|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
|
Psychologové v médiích a jejich vnímání publikem
Schubertová, Karolína ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
čj Bakalářská práce Psychologové v médiích a jejich vnímání publikem se zabývá tématem popularity oboru psychologie, publikací online i tištěných článků s psychologickými tématy, komentáři psychologů a vnímání těchto textů publikem. Dále popisuje, jak by mělo vypadat novinářské informování o psychologických tématech, aby se minimalizovalo zkreslení či sdílení nepravdivých informací. Zabývá se také způsoby prezentace psychologie, její popularizací a úskalími, která v rámci ní vznikají. V teoretické části je představeno vědecké pozadí psychologie, výzkumné metody, které užívá, možné důvody výskytu tématu psychologie v médiích a nelehký vztah psychologů a novinářů, kteří mají často odlišné hodnoty a cíle. Dále jsou zde popsány různé role, které má psycholog v rámci mediální prezentace sebe a svého oboru, a úskalí psychologické popularizace. Praktická část práce se zabývá obsahovou analýzou online i tištěných článků s psychologickými tématy a komentářů psychologů k tématům. Dále se praktická část zabývá percepcí článků s psychologickými tématy. Prostřednictvím behaviorálního experimentu je zkoumáno, zda pro čtenáře hraje z hlediska důvěryhodnosti textu roli to, jestli článek odkazuje na vědecké studie a data nebo pouze na zkušenost a přesvědčení. Zkoumáno je také, zda hraje v rámci percepce...
|
|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech
Samšuková, Eva ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Škodová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Principy popularizace vědeckých poznatků na českých a amerických zpravodajských serverech" hodnotí a srovnává články na zpravodajských internetových portálech v České republice a Spojených státech amerických, které vyšly během tříměsíčního analyzovaného období ve vědeckých rubrikách. Práce se zabývá tím, jaký prostor servery NYTimes.com, USAToday.com, iDnes.cz a Novinky.cz vědeckému zpravodajství věnovaly, a jak jej pojímaly z hlediska audiovizuálního oživení a tematické agendy. Těchto zjištění je v práci dosaženo kvantitativní obsahovou analýzou. Ta je pak také doplněna sémiotickou analýzou, která ve vědeckých článcích hodnotí jejich kompoziční a narativní struktury a rovněž srovnává výběr jazykových prostředků. Zabývat se popularizací vědy v nejnavštěvovanějších internetových médiích je důležité z hlediska veřejnosti, která nejen, že výsledky vědy využívá, ale také se v rámci veřejných financí podílí na zpětném spolufinancování vědy. Pro vědce je proto důležité svou práci s veřejností pomocí médií komunikovat.
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
host ::
RSS.