|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Ekonomické aspekty využití energie z fotovoltaické elektrárny
Cerman, Marek ; Procházka, Jiří (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je vytvoření komplexního modelu obecné fotovoltaické elektrárny (FVE). První kapitoly se věnují rešerši oboru fotovoltaiky, seznamují čtenáře s vývojem instalovaného výkonu ve světě a analyzují situaci v České republice. Je přiblíženo spektrum podmínek platných v ČR, od rámce platné legislativy až po úroveň slunečního svitu. Popsány jsou dostupné technologie a jejich přednosti, zejména výtěžnost. Očekávané trendy budoucího vývoje konverzní účinnosti jsou zmíněny spolu s predikcí výrobních nákladů fotovoltaických panelů. V souvislosti s tím vystupuje otázka dosažení parity, stavu, kdy výrobní náklady elektřiny z fotovoltaiky dosáhnou úrovně retailových cen síťové elektřiny. Vlastní model fotovoltaické elektrárny je vytvořen v programu Microsoft Excel. Matematický aparát je sestaven v samostatné kapitole, a to odděleně pro část technického řešení, jehož ústřední výsledek – množství ročně vyrobené elektřiny, přejímá část ekonomické analýzy. Jejím výstupem jsou v praxi používané ukazatele: čistá současná hodnota (NPV), vnitřní výnosové procento (IRR), výrobní náklady elektřiny (LCOE). Model umožňuje uživateli zadat řadu veličin, které mohou mít významný dopad na výrobu elektřiny a ekonomiku záměru a jež jsou často opomíjeny ve zjednodušených propočtech dodavatelů, jmenovitě krytí investice úvěrem, výměna střídačů, provozní náklady ad. V předposlední kapitole jsou modelem vyhodnoceny záměry na elektrárny o výkonu 2,75 kWp, resp. 28,98 kWp v podmínkách roku 2013 a je vypracována citlivostní analýza, která uchopuje význam výše zmíněných veličin. Závěrem jsou shrnuty dosažené výsledky a vyjmenovány klíčové faktory, které rozhodují o ekonomické úspěšnosti záměru FVE.
|
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Zvýšení výtěžnosti BGA opravárenského procesu
Janíček, Martin ; Vala, Radek (oponent) ; Řihák, Pavel (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá možnostmi zvýšení výtěžnosti BGA opravárenského procesu v prostředí reálné výroby. Nejprve je zde uvedena základní problematika, její pojmy, problémy a možnosti. Dále se zabývá technologickými aspekty oprav součástek v pouzdrech BGA. Rovněž je zde zpracována základní problematika vyhodnocování výtěžnosti. Je uveden současný stav řešení problému spolu s návrhem na vytvoření nového systému, který by vykazoval optimálnější možnosti vyhodnocování výtěžnosti procesu. Práce obsahuje výsledky praktických testů vlivu metody nanášení tavidla a druhu použitého tavidla na kvalitu pájeného spoje. Závěrem jsou uvedeny možné způsoby dalšího zlepšení výtěžnosti procesu oprav součástek v pouzdře BGA.
|
|
|
Analýza vybraných ukazatelů kvality mléka a jejich vliv na výtěžnost a senzorické vlastnosti čerstvých sýrů
PLONER, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv kvality mléka na prokysávání, výtěžnost a vybrané vlastnosti čerstvých sýrů vyráběných v laboratorních podmínkách. Pro ten-to účel bylo ve třech pokusech vyrobeno 51 vzorků čerstvých sýrů ze 17 bazénových vzorků kravského mléka pocházejících z šesti chovů. U vzorků mléka, resp. sýrů byly provedeny vybrané analýzy a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Chemické složení, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, hmotnost a výtěžnost čerstvých sýrů byly vyhodnoceny v závislosti na: i) čase prokysávání, ii) provedeném pokusu, resp. kvalitě mléka. Průměrné hodnoty pH, hmotnosti a výtěžnosti čerstvých sýrů se v průběhu prokysávání podle očekávání statisticky významně odlišovaly. Z kvalitativních ukazatelů mléka měly na výtěžnost a kvalitativní ukazatele čerstvých sýrů nejvyšší vliv obsah bílkovin, laktózy a počet somatických buněk. Kvalita mléka ovlivnila rovněž hodnocení senzorických vlastností, zejména intenzitu barvy a konzis-tenci. K dosažení požadovaného pH čerstvých sýrů (<5,00) by byla optimální doba prokysávání 15 až 16 hodin.
|
|
|
Základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologie
PITZMOS, Jiří
Bakalářská práce se zabývá základy užitkového chovu poštovních holubů a jejich etologií. Cílem této práce je zjistit ekonomickou náročnost uzavřeného intenzivního chovu středního plemene holuba a vyhodnotit faktory ovlivňující rentabilitu. Součástí zkoumání je chovatelský pokus, ve kterém jsou sledovány užitkové a produkční parametry jako je četnost hnízdění, líhnivost, denní přírůstky holoubat, výtěžnost ve vztahu k příjmu potravy a etologické sledování.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Vliv ročního období na tržní produkci sýrárny zpracovávající kravské mléko
Doleželová, Petra
V diplomové práci jsem sledovala vliv ročního období na tržní produkci sýrárny. Celkový cíl práce jsem rozdělila na následující podcíle: vliv ročního období na příjem mléka do mlékárny, obsah bílkovin v mléce, dále výtěžnost sýrů a kysací aktivitu. Mlékárna, kterou jsem popisovala zpracovává kravské mléko hlavně na sýr Nivu, dále na tvaroh a smetanu. Mlékárna odebírá mléko z 8 okolních farem, které chovají pouze český strakatý skot. Sledování probíhalo po dobu jednoho roku a to od listopadu 2014 do října 2015. Zjistila jsem, že nejvíce mléka mlékárna odkoupila od dodavatelů v letních měsících a nejméně naopak v měsících zimních. Obsah bílkoviny byl největší v zimním období a nejmenší v letním. Zatímco množství nakoupeného mléka bylo konstantní, cena za litr mléka má tendenci klesající (od 9,05 do 7,48 Kč) a tím pádem jsou i náklady na nákup mléka nižší, přičemž tržby jsou také konstantní. Výtěžnost sýrů se pohybovala od 7,43 l mléka/kg sýru (v říjnu) do 8,42 l/ kg sýru (v únoru).
|
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
host ::
RSS.