|
| |
|
|
Srovnání maximální tepové frekvence při běhu, na bicyklovém ergometru a při plavání
Májková, Tereza ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Teoretická část práce se zabývá srdeční frekvencí, konkrétně jejími parametry, způsoby měření, řízení a regulaci. Dále pak popisuje problematiku maximálních tepových frekvencí. Praktická část byla prováděna jako experimentální měření maximálních tepových frekvenci u 40 zdravých dospělých probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 20 do 40let. Maximální tepové frekvence byly snímány pomocí telemetrických měřičů FT4 Polar ® ve 3 typech zátěžových protokolů - v běhu, při jízdě na bicyklovém ergometru a dále při plavání. Výsledná data byla následně statisticky zpracována. Studie potvrdila signifikantní rozdílnost mezi maximálními tepovými frekvencemi naměřenými v běhu, při bicyklové ergometrii a při plavání. Nejvyšších hodnot dosáhlo 95 % měřené populace v běhu a u 98 % byla nejnižší při plavání. Cílem práce bylo porovnat maximální tepové frekvence při konkrétní pohybové aktivitě u vybraného vzorku zdravé populace a porovnat ji s maximálními tepovými frekvencemi zjištěnými na stejném vzorku v jiném typu pohybové aktivity. Upozornit tak na fakt, že volbou zátěžového testovaní můžeme získat odlišné hodnoty maximální tepové frekvence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Effect of minimum wages: do regional data tell a different story?
Májková, Tereza ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Pertold-Gebicka, Barbara (oponent)
Tato práce zkoumá efekt zvýšení minimální mzdy na nezaměstnanost, zaměstnanost, disponibilní příjmy a riziko chudoby. K dosavadní literatuře práce přispívá především přímým porovnáním výsledků plynoucích z použití dvou podobných datasetů, které se zaměřují jak na národní, tak na regionální data. Také jsme použili různé sady vysvětlujících proměnných za účelem zjištění jejich efektu na výše zmíněné závislé proměnné. Výsledky na národní úrovni potvrzují pozitivní vliv růstu minimální mzdy na zaměstnanost dospělých a na disponibilní důchod - tyto výsledky ale nebyly potvrzeny na úrovni regionů. Regionální data se zdají více citlivá na výběr proměnných. Výsledky plynoucí z regionální regrese mají ale mnoho úskalí, která plynou zejména z nízkého počtu pozorování a jejich heterogenity. Klasifikace E02, E24, J08, J30 Klíčová slova minimální mzdy, zaměstnanost, disponibilní příjmy, riziko chudoby, panelová data, NUTS2, porovnání E-mail autora majkovat@gmail.com E-mail vedoucího práce jaromir.baxa@fsv.cuni.cz
|
|
|
Transaction costs of public procurement related to software solutions
Májková, Tereza ; Soudek, Jan (vedoucí práce) ; Polák, Petr (oponent)
I když je zadávání veřejných zakázek přísně kontrolováno a musí se řídit pravidly stanovenými zákonem, zadavatelé sami musí učinit spoustu rozhodnutí. Právě oni si musí zvolit způsob přípravy zakázky (využítí externí výpomoci), typ zadávacího řízení, metodu vyhodnocení nabídek a hodnotící kritéria. Transakční náklady veřejných zakázek závisí nejen na těchto faktorech, ale i na celkové složitosti a časové náročnosti daného výběrového řízení. Cílem této práce je porovnání preferencí, transakčních nákladů a časové náročnosti u jednotlivých typů veřejných zadavatelů. Ti byli rozděleni do tří skupin podle jejich činnosti na ministerstva, města a nepřímo kontrolované instituce (zde jsou zahrnuty i univerzity a zdravotnická zařízení). Výsledky ukazují, že nejnáročnější a nejdelší proces zadávání veřejných zakázek můžeme vidět u ministerstev, naopak nejkratší u měst. Naše analýza také ukazuje, že instituce přestávají využívat externí administrátory a přiklání se spíše ke konzultantům a právnímu poradenství. Z našeho výzkumu také vyplývá cena jako nejčastěji užívané hodnotící kritérium (díky nízké administrativní a časové náročnosti). Klíčová slova: veřejné zakázky, soukromé zakázky, veřejný sektor, soukromý sektor, software, transakční náklady
|
|
|
Srovnání maximální tepové frekvence při běhu, na bicyklovém ergometru a při plavání
Májková, Tereza ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Teoretická část práce se zabývá srdeční frekvencí, konkrétně jejími parametry, způsoby měření, řízení a regulaci. Dále pak popisuje problematiku maximálních tepových frekvencí. Praktická část byla prováděna jako experimentální měření maximálních tepových frekvenci u 40 zdravých dospělých probandů (20 mužů a 20 žen) ve věku od 20 do 40let. Maximální tepové frekvence byly snímány pomocí telemetrických měřičů FT4 Polar ® ve 3 typech zátěžových protokolů - v běhu, při jízdě na bicyklovém ergometru a dále při plavání. Výsledná data byla následně statisticky zpracována. Studie potvrdila signifikantní rozdílnost mezi maximálními tepovými frekvencemi naměřenými v běhu, při bicyklové ergometrii a při plavání. Nejvyšších hodnot dosáhlo 95 % měřené populace v běhu a u 98 % byla nejnižší při plavání. Cílem práce bylo porovnat maximální tepové frekvence při konkrétní pohybové aktivitě u vybraného vzorku zdravé populace a porovnat ji s maximálními tepovými frekvencemi zjištěnými na stejném vzorku v jiném typu pohybové aktivity. Upozornit tak na fakt, že volbou zátěžového testovaní můžeme získat odlišné hodnoty maximální tepové frekvence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.