|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci.
NOVOTNÁ, Stanislava
Srdeční vady se dělí na kritické a nekritické, kdy velká většina srdečních vad vyžaduje okamžité zahájení léčby či operaci. Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci. První cílem této práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci, a třetím cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci z pohledu rodičů. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. První výzkumná otázka se týkala specifik ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhá výzkumná otázka si kladla za svůj cíl zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci. U první hypotézy nás zajímalo, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci edukováni o ošetřovatelské péči. Druhá hypotéza zjišťovala, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci spokojeni s ošetřovatelskou péčí. První část výzkumu probíhala metodou kvalitativního šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se starají o děti před či po kardiochirurgické operaci. Druhá část výzkumu byla prováděna metodou kvantitativního šetření, formou anonymních dotazníků s rodiči dětí před a po kardiochirurgické operaci. Z rozhovorů v kvalitativním šetření vyplynulo, že sestry mají dostatečné znalosti v oblasti předoperační a pooperační péče. Dokážou samostatně říci, jaká je zapotřebí předoperační příprava, které odběry jsou před operací důležité, jaká premedikace je vhodná a od kdy má být dítě lačné, což je v případě novorozenců velmi důležité. V pooperační péči jsou jejich znalosti až nadstandardní. Dokážou zhodnotit komplikace po operacích a při potřebě jsou schopné samostatně zasáhnout. Jsou orientovány v oblasti odběrů a vyšetření, která jsou zapotřebí udělat bezprostředně po příjezdu ze sálu, a dokážou zhodnotit, jakým způsobem zatěžovat trávicí trakt po operaci. Velký poznatek vychází z komunikace s rodiči, kde sestry vidí velká úskalí, která by se mohla řešit formou seminářů o komunikaci. Z vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření bylo zjištěno, že rodiče dětí jsou dostatečně edukováni v oblasti ošetřovatelské péče a jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků je možné konstatovat, že v porovnání s teoretickými poznatky mají sestry v podstatě totožné znalosti. Předoperační a pooperační péče u dětí se srdečními vadami je velice náročná a zatěžující, a to nejen pro dítě, ale i pro sestry, a proto je potěšující, že rodiče dětí byli na základě výsledků spokojeni s edukací a ošetřovatelskou péčí.
|
|
|
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých
Kovanda, Jan ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent) ; Klásková, Eva (oponent)
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých Elektromechanická dyssynchronie je významným faktorem vzniku srdečního selhání. Vzniká na podkladě vynuceného šíření srdečního vzruchu pracovním myokardem při dysfunkci převodního systému, např. raménkové blokádě nebo komorové stimulaci. Rozvíjí se asymetrická hypertrofie postižené komory spolu s její dilatací a sníženou funkcí - dyssynchronní kardiomyopatie. Dyssynchronní kardiomyopatii lze předcházet pečlivou volbou místa dlouhodobé stimulace. Léčit ji lze srdeční resynchronizační léčbou. Jedním z cílů práce je srovnání klinického a echokardiografického nálezu u pacientů dlouhodobě stimulovaných z hrotu levé komory se zdravou populací. Pomocí retrospektivní průřezové studie jsme prokázali, že funkce levé komory není při levokomorové apikální stimulaci ani v dlouhodobém horizontu negativně ovlivněna. Dalším cílem práce bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků srdeční resynchronizační léčby systémové komory u pacientů s vrozenou srdeční vadou. Pomocí retrospektivní studie popisujeme přijatelné dlouhodobé přežívání těchto pacientů, vzhledem ke komplexitě populace jsou ale relativně časté komplikace spojené s resynchronizační léčbou. Obsáhle se věnujeme nové metodě resynchronizace pravé subpulmonální komory u pacientů se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Příspěvek vyšetření BNP ke zpřesnění prognózy nemocných s pokročilým srdečním selháním
Hegarová, Markéta ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Bedáňová, Helena (oponent) ; Pudil, Radek (oponent)
Souhrn: Plazmatické hladiny B-natriuretického peptidu (BNP) jsou silným nezávislým prediktorem prognózy pacientů s pokročilým srdečním selháním (CHSS). Význam stanovení tohoto biomarkeru byl dosud dobře doložen pouze u pacientů s obvyklými příčinami CHSS jako je dilatovaná nebo ischemická kardiomyopatie. Stanovili jsme si hypotézu, že se BNP ukáže jako silný prognostický marker i u raritní skupiny nemocných s pokročilým CHSS s vrozenou srdeční vadou (VVS) s pravou komorou srdeční v systémové pozici (SRV). Druhou hypotézou bylo, že monitorování BNP u nemocných s implantovanou mechanickou srdeční podporou (LVAD) typu Heart Mate II (HM II) dokáže odhalit závažné komplikace, které negativně ovlivňují prognózu. Provedli jsme retrospektivní analýzu souboru 28 konsekutivních pacientů s těžkou systolickou dysfunkcí SRV (EF 23±6%), kteří byly v období od května 2007 do října 2014 referováni do kardiocentra s úvahou o indikaci k OTS. V průběhu sledování (medián 29měsíců, interkvartilové rozpětí 9-50) dosáhlo 14 pacientů primárního cíle (úmrtí, urgentní OTS, potřeba implantace LVAD). Tyto události jsme považovali za ekvivalent konečného stadia syndromu. Použitím ROC analýzy jsme identifikovali vstupní hodnotu BNP jako nejsilnější prediktor prognózy s plochou pod křivkou (AUC) 1.00, následovaný funkční třídou NYHA III...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s Fallotovo tetralogií
NEJDLOVÁ, Tereza
Fallotova tertalogie je vrozená cyanotická srdeční vada, kterou tvoří celkem čtyři anomálie srdce. Stenóza plicnice, hypertrofie pravé komory, dextropozice aorty s nasedáním nad defekt komorového septa a defekt komorového septa. Tato onemocnění nepatří mezi častá, ale může dítě ohrožovat na životě, postihuje zhruba 3,4% dětí narozených s vrozenou srdeční vadou. Fallotova tetralogie vzniká na základě dědičných vlivů a vlivů vnějšího prostředí, jedná se o onemocnění multifaktoriální. Tato bakalářská práce obsahuje anatomii a fyziologii srdce, příčiny, příznaky a diagnostiku, léčbu, úlohu sestry v předoperační péči, úlohu sestry v pooperační péči, pooperační komplikace a život dítěte s Fallotovo tetralogií po operaci. Cílem práce je zmapovat specifika předoperační a pooperační ošetřovatelské péče u dětí s Fallotovo tetralogií. Jako výzkumné otázky jsem použila: - Jaká jsou specifika předoperační ošetřovatelské péče u dětí s Fallotovo tetralogií? - Jaká jsou specifika pooperační ošetřovatelské péče u dětí s Fallotovo tetralogií? Pro zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumu metodou dotazování a technikou hloubkových rozhovorů se sestrami s Dětského kardiocentra ve FN Motol v Praze. Přepsané rozhovory byly zkoumány otevřeným kódováním. Po kódování vznikly následující kategorie: Předoperační vyšetření, Monitoring, Premedikace, Lačnění, Pooperační péče, Informace o zdravotním stavu a Život po operaci. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódovány důležitá data. V kategorii Předoperační vyšetření jsou důležité odběry biologického materiálu a dále RTG srdce a plic, EKG, ECHO a anesteziologické vyšetření. V kategorii Monitoring je dle odpovědí respondentek důležité sledovat fyziologické funkce a riziko hypoxických záchvatů. V kategorii Premedikace jsme se dozvěděli, že dítě před operací dostává Midazolam a Diazepam. U kategorie lačnění se liší doba lačnění u kojenců a větších dětí. Velmi rozsáhlou kategorií je kategorie Pooperační péče. V pooperační péči je důležité sledování vitálních funkcí, operační rány. Dále se provádí EKG, odebírají se krevní vzorky, dělají se výtěry z krku, nosu a stolice. Dítě dostává analgosedaci, katecholaminy, Korotrop a Dobutamin. Výživa v den operace je 5% glukóza. Z kategorie Informace o zdravotním stavu vyplívá, že veškeré informace o zdravotním stavu dítěte jsou v kompetenci lékaře. Rodiče mohou za dítětem po operaci na malou chvíli, po stabilizaci stavu, jsou na oddělení celý den. V poslední kategorii Život po operaci jsou shrnuty medikamenty, které bere dítě po propuštění domů. Z výzkumného šetření vyplývá, že v porovnávání s teoretickými poznatky byly odpovědi jednotlivých respondentek prakticky totožné. Předoperační péče vyžaduje různá vyšetření a následně pooperační péče je velmi náročná jak pro ošetřující zdravotnický personál i pro samotného dětského pacienta.
|
|
| |
host ::
RSS.