|
|
Studijní oddělení v informačním systému
Witassek, Pavel ; Musil, Rudolf (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit řešení pro elektronizaci studijního oddělení v rámci IS VUT, které bude univerzální pro všechny fakulty. Práce se zabývá elektronizací řízení se studenty. Výsledná implementace řízení se skládá z několika částí, první část je modul nastavení řízení, ve kterém se definují jednotlivá řízení a jejich nastavení a druhým modulem je administrace řízení první instance.
|
|
|
Likvidace Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Novotný, Lukáš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o likvidaci Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (dále PF MU), která proběhla po skončení školního roku 1949/1950. O jejím zrušení bylo definitivně rozhodnuto výnosem nového vysokoškolského zákona z 18. května 1950 (č. 58/1950 Sb.), který zároveň na území Československa zcela likvidoval tradiční akademické svobody. Komunisté tento krok zdůvodnili tím, že v novém socialistickém státě již nebude tolika právníků potřeba. Studium práv se pak soustředilo pouze do Prahy a Bratislavy. Již po únorovém převratu ve prospěch komunistické strany a nástupu nového totalitního zřízení v roce 1948 došlo na PF MU k nucenému odchodu některých pedagogů, kteří byli díky své minulosti novému režimu nepohodlní. Ti, kteří směli zůstat, pokračovali ještě dva roky ve své pedagogické činnosti. Po uzavření PF MU však již ani těmto profesorům, o kterých pojednává druhá část této práce, nebylo umožněno pokračovat ve svém životním poslání. Většina z nich posléze našla uplatnění v ústavech Akademie věd ČSR. PF MU byla nakonec uzavřena dlouhých devatenáct let.
|
|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Studijní oddělení v informačním systému
Witassek, Pavel ; Musil, Rudolf (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit řešení pro elektronizaci studijního oddělení v rámci IS VUT, které bude univerzální pro všechny fakulty. Práce se zabývá elektronizací řízení se studenty. Výsledná implementace řízení se skládá z několika částí, první část je modul nastavení řízení, ve kterém se definují jednotlivá řízení a jejich nastavení a druhým modulem je administrace řízení první instance.
|
|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Likvidace Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Novotný, Lukáš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o likvidaci Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (dále PF MU), která proběhla po skončení školního roku 1949/1950. O jejím zrušení bylo definitivně rozhodnuto výnosem nového vysokoškolského zákona z 18. května 1950 (č. 58/1950 Sb.), který zároveň na území Československa zcela likvidoval tradiční akademické svobody. Komunisté tento krok zdůvodnili tím, že v novém socialistickém státě již nebude tolika právníků potřeba. Studium práv se pak soustředilo pouze do Prahy a Bratislavy. Již po únorovém převratu ve prospěch komunistické strany a nástupu nového totalitního zřízení v roce 1948 došlo na PF MU k nucenému odchodu některých pedagogů, kteří byli díky své minulosti novému režimu nepohodlní. Ti, kteří směli zůstat, pokračovali ještě dva roky ve své pedagogické činnosti. Po uzavření PF MU však již ani těmto profesorům, o kterých pojednává druhá část této práce, nebylo umožněno pokračovat ve svém životním poslání. Většina z nich posléze našla uplatnění v ústavech Akademie věd ČSR. PF MU byla nakonec uzavřena dlouhých devatenáct let.
|
host ::
RSS.