|
|
Problém vcítění v kontextu filosofie Edity Steinové
ŠTORKÁNOVÁ, Radka
Práce si klade za cíl vnořit se hlouběji do rané filosofické tvorby Edity Steinové a to především s přihlédnutím na její disertační práci K problému vcítění. Tu obhájila roku 1916 u Edmunda Husserla a jejím hlavním přínosem je otevření otázky po možnosti zprostředkování poznání světa mezi subjekty navzájem. Ve své prvotině se Steinová zaměřuje na samotný akt vcítění, konstituci psychofyzického individua a ptá se po jejich podmínkách a po možnostech vciťování a našeho vlastního sebe-pojetí. Práce bude sledovat podrobně linku jejího uvažování a pokusí se uceleně a v kontextu uchopit její přínos k tématům, jako je intersubjektivita a konstituce našeho já a prožívání, na hranici fenomenologické metody. Stranou nezůstanou ani přidružené otázky, včetně problémů spojených s otázkou vcítění.
|
|
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
|
|
Metody a techniky dramatické výchovy jako prostředky osobnostního a sociálního vývoje předškolních dětí
Viktorinová, Kamila ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem dítěte předškolního věku a některými specifiky tohoto období. Zkoumá možnosti osobnostního a sociálního rozvoje prostřednictvím metod a technik dramatické výchovy. Konkrétně v osobnostní rovině se zaměřuje na schopnosti vcítění a v rovině sociální cílí na dovednost kooperace mezi předškolními dětmi. Cílem práce je zhodnocení využitelnosti vybraných technik a metod dramatické výchovy (dále jen DV) a jejich aplikace v pedagogické činnosti. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část nahlíží na problematiku vývoje předškolních dětí. Snaží se tuto kategorii charakterizovat a nastínit dětský způsob myšlení a prožívání. Vzpomíná nejen významu rodiny, ale zvláště pak na samotný proces socializace mimo rodinné prostředí. Ukazuje na důležitost role mateřských škol v životě českých předškolních dětí, přinášející jim možnosti společných her a uspokojující jejich potřebu navazování prvních sociálních kontaktů. Hra je tedy chápána jako podstatná a nezastupitelná potřeba předškolních dětí. Závěr teoretické části je věnován možným metodám a technikám DV. Praktická část je cílena na sociální a osobnostní rozvoj dítěte předškolního věku prostřednictvím metod a technik DV. Vytvořený program je zaměřený na to, zda je možné těmito metodami a...
|
|
| |
|
|
Role empatie v recepci filmového díla
Csicsely, Lukáš ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem empatie v recepci filmového díla a odlišením empatie od termínů, které jsou s ní obecně zaměňovány (identifikace a sympatie), v reprezentativním výběru textů psychoanalýzy a filmového kognitivismu, kterým slouží jako pozadí práce Bely Budy "Čo vieme o empatii?". První dvě části se zabývají vymezením Budovy empatie a odlišením empatie od sympatie, identifikace a projekce v kontextu recepce filmového díla s důrazem na psychickou distanci. Další část se zabývá komparací jednotlivých konceptů autorů z oblasti psychoanalýzy (Mulvayová a Metz) a filmového kognitivismu (Carroll, Neill, Grodal, Smith) s ohledem na části předešlé.
|
|
|
Identifikace s filmovou postavou: Prožitek příběhu někoho jiného
Heřmánek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce se zabývá fenoménem, který bývá obecně označovaný jako identifikace s filmovou postavou, a sice z perspektivy fenomenologie. K rozboru využívám především textů Edity Steinové, Edmunda Husserla, Vivian Sobchack a Christiane Voss. V úvodní části představuji problematiku pojmu identifikace a jeho kritiku ze strany moderního filmového bádání. V následující části se pokouším fenomén analyzovat za pomoci pojmu vcítění z husserlovské fenomenologie a jeho aplikace na kinematografický prožitek, respektive vymezit prožitek vcítění, jak jej prožíváme v rámci estetické zkušenosti filmu. Za tímto účelem využívám prací současných autorek Vivian Sobchack a Christiane Voss, které zkušenost, již prožíváme při sledování filmů, charakterizují za pomocí pojmů cinestetického subjektu a propůjčeného těla a zpochybňují idealistickou představu diváka jako subjektu filmové zkušenosti. Klíčová slova Identifikace, film, filmová postava, filmová zkušenost, vcítění, cinestetický subjekt, propůjčené tělo.
|
|
|
Druhý mezi fenoménem a dialogem
ALBRECHT, David
Nový pohled na vnímání druhého přinesly dvě filosofické tradice: fenomenologie a dialogický personalismus. Obě na sebe vzájemně v otázce druhého působily a jejich reflexe nechala vzniknout velmi pozoruhodné myšlenkové interakci. Práce představuje pojetí druhého v obou tradicích a zároveň se pokouší vystihnout jejich vzájemný vztah a míru vlivu jedné na druhou, se zdůrazněním prvořadosti etiky, jak se projevila v historickém vývoji obou uvedených filosofických tradic, a v níž se snad problém druhých myslí reálně řeší.
|
host ::
RSS.