|
|
The Role of Understanding in Latin Rhetoric
Golian, Richard ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Synek, Stanislav (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá porozumením v rečníckom umení Marca Fábia Quintiliána, Marca Tullia Ciceróna, a autora Rhetorica ad Herennium, tým, ako rozumeli svojmu umeniu a ako zohľadňovali porozumenie na strane poslucháča. Východisko skúmania je fenomenologické. Je založené na definícii fenoménu výkladu z Bytia a času od Martina Heideggera. V teoretických textoch rečníckeho umenia sa sleduje štruktúra praktického výkladu a pred- štruktúry, v ktorých je každý výklad založený. Umožňuje to hlbšiu analýzu porozumenia, ktoré rečníci spomínajú a zachytenie porozumenia aj tam, kde sa výslovne netematizuje. Analýza textov je rozdelená na dve časti. Prvá sa venuje porozumeniu na strane rečníka. Ukázala sa tu súvislosť praktického výkladu rétoriky so zbližovaním rímskeho rečníctva a filozofie. Druhá analytická časť je venovaná primárne porozumeniu poslucháča, súvislosti výkladu s naladením a dokazovaním. Sleduje sa tu, akú rolu zohráva porozumenie v tom, čo sa odohráva medzi rečníkom, jeho protivníkom a poslucháčom, a ako by mal poslucháč rozumieť tomu, čo je voči nemu využívané. Ukázalo sa, že k rečníckemu umeniu patrilo skrývanie umenia, že poslucháč by nemal plne porozumieť jeho porozumeniu na strane rečníka.
|
|
|
Průmyslová revoluce: efektivita projektové výuky ve srovnání s výkladovou metodou
Křivková, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Autorka diplomové práce se zabývá dvěma vyučovacími metodami, které jsou porovnávány nejen z hlediska jejich pozitiv a negativ, ale také ve smyslu jejich efektivity. Na příkladu jednoho tematického celku z obsahu dějepisného učiva základní školy jsou aplikovány obě metody, přičemž jedna metoda je výkladová a druhá nese prvky projektové výuky. Efektivita obou metod je zjišťována na základě výuky ve dvou třídách základní školy, přičemž společným tematickým celkem je Průmyslová revoluce. Podle bodového zisku jednotlivých žáků v didaktickém testu dopadla lépe třída, kde výuka probíhala projektovou metodou. Bodový rozdíl však nebyl příliš markantní. Efektivita výukových metod ale nemůže být hodnocena pouze na základě bodů získaných v testu. Proto autorka využívá k dalšímu posouzení efektivity Bloomovu taxonomii. Analýzou odpovědí žáků bylo zjištěno, že žáci pracující projektovou metodou dosáhli kromě faktografických znalostí také znalostí procedurálních a konceptuálních, což se projevilo ve formulacích jejich odpovědí. Tito žáci hlouběji porozuměli souvislostem a celkovému kontextu tématu. U žáků pracujících výkladovou metodou, bylo této úrovně znalostí dosaženo jen zřídka. Metakognitivní znalosti byly rozvíjeny pouze ve třídě s projektovou metodou. Výzkumem bylo tedy zjištěno, že projektová metoda byla...
|
|
|
Projev průvodce cestovního ruchu
Pecháčková, Veronika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou projevu průvodce cestovního ruchu z hlediska jednotlivých jazykových rovin. Téma bylo vybráno z důvodu, že autorka práce studovala cestovní ruch na střední škole a s činností průvodce má i praktické zkušenosti. Dalším důvodem byl fakt, že tato problematika nebyla dosud podrobně zpracována. Práce kromě činnosti průvodce a jeho neverbální komunikace zpracovává především jeho projev z hlediska pěti jazykových skupin - foneticko-fonologické, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. K analýze byly použity čtyři video-nahrávky zachycující skutečné projevy průvodců na hradě či zámku. Výsledkem práce je formulování specifických rysů, jimiž se projev průvodce cestovního ruchu vyznačuje. Tyto rysy jsou doplněny ještě několika body, jež představují doporučení pro každého průvodce cestovního ruchu a jeho správný a efektivní výklad.
|
|
|
Jiftách (Sd 11,29-40) - exegeze a interpretace biblického textu
Páleník, Dan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá exegezí a výkladem biblického oddílu Sd 11, 29-40. Základní metodou je narativní analýza, vybraný oddíl tedy zkoumám a vykládám jako příběhový celek v jeho současné podobě. Zaměřuji se na průběh děje, jakým způsobem a s kým jednají jednotlivé postavy a jaký je význam těchto skutečností v celkovém narativu. Zároveň přihlédnu ke stavbě textu, protože ta je nezbytnou součástí vyprávění. Zkoumám také kontext vybraného oddílu, protože se jedná o součást širšího celku Jiftáchova narativu, knihy Soudců a v posledku kánonu Starého zákona. Jednotlivá jednání a skutečnosti totiž mohou v pohledu širšího kontextu mít význam, který jen z vybraného oddílu nemusí být zřejmý či přítomný. Cílem je najít v textu a kontextu nejzaloženější výklad či výklady vybraného oddílu. To také umožní vyrovnat se s různými jinými výklady, čemuž se věnuji v průběhu celé práce. V závěru uvedu ve zkratce vliv oddílu a jeho vnímání v oblasti umění a uvedu příklady motivů, jež příběh nabízí jako zvěstné.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Průmyslová revoluce: efektivita projektové výuky ve srovnání s výkladovou metodou
Křivková, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Autorka diplomové práce se zabývá dvěma vyučovacími metodami, které jsou porovnávány nejen z hlediska jejich pozitiv a negativ, ale také ve smyslu jejich efektivity. Na příkladu jednoho tematického celku z obsahu dějepisného učiva základní školy jsou aplikovány obě metody, přičemž jedna metoda je výkladová a druhá nese prvky projektové výuky. Efektivita obou metod je zjišťována na základě výuky ve dvou třídách základní školy, přičemž společným tematickým celkem je Průmyslová revoluce. Podle bodového zisku jednotlivých žáků v didaktickém testu dopadla lépe třída, kde výuka probíhala projektovou metodou. Bodový rozdíl však nebyl příliš markantní. Efektivita výukových metod ale nemůže být hodnocena pouze na základě bodů získaných v testu. Proto autorka využívá k dalšímu posouzení efektivity Bloomovu taxonomii. Analýzou odpovědí žáků bylo zjištěno, že žáci pracující projektovou metodou dosáhli kromě faktografických znalostí také znalostí procedurálních a konceptuálních, což se projevilo ve formulacích jejich odpovědí. Tito žáci hlouběji porozuměli souvislostem a celkovému kontextu tématu. U žáků pracujících výkladovou metodou, bylo této úrovně znalostí dosaženo jen zřídka. Metakognitivní znalosti byly rozvíjeny pouze ve třídě s projektovou metodou. Výzkumem bylo tedy zjištěno, že projektová metoda byla...
|
|
|
Interpretace multilingválních textů právních předpisů
Fatura, Martin ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá možnostmi interpretace textů právních předpisů au- tentických ve více než jednom jazyce a pokouší se o analýzu přístupů pou- žitelných při řešení rozporů mezi jednotlivými jazykovými verzemi. Práce je rozdělena na pět kapitol. První kapitolou je úvod do problema- tiky. V něm je nastíněn důvod existence multilingválních právních textů a je vymezena oblast, která bude zpracována v následujících kapitolách. Druhá kapitola je věnována jednotlivým metodám interpretace, roze- znávaných právní doktrínou. S ohledem na téma práce jsou interpretační metody rozděleny do dvou skupin dle způsobu přístupu k nalézání právní normy a obsahu předpisu. V první sekci jsou rozebrány metody založené na textu právní normy. Těmi jsou lingvistická, logická a systematická me- toda. Druhá sekce přibližuje metody založené na hledání účelu a smyslu úpravy. Do této kategorie patří metoda teleologická, historická a kompara- tivní, jakož i modifikace teleologické metody, užívané především v meziná- rodním a evropském právu. Ve třetí sekci jsou rozebrána jednotlivá výcho- diska volby primární výkladové metody s ohledem na cíl výkladu. Třetí kapitola se zabývá možnostmi interpretace v mezinárodním právu veřejném. Ve čtyřech sekcích je přiblížena problematika mezinárodních sml- uv s...
|
|
|
Jiftách (Sd 11,29-40) - exegeze a interpretace biblického textu
Páleník, Dan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá exegezí a výkladem biblického oddílu Sd 11, 29-40. Základní metodou je narativní analýza, vybraný oddíl tedy zkoumám a vykládám jako příběhový celek v jeho současné podobě. Zaměřuji se na průběh děje, jakým způsobem a s kým jednají jednotlivé postavy a jaký je význam těchto skutečností v celkovém narativu. Zároveň přihlédnu ke stavbě textu, protože ta je nezbytnou součástí vyprávění. Zkoumám také kontext vybraného oddílu, protože se jedná o součást širšího celku Jiftáchova narativu, knihy Soudců a v posledku kánonu Starého zákona. Jednotlivá jednání a skutečnosti totiž mohou v pohledu širšího kontextu mít význam, který jen z vybraného oddílu nemusí být zřejmý či přítomný. Cílem je najít v textu a kontextu nejzaloženější výklad či výklady vybraného oddílu. To také umožní vyrovnat se s různými jinými výklady, čemuž se věnuji v průběhu celé práce. V závěru uvedu ve zkratce vliv oddílu a jeho vnímání v oblasti umění a uvedu příklady motivů, jež příběh nabízí jako zvěstné.
|
|
|
Pedagogické časopisy pro výuku dějepisu jako praktická metodická pomoc československému učiteli dějepisu v období 1948-1970
Bimková, Dana ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce pojednává o výuce dějepisu v období 1948-1970. Zabývá se nikoli tím, jak výuka vypadala, neboť to nelze přesně detailně popsat, ale zaměřuje se na metodiku výuky dějepisu, tedy na to, jak se měl dějepis správně učit. Základním pramenem jsou pedagogické časopisy pro výuku dějepisu, především časopis Dějepis ve škole jeho předchůdci a následovníci. Základní otázkou je, jestli tyto časopisy mohly skutečně pomáhat učitelům s metodologickou přípravou výuky a jak taková pomoc vypadala. Práce má několik kapitol, první popisuje dějiny školství ve sledované době, druhá se zabývá pedagogickými časopisy pro výuku dějepisu. Dále je pozornost zaměřena na to, jak vypadala vyučovací hodina, jak měl učitel vykládat, opakovat, zkoušet, jak se mělo pracovat s učebnicí. Velkou samostatnou kapitolu tvoří pomůcky pro vyučování, mezi které byly zařazeny především mapy, obrazy, audiovizuální pomůcky a literatura. Dále je věnována pozornost regionálním dějinám, exkurzím, spolupráci s muzeem a archivem. V závěru je potvrzena základní hypotéza, že časopisy mohly sloužit jako dobrá pomoc pro učitele, že v nich byla celá řada zajímavých a inspirativních článků a že i v dnešní době jsou ve výuce dějepisu podobné problémy, které ještě nebyly překonány. Navíc je řešena problematika odborných diskuzí, které se v...
|
host ::
RSS.