Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obsah adaptogenů v rostlině Schizandra chinensis
Kozáková, Soňa ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem adaptanogenů v rostlině Schizandra chinensis. Teoretická část se zabývá rostlinou Schizandra chinensis, jejím výskytem, vlastnostmi, využitím a pěstováním. Místa přirozeného výskytu rostliny Schizandra chinensis jsou zde klasifikována podle Köppenovi klasifikace podnebí a srovnána s podnebím v České republice, kvůli možné predikci pěstování téti rostliny u nás. Dále jsou popsány adaptogeny (bioaktivní látky) obsažené v této rostlině a možné způsoby jejich extrakce a analýzy. Experimentální část práce se zabývá identifikací schizandrinu v rostlině Schizandra chinensis vypěstované v našich podmínkách. Stanovení bylo prováděno ultraúčinnou kapalinovou chromatografií (UPLC), vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) a přímým nástřikem do hmotnostní spektrometrie (MS). Schizandrin byl úspěšně identifikován ve všech použitých vzorcích.
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
Sledování forem arsenu v potravinách
Harkabusová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním arsenu v potravinách. Jejím cílem bylo stanovení celkového množství arsenu ve vzorcích ryb a rýže a studium zastoupení jednotlivých forem, v nichž je arsen v těchto potravinách přítomen, metodou speciační analýzy. Arsen je známý jako toxický prvek, avšak míra jeho toxicity je kriticky závislá na formě, ve které se vyskytuje. V prostředí se vyskytuje přirozeně nebo se do něj dostává lidskou činností. Podrobné studium sloučenin arsenu je nezbytné k porozumění příjmu, mechanismu akumulace, transportu, detoxikace a aktivace tohoto prvku v prostředí a živých systémech. V poslední době zájem o oblast speciační analýzy rapidně vzrostl, protože stanovení celkového obsahu prvku není v případě arsenu dostačující. Pro separaci a detekci specií arsenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovou fluorescenční spektrometrií s generací hydridů. Ve všech analyzovaných vzorcích ryb byl veškerý extrahovatelný arsen přítomen ve formě netoxického arsenobetainu. Ve vzorcích rýže byla potvzena přítomnost toxických anorganických forem arsenu, zejména As (III). Jejich výskyt se však pohyboval na nízkých koncentračních úrovních.
Zatížení půd České republiky estery kyseliny ftalové
Picková, Tereza
Diplomová práce na téma Zatížení půd České republiky estery kyseliny ftalové se zabývá problematikou znečištění půdy dibutyl ftalátem (DBP) a di (2-ethylhexyl) ftalátem (DEHP). Tato práce je součástí každoročního monitoringu prováděného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně. Sledování obsahu kontaminantů probíhalo ve dvanácti krajích na území České republiky. Vzorky byly odebírány z různých kultur zemědělské půdy, a to z orné půdy, trvalého travního porostu a chmelnice. Před vlastním stanovením esterů byly vzorky extrahovány směsí acetonu s hexanem v poměru 1:1 pomocí ultrazvuku. Analyzovány byly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí. Naměřené koncentrace za rok 2016 se pohybovaly u DBP od 0,07 do 0,21 mg.kg-1 suš., u DEHP od 0,19 do 1,08 mg.kg-1 suš., celkem DBP a DEHP od 0,13 do 0,65 mg.kg-1.
Analýza esterů kyseliny ftalové v zemědělských půdách ČR
Grossová, Lucie
Diplomová práce na téma „Analýza esterů kyseliny ftalové v zemědělských půdách ČR“ popisuje vlastnosti esterů kyseliny ftalové, výskyt a negativní účinky týkající se životního prostředí a zdraví lidí. Cílem diplomové práce bylo provést monitoring esterů kyseliny ftalové, především di-2-(ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) a di-n-butyl-ftalátu (DBP), ve vzorcích zemědělských půd. Monitoring ftalátů probíhal ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Brně v rámci jejich každoročního sledování ftalátů a dalších organických kontaminantů v půdách. Během března roku 2018 bylo ve 12 krajích České republiky odebráno celkem 40 vzorků půd. Před samotnou analýzou ftalátů byly vzorky pomocí ultrazvuku extrahovány směsí aceton-hexan (1:1). Analýza byla prováděna za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí. Zjištěné hodnoty koncentrací pro DBP byly od 0,13 do 1,07 mg.kg-1 sušiny a pro DEHP od 0,13 do 1,02 mg.kg-1 sušiny.
Lipidová pojiva v malířských dílech: možnosti identifikace vysychavých olejů pomocí kapalinové chromatografie
Pecháčková, Soňa ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lipidovými látkami, zejména oleji rostlinného původu, které se používají jako pojiva pigmentů nebo jako ochranné laky při konečné úpravě výtvarných děl. Úvodní část shrnuje literární údaje o těchto látkách, především s ohledem na možnosti a metody jejich identifikace a sledování jejich změn v průběhu stárnutí výtvarného díla. Identifikace vysychavých olejů je založena na stanovení relativního zastoupení charakteristických mastných kyselin; tento parametr se v průběhu času mění. Pro identifikaci jsou nejužitečnější hodnoty poměrného zastoupení kyselin stearové, palmitové a olejové. V experimentální části práce byly ověřovány v literatuře popsané metody pro stano- vení tohoto poměru, s ohledem na přístrojové vybavení dostupné na katedře biochemie byly vybrány postupy založené na vysokoúčinné kapalinové chromatografii (HPLC). Nejprve bylo testováno činidlo 2,4-dinitrofenylhydrazin, které podle literatury (Bravo, B. et al., Talanta 64, 1329-1334, 2004) umožňuje přímou derivatizaci mastných kyselin s dělením vzniklých derivátů na koloně s reverzní fází a fotometrickou detekcí při 310 nm. Přes opakované pokusy (včetně pokusů o modifikaci podmínek derivatizace) se nepodařilo popsanou metodu reprodukovat (nedocházelo podle všeho vůbec ke vzniku derivátů). Proto byla v další...
Obsah adaptogenů v rostlině Schizandra chinensis
Kozáková, Soňa ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá obsahem adaptanogenů v rostlině Schizandra chinensis. Teoretická část se zabývá rostlinou Schizandra chinensis, jejím výskytem, vlastnostmi, využitím a pěstováním. Místa přirozeného výskytu rostliny Schizandra chinensis jsou zde klasifikována podle Köppenovi klasifikace podnebí a srovnána s podnebím v České republice, kvůli možné predikci pěstování téti rostliny u nás. Dále jsou popsány adaptogeny (bioaktivní látky) obsažené v této rostlině a možné způsoby jejich extrakce a analýzy. Experimentální část práce se zabývá identifikací schizandrinu v rostlině Schizandra chinensis vypěstované v našich podmínkách. Stanovení bylo prováděno ultraúčinnou kapalinovou chromatografií (UPLC), vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) a přímým nástřikem do hmotnostní spektrometrie (MS). Schizandrin byl úspěšně identifikován ve všech použitých vzorcích.
Speciační analýza selenu v kvasinkách kultivovaných v médiu s přídavkem selenu
Motlová, Tereza ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovení specií selenu v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae kultivovaných v médiu, do kterého byla přidána anorganická forma selenu (seleničitan sodný). Koncentrace seleničitanu sodného v kultivačním médiu byly 0,1; 1; 10 a 100 mg.l-1. Kultivace byla prováděna ve fermentoru po dobu 72 hodin. Nakultivované obohacené kvasinky byly enzymaticky extrahovány a poté byly stanoveny specie selenu v jednotlivých částech kvasinek. Ke stanovení specií selenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovým fluorescenčním spektrometrem a s technikou generací hydridů. Analýzou různých frakcí kvasinek Saccharomyces cerevisiae bylo zjištěno, že během kultivace dochází k sorpci selenu ve formě Se4+ v buněčných membránách, zatímco v cytoplasmě nebyly anorganické formy selenu naleznuty. Dále bylo zjištěno, že kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou schopny metabolicky přeměňovat anorganické formy selenu na organické formy (selenomethionin), přičemž tyto formy jsou přítomny v cytoplasmě a jsou také pravděpodobně vázány na bílkovinné struktury buněčných membrán. Se zvyšující se koncentrací seleničitanu sodného v kultivačním médiu docházelo k nárůstu koncentrace Se4+ v buněčných membránách. V bílkovinných strukturách buněčných membrán se koncentrace organických forem selenu zvyšovala pouze do koncentrace 10 mg.l-1 seleničitanu sodného v kultivačním médiu.
Sledování forem arsenu v potravinách
Harkabusová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním arsenu v potravinách. Jejím cílem bylo stanovení celkového množství arsenu ve vzorcích ryb a rýže a studium zastoupení jednotlivých forem, v nichž je arsen v těchto potravinách přítomen, metodou speciační analýzy. Arsen je známý jako toxický prvek, avšak míra jeho toxicity je kriticky závislá na formě, ve které se vyskytuje. V prostředí se vyskytuje přirozeně nebo se do něj dostává lidskou činností. Podrobné studium sloučenin arsenu je nezbytné k porozumění příjmu, mechanismu akumulace, transportu, detoxikace a aktivace tohoto prvku v prostředí a živých systémech. V poslední době zájem o oblast speciační analýzy rapidně vzrostl, protože stanovení celkového obsahu prvku není v případě arsenu dostačující. Pro separaci a detekci specií arsenu byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie ve spojení s atomovou fluorescenční spektrometrií s generací hydridů. Ve všech analyzovaných vzorcích ryb byl veškerý extrahovatelný arsen přítomen ve formě netoxického arsenobetainu. Ve vzorcích rýže byla potvzena přítomnost toxických anorganických forem arsenu, zejména As (III). Jejich výskyt se však pohyboval na nízkých koncentračních úrovních.
Stabilita biologicky aktivních látek květenství bezu černého (Sambucus nigra L.) při zpracování
SUCHÁ, Renata
Práce se zabývá problematikou stability rutinu v květenství bezu černého při zpracování. Bez černý (Sambucus nigra L.) je léčivá bylina, která se k medicínským účelům používala již ve středověku. Květy (Flos Sambuci) a plody (Fructus Sambuci) jsou na seznamu oficiálních léčivých přípravků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Hlavní jeho účinnou fenolickou látkou je flavonoid rutin. Flavonoidy jsou fenolické látky rostlinného původu. Jejich nejznámější vlastností je antioxidační působení. Chrání krevní lipoproteiny o nízké hustotě před oxidační modifikací, která je příčinou rozvoje aterosklerózy a hypertenze. Bez černý jako léčivka se požívá hlavně pro přípravu léčivého nápoje. Známé je také jeho využití jako materiálu pro přípravu sirupu. Tento výrobek poskytuje osvěžující a chutný nápoj a v poslední době se objevuje i v obchodní síti. Pro srovnání bylo v obchodní síti pořízeno pět jednodruhových sirupů z květů bezu černého, vyrobených různými výrobci. Byl navržen postup přípravy sirupu z bezového květu, který vycházel jednak z mraženého květenství bezu, jednak ze sušeného květenství. Rostlinný materiál pocházel z volně rostoucích keřů a byl pořízen v červnu 2013. V laboratoři bylo připraveno celkem osm sirupů, čtyři z čerstvého materiálu a čtyři ze sušeného. Byly použity dva postupy. Prvním postupem byla extrakce cukerným roztokem, druhým postupem extrakce vodným roztokem, kam byl cukr přidán až posléze. Další přidávanou látkou byl ethanol. Metoda stanovení rutinu ve vzorcích spočívala v kombinaci dvou extrakčních kroků. Prvním krokem byla klasická extrakce vodným methanolem a druhým krokem extrakce pevným sorbentem (SPE). Analýzou čerstvého a sušeného materiálu bylo zjištěno, že sušené květy bezu černého obsahují mnohonásobně více rutinu než čerstvý černý bez. Z komerčně vyráběných sirupů nejvíce rutinu obsahoval Kitl Syrob Bezový, o něco méně Hamé Bylinný sirup Bezový květ. Koncentrace rutinu v sirupech připravených v laboratoři byla daleko vyšší v porovnání s komerčními produkty. Rozdílnými způsoby přípravy sirupů a následnou analýzou bylo zjištěno, že sirupy připravené ze sušeného květenství obsahují větší množství rutinu, než sirupy vyrobené stejným postupem, ale z materiálu mraženého. Přídavek malého množství etanolu neměl na extrakci rutinu z květenství vliv. V žádném z připravených sirupů se neobjevil volný kvercetin, který by svědčil o rozkladu rutinu. Připravené sirupy byly použity k přípravě nápoje a použity pro senzorickou analýzu. Výsledky párového preferenčního oboustranného testu ukázaly, že u předložených dvojic nápoje tvořených vždy výrobkem z čerstvého a sušeného bezu hodnotitelé preferovali ve dvou případech sirupy ze sušených květů černého bezu a u dvou posuzovaných párů výsledky nebyly statisticky prokazatelné. Ve všech případech posuzovatelé nejčastěji vnímali malé a střední rozdíly. Ze získaných výsledků plyne, že nejlepší způsob přípravy sirupu je s použitím sušeného rostlinného materiálu a sacharózového roztoku jako extrakčního činidla. Takto připravený sirup obsahoval nejvíce rutinu a zároveň vykazoval nejmenší ztráty této zdraví prospěšné látky. Navíc v porovnání se stejně připraveným sirupem z čerstvého materiálu lépe chutnal.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.