|
|
Nerybí kořist v potravě rybožravých savců, vydry říční (Lutra lutra) a norka amerického (Neovison vison)
Tuzarová, Veronika ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledníková, Kateřina (oponent)
Vydra říční (Lutra lutra) se řadí společně s norkem americkým (Neovison vison) mezi významné predátory ryb nejen v České republice, ale i v dalších regionech napříč celou Evropou. Jedním z cílů této práce je z dostupné literatury zjistit, jaké druhy kořisti tvoří u vydry říční a u norka amerického nerybí složku potravy a jak se v závislosti na habitatu a sezóně mění jejich procentuální zastoupení v potravě obou zkoumaných druhů. Dalším cílem také je ověřit, zda norek americký má v potravě vyšší podíl nerybí kořisti v porovnání s vydrou říční. Zpracovaná data popisující potravu pomocí analýzy trusu v jednotkách biomasy byla rozdělena podle klimatických regionů, tj. temperátní či mediteránní oblast a také dle typu vodního prostředí, tj. stojatá či tekoucí voda. Výsledky práce ukazují, že norek americký v průběhu celého roku konzumoval průměrně třikrát více nerybí kořisti (74 % biomasy) než vydra říční (24 % biomasy). Změna ročního období se v nerybí potravě predátorů nejvíce projevila v míře konzumace žab a ptáků. Z nerybích kategorií se dle zpracovaných dat oba predátoři zaměřovali zejména na žáby, ptáky a raky. Značný rozdíl byl ale zaznamenán v lovu savců, a to ve všech zkoumaných habitatech. Zatímco v potravě norka tvořili průměrně 30 % biomasy, u vydry říční pouze 1 %. Klíčová slova: vydra...
|
|
|
Přijetí rybích predátorů studenty vybraných středních škol
Sůva, David ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce popisuje vztah studentů profesně orientovaných středních škol k několika druhům rybích predátorů. Konkrétně k vydře říční, norku americkému, kormoránu velkému a orlu mořskému. První část práce se zabývá historií i současností vnímání těchto druhů na našem území, popisem druhů a jejich početností i ochranou. Druhou část práce tvoří rozbor rámcových vzdělávacích plánů vybraných středních škol. Třetí částí je část praktická, kde se práce zaměřuje na rozbor vybraných učebnic, které studenti těchto škol využívají ke studiu a také výzkumem přijetí vybraných rybích predátorů. Přijímání zkoumaných druhů bylo zkoumáno na vzorku 191 studentů lesnických a rybářských škol, z nichž bylo 98 studentů škol lesnických a 93 studentů škol rybářských. Nejhorší vztah byl zjištěn u kormorána velkého, nejlepší přijetí vychází k orlu mořskému. Klíčová slova: predace, vydra říční, norek americký, kormorán velký, orel mořský
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
The role of fish-eating predators and socio-economic trends in recreational fishing
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Zdeněk (oponent) ; Jurajda, Pavel (oponent)
Sportovní rybaření je jednou z nejvýznamnějších rekreačních aktivit a zároveň jedním s nejvýraznějších způsobů jak člověk ovlivňuje vodní ekosystémy a rybí populace. Socio- ekonomické trendy i rybožraví predátoři přitom hrají ve sportovním rybaření důležitou roli. Jedním z poznatků práce byl fakt, že se vydra říční živí převážně malými rybami (5-10 g), a to u druhů, které jsou velice početné, a mají malý význam pro rybáře. V tomto případě dominoval v potravě vydry hrouzek obecný. Překryv mezi úlovky vyder a rybářů byl velice malý. Rybářsky významné druhy lososovitých ryb tvořily pouze malý podíl potravy vydry (10 % podle biomasy). Kormoráni se také živí především malými rybami (10-100 g), a to u druhů, které jsou taktéž velice početné. V tomto případě dominovala v potravě kormoránů plotice obecná. Rybářsky významné druhy ryb představovaly pouze 10 % v potravě kormoránů. Kormoráni sice odstraňují především početné druhy a malé ryby, nicméně tyto ryby slouží jako potrava pro dravce. Malé ryby by zároveň mohly v budoucnu dorůst do lovitelné velikosti. Záchranný program lososa obecného nebyl prozatím příliš úspěšný. Predace kormoránů na lososech není ovšem důvodem jeho neúspěchu. Největší problém je na dolním Labi na území Německa, kde dochází k vysoké mortalitě migrujících lososů. Pokud má být tento...
|
|
|
Význam a druhové složení nerybí složky v potravě rybožravých predátorů
Mach, Jakub ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vejřík, Lukáš (oponent)
Rybožraví ptačí predátoři jsou často pokládáni za výhradní požírače ryb a jako takoví jsou viněni z působení značných ztrát na rybích populacích a tím i z působení ekonomických škod. Za použití literární rešerše je mapována důležitost a druhové složení nerybí složky kořisti v potravě vybraných patnácti druhů ptačích rybožravých predátorů. Cílem práce je určit velikost nerybí části potravy využívané jednotlivými druhy rybožravých predátorů a kategorizovat je na základě rozdílů ve velikosti této složky potravy. Dále je pak cílem určit některé z faktorů, které mohou ovlivňovat jak velikost a druhové složení nerybí části potravy, tak i její samotnou analýzu. Dle nalezených dat vykazovalo pět druhů ptáků ve své potravě téměř výhradně ryby, osm dalších druhů také vykazovalo preferenci rybí kořisti, avšak v absolutní většině případů i s přítomnou a z hlediska výživy důležitou složkou nerybí kořisti. Dva druhy jevily známky značného potravního oportunismu. Jako vlivy, které mohou ovlivnit množství nerybí kořisti v potravě těchto rybožravých predátorů, byly stanoveny zejména potravní nabídka prostředí, použitá metoda analýzy potravy, nedostatečná pozornost věnovaná jiné, než rybí složce potravy, či menší pozornost věnovaná některým druhům rybožravých ptáků. Klíčová slova: Rybožraví ptačí predátoři, nerybí...
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.