|
|
Místo ve středu města? Brno – Lokalita Veveří - Žerotínovo náměstí
Holá, Martina ; Chládek, Pavel (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Předmětem řešení je revize zástavby vymezující severozápadní část Žerotínova náměstí, která je v současné době tvořena tzv. Bílým domem (Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, VOŠ zdravotnická). Návrh vychází z teoretické situace, kdy je Bílý dům odstraněn a snaží se tedy reagovat na nově vzniklé podněty k řešení, kterými jsou především: doplnění městského bloku s rozsáhlým vnitroblokem, nároží mezi dopravně významnou ulicí Veveří a Žerotínovým náměstím, nalezení vhodné formy, měřítka a funkční náplně odpovídající významnému postavení daného místa, zejména pak s ohledem na směřování městského okruhu, který se v těchto místech lomí k Denisovým sadům, a dopravní obslužnosti, dále citlivé řešení zástavby tvořící záda Chrámu Jana Amose Komenského. Návrh zde tedy umisťuje budovu bytového domu, reagující na měřítko činžovních domů v Marešově a dalších přilehlých ulicí, a objekt administrativy určené pro instituce městského i celostátního významu.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Fila, Radek ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Hmoty domu vznikly pokračováním uličních front. Na nároží dochází k prolomení jako reakce na tvar křižovatky a vzniká negativní nároží, které slouží jako vstupní i shromažďovací předprostor. Nárožní předprostor je spojen s dvorní částí "sedacím" schodištěm. Jako protipól věže na protějším nároží je část hmoty galerie orientované do onoho předprostoru vytažena do výšky, což vytváří kontrast horizontální hmoty kreativního centra a vertikály galerie.
|
|
|
PROMĚNA BRNĚNSKÉHO BRONXU
Najvarová, Lucie ; Karasová, Miroslava (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Strategie nabízí možnost jak reagovat na sociální vyloučení obyvatel čtvrti kolem Cejlu, podpořit zaměstnanost a vybudovat dynamický veřejný prostor, který v lokalitě chybí. Sociální urbanismus podporuje interakci obyvatel mezi sebou i s jednotlivými prostory, a zároveň vytváří předpoklady pro vznik pracovních míst tak, že zlepšuje podmínky drobných živnostníků a podnikatelů. Do neprostupného a rozbitého bloku, který je příliš velký na to, aby byl chápán jako tradiční městský blok a příliš malý na to, aby byl chápán jako město, je vnesen řád. Park, kterým je vymezen veřejný prostor, definuje systém pro budoucí zástavbu a otevírá nové možnosti pro využití bloku. Díky nízkým nákladům na jeho zbudování může fungovat hned. Řád, který veřejný prostor utváří, dovoluje volnost zástavby a spontánní růst. Návrh není definitivní, ale funguje v každé své fázi i kombinaci – park, dílny, bydlení. Umožňuje vznik různých variant, z nichž jediná nesprávná je ta, která tam (ne)funguje dnes.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Hlubinková, Monika ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce týkající se rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zabývá zanalyzováním současného stavu města, vyhodnocením jeho problémů a potenciálů, a následným návrhem urbanistického, dopravního a funkčního řešení. Cílem práce je vytvořit pro město lepší podmínky pro život a tím do města přilákat více nových obyvatel. K tomu může napomoci vybudování nových bytových domů, volnočasových center a také coworkingových center. Ke kvalitnímu životu v ulicích přispívá návrh nových veřejných prostranství, která nabízejí spoustu zákoutí a míst k setkávání a odpočinku. Nová podoba města je navržena s důrazem na soudobé urbanistické přístupy a názory, a s tím spjatý pohled na město jako na bezpečné místo pro pěší.
|
|
| |
|
|
Jihlavské historické domy
Vymazalová, Tereza ; Kafková, Tereza (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou „jihlavských historických domů“ (dále JHD), které jsou dnes převážně využívány jako nevyhovující trvalé bydlení. Většina bytů má charakter garsonky s minimálním nebo sdíleným hygienickým zázemím. Tento stav vznikl díky dispozičním změnám v 18. a 19. století, kdy se velká část domů proměnila z prostorných renesančních a barokních paláců na intenzivně využívané činžovní domy. Vzhledem k tomu, že situace přetrvává dodnes, je v rámci vývoje města potřeba myslet na změnu funkčního využití takových domů. V rámci diplomové práce se řeší lokalita jihovýchodního cípu jihlavského Masarykova náměstí, která má ambici se v blízké budoucnosti proměnit na kulturní HUB města Jihlavy, a zahrnuje i sedm JHD v majetku města Jihlavy. Jelikož byla více než polovina těchto domů na fakultě již řešena, mají tak tyto domy zpracovanou studii změny funkčního využití. K ucelenému přehledu změn v lokalitě však zbývá zpracovat studii posledních dvou JHD, které spolu navzájem sousedí. Cílem práce je funkční zasazení těchto domů do kontextu místa, s ohledem na již vzniklé studie a plánované změny v území – rekonstrukce Masarykova náměstí a probíhající rekonstrukce domu Masarykovo náměstí 21, který se stane centrem kultury, vzdělání a turismu. V práci řešené domy Masarykovo náměstí 22 a 23 jsou nyní sevřeny tímto v budoucnu kulturně-společenským domem a stávající Oblastní galerií Vysočiny – tato poloha významně ovlivňuje jejich využití do budoucna. Dům Mn 23, který je charakteristický svou velkorysou vnitřní dvoranou s pavlačí, přímo sousedí s Oblastní galerií Vysočiny, která se dnes potýká s chybějícím reprezentativním vstupním zázemím pro návštěvníky a nedostatečnými prostory pro stálou expozici. Po funkční stránce je řešený dům Mn 23 vhodný pro kulturní účely, a tak se do něj rozšiřuje stávající Oblastí galerie Vysočiny a přesouvá se i její hlavní vstup. Domu Mn 22 je hlavně díky dobrému dispozičnímu uspořádání ponechána funkce trvalého bydlení, která se ale posouvá do standardnější roviny pro potřeby města Jihlavy. Zmíněná čtveřice domů ovlivňuje navazující přístupný vnitroblok, který se mění na nový atraktivní veřejný prostor. Výsledkem práce je nejen urbanistická a architektonická studie dvou řešených domů a přilehlého vnitrobloku, ale i zhodnocení celkové funkční změny lokality do budoucna, zahrnující i ostatní JHD. Primárně je z řešené lokality odstraněna monofunkce, která se nyní zakládá na nevyhovujícím bydlení a jsou navrženy funkce nové, které rozvojově podporují jižní cíp Masarykova náměstí, ale zároveň respektují stavební podstatu domu, ze které by měla vždy primárně vycházet na míru navržená funkce. Práce se stává přehledem budoucího funkčního vývoje této lokality a ukazuje možnosti, jakým způsobem může město Jihlava s historickými domy v území pracovat a významně tak ovlivnit život ve městě.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Janíček, Vladan ; Sochor, Jan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Projekt NOVÉ NA STARÉ řeší nároží dvou brněnských ulic Bratislavská a stará. Podle zadání by zde měl být navržen polyfunkční dům s 60 procenty bytových ploch a 40 procenty ostatních funkcí. V mém případě jde pouze o bytovou a komerční funkci. Dům obsahuje dvě podlaží garáží, dvě podlaží obchodního parteru a až nad nimi formou menších soliterních budov vystupuje funkce bydlení. Hmoty stavby se vzájemně propisují, z vyčnívající hmoty na zapuštěnou pasáž až po samostatně stojící dům na severní hranici. Celá stavba je do jisté míry parafrází konceptu jin-jang.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Šrubařová, Jana ; Bukolský, Martin (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v městské části Brno - Trnitá na nábřeží řeky Svitavy. Předmětem diplomové práce je architektonická studie vybrané části návrhu městské prostorové struktury s intenzivním využitím intravilánu města, řešené v předdiplomovém projektu, který předcházel vlastní diplomové práci. Návrh umožní míchání většího množství různých funkcí na relativně malé zastavěné ploše, která sníží nároky na dopravu a zajistí obyvatelům domu různé formy bydlení, služeb i zaměstnání. Půdorysný tvar objektu vychází z řešeného území, které je ze tří stran napojeno na přístupové komunikace. Hmotové a prostorové řešení respektuje okolní zástavbu a využívá stávající cyklostezku a chodníky v jihovýchodní části řešeného území. Základní hmota objektu je rozdělena třemi osami, procházejícími objektem, na tři bloky propojené společným vnitroblokem. Vzniká tak náměstí s atriem lemovaným stromořadím s možností posezení pod korunami stromů. Tvar těchto tří bloků je dále formován ubíráním hmoty, jehož důsledkem vznikají atria, terasy a lodžie, které vnáší do interiéru přirozené světlo a zároveň umožňuje prosvětlení vnitrobloku a okolních objektů v rámci řešeného území. Tato prostorová struktura je horizontálně členěna podle funkcí. Jsou zde navrženy podzemní hromadné garáže, pasáže s obchody, služby, administrativa / komerce a bydlení. I přes různorodost funkcí byl pro fasádu zvolen jednotný ráz bílých horizontálních liniích v kontrastu s tmavě šedými liniemi oken a fasádního obkladu.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Feňo, Radomír ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Řešené místo se nachází v katastrálním území Brno Zábrdovice. Pozemek je v neuzavřeném městském bloku se dvěma holými štíty, parcela je využívána jako parkoviště. V blízkosti se nachází základní škola a gymnázium, přímo naproti parcele je dětské divadlo Radost. V Zábrdovicích jsou obrovské absence veřejného prostoru a městského parteru. Převládá zde bydlení bez kombinace s obchody, službami nebo administrativou. Hmota na situaci reaguje doplněním uliční čáry a uzavřením bloku s prolomeným nárožím, které vytvoří prostor náměstí před divadlem a zahradu ve vnitrobloku. Řešené místo neodpovídá měřítku okolních budov. Rytmus uliční čáry udává průměrná délka parcely 15m. Stavba je do ulice Stará dělená v jejím typickém rytmu. Dotvářený uliční profil zrcadlí stejnou výšku římsy protějších objektů. Naopak do náměstí jsou orientované dvě větší hmoty, které vytváří společně s divadlem důstojný prostor. Ve vnitrobloku je umístněný dlouhý a nízký pavlačový dům. Hmota vytváří tři prostory s různými stupni intimity a ve vztahu k nim tři různá funkční využití. Do náměstí je orientována veřejná budova s kancelářemi, ateliéry a kavárnou, do vnitrobloku je orientováno většina bytů a do intimnější zahrady domov pro seniory.
|
|
|
Mezera v Brně
Hobzová, Petra ; Jourová, Drahoslava (oponent) ; Palaščák, Michal (vedoucí práce)
Předmětem mé bakalářská práce je návrh polyfunkčního domu ve vybrané proluce v centru města Brna v ulici Jezuitská. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření polyfunkčního domu, který bude vhodně navržen do stísněné a hluboké proluky a bude kombinovat několik funkčních celků. Jde primárně o občanskou vybavenost se službami, administrativní funkcí a s možností studentského bydlení. V parteru se nachází obchod a kavárna. Ve své práci řeším a respektuji hmotovou návaznost na okolní zástavbu daného místa. Ve stísněné úzké proluce, která má danou výměru, bylo nutné rozdělit stavební pozemek na 2 hmoty, a to zejména z důvodu dostatečného proslunění všech prostor. Hlavní hmota uzavírá uliční čáru na Jezuitské ulici a druhá hmota uzavírá proluku do parku Danuše Muzikářové. V centrální části je vytvořen menší vnitroblok s vertikální komunikací s jednoramenným schodištěm a bezbariérovým řešením – výtahem. Horizontální komunikaci tvoří pavlače, které propojují obě hmoty v každém podlaží a z nich jsou přístupy do jednotlivých bytů a kanceláří. V navrhovaném polyfunkčním objektu je v přízemí průchod z ulice Jezuitská přes vnitroblok se zelení do parku Danuše Muzikářové.
|
host ::
RSS.