|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Tasch, Daniel ; Obtulovič, Marek (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cielom mojej práce bolo vytvorenie polyfunkčného domu, ktorý slúži ako prepojenie medzi centrom mestra Brna a jeho indrustriálnou časťou. Táto budova je tiež v priamom kontakte s historickým viaduktom, ktorý by bol pre tento projekt vykopaný. Tento historický viadukt v dnešnej dobe slúži ako železničná trať. Hlavné brnenské nádražie sa ale plánuje podľa nového návrhu KAM odkláňať a tak ostane viadukt nevyužitý. Z toho dôvodu tiež dodáva charakter a zaujímavosť mostu, na ktorom som sa rozhodol navrhovať tento projekt. Domy na mostoch nad riekou nie sú vôbec niečím vychýreným. Nestavajú sa vôbec v takej miere ako by sa čakalo. Dom na moste poskytuje nielen praktické prepojenie oboch brehov a využitie každého miesta na zástavbu, ale zároveň aj estetický pôžitok. Je to niečo, čo nie je videné každý deň.
|
|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Tasch, Daniel ; Obtulovič, Marek (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cielom mojej práce bolo vytvorenie polyfunkčného domu, ktorý slúži ako prepojenie medzi centrom mestra Brna a jeho indrustriálnou časťou. Táto budova je tiež v priamom kontakte s historickým viaduktom, ktorý by bol pre tento projekt vykopaný. Tento historický viadukt v dnešnej dobe slúži ako železničná trať. Hlavné brnenské nádražie sa ale plánuje podľa nového návrhu KAM odkláňať a tak ostane viadukt nevyužitý. Z toho dôvodu tiež dodáva charakter a zaujímavosť mostu, na ktorom som sa rozhodol navrhovať tento projekt. Domy na mostoch nad riekou nie sú vôbec niečím vychýreným. Nestavajú sa vôbec v takej miere ako by sa čakalo. Dom na moste poskytuje nielen praktické prepojenie oboch brehov a využitie každého miesta na zástavbu, ale zároveň aj estetický pôžitok. Je to niečo, čo nie je videné každý deň.
|
|
|
Příroda 2.0
Závacká, Paulína ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť.
|
|
|
Město při oceánu
Holcnerová, Lenka ; Kyselka, Igor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
PROJEKTY MEZI MOŘEM A ZEMÍ Pro zabývání se městy ležícími na oceánu v ateliérovém modulu magisterského studia pod vedením Ing. arch. Jana Mléčky pro mě byly zásadní dva podněty: tříletý studijní a pracovní pobyt v Portugalsku, Lisabonu – metropoli na břehu oceánu, který se hluboce propisuje do jejího DNA, světlo, tempo, priority, historie, odvaha, síla, věčnost, jednoduchost, plachetnice, elegance. A workshop pořádaný londýnskou AA v únoru 2011 v Dubrovníku s přednáškami Vedrana Mimici a Johna Palmesina o souvislostech, městech, rozrůstání, kvalitě (městského) života, politice, se studiem teritoria jihochorvatského pobřeží pod dohledem Krunoslava Ivanišina a s navrhováním plovoucí platformy, která simultánně řešila několik úskalí jihochorvatského regionu. Čím více se nořím do oceánů, tím více mě fascinuje pobřežní linie. Na této vzácné, nebezpečné, fraktálové hranici se odehrávají největší změny a dramata ale také, nebo právě proto představuje největší možnosti. (Proto také již sama pro sebe neříkám mojí práci Města při oceánu ale Mezi mořem a zemí.) - Při mapování pobřežní linky jsem narazila na několik faktů: 1. principy stavění na pobřeží jsou velmi podobné po celém světě 2. dají se vystopovat obecně platné evoluční stupně využívání pobřeží. Fyzické i funkční. 3. v mnoha případech se ovšem potenciál oceánu znehodnocuje našimi vlastními zásahy Na základě těchto skutečností jsem hledala další evoluční stupeň využívání pobřeží. - V Lisabonu jsem navštívila výzkumný institut Ocean Energy Systems, kde 30 mladých strojních inženýru intenzivně pracuje na zdokonalovaní principu, strojů na získáváni energie z oceánu. Aby byly tyto jednoduché, brilantní stroje účinné musí byt obří. Okamžitě když jsem spatřila generátor na ostrově Pico, bylo mi jasné, že se podobné principy nemusí respektive nemohou oplocovat (a zabírat tak tuto vzácnou linku/hranici mezi mořem a zemí) ale naopak architektonicky pojmout tak, abychom s nimi žili v symbióze na pobřeží. Navrhuji bodové principy aplikovatelné dle profilu pobřežní linky – jeden lineární princip a projekt maximálního využití. - Vytvořila jsem struktury, které se zasouvají do systému, který funguje na předávání energie.
|
|
|
Význam rozhleden ve Středočeském kraji pro cestovní ruch regionu
Křížová, Andrea ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Petrů, Zdenka (oponent)
Stěžejním tématem bakalářské práce jsou rozhledny a jejich využití v oblasti cestovního ruchu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí, které na sebe obsahově navazují. Úvodní kapitola se věnuje obecnému vymezení oboru cestovní ruch a současným trendům cestování v České republice. Následuje kapitola zaměřující se na vybraný region Středočeského kraje z hlediska jeho postavení a odlišností v oblasti cestovního ruchu. Třetí část je věnována historickému vývoji, stavbě rozhleden a dále popisu nejznámějších rozhleden ve Středočeském kraji. V praktické části bakalářské práce byla zkoumána atraktivita 23 vybraných rozhleden a jejich potenciál pro rozvoj a růst cestovního ruchu. Analýza vyhodnocuje jednotlivé rozhledny z hlediska technických parametrů stavby, kvality poskytovaných služeb v objektu rozhledny, z hlediska informačního systému a propagace. K dokreslení současné situace rozhleden v České republice je připojen názor odborníka ve sféře rozhleden Jana Nouzy (spoluautor slavného dokumentu "Člověče, rozhlédni se"), který se formou dotazníku vyjádřil ke konkrétním nedostatkům a významu rozhleden v České republice.
|
host ::
RSS.