|
|
Vliv rodiny na konzumaci slazených nápojů u dětí předškolního věku
Moravcová, Marie ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Dusílková, Nina Borisovna (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem rodiny na konzumaci slazených nápojů u dětí předškolního věku. Vzhledem k zvyšující se prevalenci nadváhy a obezity v populaci je potřeba hledat nové způsoby, jak tomuto trendu aktivně předcházet. Teoretická část práce se zabývá převážně příčinami a vlivy vzniku nadváhy a obezity. Podrobněji rozebírá vlivy neovlivnitelné jako je genetika nebo rasové či etnické rozdíly. A také vlivy ovlivnitelné, kam můžeme zařadit například socioekonomické postavení, stravovací návyky, včetně konzumace slazených nápojů, fyzickou aktivitu, spánek, stres nebo také vlivy rodiny. Rodina má velký vliv na dítě a jeho život od raného dětství. A to jak pozitivní, tak negativní. Již bylo publikováno mnoho studií, které sledovaly souvislosti mezi socioekonomickou situací rodiny, místem bydliště, nevhodnou stravou, nadměrnou konzumací slazených nápojů, malou fyzickou aktivitou a pravděpodobností vzniku nadváhy a obezity. Několik z nich je zmíněno právě v této práci. Je potřeba výsledky těchto studií šířit mezi laickou veřejnost a snažit se motivovat ke změně špatných návyků v populaci. Experimentální práce se zabývá dotazníkovým šetřením, ve kterém bylo zjišťováno, zdali existuje korelace mezi rodičovskými zvyky z dětství, aktuální konzumací slazených nápojů rodiči a množstvím konzumovaných sklenic...
|
|
|
Vliv rodinného prostředí na životní styl adolescentů
ZEZULOVÁ, Dominika
Diplomová práce s názvem Vliv rodinného prostřední na životný styl adolescentů se zaměřuje na to, v jaké míře a jakým způsobem se rodinné klima, koníčky, zaměstnání a způsob trávení volného času rodičů odrážejí na životným stylu a způsobu trávení volného času jejich dospívajících potomků ve věku od 15 do 19 let, tedy dětí, které navštěvují střední školu či učiliště. Práce definuje pojem adolescence a zaměřuje se také na změny a nástrahy, kterými si člověk v tomto věku prochází. Dále se zabývá pojmem rodina, jejími funkcemi, její podobou v tradičním slova smyslu a její podobou v současné době. Nejdůležitější částí práce je kapitola Vliv rodinného prostředí, kde jsou detailně rozebrány zásadní aspekty rodinného dění, které na dítě působí a tím formují jeho osobnost a životní styl. Empirická část práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky: Jak rodinné klima ovlivňuje společně strávený čas dospívajícího dítěte s rodinou? Jaký vliv na životní styl dospívajícího dítěte mají zaměstnání a způsob trávení volného času jeho rodičů? Jak stravovací zvyklosti v rodině ovlivňují životní styl dospívajícího dítěte? K realizaci výzkumu bylo provedeno šest polostrukturovaných rozhovorů se studenty ve věku od 15 do 19 let.
|
|
| |
|
|
Vliv rodiny na školní úspěšnost žáků 2. stupně ZŠ
Pavlů, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce řeší vliv rodinného prostředí na školní úspěšnost žáků na 2. stupni základní školy. Teoretická část této práce byla vytvořena na základě kompilace a komparace odborné literatury. Praktická část práce obsahuje kvalitativní výzkum. Cílem této části bylo hlouběji prozkoumat vliv rozvodu na školní úspěšnost žáků na druhém stupni ZŠ v předmětech anglický jazyk a občanská nauka. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky rozhovorů byly analyzovány a poté porovnány s teorií této práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vliv sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí
Jiroušková, Lucie ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním prostředím, a to především jeho vlivem na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. Diplomová práce dále zkoumá některé faktory ovlivňující mimoškolní vzdělávání dětí. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je nejprve definován a objasněn termín sociální prostředí a jeho možný vliv na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. V jednotlivých kapitolách jsou popsány různé sociální skupiny, kterými dítě obvykle postupně během života prochází. Těmto sociálním skupinám je věnována velká pozornost. V práci je také nastíněna problematika vlivu masmédií na hudební vývoj dětí. Diplomová práce dále nabízí podrobný přehled institucí, ve kterých mají děti možnost hudebně se vzdělávat. Praktická část je tvořena výzkumem vlivu sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí a mapuje faktory, které rozhodují o tom, kde se dítě mimoškolně hudebně vzdělává, na jaký hudební nástroj hraje, ale nastiňuje např. i problematiku dojíždění dětí za mimoškolním hudebním vzděláváním. Výzkum byl realizován formou dotazníku pro rodiče dětí studujících na třech základních uměleckých školách ve městech, která se výrazně liší svou velikostí. A to v ZUŠ Vimperk, v ZUŠ Bohumila Jeremiáše v Českých Budějovicích a v Soukromé ZUŠ Music art, s. r. o. v Praze. Získaná data z...
|
|
|
Vliv rodiny na školní úspěšnost žáků 2. stupně ZŠ
Pavlů, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce řeší vliv rodinného prostředí na školní úspěšnost žáků na 2. stupni základní školy. Teoretická část této práce byla vytvořena na základě kompilace a komparace odborné literatury. Praktická část práce obsahuje kvalitativní výzkum. Cílem této části bylo hlouběji prozkoumat vliv rozvodu na školní úspěšnost žáků na druhém stupni ZŠ v předmětech anglický jazyk a občanská nauka. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky rozhovorů byly analyzovány a poté porovnány s teorií této práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv rodiny na rozvoj tabakismu u dětí
LOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kouření. Jedná se o velmi naléhavou problematiku, na kterou apelují i takové programy, jako je Zdraví 2020. Ročně zemře na celém světě na následky kouření více než 5 milionů přímých uživatelů tabáků a přes 600 000 nekuřáků, kteří jsou nepřímo vystaveni tabákovému kouři. Nejrizikovější období pro vytvoření závislosti na tabáku je adolescence. Dle Králíkové (2013) je nejčastější věk vzniku pravidelného kouření 14-15 let. Prevence kouření by tedy měla směřovat ještě před toto období (16). Na kouření má vliv několik faktorů, mezi které patří i rodina. Je prokázáno, že častěji kouří děti kuřáků než nekuřáků. Přesto je spousta kuřáků, kteří pochází z nekuřácké rodiny. Proto mě zajímalo, jak moc ovlivňuje rodina postoj dítěte ke kouření a jak působení rodiny vnímají samotní kuřáci. Já jsem nekuřačka a myslím si, že za tento postoj můžu nejvíce vděčit právě své rodině. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na tabák, jeho užívání a následky s tím spojené. Tato část obsahuje historii tabáku, jeho složení, ale také způsoby konzumace. Značnou část tvoří zdravotní rizika, která s kouřením tabáku souvisí. Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký vliv na rozvoj tabakismu má rodina. Tedy porovnat rodinné prostředí a působení rodičů u informantů kuřáků a informantů nekuřáků. Druhým cílem bylo zjistit důvody užívání tabákových výrobků u mladistvých uživatelů. Pro zajímavost byly zjišťovány i důvody nekouření informantů nekuřáků. Pro výzkum bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s kuřáky a nekuřáky ve věkové skupině 14-15 let. Získaná data byla rozdělena do kategorií a ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňující odpovědi kuřáků a jedna odpovědi nekuřáků. Každá mapa byla následně náležitě popsána. Informanti byli jak z rodin kuřáků, tak z rodin nekuřáků, a proto byly k dispozici názory a postřehy z různých rodinných prostředí. Ve výzkumu bylo zjišťováno působení rodičů na informanty v oblasti kouření cigaret. Předpokladem bylo, že rodiče nekuřáků budou více preventivně působit na dítě a intenzivněji zdůrazňovat negativa kouření, než rodiče kuřáků. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Naopak nekuřáci uváděli častěji, že si nepamatují, že by s nimi rodiče někdy diskutovali o kouření a jeho škodlivých účincích. Výrazných rozdílů však mezi odpověďmi kuřáků a nekuřáků nebylo. Výzkum byl dále zaměřen na rozdíly v rodinných prostředích. Byla zkoumána především expozice informantů kouřem, přístupnost cigaret a vztahy v rodinném prostředí. I zde však z odpovědí nevyplynuly výrazné rozdíly. Dá se říci, že tento výzkumný soubor má uvědomělé rodiče. Až na tři výjimky je kouření ve vnitřních prostorách domácnosti nepřípustné. Cigarety jsou vždy dostupnější v rodinách, kde se kouří. Dva informanti z řad nekuřáků však přístup k cigaretám neměli, ač jejich rodiče kouří. Zda to mělo vliv na jejich postoj ke kouření, však z výzkumu patrné není. Komunikační partneři uváděli jako nejčastější důvod toho, že začali kouřit, experimentování a vliv vrstevníků. Výsledky výzkumu ukazují, že na tento výzkumný soubor měla z pohledu informantů větší vliv skupina vrstevníků než rodina. Lepší zmapování problému by ale určitě ukázalo kvantitativní výzkumné šetření, které pracuje s větším výzkumným souborem. Tento výzkum poukazuje na to, že v období dospívání rodina ztrácí hlavní vliv na dítě a hlavním vlivným faktorem se pro toto období stává skupina vrstevníků.
|
host ::
RSS.