lidí migruje z vesnic do měst, se potýká s odlišnými problémy městské a vesnické chudoby. Zásadním problémem pro lidi žijící v rozvojových zemích a zejména pro ty, kteří spadají mezi miliardu nejchudších, jsou pasti chudoby, do kterých se často dostávají. Jako pasti jsou uvedeny ozbrojené konflikty, přírodní zdroje, absence přístupu k moři a špatná vláda malých zemí. Rozvojové země se potýkají s dluhovou problematikou, kdy hlavním věřitelem se stává Mezinárodní měnový fond, který sestavuje splátkový kalendář pro zadlužené země, ale jeho hlavním cílem jsou jeho zájmy. Tyto země jsou Mezinárodnímu měnovému fondu zavázány přednostně splácet poskytnuté půjčky. Třetí část bakalářské práce je zaměřena přímo na feminizaci chudoby v rozvojových zemích. Feminizace chudoby z obecného hlediska je celosvětovým problémem, který postihuje svobodné ženy a osamělé matky. V rozvojových zemích jsou ženy výrazně omezeny ve vzdělání a z důvodu generových stereotypů nemohou vykonávat stejná povolání jako muži. V této části je dále popsán gender a nerovnosti mezi muži a ženami, které se mohou projevovat v omezeném přístupu žen k příjmům, zdrojům, službám nebo právům. V souvislosti s nerovností jsou ženy ohroženy porušováním jejich práv, jako je právo vlastnit půdu nebo majetek. Dále mohou být ženy ohroženy násilím, obchodem se ženami nebo omezením pohybu. Klíčovou oblastí v rámci feminizace chudoby jsou nedostatečné možnosti vzdělání žen.
|
|
|
Absolventky VŠ, jejich pracovní aspirace a představy o rodinném životě
Krucká, Zuzana ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Tato práce se zabývá absolventkami vysokých škol, jejich pracovními aspiracemi a představami o rodinném životě. V teoretické části je nejprve nahlédnuto na vysokoškolské vzdělání českých žen z hlediska historického vývoje a také na současnou situaci v českém terciárním vzdělávání v souvislosti s počty studujících žen. Dále je věnována pozornost vzdělanostním aspiracím žen a jejich motivaci k vysokoškolskému studiu. Vysokou školu studentky obvykle ukončují během životního období, které je dle vývojové psychologie označováno jako mladá dospělost. Práce se tedy zabývá přechodem mladých lidí do dospělosti a popisuje specifika tohoto období z pohledu ženy. Mladí lidé především vstupují do pracovního života, přijímají svou novou pracovní roli a osamostatňují se od rodiny. Od ženy je také očekáváno, že se po ukončení studia stane matkou. Dnešní absolventky vysokých škol tedy musí velmi často řešit problém harmonizace jejich pracovní a mateřské role. V praktické části práce jsou předloženy názory čtyř mladých absolventek vysoké školy. Jejich postoj k naplňování úkolů tohoto životního období byl zjišťován prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Ženy popisovaly především období studia vysoké školy a jejich motivaci ke studiu. Dalšími tématy rozhovoru byl moment ukončení studia a jejich vstup do pracovního života. Na závěr byl zjišťován průběh procesu osamostatňování se těchto žen od rodičů a představy o budování jejich vlastní rodiny, o jejich mateřské roli a možnostech sladění této role s jejich pracovními aspiracemi.
|
|
| |
host ::
RSS.