|
|
Sukcese vegetace opuštěných vesnic v Českém středohoří
Staňková, Markéta ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Prach, Martin (oponent)
V České republice se nachází velké množství zaniklých obcí, od středověkých až po vsi zaniklé v polovině 20. století. Zánik obcí byl v minulosti způsoben jevy jako je např. změna klimatu, přírodní katastrofa (záplavy, oheň, sesuvy půdy) nebo následky války. Sekundární sukcese je v těchto zaniklých vesnicích běžným fenoménem, který se nevyhýbá ani opuštěným vesnicím v Českém středohoří. České středohoří je pohoří se zajímavou, nejen geologickou, historií. Je vulkanického původu, a i přes relativně strmé kopce a vysokou nadmořskou výšku bylo hustě osídleno již od pravěku. Obyvatelstvo tohoto území bylo převážně německé a území bylo součástí tzv. Sudet. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a řada vesnic zde zanikla i přes snahu je znovu osídlit. Okolí zaniklých vesnic dříve tvořila pestrá mozaika zahrad, polí, luk, sadů a lesů, která se dnes již vytrácí. V oblastech bývalých Sudet je rozšiřování sekundárních lesů na úkor původního bezlesí běžným stavem, stejně jako na jiných místech Evropy nebo Severní Ameriky. Sekundární sukcese je ovlivněna řadou faktorů, jakými jsou např. vlhkost, obsah živin nebo míra zastínění. Díky vyššímu pH podloží a vyššímu obsahu živin mají vesnice více ruderálních a nitrofilních druhů než okolní původní lesy. Historický způsob hospodaření má na krajinu...
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
|
Sukcese vegetace a vývoj půd na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na 36 plochách hnědouhelných výsypek byla hodnocena diverzita rostlin a vybrané půdní parametry, které byly následně analyzovány a vyhodnoceny. Výsypky různého sukcesního stáří se nacházely ve východní části hnědouhelného regionu Mostecká pánev v severozápadních Čechách. Vybrané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a typu vegetace. Druhová diverzita rostlin se stářím sukcese vzrůstá a dosahuje vyšších hodnot na plochách spontánní sukcese. Na rekultivovaných plochách je o třetinu nižší a se stářím plochy klesá. Objemová hmotnost klesá během sukcese na všech typech ploch. Hodnota pH půdy se také se stářím sukcese snižuje a tento proces je rychlejší hlavně na plochách spontánní sukcese. Plochy starší lesní sukcese mají půdy velmi kyselé, zejména díky vlastnostem půdotvorného substrátu. Množství nadložního humusu a nadložní horizont během sukcese narůstá, ale první náznaky humusového horizontu se objevují až u starších ploch. Obsah půdního organického uhlíku během sukcesního vývoje trvale roste a plochy spontánních sukcesí dosahují vyšších hodnot hlavně díky vysokému obsahu fosilní organické hmoty v původním substrátu. Klíčová slova: sukcese vegetace, vývoj půd, rekultivace, hnědouhelné výsypky
|
|
|
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
|
|
|
Primární sukcese - metody studia a možnosti pylové analýzy
Suk, Pavel ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní metody studia primární sukcese. Srovnává jejich výhody a nevýhody, škály jejich použití a výstupy, které přinášejí. Kvůli trvání sukcesního vývoje řádově ve stovkách let se mimo přímých metod studia v reálném čase často používá i nepřímá metoda - substituce prostoru za čas, využívající takzvané chronosekvence - společenstva různého sukcesního stáří tvořící sukcesní řadu. Nedodržení kritického předpokladu stejné trajektorie vývoje těchto společenstev vede často k nesprávným závěrům o průběhu sukcese. Práce představuje na příkladech tento problém a způsoby, jak mu předcházet a nabízí alternativní metodu - pylovou analýzu. Ta je v průměru používána pro větší prostorové i časové škály, částečně se ale se substitucí prostoru za čas škálově překrývá. Práce uvádí biasy pylové analýzy a způsoby jejich řešení/omezení a představuje opuštěné, částečně zatopené lomy jako vhodné prostředí pro použití této metody ke studiu sukcese na rychle rostlém limnickém sedimentu.
|
|
| |
|
|
Sukcese vegetace na plochách po těžbě dřeva v oblastech borových lesů
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Sukcese vegetace na plochách borových lesů po těžbě dřeva byla studována ve vybraných pískovcových oblastech České republiky (Český ráj, Dokesko, České Švýcarsko). Cílem práce bylo zjistit, jaký je sled druhů a rychlost změn v průběhu sukcese, které faktory sukcesi ovlivňují a jak se liší sukcese vegetace po těžbě dřeva a po požáru. Metodou space-for-time substitution bylo zaznamenáno celkem 249 fytocenologických snímků (100 m2 ) po těžbě dřeva ve věku 1 - 170 let, rozdělených do 7 sukcesních stádií. Výsledky práce ukázaly, že v průběhu celé sukcese se počet druhů na snímek statisticky průkazně neměnil. Jednotlivá sukcesní stádia se mezi sebou odlišovala v druhovém složení. Nejmladší sukcesní stádia (do 5 let) se druhovým složením nejvíce odlišovala od všech starších sukcesních stádií hlavně světlomilnými ruderálními druhy rostlin. Nejstarší sukcesní stádia (nad 40 let) si svým druhovým složením byla velmi blízká. Z testovaných faktorů prostředí měla největší vliv na druhové složení vysázená dřevina a lokalita. Po porovnání sukcese vegetace po těžbě dřeva a požáru se plochy po těžbě dřeva vyznačovaly průkazně menším celkovým počtem druhů na snímek. Na plochách po těžbě dorůstaly...
|
|
|
Sukcese vegetace a vývoj půd na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na 36 plochách hnědouhelných výsypek byla hodnocena diverzita rostlin a vybrané půdní parametry, které byly následně analyzovány a vyhodnoceny. Výsypky různého sukcesního stáří se nacházely ve východní části hnědouhelného regionu Mostecká pánev v severozápadních Čechách. Vybrané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a typu vegetace. Druhová diverzita rostlin se stářím sukcese vzrůstá a dosahuje vyšších hodnot na plochách spontánní sukcese. Na rekultivovaných plochách je o třetinu nižší a se stářím plochy klesá. Objemová hmotnost klesá během sukcese na všech typech ploch. Hodnota pH půdy se také se stářím sukcese snižuje a tento proces je rychlejší hlavně na plochách spontánní sukcese. Plochy starší lesní sukcese mají půdy velmi kyselé, zejména díky vlastnostem půdotvorného substrátu. Množství nadložního humusu a nadložní horizont během sukcese narůstá, ale první náznaky humusového horizontu se objevují až u starších ploch. Obsah půdního organického uhlíku během sukcesního vývoje trvale roste a plochy spontánních sukcesí dosahují vyšších hodnot hlavně díky vysokému obsahu fosilní organické hmoty v původním substrátu. Klíčová slova: sukcese vegetace, vývoj půd, rekultivace, hnědouhelné výsypky
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
|
Sukcese vegetace na kladenských haldách
DVOŘÁKOVÁ, Helena
Na 19 haldách po těžbě černého uhlí v oblasti Kladenska byla studována rychlost a směry spontánní sukcese vegetace v závislosti na faktorech prostředí, konkrétně sukcesní věk, vliv okolní vegetace, vzdálenost studované plochy od okraje výsypky, orientace ke světiovým stranám, a úhel sklonu svahu. Stáří povrchu výsypek se pohybovalo od 10 do více než 100 let. Kategorie vegetace v okolí, sukcesní věk a úhel sklonu svahu průkazně ovlivnily průběh sukcese, která vedla buď k porostům křovin, nebo k zapojeným porostům dřevin s převahou druhů Acer platanoides, A. pseudoplatanus a Tilia cordata včetně nepůvodního druhu Robinia pseudacacia. Vzhledem k výsledkům bylo usouzeno, že technická rekultivace těchto hald je nevhodná, kromě malých oblastí, kde mohou být vysazeny domácí druhy dřevin a případné technické stabilizace erozních svahů.
|
host ::
RSS.